17 C 204/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 13 755 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 755 Kč -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 13. 1. 2018 do 29. 11. 2019 ve výši 1 619,72 Kč, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 566,10 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 952 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 13 755 Kč spolu se sjednaným úrokem od 6. 1. 2018 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení od 13. 1. 2018 do zaplacení z částky 10 000 Kč. Uvedla, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti [datum] smlouvu o půjčce [číslo] v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Dále si žalovaný při uzavření smlouvy zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za kterou se zavázal zaplatit poplatek 290 Kč. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, počínaje 2. 12. 2016 a konče 5. 1. 2018. Žalovaný uhradil pouze 3 935 Kč a dluží 10 000 Kč na jistině, 426,61 Kč na poplatku za administrativní činnost, 3 103,39 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek a 225 Kč na poplatku za životní pojištění. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení z [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce z [datum] [číslo] včetně smluvních podmínek, kartou zákazníka z téhož dne, oznámením o postoupení pohledávky z [datum] včetně poštovního podacího lístku a zjistil následující skutkový stav: [právnická osoba], poskytla žalovanému [anonymizována dvě slova] [rok] v hotovosti částku 10 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek 7 400 Kč, představující součet poplatku za administrativní činnost 2 000 Kč, úroků 1 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, které si žalovaný zvolil zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení. [příjmení] způsobem si žalovaný zvolil možnost životního pojištění [anonymizována dvě slova], za což se zavázal zaplatit 290 Kč. Celkovou dlužnou částku 17 690 Kč měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Jejich článek 1.2 obsahuje ujednání, že úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba, a dále ujednání, že v případě, že dojde ve smyslu článku 9.7 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Článek 9.7 v sobě zahrnuje dohodu, že smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že je svobodný, nemá žádné nezaopatřené děti, vede společnou domácnost s jiným rodinným příslušníkem, bydlí jako spolubydlící, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu určitou do [datum] u společnosti [právnická osoba], nemá jiné zápůjčky či úvěry, měsíčně vydělává [částka] čistého, měsíčně hradí za nájem/inkaso [částka], na domácnost [částka]. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z výplatních pásek, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a dokladu SIPO (karta zákazníka). Původní věřitelka oznámila žalovanému, že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (dopis s podacím lístkem).

4. Podle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1812 odst. 1 občanského zákoníku, lze-li obsah smlouvy vyložit různými způsoby, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

5. Žaloba je opodstatněná s výjimkou požadavku na přiznání úroků po uplynutí smluvené doby splácení. Odesláním oznámení o postoupení pohledávky žalovanému žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Převzetím závazku právní předchůdkyní žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky, jejich reálným předáním žalovanému a oproti tomu převzetím závazku žalovaným v určité době tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce. S ohledem na výši zápůjčky, sjednaného úroku, poplatků a jednotlivých měsíčních splátek lze přitom údaje zjištěné poskytovatelkou zápůjčky ohledně poměrů žalovaného považovat za dostačující pro řádné posouzení úvěruschopnosti ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016. Věřitelka se nespokojila s pouhým prohlášením žalovaného, ale údaje jím uvedené ověřila z pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy i dokladu SIPO. Takto bylo možné dovodit, že žalovaným uváděné příjmy a výdaje odpovídají realitě a že žalovaný disponuje dostatečnými příjmy ke splácení dle nastavených parametrů smlouvy, tj. 1 220 Kč měsíčně. Shora popsané zjištěné údaje nedávaly vzniknout objektivním pochybnostem o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným tak byla sjednána platná smlouva o zápůjčce a bylo povinností žalovaného vrátit půjčenou částku navýšenou o sjednané kapitalizované úroky a poplatky. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že svou povinnost zaplatit žalovanou částku splnil, přitom je na něm, aby v tomto směru vyvinul v řízení aktivitu. Vzhledem k tomu soud žalobě v této části – 13 755 Kč - vyhověl. Nezaplacením dluhu vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení; do prodlení s jednotlivými splátkami se žalovaný dostával dnem následujícím po jejich splatnosti. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení až ode dne následujícího po splatnosti poslední z nich, přičemž v tomto ohledu je soud jejím návrhem vázán a nemůže jej překročit.

7. Soud nepřiznal žalobkyni úroky za období přesahující sjednanou dobu splácení. Smlouva o zápůjčce v této věci je typicky spotřebitelskou smlouvou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, k čemuž je soud povinen z úřední povinnosti přihlédnout. Na straně jedné vystupuje subjekt, předmětem jehož podnikatelské činnosti je poskytování peněžních prostředků jakožto zápůjčky (podnikatel), na straně druhé fyzická osoba půjčující si peníze (spotřebitel). Charakteristické pro uvedenou smlouvu je, že má formulářový charakter, její text je s výjimkou identifikace dlužníka, výše půjčené částky, výše částky, která má být vrácena, a četnosti a výše jednotlivých splátek předem připraven dodavatelem a spotřebitel nemá žádnou možnost se jakýmkoliv způsobem od takto připraveného znění odchýlit a sjednat si individuální podmínky. Buď text přijme tak, jak je mu předloženo, anebo k uzavření smlouvy nedojde. Dále je typické, že podnikatel oproti spotřebiteli vystupuje z pozice profesionála a odborníka. Z těchto důvodů zákon poskytuje spotřebitelům vyšší míru ochrany v podobě určitých záruk, z nichž jednou je právě zásada vykládat v pochybnostech význam smlouvy ve prospěch spotřebitele.

8. Smlouva o zápůjčce má na první straně uvedenou konkrétní částku, kterou se dlužník zavazuje společnosti zaplatit jakožto celkovou dlužnou částku; že se jedná o celkovou dlužnou částku je ve smlouvě zmiňováno opakovaně. Současně je jasným a srozumitelným způsobem rozepsáno, z jakých jednotlivých položek se celková dlužná částka skládá (zapůjčená částka, poplatek za administrativní činnost, úrok, poplatek za hotovostní inkaso splátek, poplatek za pojištění) včetně uvedení výše těchto jednotlivých položek. Přitom se jedná právě o tu část smlouvy, která je vyplňována s dlužníky individuálně případ od případu a na jejímž obsahu se tedy aktivně podílejí sami dlužníci. Ti tak mohou důvodně předpokládat, že právě částka, která je označena jako celková dlužná, je tou částkou, kterou budou muset věřiteli vrátit. To platí i o jejích jednotlivých položkách, tedy i o úroku, který je rovněž určen konkrétní částkou. Pokud se nyní žalobkyně dovolává výše citovaného znění článku 1.2 smluvních podmínek a dovozuje z něj, že jí navíc přísluší i další úrok vyjádřený procentem z půjčené a nevrácené částky za dobu po splatnosti poslední splátky, tak tento výklad soud (ve prospěch spotřebitele) neakceptuje. Jednak je v tomto článku jasně uvedeno, že v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy v důsledku prodlení zákazníka s placením nebude jistina úročena. Jednak je nutné smluvní podmínky vykládat tak, že pouze upřesňují, jaká je výše výpůjční úrokové sazby v návaznosti na sjednanou četnost splátek a sjednanou variantu zápůjčky s tím, že se jedná o sazbu pevnou po celou dobu trvání smlouvy a sazbu roční, čímž upřesňují, jak bylo dosaženo kapitalizované částky úroku na straně jedna smlouvy. Tento výklad odpovídá i účelu smluvních podmínek ve spotřebitelských smlouvách (vyjádřenému mimo jiné v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11, odstavcích 29. a 30.), a sice že mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru; naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou; současně platí, že smluvní ujednání nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně sice byla úspěšná ohledně celé jistiny 13 755 Kč, avšak byla zcela neúspěšná ohledně úroků po uplynutí smluvené doby splácení. Ty sice představují příslušenství, nicméně v této věci se jedná o zásadní část předmětu řízení, protože za dobu do postoupení pohledávky se jedná o částku 4 566,10 Kč a od postoupení pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku se jedná o další částku 4 698,50 Kč; plus byl tento úrok uplatněn do budoucnosti. Ke dni vyhlášení rozsudku tak byla předmětem řízení kapitalizovaná částka 23 019,60 Kč (přiznaných 13 755 Kč a nepřiznaných 9 264,60 Kč). Žalobkyně tedy měla úspěch co do 60 % uplatněného nároku a neúspěch co do 40 % uplatněného nároku; její úspěch ve věci tak představuje 20 %. Celková výše účelně vynaložených nákladů žalobkyně činí 4 762 Kč a skládá se ze soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tyto tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, odměny advokáta za jeden úkon (účast u jednání) ve výši 1 660 Kč podle § 7 bodu 5. vyhlášky, náhrady hotových výdajů za tento úkon 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky, jedné sedminy náhrady cestovních výdajů (advokát žalobkyně se stejného dne zúčastnil sedmi jednání u zdejšího soudu) ve výši 57 Kč podle § 13 odst. 5 vyhlášky za cestu [značka automobilu] z [obec] do [obec] a zpět ([anonymizováno] km) při spotřebě motorové nafty 6 l [číslo] km, jedné sedminy náhrady za ztrátu času za tuto cestu ve výši [částka] – ze základu [anonymizováno] půlhodiny po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky - a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu 20 % z částky [částka] činí [částka]. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, jejím čísle, ve výši zápůjčky, poplatku a žalované částky.