17 C 171/2025

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 24 507,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 22. 3. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 9 507,22 Kč s úrokem z prodlení- ve výši 12,75 % ročně z částky 24 507,22 Kč od 17. 7. 2024 do 21. 3. 2025 včetně,- ve výši 12,75 % ročně z částky 9 507,22 Kč od 22. 3. 2025 do zaplacení,- ve výši 0,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 22. 3. 2025 do zaplacení,se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 336 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 24 507,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 17. 7. 2024 do zaplacení. Uvedla, že společnost , právnická osoba, ., uzavřela prostřednictvím internetových stránek , Anonymizováno, s žalovaným , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, . Na jejím základě mu poskytla úvěr 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za jeho poskytnutí 9 507,22 Kč do 16. 7. 2024, což se nestalo, žalovaný nic nezaplatil. Žalobkyně získala pohledávku na základě smlouvy o postoupení, kterou uzavřela s původní věřitelkou 5. 3. 2025, což bylo žalovanému oznámeno.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud provedl důkaz listinou označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , potvrzením , právnická osoba, ., o platbě, sdělením , právnická osoba, ., smlouvou o postoupení pohledávek z 5. 3. 2025 včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího lístku a zjistil následující skutkový stav: Společnost , právnická osoba, ., se , datum, prostřednictvím internetových stránek zavázala poskytnout žalovanému úvěr 15 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit navýšené o poplatek za poskytnutí úvěru 9 507,22 Kč, ve 12 měsíčních splátkách po 2 120 Kč, počínaje 16. 8. 2023. Žalovaný při sjednávání smlouvy sdělil poskytovatelce úvěru adresu bydliště, doručovací adresu, e-mailovou adresu, telefonní číslo , tel. číslo, číslo účtu , č. účtu, , přičemž se jedná u účet vedený na jméno žalovaného u , právnická osoba, . Na uvedený účet právní předchůdkyně žalobkyně odeslala , datum, částku 15 000 Kč s poznámkou „zapujcka , Anonymizováno, “. Poskytovatelka úvěru následně postoupila pohledávku ze smlouvy na žalobkyni a oznámila to žalovanému dopisem z 15. 3. 2025; současně byl žalovaný vyzván k její úhradě do tří dnů od obdržení dopisu; ten žalobkyně odeslala 15. 3. 2025 na adresu trvalého bydliště žalovaného – , adresa, .

4. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

5. Žaloba je důvodná pouze částečně.

6. Předmětem podnikatelské činnosti žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost poskytovatele úvěru, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Poskytovatel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek.

7. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti. Proto je na něm, aby tvrdil rozhodující skutečnosti a navrhl důkazy ohledně splnění své povinnosti. Žalobkyně v návrhu uvedla, že její právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě lustrace ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, avšak k posuzování úvěruschopnosti nebude navrhovat žádné důkazy. K jednání se následně žalobkyně nedostavila, takže nemohla být soudem poučena podle § 118a občanského soudního řádu o nutnosti doplnění konkrétních tvrzení a předložení důkazů vztahujících se k posuzování úvěruschopnosti, aby mohla být s žalobou zcela úspěšná.

8. Protože žalobkyně netvrdila a neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla dostatečně posuzována schopnost žalovaného úvěr splatit, považuje soud smlouvu od počátku za neplatnou. Žalovanému tak vznikla pouze povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru 15 000 Kč v době přiměřené jeho možnostem. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl po celou dobu řízení zcela pasivní, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení částky je přiměřená jeho možnostem. Proto soud vycházel z obecného ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku a určil splatnost v návaznosti za výzvu k úhradě do tří dnů, prokazatelně odeslanou 15. 3. 2025. Ta mu musela být podle běžné praxe doručena nejpozději do tří dnů, tedy do 18. 3. 2025, lhůta k plnění tak uplynula 21. 3. 2025 a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. Současně vznikla žalovanému nevrácením částky druhotná povinnost zaplatit ode dne následujícího po uplynutí této lhůty zákonný úrok z prodlení. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 15 000 Kč s příslušenstvím a neúspěšná ohledně částky 11 630 Kč s příslušenstvím (co do jistiny 9 507,22 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 2 123 Kč z částky 24 507,22 Kč od 17. 7. 2024 do 21. 3. 2025 včetně). Žalobkyně tedy měla úspěch co do 56 % uplatněného nároku a neúspěch co do 44 % uplatněného nároku; její celkový úspěch ve věci tak představuje 12 %. Celková výše účelně vynaložených nákladů žalobkyně činí 2 796 Kč a skládá se ze soudního poplatku 981 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba) po 400 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 315 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. 12 % z částky 2 796 Kč činí 336 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, jejím čísle, výši úvěru a poplatku, čísle účtu a výši žalované částky.