17 C 209/2025
č. j. 17 C 209/2025-38
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 14
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2395 § 2399
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86 § 122
Plný text
Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 760,73 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 760,73 Kč- s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 058 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení,- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 380,28 Kč,- s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 702,73 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení,- s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 9 002,73 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 159,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 12 760,73 Kč s úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že , právnická osoba, ., uzavřela , datum, s žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě pro něj vedla běžný účet č. , hodnota, . Následně účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování kontokorentního úvěru , Anonymizováno, , která žalovaného opravňovala ve vztahu k tomuto účtu k opakovanému čerpání úvěru až do limitu 6 000 Kč oproti závazku platit úrok 21,99 % z povoleného debetu a 29 % z nepovoleného debetu. Žalovaný však opakovaně překročil sjednaný limit, čímž vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek, naposledy 9. 11. 2023, takže banka využila svého smluvního oprávnění, zrušila poskytování kontokorentu i běžný účet, 13. 5. 2024 převedla nepovolený debetní zůstatek 9 002,73 Kč na nově otevřený úvěrový účet č. , č. účtu, a umožnila žalovanému splácení dlužné částky spolu s úrokem v měsíčních splátkách. Ty však žalovaný vůbec nehradil, a proto 29. 10. 2024 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho okamžité úhradě ve výši 11 803,55 Kč. Uvedená částka představuje nevrácenou jistinu úvěru 9 002,73 Kč, poplatky 2 700 Kč (konkrétně 300 Kč za oznámení o zesplatnění a po 600 Kč za čtyři upomínky) a úrok. Jeho aktuální kapitalizovaná výše činí 380,28 Kč (kapitalizovaný za dobu od 1. 6. 2024 do 10. 2. 2025). Kromě uvedeného je předmětem řízení 1 058 Kč jakožto nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu ke dni jeho zrušení. Před uzavřením smlouvy o úvěru banka prověřila úvěruschopnost žalovaného podle údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr, částek životního minima a normativních nákladů na bydlení a lustrací v registrech, z nichž vyplýval pouze jeden další závazek žalovaného s měsíční splátkou 50 Kč. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení ze 17. 2. 2025, což bylo žalovanému bankou oznámeno.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud provedl důkaz listinami a zjistil následující skutkový stav: , právnická osoba, ., zřídila pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, . Součástí smlouvy strany učinily všeobecné obchodní podmínky (smlouva o bankovních produktech a službách ze 17. 4. 2019). Od 23. 3. 2023 umožnila žalovanému ve vztahu k tomuto účtu opakované čerpání úvěru s povoleným limitem 6 000 Kč za podmínky minimálního měsíčního kreditního příjmu na účtu ve výši 50 % povoleného limitu, s úrokovou sazbou 21,99 % z povoleného debetu a 29 % z nepovoleného debetu. Žalovaný se rovněž zavázal k placení poplatků, mimo jiné 300 Kč za výzvu ke splatnosti úvěru a 600 Kč za každou upomínku. Součástí smlouvy strany učinily všeobecné obchodní podmínky (dispozice se sjednanými parametry kontokorentního úvěru , Anonymizováno, z , datum, ). Podle nich byla banka oprávněna ukončit smluvní vztahy písemnou výpovědí s účinností ke dni doručení žalovanému mimo jiné tehdy, pokud žalovaný poruší jakékoliv závazky z kterékoliv ze smluv uzavřených s bankou, ocitne se v prodlení se splněním jakéhokoliv závazku vůči bance nebo překročí povolený limit pro čerpání kontokorentního úvěru. V uvedených případech měla banka i oprávnění prohlásit kterékoliv závazky žalovaného za splatné a požádat o jejich okamžité splacení, ukončit smluvní vztah s klientem a při překročení povoleného limitu převést debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet (čl. 44). Žalovaný překročil sjednaný limit úvěru v listopadu 2023 o 244,78 Kč (výpis z běžného účtu č. 2023/12). Proto žalobkyně zrušila , Anonymizováno, (dopis z 9. 5. 2024), celkový debetní zůstatek k datu 14. 5. 2024 ve výši 9 002,73 Kč převedla na nově zřízený úvěrový účet č. , č. účtu, (výpis z běžného účtu č. 2024/6) a vyzvala žalovaného k jeho úhradě ve 12 měsíčních splátkách po 750,22 Kč, vždy k 13. dni měsíce, počínaje 13. 6. 2024 (dopis ze 14. 5. 2024). Následovaly upomínky k úhradě dluhu (dopisy z 29. 6. 2024, 19. 8. 2024, 5. 9. 2024 a 5. 10. 2024). Pro absenci jakékoliv úhrady banka oznámila žalovanému, že úvěr ke dni 29. 10. 2024 zesplatnila, a vyzvala jej k úhradě celkového dluhu 11 803,55 Kč (dopis z 31. 10. 2024 včetně poštovního podacího archu); uvedená částka se skládala z nevrácené jistiny úvěru 9 002,73 Kč, poplatků 2 700 Kč a úroku 100,82 Kč kapitalizovaného ke dni 31. 10. 2024 (výpis z úvěrového účtu č. 2024/6, platební historie). Kapitalizovaná výše úroku ke dni 10. 2. 2025 činí 380,28 Kč (výpis z úvěrového účtu č. 2025/9). Konečný zůstatek na běžném účtu ke dni 31. 10. 2024 byl záporný -1 058 Kč (výpis z běžného účtu č. 2024/11).
4. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, je zaměstnaný na dobu neurčitou u společnosti , právnická osoba, , s průměrným čistým měsíčním příjmem 23 000 Kč (ověřeným), náklady na bydlení má 5 000 Kč (žádost o smlouvu z 23. 3. 2023). Žalovaný měl v té době jeden další úvěrový produkt se splátkou 50 Kč (přehled závazků žalovaného).
5. Postoupení pohledávek z obou smluv na žalobkyni oznámila banka žalovanému dopisem odeslaným na adresu, kterou uvedl ve smlouvách (dopis z 27. 2. 2025, poštovní podací lístek).
6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
7. Žaloba je důvodná. Odeslaným oznámením o postoupení pohledávek žalobkyně prokázala, že je legitimována k jejich vymáhání. Převzetím závazku její právní předchůdkyní poskytnout žalovanému k jeho žádosti peněžní prostředky a oproti tomu převzetím závazku žalovaným v určité době tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. S ohledem na výši úvěru, sjednaného úroku a podmínku smlouvy v podobě pouhé nutnosti příjmu na účtu alespoň 3 000 Kč měsíčně na straně jedné a s ohledem na údaje zjištěné a ověřené bankou ohledně poměrů žalovaného na straně druhé lze dospět k závěru, že poskytovatelka úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z prokázaného pravidelného příjmu cca 23 000 Kč, jednoho dalšího úvěru se splátkou 50 Kč a s přihlédnutím k běžným výdajům člověka bydlícího s rodiči bylo možné dovodit, že žalovaný disponoval dostatečným čistým příjmem, aby se nedostal na běžném účtu do nepovoleného debetu přesahujícího 6 000 Kč, a plnil i další povinnosti dle nastavených parametrů smlouvy. Zatímco banka opakovaným poskytnutím úvěru svůj závazek splnila, žalovaný nejpozději v listopadu 2023 překročil sjednaný úvěrový limit; proto banka oprávněně přistoupila ke zrušení kontokorentu, převedení zůstatku na úvěrový účet a následně k jeho okamžitému zesplatnění z důvodu nesplácení. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že úvěr a záporný zůstatek na běžném účtu uhradil. Proto soud žalobě vyhověl včetně požadavku na úrok, jehož požadovanou výši žalobkyně přizpůsobila zákonnému omezení v § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, požadavku na zákonný úrok z prodlení z nevrácené jistiny úvěru a včetně dohodnutých poplatků za oznámení o zesplatnění a čtyři upomínky.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, a to v celkové výši 8 159,90 Kč, sestávající ze soudního poplatku 800 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba) po 400 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tyto úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, odměny za dva úkony právní služby (podrobné doplnění skutkových tvrzení, účast u jednání) po 1 620 Kč podle § 7 bodu 5 vyhlášky, náhrady hotových výdajů za tyto úkony po 450 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky, 1/3 náhrady cestovních výdajů 242,60 Kč za cestu osobním automobilem , Anonymizováno, k jednání z , adresa, a zpět (84 km) se spotřebou benzinu 8 l/100 km a jeho cenou 35,80 Kč/l podle vyhlášky č. 475/2024 Sb., 1/3 náhrady za ztrátu času za uvedenou cestu 200 Kč (4 půlhodiny po 150 Kč) podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 1 277,30 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, ve výši úvěru, úroku, v datu splatnosti úvěru a ve výši žalované částky.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.