17 C 242/2023

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno advokátem Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno.sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 52 480 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka - s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, - s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, - s úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do datum včetně a z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka - s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, - s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, - s úrokem ve výši 20,79 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do datum včetně a z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka spolu se sjednaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení z částky částka a sjednaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení z částky částka. Uvedla, že společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka, přičemž žalovaný se zavázal společnosti úvěr vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy částka, odměnou za administrativní činnost částka a odměnou za hotovostní inkaso splátek částka. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 60 týdenních splátkách po částka, počínaje datum a konče datum. Žalovaný uhradil pouze částka a dluží částka na jistině, částka na poplatku za administrativní činnost a částka na poplatku za hotovostní inkaso splátek. Dále žalobkyně tvrdila, že společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka, přičemž žalovaný se zavázal společnosti úvěr vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy částka, odměnou za administrativní činnost částka, odměnou za hotovostní inkaso splátek částka a poplatkem za službu životní pojištění, ke které přistoupil, částka. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 60 týdenních splátkách po částka, počínaje datum a konče datum. Žalovaný uhradil pouze částka a dluží částka na jistině, částka na úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částka na poplatku za administrativní činnost, částka na poplatku za hotovostní inkaso splátek a částka na poplatku za životní pojištění. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávek na základě smlouvy o postoupení z datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud provedl důkaz listinami a zjistil následující skutkový stav: právnická osoba prvním případě společnost právnická osoba, poskytla žalovanému datum (nikoliv datum) v hotovosti částku částka jakožto spotřebitelský úvěr, který se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšený o náklady v podobě úroku částka, administrativního poplatku částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek částka. Celkovou částku částka měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po částka, počínaje sedmým dnem ode dne uzavření smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota). Žalovaný před poskytnutím úvěru uvedl, že je svobodný, žije s rodiči, v domácnosti s partnerkou, nemá žádné nezaopatřené děti, přestože u vyživovací povinnosti označil právnická osoba Kč, nemá jiné úvěry, je zaměstnán jako operátor ve výrobě u společnosti právnická osoba., měsíčně vydělává částka čistého, měsíčně hradí za bydlení (nájem, inkaso, energie) právnická osoba Kč, což je 1/3 nákladů, jeho osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činí částka. Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce „použitelný příjem“ uvedeno částka. Poskytovatelka úvěru údaje ověřila z výplatních pásek, pracovní smlouvy, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele (karta zákazníka). Žalovaný měl uzavřenou pracovní smlouvu na dobu určitou se zaměstnavatelem právnická osoba, počínaje datum, s místem výkonu práce právnická osoba., a s časovou mzdou částka/jedn., pracovní poměr byl opakovaně prodlužován dodatky vždy na jeden měsíc, naposledy datum do datum (mzdový výměr z datum, čtyři dodatky k pracovní smlouvě z datum). Na mzdě, respektive náhradách, bylo žalovanému vyplaceno částka za Anonymizováno Anonymizováno, částka za Anonymizováno Anonymizováno, částka za Anonymizováno Anonymizováno (výplatní lístky).

5. Ve druhém případě společnost právnická osoba, poskytla žalovanému datum v hotovosti částku částka jakožto spotřebitelský úvěr, který se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšený o náklady v podobě úroku částka, administrativního poplatku částka, poplatku za hotovostní inkaso splátek částka a poplatku částka za pojištění Anonymizováno Anonymizováno, které si zvolil zaškrtnutím příslušného políčka. Celkovou částku částka měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po částka, počínaje sedmým dnem ode dne uzavření smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota). Žalovaný před poskytnutím úvěru uvedl, že je svobodný, žije s rodiči, v domácnosti s partnerkou, má jedno nezaopatřené dítě, přestože u vyživovací povinnosti neuvedl žádné výdaje, u poskytovatelky úvěru má jeden další úvěr se splátkou částka měsíčně, je zaměstnán jako operátor ve výrobě u společnosti právnická osoba., měsíčně vydělává částka čistého, další příjem – vedlejší činí částka a další příjmy částka, měsíčně hradí za bydlení (nájem, inkaso, energie) částka, jeho osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činí částka. Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce „použitelný příjem“ uvedeno částka. Poskytovatelka úvěru údaje ověřila z výplatních pásek, pracovní smlouvy, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele (karta zákazníka). Žalovaný měl uzavřenou pracovní smlouvu na dobu určitou se zaměstnavatelem právnická osoba, počínaje datum, s místem výkonu práce právnická osoba., a s časovou mzdou částka/jedn., pracovní poměr byl opakovaně prodlužován dodatky vždy na jeden měsíc, naposledy datum do datum (mzdový výměr z datum, čtyři dodatky k pracovní smlouvě z datum). Následně žalovaný uzavřel datum pracovní smlouvu se zaměstnavatelem právnická osoba, na pozici dělníka ve výrobě stínící techniky s místem výkonu práce v Opavě a na dobu určitou po dobu dočasného přidělení k uživateli (pracovní smlouva z datum). Na mzdě, respektive náhradách, bylo žalovanému vyplaceno částka za Anonymizováno Anonymizováno, částka za Anonymizováno Anonymizováno, částka za Anonymizováno Anonymizováno, částka za Anonymizováno Anonymizováno (výplatní lístky). Dále měla poskytovatelka úvěru k dispozici oznámení o přiznání rodičovského příspěvku částka jméno FO, bytem adresa, kterou uvedl žalovaný v zákaznických kartách jako adresu místa výběru, a to s účinností od datum na dítě jméno FO, narozené téhož dne (oznámení Úřadu práce ČR z datum).

6. Původní věřitelka oznámila žalovanému, že žalované pohledávky postoupila žalobkyni (dopis z datum s podacím lístkem z téhož dne).

7. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

8. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.

9. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti právní předchůdkyně žalobkyně bylo poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupovala tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Proto se soud primárně zabýval tím, zda poskytovatelka úvěru splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 86 a 87 tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a současně ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr.

10. Přestože v zákoně o spotřebitelském úvěru byla v době uzavření smluv neplatnost smlouvy konstruována jako relativní (tedy k námitce spotřebitele), toto neodpovídá evropskému právu, dosavadní judikatuře Soudního dvora právnická osoba, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a vůbec smyslu ochrany spotřebitele. Soudní dvůr právnická osoba opakovaně ve svých rozhodnutích konstatoval, že evropské směrnice nesmí být v různých členských státech vykládány a aplikovány různě. Proto i přes znění nového zákona o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti při řádném nezkoumání úvěruschopnosti přihlédne vždy v jakékoliv fázi řízení. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek. Jiný výklad by nutně znamenal popření smyslu kogentní právní úpravy ochrany spotřebitele směřující k narovnání slabšího – nerovného - postavení spotřebitele vůči podnikateli a zakotvoval by nižší standard ochrany, než který zamýšlela směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, z datum. Článek 8 této směrnice vyložil Soudní dvůr právnická osoba v rozsudku z datum ve věci C-449/13 (CA Consumer Finance SA v. jméno FO a další) a zdůraznil důkazní břemeno poskytovatele úvěru stran splnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu z datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a z rozsudku Nejvyššího soudu z datum, sp. zn. spisová značka. Stejně tak tento závěr koresponduje s veřejnoprávní úpravou, blíže vysvětlenou v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z datum, č. j. spisová značka, v němž je konstatováno, že pokud poskytovatel úvěru povinnost poruší, dopouští se správního deliktu, za což mu může právnická osoba inspekce uložit pokutu. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti, přičemž z judikatury jednoznačně vyplývá, že se nemůže spokojit s pouhým čestným prohlášením žadatele o úvěr ohledně příjmů a výdajů, ale jeho prohlášení musí rovněž dostupným způsobem ověřovat.

11. Z karet zákazníka a ostatních listin je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného v obou případech posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí, protože v takovém případě by mu úvěry nemohla poskytnout. V prvé řadě poskytovatelka úvěru žádným způsobem neověřovala výdaje žalovaného, především výdaje na bydlení, které každý pravidelně hradí a lze je jednoduše doložit. I kdyby však výdaje odpovídaly údajům uvedeným žalovaným v kartách zákazníka, je zjevné, že v případě příjmu částka (který mu nadto podle výplatních lístků nikdy nebyl v této výši vyplacen), respektive částka čistého měsíčně nemohl být žalovaný schopen při běžných pravidelných výdajích člověka na bydlení, potraviny, ošacení, hygienické potřeby a ostatní nutné výdaje splácet každý měsíc částka a po uplynutí dalších dvou a půl měsíců k tomu ještě částka, celkem tedy téměř částka. Navíc žalovaný již v prvním případě uváděl, že hradí výživné právnická osoba Kč měsíčně, a ve druhém případě mu zřejmě přibyla další vyživovací povinnost k dceři jméno FO (oznámení úřadu práce). Kromě toho druhý úvěr byl žalovanému poskytnut v krátké době, přibližně po dvou a půl měsících, od poskytnutí prvního úvěru. Ve druhé zákaznické kartě se u příjmů žalovaného najednou objevují blíže neidentifikované další příjmy částka a částka; u prvního z nich není vůbec patrné, o jaký vedlejší další příjem se má jednat, a ani nebyl ověřován, u druhého jde zřejmě o doložený rodičovský příspěvek partnerky (?) žalovaného. Poskytovatelka úvěru s příjmem partnerky zjevně počítala, avšak partnerce úvěr poskytován nebyl, takže ta jej nebyla povinna hradit; paradoxně oproti tomu poskytovatelka úvěru počítala pouze s částí nákladů na bydlení, které hradí žalovaný. Neúplnost a rozporuplnost údajů uvedených v zákaznických kartách spíše nasvědčuje tomu, že poskytovatelka úvěru vyplňovala příjmy a výdaje tak, aby výpočtem dospěla k nějakému použitelnému příjmu. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy nepostupovala jako profesionálka, protože jí muselo být již v okamžiku uzavření smluv jasné, že žalovaný nebude schopen svým závazkům dostát.

12. Soud tak hodnotí obě smlouvy o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila zákon o spotřebitelském úvěru. Jelikož jsou smlouvy od počátku neplatné, získal žalovaný na úkor původní věřitelky, potažmo žalobkyně, majetkový prospěch v podobě poskytnutých částek bez právního důvodu a je povinen jej vrátit jakožto bezdůvodné obohacení v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že tak učinil. V prvním případě žalovaný obdržel částka a podle žalobních tvrzení na dluh uhradil částka; proto soud přiznal žalobkyni rozdíl částka. Ve druhém případě žalovaný obdržel částka a podle žalobních tvrzení na dluh uhradil částka; proto soud přiznal žalobkyni rozdíl částka.

13. Protože byl žalovaný po celou dobu řízení pasivní a k jednání se nedostavil, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení byla přiměřená jeho možnostem. Proto soud vyšel z obecné úpravy § 1958 odst. 2 občanského zákoníku a splatnost určil v návaznosti na výzvu k zaplacení obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky. Ve výzvě byla právní předchůdkyní žalobkyně určena desetidenní lhůta k zaplacení od jejího doručení, výzva byla podána na poště datum, doručenku k ní žalobkyně nepředložila. Vzhledem k běžné doručovací praxi soud tedy vychází z toho, že byla doručena nejpozději třetím dnem, tedy datum. Desetidenní lhůta k plnění tak uplynula datum a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, protože vzájemný poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je v podstatě srovnatelný.

15. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena b) sazebníku částka, žalobkyně dosud zaplatila jen částka, proto byla zavázána k doplacení částky částka. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.