16 C 302/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Radkem Solařem ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně , IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 675 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 675 Kč a úroku z prodlení v částce 60,29 Kč se zamítá.

II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni nepřiznává.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaný jako fyzická osoba, která je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud žalobkyni po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Jelikož žalovaný v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně nereagoval, žalobkyně jej podle ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky, o čemž byl žalovaný písemně žalobkyní informován. Žalovanému tak vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný nedostál své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatil televizní poplatky za období specifikované v detailu dluhu žalovaného, a dluží tak žalobkyni celkem částku 675 Kč, která představuje dlužné televizní poplatky za období od měsíce září 2019 do měsíce ledna 2020 v měsíční výši 135 Kč. Kromě práva na zaplacení dlužné částky domáhala se žalobkyně také přiznání úroku z prodlení v zákonné výši, v návaznosti na splatnost jednotlivých televizních poplatků s tím, že ke dni 15. 10. 2020 kapitalizovala tento úrok, který činí celkem 60,29 Kč. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný ovšem svou povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnil.

2. Žalovaný navrhl podanou žalobu zamítnout. Uvedl, že vzhledem k tomu, že je v plném invalidním důchodu se zrakovým postižením a zároveň je držitelem průkazu ZTP/P, nemá povinnost platit koncesionářské poplatky. Tuto skutečnost přitom žalobkyni sdělil, a to když obdržel výzvu k zaplacení koncesionářských poplatků, přičemž přílohou této výzvy žalobkyně bylo též prohlášení, které mělo být vyplněno a zasláno žalobkyni zpět, pokud dané osobě povinnost placení koncesionářských poplatků nevznikla. Žalovaný žalobkyni prohlášení zaslal zpět s tím, že v něm uvedl, že je držitelem průkazu ZTP/P.

3. K jednání nařízenému na den [datum] se žalobkyně ani její zástupce nedostavili, přičemž zástupce žalobkyně svou neúčast u jednání před zahájením jednání telefonicky omluvil a souhlasil, aby věc byla projednána a rozhodnuta v jeho nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalující strany, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Přitom z vyjádření žalovaného, dále z jeho účastnického výslechu, z předloženého průkazu osoby zdravotně postižené (ZTP/P) soud vzal za prokázáno, že je osobou se zrakovým postižením, pročež mu byl přiznán plný invalidní důchod. Zhruba před dvěmi až třemi lety byl žalobkyní vyzván k placení televizních poplatků, avšak svým čestným písemným prohlášením, přičemž jeho formulář byl přílohovou součástí výzvy žalobkyně, žalobkyni oznámil, že se na něj zákonná povinnost placení televizního poplatku nevztahuje s uvedením příslušného důvodu osvobození od placení televizního poplatku. Žalovaný k tomu dále uvedl, že zrakovým postižením trpí od narození, z nyní aktuálně platného průkazu ZTP/P se pak podává, že tento mu byl vydán dne [datum].

5. Na základě výše uvedeného proto soud vzal za prokázáno, žalovaný je osobou osvobozenou od rozhlasového a televizního poplatku ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a tuto skutečnost žalobkyni na její výzvu sdělil. Pak ovšem nezbylo, než žalobu vůči němu podanou jako nedůvodnou zamítnout.

6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že v řízení zcela úspěšný žalovaný, kterému by tak podle uvedeného ustanovení příslušelo právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalobkyni, se tohoto svého práva vzdal.