16 C 28/2025

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Solařem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 39 522 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 39 522 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % jdoucího z této částky od 13. 10. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupkyně na náhradě nákladů řízení částku 10 910 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 39 522 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % jdoucího z této částky od 13. 10. 2023 do zaplacení. K tomu tvrdila, že žalobkyně jako příkazník a žalovaný jako příkazce uzavřeli dne , datum, příkazní smlouvu ve znění dodatku ze dne , datum, , kdy žalobkyně se touto smlouvou zavázala obstarat záležitost žalovaného spočívající ve vyřízení činností a podkladů, které jsou potřebné pro získání dotace z programu „Nová zelená úsporám“, a to v souvislosti s rekonstrukcí nemovitostí žalovaného zapsaných na LV , číslo, pro katastrální území , obec, , obec , obec, , kdy se jedná o pozemek p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, , což žalobkyně splnila. Dále žalobkyně uvedla, že smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit jí sjednanou cenu ve výši 20 % z částky přiznané a proplacené dotace, přičemž nárok žalobkyně vznikl okamžikem připsání dotace na účet žalovaného. Žádost žalovaného o poskytnutí dotace, vypracovaná žalobkyní, byla akceptována dopisem Státního fondu životního prostředí ČR ze dne , datum, a poskytnutí dotace bylo schváleno dokumentem vydaným dne , datum, poskytovatelem dotace, Ministerstvem životního prostředí, s názvem Registrace akce a rozhodnutí o poskytnutí dotace, na jehož základě následně obdržel žalovaný přiznanou dotaci ve výši 472 612 Kč. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení částky 94 522 Kč, kterou žalovanému postupně vyúčtovala zálohou ve výši 15 000 Kč, kterou žalovaný uhradil dne 12. 3. 2020, dále fakturou číslo , hodnota, vystavenou dne , datum, na částku 40 000 Kč splatnou dne 10. 7. 2023 a uhrazenou dne 23. 8. 2023 v částce 1 000 Kč, dále dne 7. 11. 2023 v částce 4 000 Kč, dne 26. 2. 2024 v částce 5 000 Kč, dne 4. 3. 2024 v částce 30 000 Kč a fakturou číslo , hodnota, vystavenou dne , datum, na částku 39 522 Kč splatnou dne 12. 10. 2023, na níž žalovaný žalobkyni již neuhradil ničeho, a to ani přes výzvu zástupce žalobkyně odeslanou žalovanému dne 23. 2. 2024.

2. Žalovaný učinil nesporným, že mezi ním jako příkazcem a žalobkyní jako příkazníkem byla dne , datum, uzavřena příkazní smlouva, jejímž předmětem bylo obstarání záležitosti spočívající ve vyřízení činnosti a podkladů pro získání dotace „Nová zelená úsporám“ a žalovaný pro tento účel uhradil žalobkyni zálohu ve výši 15 000 Kč. Uvedl dále, že mezi účastníky, respektive mezi společností OFIREDO, kde jako jednatel vystupoval , tituly před jménem, , jméno FO, , v té době působící též jako jednatel žalobkyně, byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zateplení rodinného domu č. p. , Anonymizováno, v , adresa, , tedy na adrese bydliště žalovaného, kdy předmětem příkazní smlouvy žalovaným uzavřené se žalobkyní bylo právě vyřízení poskytnutí dotace na tento projekt zateplení tohoto rodinného domu. Žalovaný k tomu uvedl, že však dílo nebylo prováděno řádně a včas, jeho realizace trvala téměř 3 kroky a žalovanému bylo předáno až na jaře v roce 2023. Žalovaný ve svém vyjádření potvrdil, že vzhledem k tomu, že mu byla dotace přiznána a vyplacena v částce 472 612 Kč, vznikl žalobkyni nárok na odměnu ve výši 20 % z této částky, tedy ve výši 94 522 Kč a žalobkyně poté, co ji bylo ze strany žalovaného potvrzeno připsání dotace na jeho bankovní účet, vystavila dne , datum, po započtení uhrazené zálohy ve výši 15 000 Kč fakturu číslo , hodnota, na částku 79 522 Kč s datem splatnosti 10. 6. 2023, která byla žalovanému zaslána prostřednictvím e-mailové zprávy, avšak po jejím obdržením žalovaný žalobkyni telefonicky kontaktoval, konkrétně , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že s účtovanou výší odměny nesouhlasí, neboť žalobkyně neprovedla dílo včas, ale téměř s tříletým zpožděním, čímž žalovanému vznikla škoda v důsledku zdražení materiálu a žalovanému tak vznikl nárok na náhradu škody. K tomu žalovaný uvedl, že protože si obě strany dlužily za vzájemné plnění stejného druhu, souhlasily se započtením svých pohledávek a dohodly se na tom, že žalovaný žalobkyni uhradí pohledávku žalobkyně v rozsahu, v jakém zůstala pohledávkou žalovaného nekrytá, tedy odměnu ve výši 40 000 Kč. Po tomto telefonátu ještě tentýž den pak byla ze strany žalobkyně vystavena faktura číslo , hodnota, na částku 40 000 Kč a zaslána emailem žalovanému s tím, že mu byla zaslána jako „konečná faktura za vyřízení dotace“ s dobou splatnosti dne 10. 7. 2023. Tuto částku žalovaný, byť po datu splatnosti, ve splátkách uhradil, a to dne 23. 8. 2023 částku 1 000 Kč, dne 7. 11. 2023 částku 4 000 Kč, dne 26. 2. 2024 částku 5 000 Kč a dne 4. 3. 2024 částku 30 000 Kč. Má tak za to, že veškeré své závazky vůči žalobkyni má již vyrovnány, k čemuž dodal, že faktura číslo , hodnota, , kterou mu následně byla vyúčtována částka 39 522 Kč, jejíž úhrady se podanou žalobou žalobkyně nyní domáhá, mu nikdy doručena nebyla, respektive dozvěděl se o ní až z předžalobní výzvy zástupce žalobkyně.

3. Na základě shora uvedených vyjádření účastníků je proto mezi nimi nesporné, že mezi nimi byla dne , datum, uzavřena příkazní smlouva spočívající ve vyřízení činnosti a podkladů, které jsou potřebné pro získání dotace z programu „Nová zelená úsporám“, když žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni sjednanou cenu (odměnu) za vyřízení dotace ve výši 20 % z částky přiznané a proplacené dotace, a žalovanému byla skutečně dotace přiznána a vyplacena v částce 472 612 Kč.

4. Spornou mezi účastníky je proto pouze otázka, zdali následně došlo k jakékoliv změně v obsahu tohoto závazku, tedy původního závazku, podle něhož žalovaný žalobkyni za vyřízení a získání této dotace měl zaplatit odměnu 94 522 Kč, resp. poníženou o částku 39 522 Kč, jejíž zaplacení je tak jádrem tohoto sporu.

5. K prokázání změny v obsahu tohoto závazku (respektive žalobkyně toho, že ujednání o samotné výši odměny zůstalo nezměněno) strany navrhly k důkazu účastnickou výpověď žalovaného, dále výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, jako bývalého jednatele žalobkyně a e-mailovou korespondenci mezi nimi ze dne 5. 6. 2023. Výpovědi obou slyšených osob, tj. žalovaného a , tituly před jménem, , jméno FO, k této otázce jsou diametrálně odlišně, vzájemně si odporující. Žalovaný uvedl, že jejich telefonický rozhovor uskutečněný mezi nimi dne 5. 6. 2023 poté, co žalovaný obdržel ze strany žalobkyně e-mailem fakturu číslo , hodnota, vyústil v to, že žalovaný žalobkyni na odměnu za vyřízení dotace uhradí již jen částku 40 000 Kč (motivem pro snížení této odměny podle žalovaného měla být kompenzace za průtahy při provádění samotného díla, kdy , tituly před jménem, , jméno FO, byl zároveň jednatelem zhotovitele díla, tedy se jednalo o personálně propojené společnosti). Naproti tomu z výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, se podává, že tato novace závazku měla spočívat jen v dílčím odložení jeho splatnosti co do částky 39 522 Kč, která tak měla být uhrazena do konce roku 2023.

6. Z e-mailové korespondence uskutečněné mezi výše uvedenými osobami dne , datum, (, tituly před jménem, , jméno FO, autentičnost těchto e-mailů potvrdil, když uvedl, že byly odeslány z jeho e-mailové schránky) se pak podává, že v ranních hodinách, konkrétně v 7.51 hodin žalobkyně, resp. za ni , tituly před jménem, , jméno FO, zaslal žalovanému e-mail, jehož přílohou byla faktura číslo , hodnota, vystavená na částku 79 522 Kč za vyřízení dotace („Dobrý den pane , příjmení, , v příloze Vám zasíláme fakturu za vyřízení dotace. S pozdravem , tituly před jménem, , jméno FO, “). Tentýž den v 12.14 hodin je ze stejné e-mailové adresy , tituly před jménem, , jméno FO, žalovanému zaslána zpráva „Dobrý den pane , příjmení, , na základě naší dohody Vám v příloze zasíláme konečnou fakturu za vyřízení dotace. Děkujeme za spolupráci. S pozdravem , tituly před jménem, , jméno FO, “, jehož přílohou je faktura téhož čísla, vystavená ovšem na částku 40 000 Kč.

7. Na základě shora uvedených důkazů, které soud vyhodnotil jak jednotlivě, ale zejména pak v jejich celkovém kontextu, soud dospěl k závěru, že nárok uplatňovaný žalobkyní po žalovaném v tomto řízení je nedůvodný.

8. Podle § 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

9. Podle § 555 odst. 2 občanského zákoníku, má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

10. Podle § 556 odst. 1 občanského zákoníku, co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

11. Podle § 556 odst. 2 občanského zákoníku, při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

12. Podle § 557 občanského zákoníku, připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

13. Podle § 558 odst. 1 občanského zákoníku, v právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Není-li však druhá strana podnikatelem, musí ten, kdo se toho dovolává, prokázat, že druhé straně musel být takový význam znám.

14. Judikatura vysokých soudů nadto k tomu již dříve také dovodila, že soudy mohou vůli účastníků projevenou při právním jednání pouze vykládat, nesmí ji však v žádném případě nahrazovat. Tedy dotvářet při výkladu projevu vůle něco, co v jednání účastníků obsaženo není.

15. Soud má však v daném případě nepochybně za to, že žalobkyně ve svém e-mailu ze dne 5. 6. 2023 (z 12.14 hodiny) jednoznačně a nepochybně vyjádřila, že žádné další plnění z příkazní smlouvy uzavřené mezi účastníky, kromě zaplacení částky 40 000 Kč, již požadovat nebude. Formulace, že žalovanému zasílá „konečnou fakturu za vyřízení dotace“ je při použití nejzákladnější metody výkladu obsahu právních jednání, tedy jazykového výkladu, chápána tak, že nic dalšího již následovat nebude, tedy že se jedná o účet konečný, úplný, závěrečný apod. (například se nabízí srovnání obratů „konečné zúčtování s minulostí“, „vystavil mu konečný účet“ apod.). Přitom podle § 556 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku je nutno tomuto projevu vůle žalobkyně přisoudit význam v této obecné rovině, tedy význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Tedy formulaci, že se jedná o „konečnou fakturu“ bude každá osoba přikládat ten význam, že žádná další vystavena již nebude a že se tedy jedná o závěrečné zúčtování bez dalšího.

16. Jestliže přitom vystavení této druhé opravené faktury předcházel telefonát žalovaného s , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy žalovaný jej žádal o snížení dohodnuté odměny, kterou požadoval snížit z důvodu průtahů s realizací díla (byť smlouva o dílo byla uzavřená s jiným subjektem, než se žalobkyní), pak jednak tento e-mail přisvědčuje verzi žalovaného, že na tento jeho požadavek žalobkyně přistoupila, čímž zároveň vyvrací verzi, jak se podává z výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, , a jednak, ve smyslu shora uvedeného ustanovení § 556 odst. 2 občanského zákoníku (.. při výkladu projevu vůle se přihlédne i k tomu, co právnímu jednání předcházelo…) toto jednání žalobkyně, respektive tomuto jejímu projevu vůle s ohledem na předcházející telefonát nemohl žalovaný přisoudit jiný význam, než že žalobkyně upouští od svého požadavku na zaplacení celé původně dohodnuté odměny. Tedy i v tomto směru je výše uvedený závěr tím jen utvrzován. K tomu je nutno též podotknout, že pohnutka (vnitřní psychická motivace k určitému jednání) je právně nepodstatná, není-li v obsahu projevu vůle vyjádřena. Je tedy nepodstatné, z jakého důvodu žalobkyně na snížení odměny za vyřízení dotace přistoupila.

17. Ne dosti na výše uvedeném, i kdyby zde však přesto všechno měly vzniknout pochybnosti o pravé vůli žalobkyně ohledně jejího projevu vůle obsaženého v e-mailu z 5. 6. 2023 zaslaného v 12.14 hodin, pak by se v konečném důsledku uplatnil § 558 odst. 1 občanského zákoníku, že v právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Nutno k tomu též zdůraznit, že projev vůle připouštějící sporný výklad se vždy vykládá k tíži toho, kdo jej v právním jednání použil jako první (§ 557 občanského zákoníku), v daném případě tedy k tíži žalobkyně, a to tím více, že v daném případě vystupovala jako profesionál vůči laikovi (spotřebiteli). I v tomto ohledu jsou tak na ni kladeny mnohem větší nároky co do precizace jejích vyjádření, aby nevzbuzovaly pochybnost o sděleném. Jestliže tedy hodlala vystavit i další faktury, pak se určitě nabízela formulace sdělení jiná, která by dávala jasně najevo, že bude požadovat celé plnění (např. „zasíláme první dílčí fakturu dle naší dohody“ apod.).

18. Tento projev vůle žalobkyně vůči žalovanému přitom při jeho právní kvalifikaci zcela nepochybně obstojí jako prominutí dluhu podle § 1995 odst. 1 občanského zákoníku (Promine-li věřitel dlužníku dluh, má se za to, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí, pokud neprojevil bez zbytečného odkladu nesouhlas výslovně nebo plněním dluhu). Prohlásí-li tedy věřitel jednostranně, že dlužníkovi dluh promíjí, konstruuje současná úprava vyvratitelnou domněnku souhlasu dlužníka s prominutím. Dohoda se sice předpokládá, ale fakticky může být konstituována jednostranným právním jednáním věřitele (k tomu též např.: Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář, Svazek V, Wolters Kluwer, výklad k § 1995). V daném případě žádná ze stran v řízení tuto domněnku nevyvracela, tedy že by žalovaný vyjádřil v jakékoliv formě distanc od tohoto prominutí, ba právě naopak. Prominutí dluhu má tedy za následek zánik dluhu, tedy zánik jednotlivé povinnosti k plnění. Toto prominutí dluhu bylo přitom učiněno v písemné formě (písemně je zachycen obsah adresovaného projevu vůle a je z něj zřejmá osoba, která tento úkon činí). , tituly před jménem, , jméno FO, zároveň dle svého vyjádření působí u žalobkyně na pozici, která zahrnuje jako jeho náplň práce i obchodní činnost a jednání se zákazníky. Tedy je zmocněn ke všem úkonům za právnickou osobu, ke kterým při této činnosti dochází (zákonné zmocnění obsažené v ust. § 166 odst. 1, 2 občanského zákoníku).

19. Na základě všeho výše uvedeného lze proto uzavřít, že e-mail žalobkyně zaslaný žalovanému ze dne 5. 6. 2023 z 12.14 hodiny je určitým, resp. nepochybným a formálně platně učiněným projevem vůle žalobkyně vůči žalovanému, kterým mu zbytek dluhu promíjí. Předmětný dluh tím zanikl, žaloba je tudíž nedůvodná a soud ji proto zamítl.

20. Sice nad rámec, ale přesto se soud vypořádá i se zbývající námitkou žalobkyně. Namítala totiž také právě nedostatek písemné formy požadované dle dohody účastníků. Tato námitka, s ohledem na výše uvedené však nepodstatná, je vystavena na předpokladu bezpodmínečně písemné formy dvoustranné dohody mezi věřitelem a dlužníkem o prominutí zbytku dluhu (jak vidno i nový občanský zákoník však umožňuje uzavření této dohody konkludentním jednáním a fakticky se tak jedná pouze o jednostranný akt věřitele vůči dlužníkovi, jehož písemnou formu žalobkyně dodržela). V řízení kromě jiného však bylo prokázáno výpovědí žalovaného a , tituly před jménem, , jméno FO, i to, že však svou dohodou opustili předtím sjednanou písemnou formu činění právních jednání. Jestliže totiž , tituly před jménem, , jméno FO, obsah telefonického rozhovoru mezi ním a žalovaným prezentoval tak, že se dohodli pouze na odložení termínu splatnosti původně vystavené faktury, respektive rozložení původní fakturované částky do dvou s tím, že druhá pak by měla být uhrazena až s pozdějším termínem splatnosti, pak tím potvrdil, že strany svou dohodou upustily od písemné formy změny závazku, neboť i dohoda o změně splatnosti je změnou v obsahu závazku (privativní novace). Ani tato námitka proto neobstojí, byť soud znovu opakuje, že pro věc za daného stavu není vůbec právně relevantní a jedná se tak pouze o obiter dictum.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení plně úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 10 910 Kč, které sestávají z odměny za právní zastupování žalovaného v řízení advokátem stanovené dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti číslo 177/1996 Sb., advokátní tarif, a to za tři úkony právní služby (převzetí věci, 2× účast u soudních jednání konaných dne 8. 4. 2025 a 21. 5. 2025) celkem v částce 8 100 Kč, dále náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti číslo 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tyto tři úkony právní služby v paušální částce 450 Kč/úkon, to je částky 1 350 Kč a dále z vyúčtované výše náhrady cestovních výdajů celkem v částce 860 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti číslo 177/1996 Sb., advokátní tarif, § 152 a následující zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, za cestu osobním automobilem , značka automobilu, ke dvěma ústním jednáním z , město, a zpět při celkové ujeté vzdálenosti 104 km, kombinované spotřebě použitého vozidla 6,9 litrů/100 km automobilového benzínu Natural 95, ceně pohonných hmot dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí číslo 475/2024 Sb. 35,80 Kč/litr a náhrady za použití vozidla 5,80 Kč za 1 km jízdy a dále z vyúčtované výše náhrady za ztrátu času těmito cestami v délce celkem 2 hodin v částce 600 Kč dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. 150 Kč za každou započatou půlhodinu ztráty času cestou.