17 C 20/2026

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované fakticky bytem Adresa žalované zastoupená opatrovníkem Anonymizováno sídlem adresa o zaplacení 46 656,48 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení- částky 17 652,81 Kč,- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 6 704,34 Kč,- kapitalizovaného úroku 8 052,41 Kč,- úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 063,21 Kč od 29. 4. 2025 do 26. 8. 2025,- úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 917,12 Kč od 29. 4. 2025 do 26. 8. 2025,- úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 023,34 Kč od 29. 4. 2025 do 26. 8. 2025,- úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 13 063,21 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení,- úroku ve výši 15 % ročně z částky 7 917,12 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení,- úroku ve výši 15 % ročně z částky 8 023,34 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 7 917,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 27. 8. 2025 do zaplacení.

III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 8 023,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 27. 8. 2025 do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 18. 12. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení- částky 8 263,21 Kč,- úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 063,21 Kč od 27. 8. 2025 do 17. 12. 2025 včetně,- úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 263,21 Kč od 18. 12. 2025 do zaplacení,- úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 4 800 Kč od 18. 12. 2025 do zaplacení.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žádost žalobkyně o vrácení přeplatku soudního poplatku se zamítá.

VIII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice-Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek 466 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 46 656,48 Kč spolu se sjednaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovanou postupně tři smlouvy o spotřebitelském úvěru, konkrétně 29. 9. 2022 smlouvu č. , hodnota, , 31. 3. 2022 smlouvu č. , hodnota, a 2. 3. 2021 smlouvu č. , hodnota, . Dále tvrdila, že v souladu se smlouvami byly žalované poskytnuty v hotovosti tři úvěry, vždy při podpisu příslušné smlouvy, tedy 18 000 Kč, 20 000 Kč a 48 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a dohodnutými poplatky. Žalovaná však své závazky splnila pouze částečně, dostala se do prodlení, a proto žalobkyně, na kterou byly pohledávky postoupeny, uplatnila nároky u soudu.

2. Žalovaná v zastoupení svým opatrovníkem předně namítla neplatnost všech tří smluv, protože v době, kdy právní jednání učinila, již nebyla schopna pochopit důsledky svého jednání. Trpí totiž vývojovou duševní poruchou trvalého charakteru, díky které nedosáhla odpovídajícího stupně vývoje vzhledem k věku a je sociálně závislá na okolí, což bylo patrné již v předškolním věku. Její volní a rozpoznávací schopnosti jsou podstatnou měrou sníženy, je silně zneužitelná, schopna přivodit si závažnou újmu. Skutečnost, že se jedná o osobu s duševní poruchou, je zřejmá na první pohled. Vedle této hlavní obrany se žalovaná bránila tím, že poskytovatelka úvěru před uzavřením smluv řádně neposoudila její úvěruschopnost, a v neposlední řadě namítla promlčení.

3. V návaznosti na vyjádření žalované a před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně veškerých poplatků, všech dohodnutých úroků a zákonných úroků z prodlení do data 26. 8. 2025. Proto soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil podle § 96 odst. 2 občanského soudního řádu.

4. Soud se nejprve zabýval zdravotním stavem žalované. Ta totiž byla rozsudkem Okresního soudu v , adresa, z 22. října 2024, který nabyl právní moci 18. 12. 2024, omezena ve svéprávnosti na dobu pěti let tak, že není způsobilá samostatně právně jednat, vyjma právních jednání v běžných záležitostech každodenního života; současně jmenoval jejím opatrovníkem , právnická osoba, (rozsudek č. j. , spisová značka, ). Žalovaná trpí trvalou a léčebně neovlivnitelnou duševní poruchou – mentální retardací lehkou, funkčně střední, což je vývojová multietiologická porucha zasahující komplexně do života posuzované v tom smyslu, že je narušeno její adaptivní chování, žalovaná nedosáhla odpovídajícího stupně vývoje vzhledem k věku a pro porušený intelektový vývoj je sociálně závislá na okolí. Opoždění bylo patrné již v předškolním věku, její intelektové funkce jsou globálně poškozeny od počátku vývoje, je narušena celá struktura osobnosti, schopnost se učit, přizpůsobovat jednání okolnostem, adekvátně řešit problémy, chápat vztahy a abstraktně myslet. Jsou narušeny procesy poznávací, hodnotící schopnosti, myšlení i paměť, její volní a rozpoznávací schopnosti jsou podstatnou měrou sníženy, není schopna porozumět účelu a důsledku právního jednání obecně a je vysoce zneužitelná. Při psychiatrickém vyšetření 13. 3. 2024 žalovaná neuměla správně vyřešit početní příklady v řádu nižších desítek, nebyla schopna přesně přečíst předložený text, slova si vymýšlela a obsahu nerozuměla. Její myšlení bylo konkrétní, těžkopádné, nekultivované a pomalého tempa. V letech , Anonymizováno, navštěvovala psychiatrickou ambulanci , tituly před jménem, , jméno FO, , kde byla vedena jako osoba s premorbidním simplexním formátem, intelektem na hranici dolní normy, snadno manipulativní a zneužitelná. Jako persona simplex je zmiňována i v posudku o invaliditě z 21. 12. 2020 a v propouštěcí zprávě Psychiatrické nemocnice v , adresa, , kde byla hospitalizována od , datum, do , datum, (znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, 8. 5. 2024 pod č. , číslo, ).

5. Dále soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Nejprve společnost , právnická osoba, , poskytla žalované 2. 3. 2021 částku 48 000 Kč jakožto úvěr, který měla žalovaná vrátit navýšený o poplatky v celkové výši 42 773 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Poté tatáž společnost poskytla žalované 31. 3. 2022 částku 20 000 Kč jakožto úvěr, který měla žalovaná vrátit navýšený o poplatky v celkové výši 23 142 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Nakonec dostala žalovaná 29. 9. 2022 od stejné společnosti 18 000 Kč jakožto úvěr, který měla vrátit navýšený o poplatky v celkové výši 19 750 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Ve všech třech případech obsahují smlouvy čtyři strany drobného textu včetně smluvních podmínek, v kolonce podpis zákazníka je tiskacím písmem vyplněno , jméno FO, a za , právnická osoba, , smlouvy uzavírala jedna a tatáž obchodní zástupkyně, , jméno FO, . Původní věřitelka oznámila žalované, že žalované pohledávky postoupila žalobkyni (dopis z 28. 4. 2025 s poštovním podacím lístkem).

6. I když aktuální podpis žalované vypadá odlišně od jejího údajného podpisu na smlouvách, žalovaná k jednoduchým cíleným dotazům soudu potvrdila, že v minulosti bydlela v , adresa, , kde byly smlouvy uzavírány, že zná paní , jméno FO, , která jednala jako zástupce , právnická osoba, , a že od ní dostala peníze. Soud tedy nemá pochybnosti o tom, že žalovaná peníze skutečně obdržela.

7. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. Oznámením o postoupení pohledávek žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu namísto původní věřitelky , právnická osoba8. Po právní stránce soud dále posuzoval platnost smluv o spotřebitelském úvěru. Podle § 581 občanského zákoníku, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatným právním jednáním; navíc jejich neplatnost byla namítnuta opatrovníkem. V době uzavření smluv sice žalovaná ještě nebyla omezena ve svéprávnosti, nicméně ze znaleckého posudku je evidentní, že duševní poruchou, pro kterou byla později ve svéprávnosti omezena, trpěla žalovaná již od narození. Jedná se totiž o vývojovou duševní poruchu, jejíž projevy vyplývající z nízkého intelektu byly u žalované patrné již v předškolním věku. Jedná se přitom o poruchu trvalého charakteru a léčebně neovlivnitelnou, tudíž její znaky popisované znalcem musely být u žalované nutně přítomny i v době uzavření jednotlivých smluv. Žalovaná tak nemohla složitým smlouvám porozumět a pochopit jejich důsledky v podobě nutnosti vrátit poskytnuté peníze navýšené o úrok a poplatky, protože její volní a rozpoznávací schopnosti jsou a byly vzhledem k jejímu věku podstatnou měrou sníženy.

9. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; přitom bezdůvodně se obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Závěr o neplatnosti smluv znamená, že poskytovatelka úvěrů plnila žalované bez právního důvodu, a pokud by na něco měla právo, tak pouze na vrácení toho, co žalované poskytla.

10. Žalovaná však namítla promlčení žalovaných pohledávek. Podle § 609 občanského zákoníku, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 611 se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Podle § 619, jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí doba běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 621 okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Podle § 629 odst. 1 promlčecí lhůta trvá tři roky.

11. Pro počátek běhu tříleté promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení je významná vědomost poskytovatelky úvěru o tom, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o tom, kdo je povinen je vydat. Smlouvy byly s žalovanou uzavírány osobně prostřednictví obchodní zástupkyně , právnická osoba, Uvedenou vědomost je proto třeba odvozovat od vědomosti této obchodní zástupkyně. Není přitom nutné, aby obchodní zástupkyně byla schopna v době uzavření smluv učinit právní závěr o jejich neplatnosti a vzniku vztahu z bezdůvodného obohacení. Jde o to, zda obchodní zástupkyně znala skutkové okolnosti, které k tomuto právnímu závěru vedou. Jinými slovy, zda obchodní zástupkyně věděla o duševní poruše žalované, myšleno, zda jí byly seznatelné projevy duševní poruchy. Ze znaleckého posudku vyplývá, že žalovaná je dlouhodobě na první pohled simplexní osobou, není schopna adekvátně přečíst text, neumí násobilku. Rovněž u soudu bylo v podstatě hned zřejmé, že chování a projevy žalované zdaleka neodpovídají běžnému chování a projevům osob jejího věku. Žalovaná odpovídala v jednoduchých větách pouze na základní dotazy soudu, na složitější dotazy týkající se půjčky a předložených listin neodpovídala vůbec, bylo evidentní, že jejich obsahu nerozumí. Takto žalovanou musela vnímat i obchodní zástupkyně poskytovatelky úvěru, a proto od počátku musela znát okolnosti vedoucí k bezdůvodnému obohacení a samozřejmě i osobu, která je povinna k jeho vydání, protože právě té obchodní zástupkyně peníze předala.

12. Tříletá lhůta, ve které musela žalobkyně pohledávky uplatnit u soudu, tak běží od uzavření jednotlivých smluv a předání peněz. Žaloba byla podána 27. 8. 2025, což znamená, že dvě nejstarší práva na vydání bezdůvodného obohacení – žalobní nárok 3 (konec lhůty 2. 3. 2024) a žalobní nárok 2 (konec lhůty 31. 3. 2025) – jsou promlčena, a proto v tomto rozsahu není žaloba důvodná.

13. Naopak právo na vydání bezdůvodného obohacení uplatněné jako nárok 1 promlčeno není, protože promlčecí lhůta by uplynula až 29. 9. 2025. V případě tohoto nároku právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované 18 000 Kč a žalobkyně tvrdila, že jí bylo vráceno 13 200 Kč. Žalovaná netvrdila, že by vrátila více. Proto soud přiznal žalobkyni rozdíl 4 800 Kč. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyně sice adresovala žalované jak oznámení o postoupení pohledávek, tak předžalobní výzvu, ve kterých ji vyzývala k zaplacení, nicméně žalovaná vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohla ani tyto výzvy pochopit. Proto soud odvíjí okamžik splatnosti až od doručení žaloby opatrovníkovi žalované, ke kterému došlo 16. 12. 2025. Následující den mohlo být žalovanou plněno, a protože se tak nestalo, je další den prvním dnem prodlení.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 3 občanského soudního řádu a přiznal ji žalované, která byla v řízení převážně úspěšná. Její neúspěch v podobě částky 4 800 Kč je v poměru ke zbývajícím zamítnutým a částečně zastaveným požadavkům v důsledku procesního zavinění žalobkyně zanedbatelný. Částka 300 Kč představuje paušální náhradu hotových výdajů za jeden úkon podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

15. Žádost žalobkyně o vrácení přeplatku soudního poplatku není opodstatněná, protože žádný přeplatek v důsledku částečného zpětvzetí žaloby před zahájením jednání nevznikl. Žalobkyně totiž vzala žalobu zpět co do jistiny 17 652,81 Kč, té odpovídá poplatková povinnost 1 000 Kč podle položky 1 bodu 1 písmena a) sazebníku soudních poplatků. Podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích se přitom částka ve výši minimálně 1 000 Kč nevrací.

16. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena b) sazebníku 2 333 Kč (5 % ze základu 46 660 Kč), žalobkyně dosud zaplatila jen 1 867 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 466 Kč.