17 C 153/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované o zaplacení částky 23 524,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 28. 7. 2018 do zaplacení v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, splatných vždy do konce příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 10 524,67 Kč -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 421,94 Kč, -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 114,79 Kč, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 618,36 Kč od 15. 6. 2018 do 27. 7. 2018 včetně a z částky 1 618,36 Kč od 28. 7. 2018 do zaplacení, -) s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 14 618,36 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek ve výši 122 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 23 524,67 Kč spolu se sjednaným úrokem od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení z částky 14 618,36 Kč. Uvedla, že společnost právnická osoba, uzavřela s žalovanou po posouzení úvěruschopnosti datum smlouvu o zápůjčce číslo v tentýž den jí poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 758 Kč, odměnou za zpracování a doručení 1 700 Kč, odměnou za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) 9 333 Kč. Souhrn uvedených částek měla žalovaná zaplatit věřitelce v 60 týdenních splátkách po 497 Kč, konče datum. Žalovaná uhradila pouze 3 000 Kč a dluží 14 618,36 Kč na jistině, 2 260,92 Kč na úroku, 1 527,23 Kč na poplatku za zpracování a doručení a 5 118,16 Kč na poplatku za komfortní a flexibilní splácení. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení z datum, což bylo žalované oznámeno dopisem.

2. Žalovaná u jednání uvedla, že ví, o co jde, a požádala o splátky 2 000 Kč měsíčně s tím, že je samoživitelka s jedním dítětem, zaměstnaná ve právnická osoba, s příjmem kolem částka čistého měsíčně, za bydlení vynaloží přibližně částka měsíčně.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o zápůjčce ze datum číslo včetně smluvních podmínek, zákaznickou kartou z téhož dne, oznámením o postoupení pohledávky z datum včetně poštovního podacího lístku a zjistil následující skutkový stav: právnická osoba, poskytla žalované datum v hotovosti částku 16 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšenou o poplatek 13 791 Kč, představující součet úroku 2 758 Kč, poplatku za zpracování a doručení 1 700 Kč a poplatku za komfortní a flexibilní splácení 9 333 Kč. Celkovou dlužnou částku 29 791 Kč měla žalovaná zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 497 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaná před poskytnutím zápůjčky uvedla, že bydlí v nájmu, je rozvedená, má jednu vyživovanou osobu, je nezaměstnaná, má čistý měsíční příjem částka, další čistý příjem domácnosti je částka, nesplácí žádné jiné zápůjčky, její odhadované měsíční výdaje činí částka. Poskytovatelka zápůjčky uvedla, že údaje ověřila z potvrzení o příjmu a tří výplatních pásek (zákaznická karta). Původní věřitelka oznámila žalované, že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (dopis s podacím lístkem).

4. Podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem (§ 1), pokud se nejedná mimo jiné o odloženou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč (§ 2 písm. e)). Celkovou výší spotřebitelského úvěru se přitom rozumí souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici (§ 3 písm. k )). Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1).

5. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; přitom bezdůvodně se obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

6. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.

7. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti původní věřitelky bylo poskytování peněžních prostředků jakožto zápůjčky, a vystupovala tedy z pozice věřitele ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb. Oproti tomu žalovaná je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Proto se soud primárně zabýval tím, zda poskytovatelka úvěru splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 9 odst. 1 tohoto zákona. Uvedené ustanovení bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a současně ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Ani povinnost uložená spotřebiteli v § 9 odst. 3 nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti, přičemž z judikatury jednoznačně vyplývá, že se nemůže spokojit s pouhým čestným prohlášením žadatele o úvěr ohledně příjmů a výdajů, ale jeho prohlášení musí rovněž dostupným způsobem ověřovat.

8. Ze zákaznické karty je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalované posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí, protože v takovém případě by jí zápůjčku nemohla poskytnout. Je evidentní, že žalovaná byla v době poskytnutí zápůjčky nezaměstnaná. Není tedy možné, aby poskytovatelka zápůjčky ověřovala její příjmy ze tří výplatních pásek a z potvrzení o příjmu (když tímto dokumentem je zjevně potvrzení o příjmu vystavené nějakým zaměstnavatelem, protože výměr podpory či rozhodnutí o přiznání dávek je mezi dokumenty k ověření uvedeno samostatně). Vzhledem k tomu, že jiné dokumenty v případě ověření příjmů a výdajů v zákaznické kartě zaškrtnuty nebyly, není vůbec jasné, co mají představovat„ čistý příjem žadatele“ a„ další čistý příjem domácnosti“, zda a jak byly ověřovány, respektive karta spíše nasvědčuje tomu, že ověřovány žádným způsobem nebyly. Totéž platí o„ odhadovaných měsíčních výdajích“. Poskytovatelka zápůjčky tedy nedisponovala konkrétními podklady, aby mohla s odbornou péčí vyhodnotit příjmy a výdaje žalované a její schopnost úvěr s nastavenými parametry splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně měla po získání popsaných informací objektivně jakožto profesionálka vyhodnotit situaci žalované, a buď si minimálně vyžádat konkretizaci jednotlivých příjmů a výdajů a jejich doložení, anebo v opačném případě ochránit tuto před nezodpovědným zadlužením a případnou vlastní neznalostí a zápůjčku jí neposkytnout.

9. Soud tak hodnotí smlouvu o zápůjčce jako absolutně neplatnou, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila zákon o spotřebitelském úvěru. Jelikož je smlouva od počátku neplatná, získala žalovaná na úkor původní věřitelky, potažmo žalobkyně, majetkový prospěch v podobě poskytnuté částky 16 000 Kč bez právního důvodu a je povinna jej vrátit jakožto bezdůvodné obohacení. Žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že tak učinila, přitom je na ní, aby byla v tomto směru v řízení aktivní. Soud tedy vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná na dluh uhradila 3 000 Kč, a přiznal jí rozdíl mezi částkou půjčenou a vrácenou, tedy 13 000 Kč.

10. Současně vznikla žalované nevrácením částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, a to ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v návaznosti na výzvu k zaplacení obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky. Ve výzvě byla právní předchůdkyní žalobkyně určena desetidenní lhůta k zaplacení od jejího doručení, výzva byla podána na poště datum, doručenku k ní žalobkyně nepředložila. Vzhledem k běžné doručovací praxi soud tedy vychází z toho, že byla doručena nejpozději třetím dnem, tedy datum. Desetidenní lhůta k plnění tak uplynula datum a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

11. Vzhledem k tvrzeným poměrům žalované na straně jedné a stabilnímu příjmu ze zaměstnání na straně druhé soud vyhověl její žádosti o splátky 2 000 Kč měsíčně, neboť ty jí reálně umožní dluh zaplatit přibližně do devíti měsíců, aniž by se to zásadním způsobem projevilo negativně ve sféře žalobkyně.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že žalovaná, která by na ni měla částečně právo, se této náhrady u jednání vzdala.

13. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán pro nedostatek skutkových tvrzení elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena b) sazebníku 1 064 Kč (ze základu po zaokrouhlení 21 270 Kč), žalobkyně dosud zaplatila jen 942 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 122 Kč. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci; nezaplacením byť jedné splátky včas, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci pro celou dlužnou částku.