17 C 149/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem JUDr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 118 825,94 Kč s příslušenstvím , právnická osoba, části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky , částka- s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, ,- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, ,- s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,se žaloba zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky , částka- s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, ,- s úrokem z prodlení nad rámec přiznaný ve výroku II. rozsudku,se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice-Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky , částka, se smluveným úrokem a zákonným úrokem z prodlení, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Uvedla, že s ní uzavřela smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru , právnická osoba, č. , tel. číslo, . Ta opravňovala žalovanou k opakovanému čerpání úvěru až do limitu , částka, , přičemž žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách , částka, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované. Protože se žalovaná dostala do prodlení se splácením, žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Z žalované částky představuje , částka, nevrácenou jistinu úvěru a , částka, poplatky dle sazebníku. Dále žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky , částka, se smluveným úrokem a zákonným úrokem z prodlení dle výroku rozsudku. Tvrdila, že uzavřela s žalovanou po předchozím posouzení úvěruschopnosti smlouvu o úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , tel. číslo, , na jejímž základě jí poskytla úvěr , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr vrátit společně s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , a protože se opět dostala do prodlení se splácením, žalobkyně i tento úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Z žalované částky představuje , částka, nevrácenou jistinu úvěru a , částka, poplatky dle sazebníku, který byl nedílnou součástí smlouvy.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud provedl důkaz listinami a k prvnímu požadavku zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně se zavázala poskytovat žalované opakovaně peněžní prostředky až do výše , částka, , zatímco žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem 12,4 % ročně v měsíčních splátkách , částka, , splatných vždy k 15. dni v měsíci formou zápočtu z běžného účtu č. , č. účtu, , počínaje , datum, . Současně se žalovaná zavázala platit sjednané poplatky, ve smlouvě blíže konkretizované, a úhradu za pojištění, ke kterému přistoupila, ve výši , částka, měsíčně. Pro případ prodlení žalované se splněním jakékoliv pohledávky byla žalobkyně oprávněna prohlásit kterékoliv dluhy žalované vůči bance za ihned splatné a požádat ji o jejich předčasné splacení (smlouva o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet , právnická osoba, č. , tel. číslo, z , datum, ). Před uzavřením smlouvy žalovaná uvedla, že je vdaná, bydlí v pronajatém domě nebo bytě, je zaměstnaná u společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., s čistým měsíčním příjmem , částka, , dále uvedla, že celkový měsíční čistý příjem domácnosti činí , částka, a nemá žádné vyživované děti (žádost o úvěr , právnická osoba, z , datum, ). Žalovaná měla v té době u žalobkyně jeden další úvěrový produkt se splátkou , částka, a žádnou dlužnou částku po splatnosti (přehled závazků žalované). Žalobkyně měla k dispozici výpisy z účtu žalované č. , č. účtu, za období , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, , z nichž je zřejmá pravidelná mzda žalované od zaměstnavatele , Anonymizováno, , právnická osoba, ., ve výši kolem , částka, čistého měsíčně, kromě toho chodila na účet žalované každý měsíc platba od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v částkách od , částka, do , částka, . Dále jsou z výpisů patrné každoměsíční výběry hotovosti z účtu v rozmezí , částka, – , částka, a od toho se odvíjející počáteční a konečné zůstatky na účtu – 3 záporné (pomineme-li výplatu úvěru z této smlouvy) a 3 kladné v řádech stovek korun - , částka, , , částka, a , částka, . Za dobu trvání úvěrového vztahu žalovaná vyčerpala celkem , částka, (, datum, částku , částka, a , datum, částku , částka, ) a zaplatila žalobkyni celkem , částka, , poslední úhradu provedla , datum, (amortizace a platební historie k úvěrovému účtu č. , č. účtu, ). Z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek žalobkyně pohledávku z citované smlouvy ke dni , datum, zesplatnila (dopis adresovaný žalované , datum, včetně poštovního podacího archu).

4. Ke druhému požadavku bylo z listin zjištěno následující: Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr , částka, , zatímco žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem 13,7 % ročně v měsíčních splátkách , částka, , splatných vždy k 15. dni v měsíci formou zápočtu z běžného účtu č. , č. účtu, , počínaje , datum, . Současně se žalovaná zavázala platit sjednané poplatky, ve smlouvě blíže konkretizované, a úhradu za pojištění, ke kterému přistoupila, ve výši , částka, měsíčně. Pro případ prodlení žalované se splněním jakékoliv pohledávky byla žalobkyně oprávněna prohlásit kterékoliv dluhy žalované vůči bance za ihned splatné a požádat ji o jejich předčasné splacení (smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , tel. číslo, z , datum, ). Před uzavřením smlouvy žalovaná uvedla, že je vdova, bydlí v pronajatém domě nebo bytě, je zaměstnaná u společnosti , právnická osoba, ., s čistým měsíčním příjmem , částka, , dále uvedla, že celkový měsíční čistý příjem domácnosti činí , částka, a nemá žádné vyživované děti (výpis z databáze žalobkyně). Žalovaná měla v té době u žalobkyně dva další úvěrové produkty, jeden se splátkou , částka, a druhý se splátkou , částka, z výše uvedené smlouvy, a žádnou dlužnou částku po splatnosti (přehled závazků žalované). Žalobkyně měla k dispozici výpisy z účtu žalované č. , č. účtu, za období , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, , z nichž je zřejmá pravidelná mzda žalované od zaměstnavatele , právnická osoba, ., ve výši kolem , částka, čistého měsíčně, kromě toho přišla na účet žalované , datum, ojedinělá platba v podobě doplatku důchodu , částka, . Dále jsou z výpisů patrné každoměsíční pravidelné platby pojistného , částka, a , částka, , splátky úvěru , částka, a výběry hotovosti v rozmezí , částka, – , částka, . V neposlední řadě z výpisů vyplývá, že počáteční zůstatek na účtu žalované na prvním výpisu, a tedy před vyplacením výjimečné platby důchodu, činil , částka, , zatímco konečný zůstatek na účtu na posledním výpisu, bezprostředně předcházejícím uzavření smlouvy, činil , částka, . Za dobu trvání úvěrového vztahu žalovaná vyčerpala , částka, (, datum, ) a zaplatila žalobkyni celkem , částka, , poslední úhradu před zesplatněním provedla , datum, a následně provedla ještě jednu úhradu po zesplatnění , datum, (amortizace a platební historie k úvěrovému účtu č. , č. účtu, ). Z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek žalobkyně pohledávku z citované smlouvy ke dni , datum, zesplatnila (dopis adresovaný žalované , datum, včetně poštovního podacího archu).

5. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

6. První žalobní požadavek je zcela nedůvodný, druhý je opodstatněný pouze částečně, avšak z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.

7. Předmětem podnikatelské činnosti právní předchůdkyně žalobkyně bylo poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupovala tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Proto se soud primárně zabýval tím, zda poskytovatelka úvěru splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 86 a 87 tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a současně ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr.

8. Přestože v zákoně o spotřebitelském úvěru byla v době uzavření smluv neplatnost smlouvy konstruována jako relativní (tedy k námitce spotřebitele), toto neodpovídá evropskému právu, dosavadní judikatuře Soudního dvora Evropské unie, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a vůbec smyslu ochrany spotřebitele. Soudní dvůr Evropské unie opakovaně ve svých rozhodnutích konstatoval, že evropské směrnice nesmí být v různých členských státech vykládány a aplikovány různě. Proto i přes znění nového zákona o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti při řádném nezkoumání úvěruschopnosti přihlédne vždy v jakékoliv fázi řízení. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek. Jiný výklad by nutně znamenal popření smyslu kogentní právní úpravy ochrany spotřebitele směřující k narovnání slabšího – nerovného - postavení spotřebitele vůči podnikateli a zakotvoval by nižší standard ochrany, než který zamýšlela směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, z , datum, . Článek 8 této směrnice vyložil Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku z , datum, ve věci C-449/13 (CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další) a zdůraznil důkazní břemeno poskytovatele úvěru stran splnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu z , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, a z rozsudku Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Stejně tak tento závěr koresponduje s veřejnoprávní úpravou, blíže vysvětlenou v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , v němž je konstatováno, že pokud poskytovatel úvěru povinnost poruší, dopouští se správního deliktu, za což mu může , právnická osoba, inspekce uložit pokutu. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti.

9. Žalobkyně sice úvěruschopnost žalované v obou případech posuzovala a měla k tomu k dispozici veškeré transakce, které se odehrávaly na účtu žalované zřízeném u žalobkyně, avšak její posuzování bylo značně neodborné. V případě první smlouvy, ač její stranou byla výlučně žalovaná, nikoliv její manžel či jiná třetí osoba, žalobkyně evidentně zahrnula do příjmů žalované i příjem od společnosti Mondelez, který však nebyl vyplácen žalované, ale třetí osobě (zřejmě manželovi – viz příjem domácnosti uvedený v žádosti o úvěr). Příjem žalované činil pouze něco kolem , částka, , takže je jasné, že při nájemním bydlení a dalších běžných výdajích nebyla schopna splácet úvěr s limitem , částka, a měsíční splátkou včetně úhrady pojištění , částka, . I kdyby však tento druhý příjem náležel samotné žalované, při zohlednění shora popsaných pravidelných hotovostních výběrů (nájemného) a zůstatků na účtu žalované muselo být žalobkyni zřejmé, že žalovaná na hrazení uvedené splátky nemá, neboť takovou částkou v závěru ani jednoho měsíce na účtu nedisponovala. Přitom právě formou zápočtu z tohoto účtu měl být úvěr splácen. Je skutečností, že žalované se dařilo splácet úvěr víceméně bez problémů až do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vzhledem k tomu, že soud nemá k dispozici výpisy z jejího běžného účtu za následující období, není mu zřejmé, jakým způsobem toho žalovaná mohla dosáhnout; evidentně ale nikoliv při poměrech, které by odpovídaly její situaci před poskytnutím úvěru. Odkaz žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, soud nepovažuje za přiléhavý, a to jednak vzhledem ke shora citované judikatuře, jednak s ohledem na zcela odlišný skutkový stav. V uvedené věci šlo totiž o zpětné domáhání se navrácení již zaplaceného úvěru z titulu bezdůvodného obohacení po následném přehodnocení platnosti smlouvy, navíc společností, na kterou byla původním úvěrovaným jakožto věřitelem pohledávka postoupena.

10. V případě smlouvy druhé sice žalovaná disponovala vyšším příjmem kolem , částka, , avšak na druhé straně již byla vdovou, takže nájemné a další běžné výdaje hradila výlučně sama, a kromě toho již měla u žalobkyně předchozí úvěr se splátkou , částka, a přibyly jí další pravidelné platby pojistného ve výši necelých , částka, měsíčně patrné z výpisů z účtu. Jestliže žalobkyně zohlednila jednorázový doplatek důchodu , částka, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , učinila tak opět nesprávně, protože bezprostředně před uzavření druhé smlouvy o úvěru, ke konci roku 2020, již měla žalovaná z této částky k dispozici pouze něco kolem , částka, ; a před vyplacením důchodu byl zůstatek na účtu žalované v řádech desítek korun. Je tedy opět zjevné, že žalovaná na splácení dalších , částka, měsíčně nemohla mít. V ostatním platí i v případě této druhé smlouvy vše, co bylo uvedeno v argumentaci ke smlouvě první.

11. Soud tedy hodnotí obě smlouvy o úvěru jako neplatné pro neodborné posuzování úvěruschopnosti žalované před jejich uzavřením. Jelikož jsou smlouvy od počátku neplatné, získala žalovaná na úkor žalobkyně majetkový prospěch v podobě poskytnutých částek bez právního důvodu a je povinna jej vrátit jakožto bezdůvodné obohacení v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná netvrdila a neprokázala, že tak v plném rozsahu učinila, proto soud vycházel z toho, co bylo prokázáno důkazy předloženými žalobkyní. V prvním případě žalovaná obdržela , částka, a vrátila , částka, ; vrátila tedy více, než měla, a proto soud první požadavek zcela zamítl. Ve druhém případě žalovaná obdržela , částka, a vrátila , částka, ; proto soud přiznal žalobkyni rozdíl , částka, .

12. Současně vznikla žalované nevrácením částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Protože byla žalovaná po celou dobu řízení pasivní a k jednání se nedostavila, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení je přiměřená jejím možnostem. Proto soud vyšel z obecné úpravy § 1958 odst. 2 občanského zákoníku a splatnost určil v návaznosti na výzvu k zaplacení do , datum, obsaženou v oznámení o zesplatnění. Oznámení bylo podáno na poště , datum, , při běžné doručovací praxi muselo být žalované doručeno nejpozději třetí den. Ode dne , datum, je tak žalovaná v prodlení. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba i u druhého požadavku zamítnuta.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a s přihlédnutím k tomu, že žalované, která by na ni měla částečně právo, žádné náklady řízení nevznikly.

14. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena b) sazebníku , částka, , žalobkyně dosud zaplatila jen , částka, , proto byla zavázána k doplacení částky , částka, .