17 C 132/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 zastoupená advokátkou JUDr. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 18 157 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši- 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, včetně,- 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,- 0,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Uvedla, že s žalovaným uzavřela po posouzení jeho úvěruschopnosti prostřednictvím internetových stránek www.coolcredit.cz , datum, smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu poskytla bezhotovostně , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnuté finance vrátit do , datum, , a to společně s poplatkem , částka, . Žalovaný však uhradil pouze , částka, , které si žalobkyně započítala na smluvní pokutu. Pro případ prodlení na sebe převzal jednak závazek zaplatit účelně vynaložené náklady , částka, (, částka, za každou z pěti upomínek), jednak závazek k úhradě smluvní pokuty 0,1 % denně z dlužné částky. Kromě částky , částka, tak žalobkyně požaduje účelně vynaložené náklady , částka, a smluvní pokutu , částka, (0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, při zohlednění částečné úhrady).

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud provedl důkaz listinami a dospěl k následujícím zjištěním: Žalobkyně se , datum, prostřednictvím internetu zavázala poskytnout žalovanému , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, , a to do dvou dnů ode dne účinnosti smlouvy (listina označená jako smlouva o zápůjčce a datovaná , datum, ). Ve stejný den tak žalobkyně učinila, přičemž majitelem uvedeného účtu je žalovaný (částečný výpis z účtu, sdělení , právnická osoba, .). Žalovaný se zavázal uvedené částky žalobkyni vrátit společně s poplatkem , částka, do , datum, (uvedená listina plus fotografie občanského průkazu žalovaného). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celkového dluhu ze smlouvy , částka, do tří dnů (dopis z , datum, včetně poštovního podacího lístku).

4. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

5. Žaloba je důvodná pouze částečně.

6. Předmětem podnikatelské činnosti žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost poskytovatele úvěru, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Poskytovatel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek.

7. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti. Proto je na něm, aby tvrdil rozhodující skutečnosti a navrhl důkazy ohledně splnění své povinnosti. Žalobkyně v žalobě tvrdila pouze v obecné rovině, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy posoudila na základě informací a dokumentů vyžádaných od žalovaného a zaznamenaných do zákaznické karty a nahlédnutím do databází; ani k těmto obecným tvrzením však žalobkyně nepředložila žádné důkazy. Na výzvu soudu, aby svá tvrzení blíže konkretizovala a navrhla důkazy, uvedla, že nic doplňovat nebude, a k jednání se následně nedostavila, čímž se zbavila práva být soudem poučena podle § 118a občanského soudního řádu o nutnosti doplnění tvrzení a navržení důkazů v tomto směru. Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu k posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet, a proto soud považuje z tohoto důvodu smlouvu za absolutně neplatnou.

8. Protože je smlouva od počátku neplatná, získal žalovaný na úkor žalobkyně majetkový prospěch v podobě částky , částka, bez právního důvodu a je povinen jej vrátit jakožto bezdůvodné obohacení v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že tak učinil. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný zaplatil , částka, (které však žalobkyně nesprávně započetla na smluvní pokutu). Přiznal tak žalobkyni rozdíl mezi částkou půjčenou (, částka, ) a vrácenou (, částka, ), tedy , částka, . Protože ani žalovaný se k jednání nedostavil a je po celou dobu řízení pasivní, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení bezdůvodného obohacení je přiměřená jeho možnostem. Vzhledem k tomu soud vycházel z obecného ustanovení o splatnosti a vázal ji na výzvu k úhradě z , datum, , která byla žalovanému prokazatelně téhož dne odeslána. Ve výzvě byla stanovena lhůta k zaplacení tři dny. Lze očekávat, že výzva byla žalovanému doručena nejpozději do tří dnů od jejího podání na poště, tedy , datum, , ode dne následujícího běžela lhůta tří dnů pro zaplacení, která skončila , datum, ; od dalšího dne je tak žalovaný v prodlení. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s přihlédnutím k tomu, že vzájemný úspěch a neúspěch účastníků je při započtení zamítnutého příslušenství srovnatelný.