17 C 164/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně:Anonymizováno Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 zastoupená advokátkou JUDr. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému:Bc. Jméno zainteresované osoby 0/0, IČO Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 38 900 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 0,5 % denně od datum do datum a ve výši 0,1 % denně od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela datum smlouvu o podnikatelském úvěru č. Anonymizováno, na jejímž základě mu jakožto podnikateli poskytla téhož dne částku částka. Žalovaný se zavázal vrátit ji žalobkyni do datum společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru částka a úrokem částka. Později se účastníci měli pětkrát dohodnout na prodloužení data splatnosti do konečného datum, vždy za poplatek částka, který žalovaný ve všech případech uhradil. Naopak žalovaný nevrátil úvěr. Žalovaná částka se skládá z jistiny úvěru, poplatku za jeho sjednání a čerpání, úroku a dále paušálně sjednaných poplatků za čtyři upomínky v celkové výši částka. Kromě toho žalobkyně uplatnila požadavek na dohodnutý úrok z prodlení ze součtu dlužné jistiny a poplatku ve výši 0,5 % denně po dobu prvních 90 dnů prodlení a ve výši 0,1 % denně od 91. dne prodlení do zaplacení.

2. Žalovaný se bránil tím, že měl ve vztahu postavení slabší strany, dále namítl neplatnost smlouvy pro neposuzování jeho úvěruschopnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, i neplatnost ujednání o úrocích, jejichž výše se podle něj příčí dobrým mravům. Proto se domníval, že žalobkyně měla pouze právo na vrácení jistiny úvěru coby bezdůvodného obohacení, přičemž žalovaný tuto částku v minulosti přeplatil, protože jí uhradil celkem částka.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že se datum dohodli, co žalobkyně tvrdila, ani o tom, že žalovanému vyplatila částka, zatímco on jí uhradil následně částka (vždy po částka ve dnech datum, datum, datum, datum a datum).

4. Kromě uvedených shodných tvrzení soud vyšel z listinných důkazů, z nichž zjistil následující: Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému v rámci jeho podnikatelské činnosti úvěr částka, který se žalovaný zavázal vrátit do datum společně s úrokem 50 % ročně – částka a poplatkem za sjednání a čerpání částka v případě, že bude uhrazen řádně a včas, jinak částka; strany se dohodly, že úvěrový úrok dle sjednané roční úrokové sazby z dlužné jistiny úvěru je přičítán denně až do úplného zaplacení jistiny – čl. 1., čl. 4 body 1. a 2. Datum splatnosti úvěru mohlo být prodlouženo vždy za předpokladu, že žalovaný ve svém uživatelském účtu vygeneroval žádost, která obsahovala výši poplatku za prodloužení v závislosti na dlužné částce a počet dní, o které bude splatnost prodloužena, a současně uhradil poplatek za prodloužení; o každém prodloužení mělo být vygenerováno potvrzení ve formě dodatku ke smlouvě – čl. 3 body 2. a právnická osoba případ prodlení byla dohodnuta povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni dále úrok z prodlení ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru, a to ve výši 0,5 % denně po dobu prvních 90 dnů prodlení a ve výši 0,1 % denně od 91. dne prodlení do zaplacení; současně byla pro dobu od 91. dne prodlení sjednána nižší sazba úroku odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Dále bylo ujednáno oprávnění žalobkyně požadovat paušální poplatky částka za každou písemnou upomínku zaslanou k 5., 10., 15. a 20. dni prodlení – čl. 5 body 3. a 4. (fotografie občanského a řidičského průkazu žalovaného, listina označená jako smlouva o podnikatelském úvěru číslo Anonymizováno). Žalobkyně odeslala datum na účet žalovaného částka (výpisy z účtu). Za jinak stejných parametrů úvěru byla účastníky pětkrát prodloužena jeho splatnost, a to datum do datum, datum do datum, datum do datum, datum do datum a datum do datum (listiny označené jako dodatky ke smlouvě o podnikatelském úvěru číslo Anonymizováno).

5. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 122 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru se jeho odstavce 1, 2 a 4 použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. To mimo jiné znamená, že pro takový případ lze sjednat úrok z prodlení pouze ve výši nepřesahující výši stanovenou právním předpisem (§ 122 odst. 1 písm. b)), a věřiteli vznikne právo na úrok pouze ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší (§ 122 odst. 4). Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 8 občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

6. Žaloba není důvodná.

7. Převzetím závazku žalobkyní poskytnout žalovanému peněžní prostředky a oproti tomu převzetím závazku žalovaným vrátit tyto peníze navýšené o úrok účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovanému byl poskytnut úvěr coby podnikateli v souvislosti s jeho podnikatelskou činností, nepoužijí se na vztah účastníků ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru o povinnosti poskytovatele úvěru posoudit řádně a odborně úvěruschopnost úvěrovaného a o neplatnosti smlouvy při porušení této povinnosti. Žalobkyně svůj závazek poskytnout žalovanému úvěr splnila. Pokud by žalovaný splnil svůj primární závazek v původně sjednané dvacetitřídenní lhůtě, zaplatil by částka coby vratku úvěru a navíc poplatek částka a úrok částka, který v přepočtu odpovídá 50 % ročně z částka za 23 dnů, celkem tedy částka. Celkovou cenu úvěru částka soud neshledává při takto nastavených parametrech smlouvy jako rozpornou s dobrými mravy – jedná se o krátkodobý úvěr, žalovaný obdržel peníze v podstatě okamžitě, tudíž v takových případech je běžné, že cena úvěru, potažmo RPSN, je vyšší než v případě jiných úvěrů a pohybuje se v řádech stovek procent, a to i u spotřebitelů.

8. Problematickým však soud shledává souhrn platebních povinností žalovaného dohodnutých pro případ prodloužení splatnosti úvěru. Rovněž to je běžně poskytovateli úvěru umožňováno za poplatek. V tomto případě však jeho výše nevyplývá přímo ze smlouvy, ale má být zřejmá až při vygenerování žádosti o prodloužení splatnosti. V prvé řadě takto neurčitá konstrukce znemožňuje předem posoudit platnost ujednání. Přitom ve svém důsledku není poplatek za prodloužení splatnosti ničím jiným než rovněž úrokem, což je evidentní už jen z toho, že jeho výše je odvislá od dlužné částky. Zde činila jeho výše částka měsíčně (přibližně o měsíc byla splatnost vždy prodlužována), což v přepočtu odpovídá částka ročně, a tedy cca 300 % poskytnutého úvěru částka. Kromě toho a trvající povinnosti vrátit jistinu úvěru částka, zaplatit poplatek za jeho sjednání částka a úrok částka však měl žalovaný podle smlouvy i nadále povinnost hradit ještě (výslovně označený) úrok 50 % ročně z jistiny úvěru až do jejího vrácení, což odpovídá částce částka denně, tedy částka měsíčně. Totiž tím, že si žalovaný opakovaně splatnost prodloužil, nebyl stále v prodlení, a proto nepřicházelo do úvahy snížení úrokové sazby, počínaje 91. dnem, sjednané v čl. 5 bodu 3. poslední větě smlouvy, které odpovídá zákonnému omezení v § 122 odst. 4, 5 zákona o spotřebitelském úvěru. Při každém prodloužení splatnosti o měsíc tak bylo povinností žalovaného zaplatit navíc částka jako tzv. poplatek za prodloužení a částka jako výslovně označený úrok (byť tento žalobkyně v řízení neuplatňuje), celkem tedy úplatu odpovídající přibližně 350 % poskytnutého úvěru ročně. Při pětinásobném prodloužení splatnosti se tak žalovaný paradoxně dostal do situace, kdy pro něj bylo od počátku výhodnější o prodloužení splatnosti nežádat a dostat se do prodlení, protože v takovém případě by byl zavázán pouze k úhradě sjednaného úroku 50 % ročně, a to jen po dobu prvních 90 dnů prodlení, později úroku odpovídajícího zákonnému úroku z prodlení (15 % ročně), a dále k úhradě sjednaného úroku z prodlení 0,5 % denně (tj. 182,5 % ročně), a to opět jen po dobu prvních 90 dnů prodlení, protože poté by byl i zde chráněn zákonným omezením § 122 odst. 5 ve spojení s § 122 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru.

9. Popsané „dobrodiní prodloužení splatnosti“ obchází § 122 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, a tedy mu odporuje, a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, protože rovněž uvedené ustanovení bylo začleněno do právní úpravy za účelem minimalizace nadměrného zadlužování jednotlivců a s tím spojených negativních dopadů na celou společnost. Kromě toho je úročení 350 % ročně zjevně rozporné s dobrými mravy. Proto soud považuje ve svém souhrnu ujednání o poplatcích a úrocích jakožto ceně za úvěr za absolutně neplatné podle § 588 občanského zákoníku.

10. Žalovaný zaplatil žalobkyni částka. Poskytnutý úvěr činil částka a žalovaný jej měl k dispozici necelých pět měsíců (datum až datum), nadto jej postupnými úhradami po částka měsíčně snižoval. adresa Anonymizováno Kč uhrazená žalovaným navíc by v případě, že by měl částka k dispozici celých pět měsíců, odpovídala roční úrokové sazbě přibližně 62 %, což lze považovat za adekvátní cenu takového úvěru. Jeho jistinu i cenu za něj tedy žalovaný zaplatil, a to dříve, než se dostal do prodlení, a proto žalobkyni nevzniklo právo na úrok z prodlení a poplatky za upomínky. Jakékoliv další žalobní požadavky pak soud ve všech uvedených souvislostech považuje za zjevné zneužití práva podle § 8 občanského zákoníku. Navíc požadovaný úrok z prodlení je v rozporu s § 122 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalovanému, protože byl ve věci zcela úspěšný. adresa Anonymizováno Kč se skládá z odměny advokáta za 4 úkony právní služby po částka podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu (převzetí věci, odpor s vyjádřením k žalobě, další porada s klientem před jednáním v návaznosti na doplňující tvrzení a argumentaci žalobkyně v podání ze dne datum, účast u jednání), z náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, z náhrady cestovních výdajů ve výši částka podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu za cestu k jednání z adresa a zpět (88 km) osobním automobilem značky Anonymizováno Anonymizováno, s kombinovanou spotřebou benzinu 9 l/100 km, při ceně částka/l a základní náhradě částka/km dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., z náhrady za ztrátu času za tuto cestu ve výši částka - 4 půlhodiny po částka podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu a z náhrady DPH (21 %) ve výši částka podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.