17 C 236/2017

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců JUDr. Šárky Žmolilové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce a žalované proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalobce a žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k odvolání žalované proti rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí , č. j. číslo jednací ,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci I. výroku, mění tak, že se žaloba zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v částce 53.482 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen nahradit České republice - Okresnímu soudu v Opavě náklady řízení ve výši 1.354 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení v částce 14.376 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Rozsudkem okresní soud určil, že žalobce je vlastníkem části pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a to v rozsahu vymezeném a označeném jako pozemek parc. [číslo] v geometrickém plánu pro rozdělení pozemku [číslo] vyhotoveném [právnická osoba], [IČO], který je součástí rozsudku (odstavec I.) v části, ve které se žalobce domáhal vůči žalované určení vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] rozsah uvedený v odstavci I. výroku, soud žalobu zamítl (odstavec II.), žalovanou zavázal k povinnosti zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 10.629 Kč (odstavec III.) a dále rozhodl o nákladech řízení státu tak, že žalobce zavázal k této náhradě ve výši 420 Kč (odstavec IV.) a žalovanou v rozsahu 934 Kč (odstavec V.).

2. Tento rozsudek v odstavcích I., III. a V. výroku napadla včasným odvoláním žalovaná a domáhala se jeho změny tak, že se žaloba zamítá a žalobci bude uloženo hradit náklady řízení žalované i náklady řízení státu v celém rozsahu. Žalovaná vytkla okresnímu soudu, že z důkazů v řízení provedených učinil nesprávná skutková zjištění a věc nesprávně právně posoudil, pokud žalobě v bodě I. vyhověl. Okresní soud učinil nesprávné zjištění v závěru, že tehdejší manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] a [jméno] [příjmení] předpokládali, že jižní hranice parcely [číslo] končí na úrovni severní hranice (nynější) parcely [číslo] dospěl tedy k závěru, že mezi nynějšími parcelami [číslo] a [číslo] na jedné straně a parc. [číslo] na straně druhé pozemek parc. [číslo] není vůbec vklíněn, a že pozemky parc. [číslo] na straně jedné s pozemkem parc. [číslo] na straně druhé bezprostředně sousedí a hraničí. Tento skutkový závěr však dle žalované nemá oporu v okresním soudem provedených důkazech. K náčrtu o vytýčení hranic vznesla žalovaná námitku nedostatku jeho pravosti a správnosti a rozhodnutí [stát. instituce], Katastrální pracoviště Opava ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] - [číslo] jej hodnotilo jako nejednoznačný (málo čitelný) a evidentně doplněný slučkou na hranici parc. [číslo]. S námitkou žalované se okresní soud nijak nevypořádal, přičemž bez porovnání s originálem této listiny, kterou však katastrální úřad nemá k dispozici, nelze vyvodit z tohoto náčrtu spolehlivé skutkové závěry. Tato listina nemá konstitutivní charakter pro vznik vlastnického práva a nemůže ani zakládat dobrou víru žalobce pro nabytí vlastnictví vydržením. Rozdílné zobrazení pozemku parc. [číslo] rozdílné údaje o jeho výměře v evidenci nemovitostí byly způsobeny chybami tehdejší geodézie a posléze [anonymizováno] úřadu v [obec] a byly katastrálním úřadem napraveny. Ani tato skutečnost nemůže zakládat dobrou víru žalobce, navíc zde zcela absentuje domnělý nabývací titul. Oporou pro výše uvedený chybný skutkový závěr okresního soudu nemohou být ani svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení]. Ze všech svědeckých výpovědí naopak vyplývá, že všichni věděli a předpokládali, že předmětný pozemek parc. [číslo] vede z hlavní silnice kolem rohu domu žalobce na parcele [číslo] zužuje se až k parcele [číslo] na níž stojí dům [anonymizováno]. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce] řekl, že výměru pozemku parc. [číslo] m² zjistil v roce [rok] na geodézii. Na to reagoval samotný žalobce spontánním tvrzením, že to zjistili v roce [rok], čímž pravdivost výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce] potvrdil, byť to posléze, když si uvědomil dosah svého vyjádření, zase změnil. Rovněž nelze přijmout závěr okresního soudu, že by žalobce s částí pozemku parc. [číslo] označenou nyní jako parc. [číslo] nakládal jako s vlastní a že by se zřetelem ke všem okolnostem byl v dobré víře, že mu tato část pozemku patří. Sporná část pozemku nebyla nikdy oplocena a nebyla užívána výlučně žalobcem. Pozemek byl užíván žalobcem, jeho bývalou manželkou, žalovanou a jejím manželem [jméno] [celé jméno žalobce] a žalobce proti tomu neměl námitky. Domnělým právním titulem pro vydržení vlastnického práva žalobce rozhodně nemůže být ani kupní smlouva ze dne [datum], ani smlouva o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví z [datum] mezi žalobcem a jeho bratrem [jméno] [celé jméno žalobce]. Parcelu [číslo] svévolně užívali [anonymizováno] a posléze [celé jméno žalobce], ač věděli, že ji nevlastní, protože ji nabyli [příjmení]. To bylo také příčinou špatných vztahů mezi oběma rodinami a situace se nezlepšila ani sňatkem žalované s [jméno] [celé jméno žalobce]. I kdyby byly splněny podmínky pro vydržení sporného pozemku (což žalovaná popírá), nemohl by se žalobce stát jeho výlučným vlastníkem, neboť ani jednu z předchozích smluv neuzavíral výlučně sám, nýbrž se svou tehdejší manželkou [jméno] [příjmení]. Pozemek by mohl být součástí jejich společného jmění, a protože nebyl po rozvodu jejich manželství vypořádán, mohl by po 3 letech od rozvodu připadnout ze zákona do jejich podílového spoluvlastnictví. Svědkyně [příjmení] však ve své výpovědi uvedla, že má za to, že se nikdy vlastnicí či spoluvlastnicí tohoto pozemku nestala. Konečně žalobkyně namítá, že okresní soud přisoudil žalobci více (podle geometrického plánu již je nedílnou součástí rozsudku) než kolik žalobce v žalobě na straně 4 požadoval. Zmíněný geometrický plán nebyl opatřen soudem a neměl sloužit pro účely jeho meritorního rozhodnutí, ale byl opatřen účastníky pro účely mimosoudního vyřešení sporu, k čemuž nakonec nedošlo.

3. Žalobce v písemném vyjádření navrhoval potvrzení napadeného rozsudku s odůvodněním, že náčrt není falzifikát, je opatřen zřetelným razítkem i podpisem, je dostatečně čitelný a srozumitelný, na jeho podkladu došlo ke změnám v tom, že manželům [příjmení] připadly v roce [rok] dvě části ve tvaru trojúhelníků (v souladu se slučkou na náčrtu) a bylo zbudováno oplocení určující jižní hranici pozemku [anonymizováno]. Důkazem je rovněž kupní smlouva z [datum], kterou babička žalované [jméno] [příjmení] prodala pozemek [číslo] manželům [příjmení] o výměře 141 m² a darovací smlouva z [datum], na jejímž základě získala žalovaná tento pozemek s výměrou [anonymizováno] m². Žalobce má za to, že dohoda z roku [rok] uzavřená mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] byla realizována. Svědecké výpovědi svědků blízkých žalované [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce] okresní soud správně vyhodnotil. Žalobce s pozemkem nyní označeným parc. [číslo] nakládal jako s vlastním, na části pozemku si postavil terasu a žalovaná proti tomu nijak nezasáhla. V další části svého vyjádření popisuje žalobce úroveň konfliktních vztahů mezi ním a rodinou žalované a dodává, že opakované pokusy o mimosoudní vyřešení věci skončily neúspěchem z důvodů na straně žalované.

4. Z podnětu včasného odvolání žalované přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání dle ust. § 206 odst. 2 a § 212 písm. a) o. s. ř. v rozsahu odstavců I., III. a V. napadených odvoláním a dále v rozsahu odstavce IV. výroku, který je závislý na rozhodnutí o napadeném výroku a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné a jsou podmínky pro změnu tohoto rozhodnutí.

5. Skutková zjištění okresního soudu převzal odvolací soud jako věcně správná, zopakoval důkaz listinami (notářským zápisem NZ [číslo], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] - smlouva o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi [jméno] a [jméno] [příjmení] na straně jedné a [jméno] [celé jméno žalobce] na straně druhé, a s tím souvisejícím geometrickým plánem ze dne [datum] vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení] a schváleným geodézií [obec]) a dospěl k následujícímu a pro posouzení věci podstatnému závěru o skutkovém stavu. [jméno] [příjmení] (strýc žalobce a [jméno] [příjmení]), resp. jeho právní předchůdci (rodina [příjmení]) vlastnil před 2. světovou válkou všechny nemovitosti zobrazené na [číslo listu], zejména pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] s budovou dnes již bývalého hostince a drobnými stavbami. Za války o tyto nemovitosti přišel (bydlel v nich [příjmení]) a po válce část těchto nemovitostí, včetně pozemku parc. [číslo] získala (dle tvrzení žalobce přídělem) rodina [příjmení], resp. jejich předchůdkyně [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] se s tím nikdy nesmířil a nadále užíval parc. [číslo] sloužící jako přístupová cesta jako vlastní. V roce [rok] prodal [jméno] [příjmení] pozemek parc. [číslo] (včetně budovy umístěné na tomto pozemku) a parc. [číslo] to tak, že jednu ideální polovinu do bezpodílového spoluvlastnictví manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] a jednu ideální polovinu do výlučného vlastnictví nynějšího manžela žalované [jméno] [příjmení] (viz kupní smlouva ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo], [spisová značka]). Následně dne [datum] uzavřeli manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] smlouvu s [jméno] [celé jméno žalobce] o zrušení a vypořádání tohoto podílového spoluvlastnictví a nemovitosti si vypořádali jejich reálným rozdělením podle geometrického plánu ze dne [datum]. Žalobce byl rozměřování pozemků pro jejich reálné rozdělení přítomen a obsah geometrického plánu mu byl znám od samého počátku (tvrzení žalobce u odvolacího jednání). Reálným rozdělením získali žalobce s manželkou do společného jmění provozní budovu na pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] parc. [číslo]. [jméno] [celé jméno žalobce] se stal výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] včetně rodinného domku [adresa] na tomto pozemku, parc. [číslo] parc. [číslo]. Žalobce se po rozvodu svého manželství a vypořádání společného jmění stal výlučným vlastníkem výše uvedených nemovitostí. V roce [rok] oznámil [stát. instituce] účastníkům, že opravil chyby v údajích katastru nemovitostí, které se týkaly mimo jiné i přístupové cesty parc. [číslo] správným zobrazením její hranice a uvedením výměry [anonymizováno] m². K nesouhlasu žalobce s provedením této opravy bylo správní řízení ukončeno v roce [rok] rozhodnutím katastrálního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] tak, že nesouhlasu žalobce nebylo vyhověno. Nemovitosti získané přídělem, včetně přístupové cesty, prodala [jméno] [příjmení] v roce [rok] manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] a ti pak v roce [rok] nemovitosti darovali své dceři, tedy žalované. Ohledně přístupové cesty parc. [číslo] se žalobce s [jméno] [celé jméno žalované] a bratrem [jméno] na straně jedné a manželé [příjmení] na straně druhé dohodli v [anonymizováno] nebo v [anonymizováno] roku [rok] na„ úpravě hranic pozemků“ tak, jak zachycuje náčrt o vytyčení hranic, přičemž se dohoda týkala jen těch částí přístupové cesty, které jsou v nynějším rozsudku označeny jako parc. [číslo] parc. [číslo] ve vztahu, k nimž byla žaloba zamítnuta. Sporná část přístupové cesty nyní označené jako parc. [číslo] (která je předmětem tohoto odvolacího řízení) dle tvrzení žalobce předmětem dohody nebyla, neboť se mělo za to, že je součástí pozemku parc. [číslo] později po rozdělení pozemku parc. [číslo] Dohoda o vytyčení hranic pozemků z roku [rok] se nestala listinou způsobilou pro zápis změn v ní uvedených v evidenci geodézie, později katastru nemovitostí. V podrobnostech se dále odkazuje na skutkové závěry okresního soudu.

6. Okresní soud na podkladě zjištěných skutečností dospěl ve vztahu ke sporné části přístupové cesty (parc. [číslo]) k závěru, že ji nabyl žalobce do výlučného vlastnictví vydržením, neboť ji jako vlastní užíval od roku [rok] do roku [rok], kdy byla jeho dobrá víra zpochybněna oznámením katastrálního úřadu o provedení opravy chybných údajů. Domnělý právní titul okresní soud shledal nejprve v kupní smlouvě uzavřené s [jméno] [příjmení] dne [datum] a následně ve smlouvě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum]. Žalobce spornou část přístupové cesty užíval (stejně jako [jméno] [příjmení]) jako součásti pozemku parc. [číslo] ([číslo]) a dle okresního soudu nemohl mít pochybnosti ani vzhledem k výměře a tvaru této části pozemku ([anonymizováno] m²), neboť je jakousi úzkou„ nudlí“, která prodlužuje severní hranici parc. [číslo] o [anonymizováno] m a její jižní hranici jen o [anonymizováno] m, což jsou odchylky zanedbatelné vzhledem k téměř čtvercovému tvaru pozemku [číslo] jeho výměře [anonymizováno] m², resp. [anonymizováno] m² (dále viz bod 25. rozsudku).

7. S tímto závěrem se odvolací soud neztotožňuje.

8. Okresní soud na otázku vydržení vlastnického práva správně aplikoval příslušná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák. (viz bod 20. rozsudku), nesprávně však vyhodnotil otázku dobré víry žalobce jako jednu ze zákonných podmínek pro závěr, že držba je oprávněná.

9. Dle ust. § 129 odst. 1 obč. zák. držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

10. Dle ust. § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

11. Dle ust. § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

12. Podle názoru odvolacího soudu nemohl být žalobce se zřetelem ke všem okolnostem k dobré víře, že sporná část pozemku parc. [číslo] je součástí pozemku parc. [číslo] (později po rozdělení pozemku č. parc. [číslo]), a to i přesto, že byla jako součást pozemku užívána [jméno] [příjmení], tedy strýcem žalobce. [jméno] [příjmení] od počátku věděl, že mu parc. [číslo] nepatří a užíval ji po celou dobu svévolně. Okolnost, že přístupovou cestu získala po válce spolu s dalšími nemovitostmi rodina [příjmení] (předchůdci [jméno] [příjmení]) se stala předmětem sváru mezi oběma rodinami, přičemž rodina žalované (její právní předchůdci) nikdy zásadně nebránili [jméno] [příjmení] v jejím užívání, neboť měli přístup ke svým nemovitostem zajištěn jinak. Otázka vlastnictví přístupové cesty a s tím spojená úprava vlastnických hranic mezi oběma rodinami se řešila opakovaně, poprvé již v roce [rok], kdy předmětem této dohody byla celá parcela [číslo] což potvrdil žalobce u odvolacího jednání) a podruhé v roce [rok]. V obou případech nebyla dohoda podložena příslušnou smlouvou o úpravě vlastnických vztahů a nestala se relevantním podkladem pro vyznačení jakýchkoliv změn v katastru nemovitostí, resp. na geodezii v [obec]. Navíc dohoda z roku [rok] se sporné části pozemku, který je předmětem tohoto odvolacího řízení již ani neměla týkat. Tato dohoda spolu s náčrtem zobrazujícím nové vytyčení hranic, nemohla dobrou víru žalobce založit, a proto není důvod se dále jejím obsahem či pravosti a správnosti zabývat. Pokud si žalobce i přes tyto skutečnosti myslel, že sporná část přístupové cesty je součástí pozemku parc. [číslo] pak tuto„ dobrou víru“ nepochybně ztratil v době, kdy spolu s manželkou a bratrem [jméno] řešil zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] jeho reálným rozdělením na parc. [číslo] parc. [číslo]. Při tvorbě geometrického plánu, který byl podkladem pro toto rozdělení, byl žalobce přítomen zaměření pozemku a se zobrazením jeho hranice po rozdělení byl obeznámen od samého počátku. Odvolací soud nesdílí názor okresního soudu, že žalobce nemohl mít pochybnosti o tom, že sporná část přístupové cesty je součástí nově zaměřeného pozemku parc. [číslo] s ohledem na jeho tvar, neboť právě tento tvar způsobuje výraznou odlišnost v zobrazení obou variant. Podle geometrického plánu ze dne [datum] tvoří nezastavěná část pozemku parc. [číslo] mezi budovou umístěnou na tomto pozemku a parc. [číslo] trojúhelník s velmi ostrým úhlem, kdy hranice tohoto pozemku končí na rohu budovy. V případě, že by sporná část přístupové cesty tvořila součást pozemku parc. [číslo] netvořila by tato část pozemku trojúhelník, ale spíše obdélník, neboť by se hranice tvořená budovou nelomila na jejím rohu, ale pokračovala by dále v přímce (byť dlouhé jen [anonymizováno] m) a poté by se lomila do téměř pravého úhlu. Jedná se o velmi výrazný detail, očividný v terénu i laikovi. Vědomost o tom, že sporná část přístupové cesty není a nikdy nebyla součástí pozemku parc. [číslo] potažmo [číslo], potvrdili i svědkové [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce] a také žalobce, který opravil [jméno] [celé jméno žalobce] v roce, kdy to měli zjistit, i když své tvrzení vzápětí (dle odvolacího soudu účelově) změnil. 13. [jméno] víru žalobce nemohlo založit ani chybné vyznačení hranic pozemků, včetně parcely [číslo] s tím související změna jeho výměry v katastru nemovitostí, k němuž došlo při tvorbě katastrální mapy digitalizované a platné k [datum], kdy bylo převzato chybné zobrazení hranice parc. [číslo] z analogové katastrální mapy a nebylo provedeno navázání na měřičské výsledky, technickohospodářského mapování v [katastrální uzemí], na jehož hranici se parcela nachází. Chybné zobrazení hranice bylo způsobeno chybným spojením lomových bodů vytyčujících hranici pozemků. Podkladem pro opravu se stal neměřičský záznam [číslo] z roku [rok].

14. Nebyl-li žalobce od počátku, tj. od roku [rok] v dobré víře, že sporná část přístupové cesty (parc. [číslo]) je součástí parc. [číslo] nemohl nabýt vlastnictví k tomuto pozemku vydržením, i když jej užíval po dobu delší deseti let. Navíc je nutno zdůraznit, že žalobce neužíval pozemek výlučně, nýbrž spolu s žalovanou a jejím manželem jako přístupovou cestu ke svým nemovitostem. Na tomto pozemku se uskladňoval např. i stavební materiál při rekonstrukci domu účastníků.

15. Ve světle výše uvedených závěrů posoudil odvolací soud argumentaci žalobce jako právně irelevantní a naopak přisvědčil odvolacím námitkám žalované, včetně námitky, že okresní soud přisoudil žalobci více, než kolik žalobou požadoval. Tento rozdíl ve velikosti pozemku je patrný ze srovnání žaloby na č. l. 4 s [anonymizováno], jež je dle odstavce I. rozsudku okresního soudu jeho nedílnou součástí. Z toho důvodu pak odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že žalobu zamítl.

16. Výrok o prvostupňových nákladech řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a částka 53.482 Kč, kterou je procesně neúspěšně žalobce povinen zaplatit procesně úspěšné žalované představuje odměnu advokáta žalované podle § 9 odst. 4 písm. b) a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif dále jen AT) v plné výši po 3.100 Kč za 12 ÚPS (příprava a převzetí zastoupení, kvalifikované vyjádření k žalobě z [datum], doplňující tvrzení žalované po [anonymizováno] přípravném jednání k výzvě soudu z [datum], podání o průběhu mimosoudního jednání k výzvě soudu z [datum] a [datum], sepsání listiny o právním jednání – dohody o narovnání z [datum], 2x účast na jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny, 4x účast na jednání dne [datum] přesahující 7 hodin a jednání s protistranou [datum]), tj. 37.200 Kč a odměnu ve výši ½ za účast u 2 přípravných jednání ve dnech [datum] a [datum], tj. 3.100 Kč, odměna celkem 40.300 Kč, náhradu hotových výdajů ve výši 13 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 AT, tj. 3.900 Kč, to vše navýšeno o 9.282 Kč (21 % DPH).

17. Odvolací soud nepřiznal žalované plnou odměnu za účast u dvou přípravných jednání, neboť to odporuje ust. § 11 odst. 2 písm. g) AT a odměnu za nevyžádané vyjádření ke stanovisku žalobce ze dne [datum], neboť toto vyjádření neobsahovalo žádné nové skutečnosti ve srovnání s jejími předchozími podáními a obsah tohoto podání mohlo být sdělen zástupcem žalované u dalšího jednání, jehož se zúčastnil. Jedná se neúčelně vynaložený náklad.

18. Výrok o nákladech řízení státu je odůvodněn ust. § 224 odst. 2 a § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož je procesně neúspěšný žalobce povinen nahradit státu svědečné, které bylo vyplaceno svědkyni [příjmení] ve výši 1.354 Kč.

19. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a částka 14.376 Kč představuje odměnu advokáta žalované za 2 ÚPS (odvolání a účast u odvolacího jednání) po 3.100 Kč, tj. 6.200 Kč, náhradu hotových výdajů ve výši 2 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 600 Kč, náhradu za ztrátu času 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 AT, tj. 400 Kč, cestovné z [obec] do [obec] a zpět celkem [anonymizováno] km osobním vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka] o průměrné spotřebě 6 l nafty na 100 km, cena 36,10 Kč za 1 l (palivo 173 Kč) a sazba paušální náhrady 4,70 Kč za 1 km (376 Kč) dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., celkem 549 Kč, to vše navýšeno o 1.627 Kč (21 % DPH) a soudní poplatek 5.000 Kč.

20. Zástupce žalované osvědčil, že je plátcem DPH.

21. Lhůta k plnění plyne z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. a platebním místem je podle § 49 odst. 1 o. s. ř. zástupce žalované.