17 C 187/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: ; innogy právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 5 269,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 100,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 000,99 Kč od 10. 3. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 3 168,88 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 5 269,87 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaným byl na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené dne [datum] odebrán zemní plyn pro potřeby domácnosti do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Odebraný zemní plyn za období od [datum] do [datum] byl žalovanému vyúčtován fakturou [variabilní symbol] na částku 2 000,99 Kč, jejíž součástí byla i smluvní pokuta 200 Kč, kterou žalobkyně požaduje za nezaplacení záloh za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok], k jejichž úhradě žalovaného vyzvala dopisem ze [datum]. Další smluvní pokutu 100 Kč uplatnila žalobkyně za nezaplacení uvedené faktury s tím, že ji žalovanému vyúčtovala dopisem z [datum]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty 3 168,88 Kč; tu se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni po 400 Kč za každý kalendářní měsíc, i jeho část, následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky plynu ze strany žalobkyně v důsledku opakovaného porušení platebních povinností ze strany žalovaného do konce sjednané doby trvání smlouvy. Žalovaný totiž nezaplatil zálohy za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 22 měsíců od [datum], v důsledku popsaného porušení platebních povinností žalovaným žalobkyně [datum] ukončila dodávku plynu do odběrného místa žalovaného a následně [datum] odstoupila od smlouvy. Za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] tak žalobkyně požaduje sjednanou smluvní pokutu (9 x 400 Kč), přičemž na ni byla provedena částečná úhrada 431,12 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu z [datum] včetně informace pro zákazníka téhož data a plánu záloh soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému s účinností od [datum] do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], zemní plyn, zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet jeho dopravu, distribuci a uskladnění, oproti tomu žalovaný se zavázal zemní plyn odebrat a zaplatit za něj sjednanou cenu, a to primárně formou záloh v počáteční výši 800 Kč měsíčně, splatných k 15. dni každého měsíce. Účastníci si sjednali kategorii [anonymizováno], produktovou řadu plyn [anonymizováno], trvání smlouvy po dobu určitou 22 měsíců od data její účinnosti. Na první straně smlouvy v „ ostatních ujednáních“ převzal žalovaný závazek zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. V těchto„ ostatních ujednáních“ je obsaženo také ustanovení, že pro případ opakovaného (tzn. dva a vícekrát) porušení kterékoli platební povinnosti vyplývající ze smlouvy zákazníkem (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení smlouvy ze strany innogy) je žalobkyně oprávněna účtovat zákazníkovi pokutu (zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu) ve výši 400 Kč pro kategorii [anonymizováno], a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od žalobkyně v důsledku výše uvedeného jednání zákazníka do konce sjednané doby trvání smlouvy.

4. Z oznámení o přerušení dodávky ze [datum] včetně poštovního podacího archu je zřejmé, že žalobkyně upozornila žalovaného na pohledávky po splatnosti, konkrétně zálohy na měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] po 800 Kč splatné 15. 11. 2019 a 15. 12. 2019, s tím, že mu poskytuje dodatečnou lhůtu k zaplacení do [datum]. Současně ho upozornila, že se úhradou vyhne přerušení dodávky zemního plynu a ukončení smlouvy.

5. Z faktury [variabilní symbol] včetně poštovního podacího archu soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] byl žalovanému dodán do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], zemní plyn v celkovém množství 4 009,62 kWh v celkové ceně včetně DPH 7 400,99 Kč, žalovaný zaplatil na zálohách 5 600 Kč a žalobkyně mu fakturovala rozdíl 1 800,99 Kč k úhradě se splatností 9. 3. 2020, a to společně se smluvní pokutou 200 Kč. Součástí této faktury vystavené [datum] bylo na její poslední straně odstoupení od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy.

6. Z vyúčtování smluvní pokuty z [datum] vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 100 Kč za prodlení s úhradou s úhradou žalované faktury.

7. Smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu je kupní smlouvou speciálně upravenou v § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Podle něj se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. Žaloba je důvodná ohledně nedoplatku za odebraný plyn a smluvní pokuty za nezaplacení záloh a žalované faktury. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na základě uzavřené kupní smlouvy splnila svou povinnost a dodala žalovanému zemní plyn, byl žalovaný povinen zaplatit za něj a související služby kupní cenu. Protože žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že cenu komodity 1 800,19 Kč zaplatil, soud žalobě v této části vyhověl. Nezaplacením kupní ceny vznikly žalovanému další dvě druhotné platební povinnosti, jednak zaplatit žalobkyni sjednanou smluvní pokutu 300 Kč za prodlení s úhradou dvou záloh a za prodlení s úhradou žalované faktury, jednak zaplatit žalobkyni ode dne následujícího po splatnosti faktury úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

10. Ohledně požadavku na zaplacení smluvní pokuty 3 168,88 Kč není žaloba opodstatněná. Smlouva na dodávku plynu je typicky spotřebitelskou smlouvou a současně smlouvou adhézní ve smyslu § 1798 občanského zákoníku, k čemuž je soud povinen z úřední povinnosti přihlédnout. Na straně jedné vystupuje dodavatel plynu z pozice podnikatele, na straně druhé zákazník jakožto spotřebitel. Charakteristické pro uvedenou smlouvu je, že má formulářový charakter, její text je s výjimkou identifikace zákazníka, odběrného místa a specifikace záloh předem připraven žalobkyní a spotřebitel nemá žádnou možnost se jakýmkoliv způsobem od takto připraveného znění odchýlit a sjednat si individuální podmínky. Buď text přijme tak, jak je mu předloženo, anebo k uzavření smlouvy nedojde. Dále je typické, že podnikatel oproti spotřebiteli vystupuje z pozice profesionála a odborníka. Z těchto důvodů zákon poskytuje spotřebitelům vyšší míru ochrany v podobě určitých záruk, které musí, respektive nesmí, spotřebitelské smlouvy obsahovat, s následkem, že k ujednáním, která jsou s tímto v rozporu, se nepřihlíží. Smyslem je zajistit, aby postavení smluvních stran nebylo v rozporu s požadavkem přiměřenosti ve významné nerovnováze v neprospěch spotřebitele. Výčet některých takových ujednání je uveden v § 1814 občanského zákoníku, avšak je pouze demonstrativní, a soud je tak povinen při hodnocení každé spotřebitelské smlouvy pečlivě zvažovat, zda její součástí nejsou i jiná (než v zákoně výslovně zmíněná) ujednání, která by principu ochrany spotřebitele odporovala. Za takové soud považuje právě ujednání o smluvní pokutě zatěžující výlučně spotřebitele vázané na opakované porušení platebních povinností a s tím spojené ukončení či přerušení dodávky ze strany žalobkyně. Proto k uvedenému ujednání soud nepřihlíží, a to z následujících důvodů.

11. Povinnost k úhradě smluvní pokuty 400 Kč za měsíc utvrzuje podle žalobkyně splnění základní povinnosti spotřebitele ze smlouvy, a sice jeho povinnost platit za sdružené služby dodávky jejich sjednanou cenu. Samotné opakované porušení platebních povinností však podle kompletního znění ujednání ke vzniku nároku na tuto smluvní pokutu nepostačuje; z případů neplacení se totiž evidentně vztahuje pouze na ty, kdy z tohoto důvodu dojde k předčasnému ukončení nebo přerušení dodávky ze strany žalobkyně. To vyplývá ze způsobu, jakým je formulován výpočet smluvní pokuty, a sice„ 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od innogy do konce sjednané doby trvání smlouvy“. Pokud by tedy dodávka ukončena či přerušena nebyla, nebylo by možné výši smluvní pokuty v konkrétním případě stanovit, protože má být vyčíslena právě až počínaje ukončením či přerušením dodávky od žalobkyně. Nepřímo to pak lze dovodit i z toho, že podle následující věty má„ každý jednotlivý případ prodlení zákazníka s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dní sankcionovat smluvní pokuta 100 Kč“, která se tedy skutečně váže k jakémukoliv porušení platebních povinností spotřebitelem. Pokud by tak spotřebitel sice opakovaně porušil platební povinnosti, avšak žalobkyně by dodávku neukončila či nepřerušila, povinnost k zaplacení smluvní pokuty by spotřebiteli nevznikla. Ujednání vztahující vznik nároku na smluvní pokutu na splnění dvou předpokladů, a to porušení určité povinnosti jednou smluvní stranou a současně z toho plynoucí aktivní jednání druhé smluvní strany, sice je možné (blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1192/2019, které se však nezabývalo spotřebitelskou smlouvou), v tomto případě však lze ze způsobu výpočtu smluvní pokuty dovodit, že jejím skutečným smyslem je zajistit žalobkyni plnění po dobu, na kterou byla smlouva původně účastníky sjednána, avšak za situace, kdy žalobkyně již své povinnosti ze smlouvy neplní, protože dodávku ukončila či přerušila, a rozhodla se smlouvu sama ukončit.

12. Kromě uvedeného je zásadní i ta skutečnost, že plnění základní smluvní povinnosti spotřebitele, potažmo trvání smluvního vztahu po sjednanou dobu, je utvrzeno smluvní pokutou, avšak tímto způsobem není utvrzeno plnění základních povinností žalobkyně, především povinnosti řádně dodávat plyn. Smlouva na své první straně obsahuje výčet několika porušení smluvních povinností, na něž je vázána povinnost zaplatit smluvní pokutu (v různých částkách), vždy se však jedná o porušení smluvních povinností ze strany spotřebitele a jemu vzniklou povinnost k úhradě smluvní pokuty; ani v jednom případě formulář smlouvy připravený samotnou žalobkyní neuvažuje o možném porušení smluvní povinnosti z její strany, natož o tom, že by takové porušení dalo vzniknout nároku spotřebitele na smluvní pokutu. Povinnost k zaplacení smluvní pokuty je navíc ve všech případech obsažena v odstavci smlouvy označeném jako„ Ostatní ujednání“, což – oproti ostatním odstavcům označeným jako„ Předmět smlouvy, [příjmení] plynu, Uzavření a trvání smlouvy, [příjmení] podmínky“, které jasně vypovídají o tom, co je jejich obsahem, - vzbuzuje dojem, že se jedná o ustanovení nepodstatného, vedlejšího a pouze doplňujícího charakteru, kterému není potřeba věnovat pozornost. Přitom obsahem tohoto odstavce jsou výlučně ustanovení týkající se povinností spotřebitele platit smluvní pokutu, které by tam tedy člověk neočekával. Nadto formulace odstavce je pro běžného člověka obtížně srozumitelná, neboť obsahuje nepřehledné dlouhé souvětí, jehož jednotlivé věty jsou odděleny ne zcela jasným současným použitím spojek a/nebo; navíc často jsou doprostřed vět vklíněna jiná slovní spojení, či dokonce další samostatné věty v závorkách.

13. Vzhledem k souhrnu výše uvedeného soud považuje ujednání o této smluvní pokutě za zakládající významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Soudu je známo, že rozhodovací praxe v této otázce je napříč celou republikou různá a není dosud sjednocena vyššími instancemi; většina senátů Krajského soudu v Ostravě (nepočítaje v to pobočku v [obec]) sdílí názor uvedený v tomto rozsudku. Je tedy na žalobkyni, aby za účelem sjednocení praxe využila veškerých práv, která jí poskytuje občanský soudní řád.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s přihlédnutím k tomu, že žalovanému, který by na ni měl částečně právo, žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly.