16 C 323/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Radkem Solařem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 15 432,24 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 432,24 Kč spolu s úrokem v částce 1 369,95 Kč a dále s úrokem ve výši 18,9 % ročně jdoucím z částky 15 432,24 Kč od 21. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 1 251,52 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím z částky 15 432,24 Kč od 21. 7. 2020 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně částku 2 289 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku 1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 15 432,24 Kč spolu s úrokem v částce 1 369,95 Kč a dále s úrokem ve výši 18,9 % ročně jdoucím z částky 15 432,24 Kč od 21. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 1 251,52 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím z částky 15 432,24 Kč od 21. 7. 2020 do zaplacení s tím, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne datum smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu číslo bankovní účet, jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba a na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr na sporožirovém účtu (kontokorent) až do výše sjednaného limitu 10 000 Kč s tím, že za poskytnutý úvěr (kontokorent) se žalovaný zavázal ve smlouvě zaplatit úrok ve výši 18,9 % ročně společně s poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu dle aktuálního Ceníku. Dále žalobkyně tvrdila, žalovaný byl oprávněn poskytnutý kontokorent na svém účtu průběžně čerpat výběry hotovosti a bezhotovostními platbami s tím, že nesmí přečerpat povolený úvěrový rámec nad sjednanou částku a má povinnost poskytnutý kontokorent v celé výši splatit nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání úvěru s tím, že úplným splacením kontokorentu žalovaný dle smlouvy automaticky nabyl možnost opět kontokorent za sjednaných podmínek znovu čerpat. Dále žalobkyně tvrdila, že splnila svou povinnost ze smlouvy a žalovanému předmětný úvěr poskytla s tím, že mu umožnila na účtu číslo bankovní účet realizovat platby v rozsahu poskytnutého úvěru, jakoby měl na tomto účtu vlastní prostředky. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy nedodržel a v důsledku tohoto porušení smlouvy mu vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek, který byl žalovaný povinen žalobkyni neprodleně uhradit, což však žalovaný neučinil ani na poslední výzvu banky ze dne 1. 12. 2019, v níž banka současně vypověděla smlouvu o sporožirovém účtu a další dohody o službách souvisejících s účtem a dlužnou pohledávku ze sporožirového účtu převedla na evidenční účet pro splácení pohledávky číslo bankovní účet. Žalovaný tak žalobkyni z uvedeného důvodu dluží částku 15 432,24 Kč na jistině, která odpovídá zápornému zůstatku na sporožirovém účtu ke dni převodu pohledávky na evidenční účet (tj. ke dni výpovědi smlouvy o vedení účtu), dále částku 1 369,95 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 18,9 % ročně vypočítaného z jistiny kontokorentu za období od 2. 12. 2019 do 20. 7. 2020 a částku 1 251,52 Kč na zákonném úroku z prodlení z nepovoleného debetního zůstatku za období od 2. 12. 2019, kdy se žalovaný dostal do prodlení, do dne 20. 7. 2020 s tím, že oba tyto úroky, tedy jako úrok smluvní, tak úrok z prodlení žalobkyně požaduje zaplatit, respektive přiznat i do budoucna. Žalovaný byl přitom žalobkyní před podáním žaloby k úhradě tohoto dluhu ještě vyzvána předžalobní upomínkou, žalobkyni však ničeho dalšího již nezaplatil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. K jednání nařízenému na den 3. března 2022 se účastníci nedostavili, přičemž žalobkyně svou neúčast u soudu prostřednictvím své zástupkyně předem písemně omluvila s tím, že souhlasí, aby bylo v řízení rozhodnuto bez její přítomnosti. Soud proto věc podle § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.

4. Přitom ze žalobkyní předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum, Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba pro soukromou klientelu, oznámení právnická osoba o úrokových sazbách, právnická osoba, pro soukromou klientelu, dopisu žalobkyně žalovanému ze dne 27. 10. 2019 – poslední výzvy k úhradě dlužné částky a výpovědi smlouvy, dopisu žalobkyně žalované ze dne 3. prosince 2019 – poslední výzvy před podáním žaloby, výpisu ze sporožirového účtu číslo dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne 23. 7. 2020 spolu s poštovním podacím archem z téhož dne soud vzal za prokázána tvrzení žalobkyně, jak byla uvedena výše a na tato proto soud pro stručnost v dalším odkazuje, přičemž z případných dalších předložených listin soud již pro nadbytečnost svá skutková zjištění nečinil.

5. Na základě shora uvedených důkazů proto vzal za prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout a poskytla žalovanému finanční prostředky až do výše 10 000 Kč a žalovaný se tyto zavázal vrátit spolu s úroky nejpozději do jednoho roku od poskytnutí peněžních prostředků, a to i opakovaně. Žalovaný tuto povinnost porušil a proto žalobkyně dopisem ze dne 27. 10. 2019 vypověděla smlouvu a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě celého zbývajícího dluhu.

6. Na základě shora provedených důkazů proto soud vzal za prokázáno, že žalobkyně a žalovaný platně v souladu s ust. § 708 tehdy účinného zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ obchodní zákoník“), v písemné formě uzavřeli smlouvu o běžném účtu, když banka se zavázala zřídit pro žalovaného běžný účet v určité měně, přičemž tento účet účastníci zřídili jako tzv. kontokorentní ve smyslu ust. § 711 obchodního zákoníku. Tento jejich závazkový vztah se i po 1. 1. 2014 ve smyslu přechodných ustanovení části páté, hlava I, § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) řídí i nadále obchodním zákoníkem, v otázkách obchodním zákoníkem neupravených pak zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem. V souladu s ust. § 273 odst. 1 obchodního zákoníku určili účastníci část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky a sazebník právnická osoba 7. Žalovaný porušil své povinnosti z uzavřené smlouvy, když překročil sjednaný limit poskytnutého kontokorentu na účtu a dlužný záporný zůstatek, jak byl prokázán předloženým výpisem z účtu, nevyrovnal. Žalovaný je tudíž povinen tento dlužný zůstatek v částce 15 432,24 Kč žalobkyni zaplatit spolu s úrokem z prodlení (§ 369 odst. 1 obchodního zákoníku ve spojení s § 1 nařízení vlády číslo 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení).

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 289 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby v částce 800 Kč, dále odměny advokáta stanovené dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), dále paušální náhrady hotových výdajů za tyto tři úkony právní služby v částce 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a konečně částky 252 Kč jako 21 % DPH z výše uplatněných položek odměny a náhrad (tedy vyjma zaplaceného soudního poplatku), kterou je advokát povinen odvést podle zákona o DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně ve trojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.