16 C 283/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Radkem Solařem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 49 315,68 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 315,68 Kč spolu s úrokem ve výši 8,3 % ročně jdoucím od 1. 11. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 1 251,52 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucím od 1. 11. 2020 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně částku 2 289 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku 1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 49 315,68 Kč spolu s úrokem ve výši 8,3 % ročně jdoucím od 1. 11. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 1 251,52 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucím od 1. 11. 2020 do zaplacení s tím, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne datum smlouvu o poskytnutí úvěru na běžném účtu žalovaného číslo bankovní účet, zřízeným na základě smlouvy o běžném účtu ze dne datum, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 15 000 Kč na uvedeném účtu, který byl navýšen na základě dodatku ke smlouvě ze dne datum na částku 25 000 Kč Smlouva dále stanovila, že úvěrový rámec byl poskytnut na dobu jednoho roku s možností obnovy za podmínek v článku VIII. odst. 37 smlouvy. Dále žalobkyně uvedla, že za sjednání závazku poskytnout žalovanému za sjednaných podmínek peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce byl žalovaný dle článku II. odst. 5 smlouvy povinen uhradit žalobkyni odměnu ve výši stanovené v Ceníku finančních operací a služeb pro běžné, vkladové, spořící úvěrové účty právnická osoba, kdy tento poplatek činil ke dni podpisu smlouvy 4 % z úvěrového rámce (minimálně však 100 Kč), tj. 600 Kč a byl žalobkyní zaúčtován k tíži zůstatku na kontokorentním účtu. Na základě dodatku ke smlouvě ze dne datum byl bankou zúčtován jednorázový poplatek ve výši 238 Kč za poskytnutí zvýšeného úvěrového rámce, a to dne 14. 2. 2014 a byl zaúčtován k tíži zůstatku na kontokorentním účtu. K obnově účinnosti smlouvy došlo dle článku VIII. odst. 37 dne 20. 9. 2014 a dne 20. 9. 2015 a poplatek ve výši 1 000 Kč byl vždy zaúčtován k tíži zůstatků na kontokorentním účtu. Dále žalobkyně tvrdila, že v článku II. odst. 6 smlouvy se žalovaný zavázal platit žalobkyni úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši stanovené v nabídce účtu a sazebníku úroků pro fyzické osoby právnická osoba dle Tarifu„ Roční 1“, tj. ke dni podpisu smlouvy ve výši 8,3 % ročně přičemž úroková sazba se po dobu poskytnutí úvěru mohla měnit v závislosti na změnách referenční sazby věřitele a předmětná úroková sazba pak byla složena z finanční sazby banky zvýšené o 0,5 % ročně dle tarifu„ Roční 1“ s tím, že výše referenční sazby byla v době uzavření smlouvy stanovena bankou na 7,8 % ročně a po celou dobu účinnosti smlouvy zůstala nezměněna. Dále žalobkyně uvedla, že v článku II. odst. 7 smlouvy bylo sjednáno, že pokud bude dlužník (žalovaný) v prodlení s plněním svých peněžních závazků vůči žalobkyni, je povinen nahradit žalobkyni sankční úrok ve výši 23,4 % ročně, žalobkyně však požaduje pouze zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně stanovený dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Dále žalobkyně tvrdila, že v souladu s článkem VIII odst. 37 smlouvy zaslala žalobkyně na jeho adresu pro doručování výpověď úvěrové smlouvy a výzvu k úhradě dluhu ze dne 15. 2. 2016, na základě které byla smlouva ke dni 15. 4. 2016 ukončena s tím, že žalovaný si tuto písemnost převzal dne 19. 2. 2016. Konečně žalobkyně tvrdila, že v období od 20. 9. 2013 do 31. 10. 2020 žalovaný poskytnutý kontokorentní úvěr čerpal, v důsledku čehož žalobkyně ke dni 31. 10. 2020 po zaúčtování veškerých obratů na účtu evidovala za žalovaným celkový dluh ve výši 49 315,68 Kč. K tomu žalobkyně dodala, že dlužná částka se po vypovězení smlouvy ze strany žalobkyně snížila o částky v celkové výši 2 390,12 Kč, které byly žalobkyni poukázány od insolvenčního správce, a to v rámci oddlužení, které bylo žalovanému povoleno usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. insolvenční spisová značka – A-6 ze dne 4. 3. 2016 a do kterého žalobkyně přihlásila svoji pohledávku, která byla na přezkumném jednání konaném dne 24. 5. 2016 zjištěna. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2020, anonymizována čtyři slova – B-40 bylo schválené oddlužení dlužníka zrušeno a insolvenčním řízení zastaveno, kdy usnesení nabylo právní moci dne 31. 10. 2020.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.

4. Přitom ze žalobkyní předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o běžném účtu ze dne datum, smlouvy o úvěru ze dne datum, dodatku ze dne datum ke smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne datum, potvrzení o výši referenční sazby ze dne 1. 2. 2019, obchodních podmínek pro zřizování vedení účtu žalobkyně účinných od 1. 3. 2013, ceníku finančních operací a služeb platného od 1. 9. 2013, nabídky účtů a sazebníku úroku pro fyzické osoby platného od 7. 8. 2013, úplného výpisu z účtu číslo bankovní účet za období od 20. 9. 2013 do 31. 10. 2020, dopisu žalobkyně žalovanému ze dne 15. 2. 2016 – výpovědi úvěrové smlouvy a výzvy k úhradě dluhu spolu s připojenou poštovní doručenkou a dopisu žalobkyně ze dne 5. 11. 2020 – výzvy k plnění spolu s doručenkou, soud vzal za prokázána tvrzení žalobkyně, jak byla uvedena výše a na tato proto soud pro stručnost v dalším odkazuje.

5. Na základě shora uvedených důkazů proto vzal za prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o běžném účtu, dále dne datum smlouvu o poskytnutí úvěru na tomto běžném účtu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout a poskytla žalovanému finanční prostředky až do výše 15 000 Kč, na základě dodatku k této smlouvě ze dne datum pak až do výše 25 000 Kč a žalovaný se tyto zavázal vrátit spolu s úroky nejpozději do jednoho roku od poskytnutí peněžních prostředků, a to i opakovaně. Žalovaný tuto povinnost porušil a proto žalobkyně dopisem ze dne 15. 2. 2016 vypověděla smlouvu a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě celého zbývajícího dluhu.

6. Na základě shora provedených důkazů proto soud vzal za prokázáno, že žalobkyně a žalovaný platně v souladu s ust. § 708 tehdy účinného zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ obchodní zákoník“), v písemné formě uzavřeli smlouvu o běžném účtu, když banka se zavázala zřídit pro žalovaného běžný účet v určité měně, přičemž tento účet účastníci zřídili jako tzv. kontokorentní ve smyslu ust. § 711 obchodního zákoníku. Tento jejich závazkový vztah se i po 1. 1. 2014 ve smyslu přechodných ustanovení části páté, hlava I, § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) řídí i nadále obchodním zákoníkem, v otázkách obchodním zákoníkem neupravených pak zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem. V souladu s ust. § 273 odst. 1 obchodního zákoníku určili účastníci část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky a sazebník právnická osoba 7. Žalovaný porušil své povinnosti z uzavřené smlouvy, když překročil sjednaný limit poskytnutého kontokorentu na účtu a dlužný záporný zůstatek, jak byl prokázán předloženým výpisem z účtu, nevyrovnal. Žalovaný je tudíž povinen tento dlužný zůstatek v částce 49 315,68 Kč žalobkyni zaplatit spolu s úrokem z prodlení (§ 369 odst. 1 obchodního zákoníku ve spojení s § 1 nařízení vlády číslo 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení).

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 4 644 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby v částce 2 466 Kč, dále odměny advokáta stanovené dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), dále paušální náhrady hotových výdajů za tyto tři úkony právní služby v částce 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a konečně částky 378 Kč jako 21 % DPH z výše uplatněných položek odměny a náhrad (tedy vyjma zaplaceného soudního poplatku), kterou je advokát povinen odvést podle zákona o DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně ve trojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.