Okresní soud v Opavě · Rozsudek

17 C 133/2021

č. j. 17 C 133/2021-46

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-11-29 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSOP:2021:17.C.133.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Opavě zamítl žalobu žalobkyně o zaplacení částky 45 956 Kč s příslušenstvím, protože smlouvy o zápůjčce byly uzavřeny bez odborné péče věřitele při posuzování úvěruschopnosti žalované. Soud uznal, že žalovaná byla starobní důchodkyní s minimálním příjmem, který neumožňoval splácení vysokých měsíčních splátek. Vzhledem k tomu, že věřitel nevyhodnotil reálné finanční poměry žalované, smlouvy považoval za neplatné. Soud rozhodl, že žalovaná nemá povinnost vrátit částky získané bez právního důvodu, protože jejich vydání by bylo v rozporu s dobrými mravami a zjevně zneužívalo právo.

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované o zaplacení částky 45 956 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení -) částky 13 590 Kč, -) kapitalizovaného úroku ve výši 6 012,95 Kč, -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 086,78 Kč, -) úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 908,07 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, -) úroku ve výši 27 % ročně z částky 8 908,07 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, -) částky 25 573 Kč, -) kapitalizovaného úroku ve výši 11 830,61 Kč, -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 121,24 Kč, -) úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16 380,22 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, -) úroku ve výši 27 % ročně z částky 16 380,22 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, -) částky 6 793 Kč, -) kapitalizovaného úroku ve výši 1 963,90 Kč, -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 613,13 Kč, -) úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 734,56 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, -) úroku ve výši 14,4 % ročně z částky 4 734,56 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 45 956 Kč s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení. Uvedla, že společnost právnická osoba, uzavřela s žalovanou po posouzení úvěruschopnosti datum smlouvu o zápůjčce číslo v tentýž den jí poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 984 Kč, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky 3 210 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 11 103 Kč. Souhrn uvedených částek měla žalovaná zaplatit věřitelce v 60 týdenních splátkách po 639 Kč, konče 19. 3. 2017. Žalovaná dluží 6 793 Kč, z toho 4 734,56 Kč na jistině a 2 058,44 Kč na souhrnném poplatku. Dále žalobkyně tvrdila, že společnost právnická osoba, uzavřela s žalovanou po posouzení úvěruschopnosti datum smlouvu o zápůjčce číslo v tentýž den jí poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 3 894 Kč, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky 5 480 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek 7 476 Kč. Souhrn uvedených částek měla žalovaná zaplatit věřitelce v 60 týdenních splátkách po 648 Kč, konče 1. 6. 2017. Žalovaná dluží 25 573 Kč, z toho 16 380,22 Kč na jistině a 9 192,78 Kč na souhrnném poplatku. V neposlední řadě společnost právnická osoba, uzavřela s žalovanou po posouzení úvěruschopnosti datum smlouvu o zápůjčce číslo v tentýž den jí poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 301 Kč, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky 3 238 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek 4 717 Kč. Souhrn uvedených částek měla žalovaná zaplatit věřitelce v 60 týdenních splátkách po 383 Kč, konče 3. 8. 2017. Žalovaná dluží 13 590 Kč, z toho 8 908,07 Kč na jistině a 4 681,93 Kč na souhrnném poplatku. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávek na základě smlouvy o postoupení z datum, což bylo žalované oznámeno dopisem.

2. Žalovaná uvedla, že půjčky byly splacené, zaplatili 100 000 Kč, jen nezaplatili velké úroky, protože půjčky byly lepené jedna na druhou. Požadovala splátky 500 Kč měsíčně, poukázala na to, že mají s manželem exekuce, její důchod nedosahuje ani částky životního minima a bydlí v domově důchodců.

3. V prvé řadě soud uvádí, že nebylo možné vyhovět návrhu žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání jen proto, že žalovaná ve svém vyjádření nerozporovala dlužnou částku. Žalovaná by musela výslovně a beze vší pochybnosti žalovaný nárok uznat, což se nestalo; navíc se brání tím, že na zápůjčky uhradila 100 000 Kč.

4. Soud tedy přistoupil k dokazování a z listin učinil následující skutková zjištění: V prvním případě společnost právnická osoba, poskytla žalované datum v hotovosti částku 22 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšenou o poplatek 16 297 Kč, představující součet úroku 1 984 Kč, poplatku za administrativní činnost 3 210 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 11 103 Kč, který si žalovaná zvolila jako způsob splácení zaškrtnutím příslušné kolonky ve smlouvě. Celkovou dlužnou částku 38 297 Kč měla žalovaná zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 639 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Za poskytovatelku zápůjčky smlouvu uzavírala obchodní zástupkyně jméno příjmení z obec (smlouva o zápůjčce z datum číslo). Žalovaná před poskytnutím zápůjčky uvedla, že bydlí v nájmu, je vdaná, nemá žádné nezaopatřené děti, je starobní důchodkyní, má čistou mzdu částka, jiný čistý příjem částka, další čistý příjem domácnosti činí částka, hradí za nájem/inkaso částka, za telefon částka, poskytovatelce zápůjčky již splácí 1 752 Kč a 5 064 Kč a její výdaje na domácnost činí částka. Poskytovatelka zápůjčky uvedla, že údaje ověřila z výměru podpory, dokladu SIPO, nájemní/podnájemní smlouvy a poštovních složenek (zákaznická karta). Ve druhém případě společnost právnická osoba, poskytla žalované datum v hotovosti částku 22 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšenou o poplatek 16 850 Kč, představující součet úroku 3 894 Kč, poplatku za administrativní činnost 5 480 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 7 476 Kč, který si žalovaná zvolila jako způsob splácení zaškrtnutím příslušné kolonky ve smlouvě. Celkovou dlužnou částku 38 850 Kč měla žalovaná zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 648 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Za poskytovatelku zápůjčky smlouvu uzavírala obchodní zástupkyně jméno příjmení z obec (smlouva o zápůjčce ze datum číslo). Žalovaná před poskytnutím zápůjčky uvedla, že bydlí v nájmu, je vdaná, nemá žádné nezaopatřené děti, je starobní důchodkyní, má čistou mzdu částka, další čistý příjem domácnosti činí částka a částka, hradí za nájem/inkaso částka, za telefon částka, poskytovatelce zápůjčky již splácí 2 556 Kč a její výdaje na domácnost činí částka. Poskytovatelka zápůjčky uvedla, že údaje ověřila z výměru podpory, dokladu SIPO, nájemní/podnájemní smlouvy a poštovních složenek (zákaznická karta). Ve třetím případě společnost právnická osoba, poskytla žalované datum v hotovosti částku 13 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšenou o poplatek 9 956 Kč, představující součet úroku 2 301 Kč, poplatku za administrativní činnost 3 238 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 4 717 Kč, který si žalovaná zvolila jako způsob splácení zaškrtnutím příslušné kolonky ve smlouvě. Celkovou dlužnou částku 22 956 Kč měla žalovaná zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 383 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Za poskytovatelku zápůjčky smlouvu uzavírala obchodní zástupkyně jméno příjmení z obec (smlouva o zápůjčce z datum číslo). Žalovaná před poskytnutím zápůjčky uvedla, že bydlí v nájmu, je vdaná, nemá žádné nezaopatřené děti, je starobní důchodkyní, má státní podporu/přídavky částka, jiný čistý příjem částka, další čistý příjem domácnosti činí částka, 6 500 Kč a částka, hradí za nájem/inkaso částka, za telefon částka, poskytovatelce zápůjčky již splácí 5 148 Kč, má jiné závazky ve výši částka a její výdaje na domácnost činí částka. Poskytovatelka zápůjčky uvedla, že údaje ověřila z výměru podpory, dokladu SIPO, nájemní/podnájemní smlouvy a poštovních složenek (zákaznická karta). Původní věřitelka oznámila žalované, že žalované pohledávky postoupila žalobkyni (dopis z datum s podacím lístkem).

5. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu vyplynulo, že i manžel žalované splácí zápůjčky, které mu poskytla společnost právnická osoba, a u zdejšího soudu je v této souvislosti vedeno žalobkyní pod sp. zn. spisová značka řízení proti manželovi žalované jméno příjmení, povedl soud podle § 120 odst. 2 občanského soudního řádu dokazování rovněž listinami, které žalobkyně předložila v této druhé věci. Soud to považoval za potřebné pro náležité zjištění skutkového stavu a má takto za prokázané: právnická osoba, poskytla manželovi žalované datum v hotovosti částku 20 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek 20 738 Kč, představující součet úroku 4 324 Kč, poplatku za administrativní činnost 5 048 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 11 366 Kč, který si zvolil jako způsob splácení zaškrtnutím příslušné kolonky ve smlouvě. Celkovou dlužnou částku 40 738 Kč měl zaplatit v hotovosti ve 100 týdenních splátkách po 408 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Za poskytovatelku zápůjčky smlouvu uzavírala obchodní zástupkyně jméno příjmení z obec (smlouva o zápůjčce z datum číslo). právnická osoba, poskytla manželovi žalované datum v hotovosti částku 23 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek 19 230 Kč, představující součet úroku 3 028 Kč, poplatku za administrativní činnost 4 727 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 11 475 Kč, který si zvolil jako způsob splácení zaškrtnutím příslušné kolonky ve smlouvě. Celkovou dlužnou částku 42 230 Kč měl zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 704 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Za poskytovatelku zápůjčky smlouvu uzavírala obchodní zástupkyně jméno příjmení z obec (smlouva o zápůjčce z datum číslo). Manžel žalované před poskytnutím zápůjčky uvedl, že bydlí v nájmu, je ženatý, nemá žádné nezaopatřené děti, je starobním důchodcem, má čistou mzdu částka, státní podporu/přídavky částka, jiný čistý příjem částka, další čistý příjem domácnosti činí částka, hradí za nájem/inkaso částka, za telefon částka, poskytovatelce zápůjčky již splácí 2 248 Kč, má jiné závazky ve výši částka a jeho výdaje na domácnost činí částka. Poskytovatelka zápůjčky uvedla, že údaje ověřila z pracovní smlouvy/ŽL, tří výplatních pásek, výměru podpory, dokladu SIPO, nájemní/podnájemní smlouvy a poštovních složenek (zákaznická karta). právnická osoba, poskytla manželovi žalované datum v hotovosti částku 20 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek 16 721 Kč, představující součet úroku 2 633 Kč, poplatku za administrativní činnost 4 110 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 9 978 Kč, který si zvolil jako způsob splácení zaškrtnutím příslušné kolonky ve smlouvě. Celkovou dlužnou částku 36 721 Kč měl zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 813 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Za poskytovatelku zápůjčky smlouvu uzavírala obchodní zástupkyně jméno příjmení z obec (smlouva o zápůjčce z datum číslo). Manžel žalované před poskytnutím zápůjčky uvedl, že bydlí v nájmu, je ženatý, nemá žádné nezaopatřené děti, je starobním důchodcem, má čistou mzdu částka, jiný čistý příjem částka, další čistý příjem domácnosti činí částka a částka, hradí za nájem/inkaso částka, za telefon částka, poskytovatelce zápůjčky již splácí 5 064 Kč, má jiné závazky ve výši částka a jeho výdaje na domácnost činí částka. Poskytovatelka zápůjčky uvedla, že údaje ověřila z pracovní smlouvy/ŽL, výměru podpory, dokladu SIPO, nájemní/podnájemní smlouvy a poštovních složenek (zákaznická karta). právnická osoba, poskytla manželovi žalované datum v hotovosti částku 4 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek 2 980 Kč, představující součet úroku 545 Kč, poplatku za administrativní činnost 895 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 1 540 Kč, který si zvolil jako způsob splácení zaškrtnutím příslušné kolonky ve smlouvě. Celkovou dlužnou částku 6 980 Kč měl zaplatit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 156 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Za poskytovatelku zápůjčky smlouvu uzavírala obchodní zástupkyně jméno příjmení z obec (smlouva o zápůjčce z datum číslo). Manžel žalované před poskytnutím zápůjčky uvedl, že bydlí v nájmu, je ženatý, nemá žádné nezaopatřené děti, je starobním důchodcem, má čistou mzdu částka, státní podporu/přídavky částka, další čistý příjem domácnosti činí částka, částka a částka, hradí za nájem/inkaso částka, za telefon částka, poskytovatelce zápůjčky již splácí 6 900 Kč, má jiné závazky ve výši částka a jeho výdaje na domácnost činí částka. Poskytovatelka zápůjčky uvedla, že údaje ověřila z pracovní smlouvy/ŽL, tří výplatních pásek, výměru podpory, dokladu SIPO, nájemní/podnájemní smlouvy a poštovních složenek (zákaznická karta). Původní věřitelka oznámila manželovi žalované, že žalované pohledávky postoupila žalobkyni (dopis z datum s podacím lístkem).

6. Podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem (§ 1), pokud se nejedná mimo jiné o odloženou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč (§ 2 písm. e)). Celkovou výší spotřebitelského úvěru se přitom rozumí souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici (§ 3 písm. k )). Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1).

7. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; přitom bezdůvodně se obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

8. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti původní věřitelky bylo poskytování peněžních prostředků jakožto zápůjčky, a vystupovala tedy z pozice věřitele ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb. Oproti tomu žalovaná je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Proto se soud primárně zabýval tím, zda poskytovatelka úvěru splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 9 odst. 1 tohoto zákona. Uvedené ustanovení bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a současně ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Ani povinnost uložená spotřebiteli v § 9 odst. 3 nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti, přičemž z judikatury jednoznačně vyplývá, že se nemůže spokojit s pouhým čestným prohlášením žadatele o úvěr ohledně příjmů a výdajů, ale jeho prohlášení musí rovněž dostupným způsobem ověřovat.

9. Z karet zákazníka je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalované ve všech případech posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí, protože v takovém případě by jí zápůjčky nemohla poskytnout. Především je z karet evidentní, že žalovaná byla v době poskytování zápůjček starobní důchodkyní se zcela minimálním důchodem nedosahujícím ani částka měsíčně. Při pravidelných výdajích na bydlení a domácnost uvedený příjem sám o sobě zcela jistě nepostačoval ani ke splácení první zápůjčky ve výši 2 556 Kč měsíčně, natož ke splácení dalších dvou zápůjček ve výších 2 592 Kč měsíčně a 1 532 Kč měsíčně. Navíc za situace, kdy již v době sjednávání první smlouvy žalovaná uvedla, že poskytovatelce zápůjčky splácí 1 752 Kč a dalších 5 064 Kč. Při těchto zmíněných a poskytovatelkou zápůjček ověřených výdajích bylo podstatné, co představují další příjmy uváděné žalovanou v kolonkách„ jiný čistý příjem žadatele“ či„ další čistý příjem domácnosti“. Částky vyplněné v těchto kolonkách totiž zcela zásadním způsobem navyšovaly konečnou částku uvedenou u celkových příjmů žalované až na částka, částka, respektive částka. Ze zákaznických karet ale neplyne, o jaké konkrétní příjmy se má jednat, zda byly vůbec ověřovány, a pokud ano, tak jakým způsobem. Z karet se lze pouze domnívat, že se mohlo jednat o nějaké příjmy manžela; ty by bylo možné zohlednit v rámci jeho podílu na výdajích na bydlení a na domácnost, nikoliv ale v rámci schopnosti žalované zápůjčky splácet, protože jemu tři zápůjčky, které jsou předmětem tohoto řízení, poskytovány nebyly. Nelze odhlédnout ani od toho, že veškeré zápůjčky byly poskytovány v časovém období pěti měsíců, přičemž částky příjmů a výdajů se v jednotlivých zákaznických kartách žalované i jejího manžela částečně odlišují, jsou různě přepisovány a dopisovány, což vzbuzuje dojem, že jsou upravovány tak, aby žadatelé o zápůjčku formálně disponovali určitou plusovou částkou. Bez ověření těchto dalších příjmů nebylo možné přistoupit k jejich zodpovědnému porovnání s výdaji a k vyhodnocení reálných poměrů žalované, a tedy posoudit její schopnost zápůjčky s nastavenými parametry splácet. Naopak bylo prokázáno, že společnost právnická osoba, v podstatě souběžně se zápůjčkami poskytovanými žalované poskytovala (4) další zápůjčky i jejímu manželovi. I kdyby tedy další příjmy byly konkretizovány a ověřeny, existovaly objektivně důvodné pochybnosti o schopnosti žalované zápůjčky se shora nastavenými parametry splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně tak měla po získání těchto informací objektivně jakožto profesionálka vyhodnotit situaci žalované, ochránit ji před nezodpovědným zadlužením a případnou vlastní neznalostí a zápůjčky jí neposkytnout.

10. Soud tak hodnotí všechny smlouvy o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila zákon o spotřebitelském úvěru. Jelikož jsou smlouvy od počátku neplatné, získala žalovaná na úkor původní věřitelky, potažmo žalobkyně, majetkový prospěch v podobě poskytnutých částek bez právního důvodu a za běžných okolností by byla povinna jej vrátit podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalovaná s manželem neprokázali, kolik celkem na úhradu ze smluv zaplatili. Proto soud v tomto směru vycházel z tvrzení žalobkyně.

11. Podle nich žalovaná: - z první smlouvy dlužila 6 793 Kč, musela tedy zaplatit 31 504 Kč (dle smlouvy měla uhradit 38 297 Kč); dostala 22 000 Kč, a proto svou povinnost přeplatila o 9 504 Kč, - z druhé smlouvy dlužila 25 573 Kč, musela tedy zaplatit 13 277 Kč (dle smlouvy měla uhradit 38 850 Kč); dostala 22 000 Kč, a proto by byla povinna vrátit rozdíl 8 723 Kč, - ze třetí smlouvy dlužila 13 590 Kč, musela tedy zaplatit 9 366 Kč (dle smlouvy měla uhradit 22 956 Kč); dostala 13 000 Kč, a proto by byla povinna vrátit rozdíl 3 634 Kč.

12. Podle nich manžel žalované: - z první smlouvy dlužil 4 052 Kč, musel tedy zaplatit 36 686 Kč (dle smlouvy měl uhradit 40 783 Kč); dostal 20 000 Kč, a proto svou povinnost přeplatil o 16 686 Kč, - z druhé smlouvy dlužil 19 790 Kč, musel tedy zaplatit 22 440 Kč (dle smlouvy měl uhradit 42 230 Kč); dostal 23 000 Kč, a proto by byl povinen vrátit rozdíl 560 Kč, - ze třetí smlouvy dlužil 23 111 Kč, musel tedy zaplatit 13 610 Kč (dle smlouvy měl uhradit 36 721 Kč); dostal 20 000 Kč, a proto by byl povinen vrátit rozdíl 6 390 Kč, - ze čtvrté smlouvy dlužil 1 362 Kč, musel tedy zaplatit 5 618 Kč (dle smlouvy měl uhradit 6 980 Kč); dostal 4 000 Kč, a proto svou povinnost přeplatil o 1 618 Kč.

13. V tomto případě však soud považuje vydání bezdůvodného obohacení z jednotlivých smluv za rozporné s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 občanského zákoníku) a jeho uplatnění hodnotí jako zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany (§ 8 občanského zákoníku), a to z níže popsaných důvodů. Nejvyšší soud ve své praxi dopěl k závěru, že v zásadě objektivní povaha vztahu z bezdůvodného obohacení jednoznačně nevylučuje, aby výkon práva na jeho vydání byl shledán za určitých okolností odporujícím dobrým mravům (28 Cdo 2880/2016, 28 Cdo 527/2020).

14. S výjimkou první smlouvy uzavřené s manželem žalované datum bylo ostatních 6 smluv uzavřeno s manžely v období od datum do datum, tedy během pěti měsíců. Oba manželé smlouvy uzavírali jakožto starobní důchodci s minimální výší důchodu, částečně zřejmě dopláceni sociálními dávkami. Nesrovnalosti a rozdíly v příjmech a výdajích byly popsány výše. Celková výše měsíčních splátek, k jejichž úhradě se během pěti měsíců žalovaná zavázala, činila 6 680 Kč, u manžela tomu bylo 7 524 Kč; ve svém součtu tak měli měsíčně hradit právní předchůdkyni žalobkyně 14 204 Kč, což je při jejich poměrech alarmující. Zjevně se dostali do dluhové pasti. Veškeré smlouvy přitom uzavírala s manžely jedna a tatáž obchodní zástupkyně působící v téže malé obci jako je jejich bydliště. Té tedy jednak musely být moc dobře známy reálné neutěšené poměry manželů, jednak z každé uzavřené smlouvy musela získat od poskytovatelky zápůjček určitou provizi, takže na uzavření smluv měla subjektivní zájem. I přes popsanou životní situaci manželů se jim dle žalobních tvrzení ve svém součtu podařilo vrátit více, než jim bylo poskytnuto. Manželé celkově dostali na zápůjčkách 124 000 Kč, žalovaná 57 000 Kč, manžel 67 000 Kč Celkem zaplatili 132 501 Kč, žalovaná 54 147 Kč, manžel 78 354 Kč. To znamená, že ač – posuzováno samostatně – by byli povinni z jednotlivých smluv něco vracet, z jiných smluv vrátili více, než byli povinni. Hodnoceno ve svém souhrnu pak vrátili o 8 501 Kč více, než bylo jejich povinností. Ve všech uvedených souvislostech tak soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 3 a § 8 občanského zákoníku a žalobu v celém rozsahu zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalované, která byla ve věci zcela úspěšná. příjmení 300 Kč představuje paušální náhradu za vyjádření k žalobě podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, § 2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.