16 C 251/2021
č. j. 16 C 251/2021-35
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 164 § 202 § 204
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 3
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2758 § 2782 § 2783 § 2785 § 2786
Plný text
Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Radkem Solařem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 1 651 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 317 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 1 017 Kč od 30. 11. 2020 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 893,40 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 334 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím od 30. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.
1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 651 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit roční pojistné ve výši 3 070 Kč splatné vždy do 29. dne 11. měsíce každého roku. Dále žalobkyně uvedla, že upravila výši sjednaného ročního pojistného na částku 4 076 Kč ode dne 29. 11. 2020 v souladu s čl. 5 odst. 7 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla VPP POV 05/2018 (dále také jen„ VPP POV 05/2018“), jež jsou nedílnou součástí smlouvy, kdy ke změně došlo na základě výročního dopisu ze dne 27. 8. 2020, přičemž žalobkyně neeviduje jakýkoliv nesouhlas ze strany žalovaného s takto nově stanovenou výši pojistného. Žalovaný za období od 29. 11. 2020 do dne zániku pojištění 29. 3. 2021, kdy pojištění zaniklo pro neplacení, dluží žalobkyni na pojistném částku 1 351 Kč. Současně se žalobkyně domáhá zaplacení administrativního poplatku za odeslání upomínky ve výši 300 Kč v souladu se Sazebníkem poplatků [právnická osoba], který byl nedílnou součástí předmětné smlouvy. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 1 651 Kč od 30. 11. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.
4. Z pojistné smlouvy [číslo] soud vzal za prokázáno, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem bylo sjednáno na dobu neurčitou pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód], s počátkem pojištění [datum]. Žalovaný se zavázal platit roční pojistné ve výši 3 070 Kč, a to v ročních splátkách. Dopisem ze dne 27. 8. 2020 žalobkyně žalované zaslala nový předpis pojistného na další pojistné období pojistné smlouvy [číslo] s tím, že s ohledem na legislativní změny, které výrazně zvyšují náklady na pojistné plnění, a to zejména u škod na zdraví, přistoupila k nezbytné úpravě pojistného na částku ročního pojistného 4 076 Kč s tím, že pokud žalovaný nesouhlasí s úpravou pojistného od následujícího pojistného období, má sdělit svůj nesouhlas písemně nejpozději do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisu a pojistné v tom případě zanikne uplynutím současného pojistného období. Dopisem ze dne 24. 2. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného v částce 4 076 Kč, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne doručení upomínky s tím, že pojištění dnem následujícím po marném uplynutí této lhůty zanikne. Dle poštovní dodejky tento dopis byl žalovanému doručen dne 26. 2. 2021. Dopisem ze dne 30. 3. 2021 žalobkyně žalovanému oznámila ukončení pojistné smlouvy ke dni 29. 3. 2021 a zároveň jej vyzvala k zaplacení dlužného pojistného v částce 2 351 Kč do 15 dnů ode dne doručení tohoto dopisu. Dopisem zástupce žalobkyně ze dne 21. dubna 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení předmětné pohledávky před podáním žaloby.
5. Dále soud vzal ze všeobecných pojistných podmínek žalobkyně VPP POV 05/2018 za prokázáno, že tyto ve svém čl. 5 odst. 7 stanoví, že pojistitel (žalobkyně) má v souvislosti se změnou podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného dle odst. 6 tohoto článku zejména změny právních předpisů, změny rozhodovací praxe soudů, změny faktorů nezávislých na pojistiteli majících vliv na postačitelnost znalost pojistného dle zákona o pojišťovnictví, zvýšení cen vstupů odrážejících se ve zvýšení nákladů na pojistná plnění právo upravit výši pojistného na další pojistné období. V takovém případě je pojistitel povinen sdělit pojistníkovi novou výši pojistného a datum účinnosti této změny nejpozději 2 měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. Pokud pojistník se změnou výše pojistného nesouhlasí, musí svůj nesouhlas uplatnit u pojistitele do jednoho měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně výše pojistného dozvěděl; v tomto případě pojištění zanikne uplynutím pojistného období předcházejícího pojistnému období, kterého se navrhovaná změna týká.
6. Podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, přičemž uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení upravuje rovněž nutné obsahové náležitosti pojistné smlouvy. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1970 nového občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly.
7. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, na jejímž základě žalobkyně zřídila pro žalovaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a žalovaný byl povinen k placení pojistného. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že pojistné za dobu od 29. 11. 2020 do 29. 3. 2021 (121 dnů) zaplatil, zavázal jej soud k zaplacení jeho poměrné části, a to původně sjednaného pojistného ve výši 1 017 Kč (3 070 Kč: 365 dní x 121 dní). Vedle toho byl žalovaný zavázán k zaplacení poplatků za upomínky v celkové výši 300 Kč dle sazebníku. Nezaplacením pojistného vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši podle nařízení vlády. Žalovaný se dostával do prodlení dnem následujícím po splatnosti jednotlivých splátek pojistného, soud je však návrhem žalobkyně vázán a nemůže jej překročit.
8. Pokud podaná žaloba byla co do částky 334 Kč zamítnuta, pak v tomto rozsahu uplatněný nárok žalobkyně neodpovídá výši sjednaného pojistného v původní smlouvě. Pokud pak žalobkyně k tomu dále tvrdila, že v průběhu trvání pojistného vztahu došlo podle čl. 5 odst. 7 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla k jednostrannému navýšení pojistného ze strany pojišťovny z částky 3 070 Kč na částku 4 076 Kč, přičemž o této skutečnosti informovala žalovaného dopisem ze dne 27. 8. 2020, kdy v tomto dopise byl žalovaný zároveň upozorněn, že pokud žalobkyni do jednoho měsíce oznámí, že se změnou pojistného nesouhlasí, pak pojistné zanikne uplynutím pojistného období 29. 11. 2020, a žalovaný tak ve stanovené lhůtě neučinil, pak žalobkyně se mýlí, že tímto způsobem by mohlo dojít ke změně výše sjednaného pojistného. I v novém občanském zákoníku stále platí základní zásada, že smlouvy jsou pro strany závazné (pacta sunt servanda). Ustanovení § 2785 odst. 1 občanského zákoníku uvádí, že nejsou-li ve smlouvě ujednány podmínky, při jejichž splnění má pojistitel právo upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období, nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit. Toto ustanovení přitom předchází ustanovení § 2786 odst. 1 občanského zákoníku, které stanoví, že upraví-li takto v návaznosti na toto předcházející ustanovení pojistitel výši pojistného, sdělí pojistníkovi nejpozději 2 měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. Podle § 2786 odst. 2 občanského zákoníku, nesouhlasí-li pojistník v takovém případě se změnou, může nesouhlas projevit do jednoho měsíce ode dne, kdy se o ní dozvěděl; v tom případě pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno. Z uvedené souslednosti obou ustanovení lze jasně vysledovat, že ke změně pojistného dojde pouze tehdy, bylo-li to stranami již v pojistné smlouvě dohodnuto, respektive byly v uzavřené pojistné smlouvě již dopředu ujednány podmínky, při jejichž splnění má pojistitel právo upravit nově výši běžného pojistného. Lze pak snadno dovodit, že tyto podmínky musí být vymezeny zcela konkrétně a určitě, tj. ke kterému časovému okamžiku, podle jakých kritériích a jakým způsobem má ke změně výše pojistného dojít. Odkazuje-li žalobkyně v tomto směru na ustanovení čl. 5 odst. 7 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pak soud je nucen konstatovat, že toto ujednání výše zmíněnému požadavku nevyhovuje. Ujednání, že žalobkyně má právo na jednostranné navýšení pojistného v případě, že dojde ke změně právních předpisů nebo k rozhodovací praxi soudů, změny faktorů nezávislých na pojistiteli majících vliv na postačitelnost pojistného dle zákona o pojišťovnictví, zvýšení cen vstupů odrážejících se ve zvýšení nákladů na pojistné plnění, která má vliv na stanovení výše pojistného plnění nebo nákladů pojišťovny, pak toto ujednání nestanovuje kritéria, podle kterých, jak a kdy má k navýšení pojistného dojít. Takový mechanismus tedy ale neobstojí, v tom případě, jde-li o takovou jednostrannou změnu pojistného, jedná se pak už o nový návrh na změnu smlouvy a není-li druhou stranu akceptován, pak nezbývá, než pokračovat (tak jak je zcela obvyklé u jiných smluv, například nájemních, a podobně) v původním smluvním vztahu, případně má žalobkyně možnost od pojistné smlouvy odstoupit, vypovědět ji, nebo jinak ji ukončit, dojde-li k závěru, že je pro ni nadále nevýhodná (tak jako se to děje u každé jiné smlouvy na dobu neurčitou, přestane-li být pro jednu stranu ekonomicky výhodná - to je přeci od dob prehistorických základní pravidlo obchodu a podepsaný soud neví, v čem a proč se toto více než několik tisíc let staré pravidlo v poslední době mělo takto zásadně změnit). Nestačí tak pouhá lhostejnost druhé smluvní strany k tomuto návrhu, ale musí za této situace už dojít k jeho aktivnímu přijetí. Dopis žalobkyně ze dne 27. 8. 2020 by proto podle jeho obsahu bylo možno nanejvýš vyhodnotit pouze tak, že indikuje pouze zájem žalobkyně pojistnou smlouvu ukončit (z ekonomických důvodů, protože je pro ni již nevýhodná). Lze tak uzavřít, že žalobkyně si zvyšování pojistného vykládá tak, že pojišťovna má zcela bezbřehé a nelimitované možnosti zvyšování pojistného a nová výše pojistného platí, pokud druhá smluvní strana nevyjádří ve stanovené lhůtě svůj nesouhlas. Podle dikce zákona tomu tak ovšem zjevně není.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a žalobkyni, která měla ve převažující úspěch nad úspěchem žalovaného, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 400 Kč a z nákladů na právní zastoupení ve výši 1 089 Kč, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí věci, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. Žalobkyně přitom zaznamenala v řízení úspěch ve výši 80 % uplatněného nároku, ohledně 20 % byl úspěšný žalovaný, žalobkyně má proto právo na náhradu nákladů řízení ve výši odpovídající jejímu úspěchu po odečtení jejího neúspěchu, tedy právo ve výši 60 % (80 % - 20 %); 60 % z celkových nákladů žalobkyní vynaložených (částka 1 489 Kč) činí žalobkyni přiznanou částku 893,40 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalovaného strany, datu uzavření pojistné smlouvy, jejím čísle, ve výši pojistného a žalovaného částky.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.