16 C 295/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Radkem Solařem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 7 600 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucím z částky 7 600 Kč od 19. 10. 2013 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 1 489 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 4. října 2016 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 7 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucím z částky 7 600 Kč od 19. 10. 2013 do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], [obec a číslo], IČ: [číslo], uzavřela se žalovaným účastnickou smlouvu – zákaznickou smlouvu [číslo] k telefonním číslům [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo], přičemž nedílnou součástí účastnické smlouvy – zákaznické smlouvy jsou také Všeobecné obchodní podmínky společnosti [anonymizována dvě slova] a Ceník služeb. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností [anonymizována dvě slova] dne [datum] dodatek k účastnické [číslo] k telefonnímu číslu [tel. číslo], přičemž tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou v době trvání 24 měsíců a v rámci této smlouvy společnost [anonymizována dvě slova] a žalovaný mezi sebou uzavřeli též kupní smlouvu, kdy součástí této smlouvy je smluvní ujednání k zakoupenému zařízení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – [anonymizováno]. K tomu žalobkyně dále uvedla, že celková cena za zařízení byla sjednána ve výši 7 699 Kč s tím, že žalovaný při podpisu účastnické smlouvy zaplatil akontaci (první splátka za zařízení) ve výši 99 Kč a zbývající částka za zařízení byla rozložena do 19 splátek, každá ve výši 400 Kč, přičemž splatnost měsíčních splátek se řídila datem splatnosti jednotlivých vyúčtování služeb. Žalovaný však žádnou z těchto splátek neuhradil a žalobkyně se proto podanou žalobou domáhá neuhrazené části kupní ceny za prodané zařízení v částce 7 600 Kč, přičemž tato částka žalovanému byla vyúčtována fakturou [číslo] se splatností dne 18. 10. 2013. Tato pohledávka za žalovaným přitom žalobkyni byla postoupena původní věřitelkou společností [anonymizována dvě slova] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný žalobkyni dosud ničeho dalšího neuhradil, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván dopisem odeslaným mu dne 25. 2. 2020.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.

4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů, a to z účastnické smlouvy (zákaznická smlouva [číslo] účastnická smlouva [číslo]) ze dne [datum], Všeobecných podmínek společnosti [anonymizována dvě slova] pro rok 2013, dodatku k účastnické smlouvě (zákaznická smlouva [číslo] – Účastnická smlouva [číslo]), vyúčtování splátek za zařízení – dokladu [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [anonymizována dvě slova] a žalobkyní ze dne [datum] a z přílohy k této smlouvě obsahující seznam postupovaných pohledávek, dále dopisu společnosti [anonymizována dvě slova] žalovanému ze dne 3. 12. 2019 – oznámení o postoupení pohledávek, dopisu zástupce žalobkyně ze dne 25. 2. 2020 – předžalobní upomínky a z připojeného poštovního podacího lístku k tomuto dopisu ze dne 25. 2. 2020 soud vzal za prokázána skutková tvrzení žalobkyně, jak byla uvedena výše, na něž proto pro stručnost v dalším odkazuje, přičemž z případných dalších předložených listinných důkazů soud pro nadbytečnost svá zjištění nečinil, neboť tyto nejsou pro spor podstatné – právně významné.

5. Na základě výše uvedených důkazů soud proto dospěl k závěru, že společnost [anonymizována dvě slova] a žalovaný mezi sebou uzavřeli kupní smlouvu ve smyslu ust. § 2079 a následujících zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, když se dohodli na předmětu koupě a kupní ceně, přičemž předáním zboží současně [anonymizována dvě slova] splnila svou smluvní povinnost dle ust. § 2087 občanského zákoníku. Z této kupní smlouvy tak vznikla žalovanému povinnost v souladu s ust. § 2118 občanského zákoníku zaplatit žalobci kupní cenu, a to v dohodnutých splátkách. Žalovaný tuto svou povinnost zaplatit kupní cenu porušil, v důsledku čehož se bez dalšího na základě smluvního ujednání obsaženého ve smlouvě stal splatným i zbytek dluhu, respektive celý zbytek kupní ceny, s jejíž úhradou je tak žalovaný v prodlení a žalobkyně je proto podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku oprávněna se také domáhat, aby jí žalovaný vedle této kupní ceny zaplatil i úrok z prodlení ve výši vycházející z ust. § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení.

6. Soud proto podané žalobě v plném rozsahu vyhověl, když předloženou smlouvou o postoupení pohledávky, respektive oznámením o postoupení pohledávky zaslaným původní věřitelkou žalovanému žalobkyně prokázala postoupení předmětné pohledávky na ni ve smyslu ustanovení § 1879 a následujících občanského zákoníku.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 489 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby v částce 400 Kč, dále odměny advokáta stanovené dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), dále paušální náhrady hotových výdajů za tyto tři úkony právní služby v částce 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a konečně částky 189 Kč jako 21 % DPH z výše uplatněných položek odměny a náhrad (tedy vyjma zaplaceného soudního poplatku), kterou je advokát povinen odvést podle zákona o DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně.