Okresní soud v Opavě · Rozsudek

17 C 198/2024

č. j. 17 C 198/2024-30

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-11-04 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSOP:2024:17.C.198.2024.1

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem JUDr. Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 81 926,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky , částka- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, ,- s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, ,- s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, včetně a z částky , částka, od , datum, do zaplacení,- s úrokem ve výši 22,08 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky , částka- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, ,- s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, ,- s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, včetně a z částky , částka, od , datum, do zaplacení,- s úrokem ve výši 23,43 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,se žaloba zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice-Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky , částka, spolu se sjednaným úrokem od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení z částky , částka, a sjednaným úrokem od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení z částky , částka, . Uvedla, že společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovanou po posouzení úvěruschopnosti , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , v tentýž den jí poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž žalovaná se zavázala společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy , částka, , odměnou za zpracování , částka, , odměnou za komfortní a flexibilní splácení , částka, a úhradou za pojištění , částka, . Souhrn uvedených částek měla žalovaná zaplatit věřitelce ve 78 týdenních splátkách po , částka, , konče , datum, . Žalovaná uhradila pouze , částka, a dluží , částka, na jistině a , částka, na poplatcích. Dále žalobkyně tvrdila, že společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovanou po posouzení úvěruschopnosti , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , v tentýž den jí poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž žalovaná se zavázala společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy , částka, , odměnou za zpracování , částka, , odměnou za komfortní a flexibilní splácení , částka, a úhradou za pojištění , částka, . Souhrn uvedených částek měla žalovaná zaplatit věřitelce v 78 týdenních splátkách po , částka, , konče , datum, . Žalovaná uhradila pouze , částka, a dluží , částka, na jistině a , částka, na poplatcích. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávek na základě smlouvy o postoupení z , datum, , což bylo žalované oznámeno dopisem.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud provedl důkaz listinami a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Nejprve společnost , právnická osoba, , poskytla žalované , datum, v hotovosti částku , částka, jakožto úvěr, který se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšený o poplatek , částka, , představující součet úroku , částka, , poplatku za zpracování , částka, a poplatku za komfortní a flexibilní splácení , částka, . Celkovou dlužnou částku , částka, (včetně úhrady za pojištění , částka, , ke kterému přistoupila) měla žalovaná zaplatit v 78 týdenních splátkách po , částka, , počínaje týdnem od data uzavření smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ). Žalovaná před poskytnutím úvěru uvedla, že žije s rodiči, je svobodná, nemá žádnou vyživovanou osobu, je zaměstnaná jako dělník na plný pracovní úvazek u společnosti , právnická osoba, ., má čistý měsíční příjem , částka, a další čistý příjem domácnosti činí , částka, , nemá další zápůjčky, jí odhadované měsíční výdaje činí , částka, , má bankovní účet. Poskytovatelka úvěru údaje ověřila z pracovní smlouvy a výplatních pásek za , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (zákaznická karta z , datum, ).

5. Ve druhém případě společnost , právnická osoba, , poskytla žalované , datum, v hotovosti částku , částka, jakožto úvěr, který se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšený o poplatek , částka, , představující součet úroku , částka, , poplatku za zpracování , částka, a poplatku za komfortní a flexibilní splácení , částka, . Celkovou dlužnou částku , částka, (včetně úhrady za pojištění , částka, , ke kterému přistoupila) měla žalovaná zaplatit v 78 týdenních splátkách po , částka, , počínaje týdnem od data uzavření smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ). Žalovaná před poskytnutím úvěru uvedla, že žije ve vlastním bydlení, je svobodná, nemá žádnou vyživovanou osobu, je zaměstnaná jako dělník na plný pracovní úvazek u společnosti , právnická osoba, ., má čistý měsíční příjem , částka, a další čistý příjem domácnosti činí , částka, , nemá další zápůjčky, jí odhadované měsíční výdaje činí , částka, , nemá bankovní účet. Poskytovatelka úvěru údaje ověřila z výplatních pásek za , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (zákaznická karta z , datum, ).

6. Původní věřitelka oznámila žalované, že žalované pohledávky postoupila žalobkyni (dopis z , datum, s poštovním podacím lístkem).

7. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

8. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.

9. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti právní předchůdkyně žalobkyně bylo poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupovala tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaná byla typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Proto se soud primárně zabýval tím, zda poskytovatelka úvěru splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 86 a 87 tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a současně ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr.

10. Přestože v novém zákoně o spotřebitelském úvěru byla do , datum, neplatnost smlouvy konstruována jako relativní (tedy k námitce spotřebitele), toto neodpovídá evropskému právu, dosavadní judikatuře Soudního dvora Evropské unie, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a vůbec smyslu ochrany spotřebitele. Soudní dvůr Evropské unie opakovaně ve svých rozhodnutích konstatoval, že evropské směrnice nesmí být v různých členských státech vykládány a aplikovány různě. Proto i přes znění nového zákona o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti při řádném nezkoumání úvěruschopnosti přihlédne vždy v jakékoliv fázi řízení. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek. Jiný výklad by nutně znamenal popření smyslu kogentní právní úpravy ochrany spotřebitele směřující k narovnání slabšího – nerovného - postavení spotřebitele vůči podnikateli a zakotvoval by nižší standard ochrany, než který zamýšlela směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, z , datum, . Článek 8 této směrnice vyložil Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku z , datum, ve věci C-449/13 (CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další) a zdůraznil důkazní břemeno poskytovatele úvěru stran splnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu z , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, a z rozsudku Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Stejně tak tento závěr koresponduje s veřejnoprávní úpravou, blíže vysvětlenou v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , v němž je konstatováno, že pokud poskytovatel úvěru povinnost poruší, dopouští se správního deliktu, za což mu může , právnická osoba, inspekce uložit pokutu. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti, přičemž z judikatury jednoznačně vyplývá, že se nemůže spokojit s pouhým čestným prohlášením žadatele o úvěr ohledně příjmů a výdajů, ale jeho prohlášení musí rovněž dostupným způsobem ověřovat.

11. Ze zákaznických karet je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalované v obou případech posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí. Především z ničeho neplyne, zda a jakým způsobem poskytovatelka úvěrů ověřovala pravidelné výdaje žalované. Částky výdajů jsou ve všech případech pouze odhadované a objektivně se jeví jako nereálně nízké (, částka, , ve druhém případě dokonce , částka, ) i pro ten případ, že žalovaná bydlela s rodiči ve vlastním bydlení. Žalovaná v prvním případě uvedla, že má založený bankovní účet. Nebylo nic snazšího, než si vyžádat minimálně doklady o hrazení služeb na bydlení a v ideálním případě výpisy z účtu žalované, které by poskytovatelce úvěru poskytly reálný obraz o jejích příjmech a výdajích. Kromě toho u druhého z úvěrů, který navíc vyřizoval stejný zprostředkovatel, není ve výdajích vůbec zohledněna splátka předchozího úvěru , částka, měsíčně. Ke dni sjednání druhé smlouvy fakticky byla žalované poskytnuta částka , částka, s měsíčnímu splátkami , částka, . Jediné, co poskytovatelka úvěru ověřovala, byl stávající příjem žalované, nicméně při nedostatku podkladů ohledně jejích výdajů si nemohla učinit objektivní představu, zda je doložený příjem dostačující pro splácení dle nastavených parametrů smluv. Pokud jde o další čistý příjem domácnosti, jehož uvedení má zásadní význam (v obou případech je přibližně dvakrát vyšší než příjem žalované ze zaměstnání), tak není vůbec zřejmé, co má tento příjem představovat. V podstatných bodech se tak poskytovatelka úvěru spokojila pouze s prohlášením žalované, což je nedostatečné.

12. Tímto způsobem právní předchůdkyně žalobkyně porušila zákon o spotřebitelském úvěru, a soud tak hodnotí obě smlouvy jako absolutně neplatné. Jelikož jsou smlouvy od počátku neplatné, získala žalovaná na úkor původní věřitelky, potažmo žalobkyně, majetkový prospěch v podobě poskytnutých částek bez právního důvodu a je povinna jej vrátit jakožto bezdůvodné obohacení. Žalovaná netvrdila a neprokázala, že tak učinila, proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o provedených úhradách. V případě žalobního nároku 1 žalovaná obdržela , částka, a podle žalobních tvrzení na dluh uhradila , částka, ; proto soud přiznal žalobkyni rozdíl , částka, . V případě žalobního nároku 2 žalovaná obdržela , částka, a podle žalobních tvrzení na dluh uhradil , částka, ; proto soud přiznal žalobkyni rozdíl , částka, .

13. Současně vznikla žalované nevrácením částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla po celou dobu řízení zcela pasivní, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení částky je přiměřená jejím možnostem. Proto vycházel z obecného ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku a určil splatnost v návaznosti na prokazatelně odeslanou výzvu k úhradě obsaženou v oznámení o postoupení pohledávek. Ve výzvě byla právní předchůdkyní žalobkyně určena desetidenní lhůta k zaplacení od jejího doručení, výzva byla podána na poště , datum, , doručenku k ní žalobkyně nepředložila. Vzhledem k běžné doručovací praxi soud tedy vychází z toho, že byla doručena nejpozději třetím dnem, tedy , datum, . Desetidenní lhůta k plnění tak uplynula , datum, a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že žalované, která by na ni měla částečně právo, žádné náklady řízení nevznikly.

15. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena b) sazebníku , částka, (5 % ze základu , částka, ), žalobkyně dosud zaplatila jen , částka, , proto byla zavázána k doplacení částky , částka, .

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.