17 C 132/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně:Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 zastoupená advokátkou JUDr. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému:Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 18 157 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši - 15 % ročně z částky částka od datum do datum včetně, - 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, - 0,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Uvedla, že s žalovaným uzavřela po posouzení jeho úvěruschopnosti prostřednictvím internetových stránek www.coolcredit.cz datum smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu poskytla bezhotovostně částka. Žalovaný se zavázal poskytnuté finance vrátit do datum, a to společně s poplatkem částka. Žalovaný však uhradil pouze částka, které si žalobkyně započítala na smluvní pokutu. Pro případ prodlení na sebe převzal jednak závazek zaplatit účelně vynaložené náklady částka (částka za každou z pěti upomínek), jednak závazek k úhradě smluvní pokuty 0,1 % denně z dlužné částky. Kromě částky částka tak žalobkyně požaduje účelně vynaložené náklady částka a smluvní pokutu částka (0,1 % denně z částky částka od datum do datum při zohlednění částečné úhrady).

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud provedl důkaz listinami a dospěl k následujícím zjištěním: Žalobkyně se datum prostřednictvím internetu zavázala poskytnout žalovanému částka na bankovní účet č. č. účtu, a to do dvou dnů ode dne účinnosti smlouvy (listina označená jako smlouva o zápůjčce a datovaná datum). Ve stejný den tak žalobkyně učinila, přičemž majitelem uvedeného účtu je žalovaný (částečný výpis z účtu, sdělení právnická osoba.). Žalovaný se zavázal uvedené částky žalobkyni vrátit společně s poplatkem částka do datum (uvedená listina plus fotografie občanského průkazu žalovaného). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celkového dluhu ze smlouvy částka do tří dnů (dopis z datum včetně poštovního podacího lístku).

4. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

5. Žaloba je důvodná pouze částečně.

6. Předmětem podnikatelské činnosti žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost poskytovatele úvěru, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Poskytovatel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek.

7. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti. Proto je na něm, aby tvrdil rozhodující skutečnosti a navrhl důkazy ohledně splnění své povinnosti. Žalobkyně v žalobě tvrdila pouze v obecné rovině, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy posoudila na základě informací a dokumentů vyžádaných od žalovaného a zaznamenaných do zákaznické karty a nahlédnutím do databází; ani k těmto obecným tvrzením však žalobkyně nepředložila žádné důkazy. Na výzvu soudu, aby svá tvrzení blíže konkretizovala a navrhla důkazy, uvedla, že nic doplňovat nebude, a k jednání se následně nedostavila, čímž se zbavila práva být soudem poučena podle § 118a občanského soudního řádu o nutnosti doplnění tvrzení a navržení důkazů v tomto směru. Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu k posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet, a proto soud považuje z tohoto důvodu smlouvu za absolutně neplatnou.

8. Protože je smlouva od počátku neplatná, získal žalovaný na úkor žalobkyně majetkový prospěch v podobě částky částka bez právního důvodu a je povinen jej vrátit jakožto bezdůvodné obohacení v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že tak učinil. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný zaplatil částka (které však žalobkyně nesprávně započetla na smluvní pokutu). Přiznal tak žalobkyni rozdíl mezi částkou půjčenou (částka) a vrácenou (částka), tedy částka. Protože ani žalovaný se k jednání nedostavil a je po celou dobu řízení pasivní, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení bezdůvodného obohacení je přiměřená jeho možnostem. Vzhledem k tomu soud vycházel z obecného ustanovení o splatnosti a vázal ji na výzvu k úhradě z datum, která byla žalovanému prokazatelně téhož dne odeslána. Ve výzvě byla stanovena lhůta k zaplacení tři dny. Lze očekávat, že výzva byla žalovanému doručena nejpozději do tří dnů od jejího podání na poště, tedy datum, ode dne následujícího běžela lhůta tří dnů pro zaplacení, která skončila datum; od dalšího dne je tak žalovaný v prodlení. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s přihlédnutím k tomu, že vzájemný úspěch a neúspěch účastníků je při započtení zamítnutého příslušenství srovnatelný. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.