17 C 242/2023

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno advokátem Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno .sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 52 480 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka- s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, ,- s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, ,- s úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,- s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, včetně a z částky , částka, od , datum, do zaplacení,se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka- s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, ,- s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, ,- s úrokem ve výši 20,79 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,- s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, včetně a z částky , částka, od , datum, do zaplacení,se žaloba zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka, spolu se sjednaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení z částky , částka, a sjednaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení z částky , částka, . Uvedla, že společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal společnosti úvěr vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy , částka, , odměnou za administrativní činnost , částka, a odměnou za hotovostní inkaso splátek , částka, . Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 60 týdenních splátkách po , částka, , počínaje , datum, a konče , datum, . Žalovaný uhradil pouze , částka, a dluží , částka, na jistině, , částka, na poplatku za administrativní činnost a , částka, na poplatku za hotovostní inkaso splátek. Dále žalobkyně tvrdila, že společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal společnosti úvěr vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy , částka, , odměnou za administrativní činnost , částka, , odměnou za hotovostní inkaso splátek , částka, a poplatkem za službu životní pojištění, ke které přistoupil, , částka, . Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 60 týdenních splátkách po , částka, , počínaje , datum, a konče , datum, . Žalovaný uhradil pouze , částka, a dluží , částka, na jistině, , částka, na úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, , částka, na poplatku za administrativní činnost, , částka, na poplatku za hotovostní inkaso splátek a , částka, na poplatku za životní pojištění. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávek na základě smlouvy o postoupení z , datum, , což bylo žalovanému oznámeno dopisem.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud provedl důkaz listinami a zjistil následující skutkový stav:, právnická osoba, prvním případě společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému , datum, (nikoliv , datum, ) v hotovosti částku , částka, jakožto spotřebitelský úvěr, který se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšený o náklady v podobě úroku , částka, , administrativního poplatku , částka, a poplatku za hotovostní inkaso splátek , částka, . Celkovou částku , částka, měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po , částka, , počínaje sedmým dnem ode dne uzavření smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Žalovaný před poskytnutím úvěru uvedl, že je svobodný, žije s rodiči, v domácnosti s partnerkou, nemá žádné nezaopatřené děti, přestože u vyživovací povinnosti označil , právnická osoba, Kč, nemá jiné úvěry, je zaměstnán jako operátor ve výrobě u společnosti , právnická osoba, ., měsíčně vydělává , částka, čistého, měsíčně hradí za bydlení (nájem, inkaso, energie) , právnická osoba, Kč, což je 1/3 nákladů, jeho osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činí , částka, . Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce „použitelný příjem“ uvedeno , částka, . Poskytovatelka úvěru údaje ověřila z výplatních pásek, pracovní smlouvy, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele (karta zákazníka). Žalovaný měl uzavřenou pracovní smlouvu na dobu určitou se zaměstnavatelem , právnická osoba, , počínaje , datum, , s místem výkonu práce , právnická osoba, ., a s časovou mzdou , částka, /jedn., pracovní poměr byl opakovaně prodlužován dodatky vždy na jeden měsíc, naposledy , datum, do , datum, (mzdový výměr z , datum, , čtyři dodatky k pracovní smlouvě z , datum, ). Na mzdě, respektive náhradách, bylo žalovanému vyplaceno , částka, za , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , částka, za , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , částka, za , Anonymizováno, , Anonymizováno, (výplatní lístky).

5. Ve druhém případě společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému , datum, v hotovosti částku , částka, jakožto spotřebitelský úvěr, který se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšený o náklady v podobě úroku , částka, , administrativního poplatku , částka, , poplatku za hotovostní inkaso splátek , částka, a poplatku , částka, za pojištění , Anonymizováno, , Anonymizováno, , které si zvolil zaškrtnutím příslušného políčka. Celkovou částku , částka, měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po , částka, , počínaje sedmým dnem ode dne uzavření smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Žalovaný před poskytnutím úvěru uvedl, že je svobodný, žije s rodiči, v domácnosti s partnerkou, má jedno nezaopatřené dítě, přestože u vyživovací povinnosti neuvedl žádné výdaje, u poskytovatelky úvěru má jeden další úvěr se splátkou , částka, měsíčně, je zaměstnán jako operátor ve výrobě u společnosti , právnická osoba, ., měsíčně vydělává , částka, čistého, další příjem – vedlejší činí , částka, a další příjmy , částka, , měsíčně hradí za bydlení (nájem, inkaso, energie) , částka, , jeho osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činí , částka, . Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce „použitelný příjem“ uvedeno , částka, . Poskytovatelka úvěru údaje ověřila z výplatních pásek, pracovní smlouvy, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele (karta zákazníka). Žalovaný měl uzavřenou pracovní smlouvu na dobu určitou se zaměstnavatelem , právnická osoba, , počínaje , datum, , s místem výkonu práce , právnická osoba, ., a s časovou mzdou , částka, /jedn., pracovní poměr byl opakovaně prodlužován dodatky vždy na jeden měsíc, naposledy , datum, do , datum, (mzdový výměr z , datum, , čtyři dodatky k pracovní smlouvě z , datum, ). Následně žalovaný uzavřel , datum, pracovní smlouvu se zaměstnavatelem , právnická osoba, , na pozici dělníka ve výrobě stínící techniky s místem výkonu práce v Opavě a na dobu určitou po dobu dočasného přidělení k uživateli (pracovní smlouva z , datum, ). Na mzdě, respektive náhradách, bylo žalovanému vyplaceno , částka, za , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , částka, za , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , částka, za , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , částka, za , Anonymizováno, , Anonymizováno, (výplatní lístky). Dále měla poskytovatelka úvěru k dispozici oznámení o přiznání rodičovského příspěvku , částka, , jméno FO, , bytem , adresa, , kterou uvedl žalovaný v zákaznických kartách jako adresu místa výběru, a to s účinností od , datum, na dítě , jméno FO, , narozené téhož dne (oznámení Úřadu práce ČR z , datum, ).

6. Původní věřitelka oznámila žalovanému, že žalované pohledávky postoupila žalobkyni (dopis z , datum, s podacím lístkem z téhož dne).

7. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

8. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.

9. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti právní předchůdkyně žalobkyně bylo poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupovala tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Proto se soud primárně zabýval tím, zda poskytovatelka úvěru splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 86 a 87 tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a současně ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr.

10. Přestože v zákoně o spotřebitelském úvěru byla v době uzavření smluv neplatnost smlouvy konstruována jako relativní (tedy k námitce spotřebitele), toto neodpovídá evropskému právu, dosavadní judikatuře Soudního dvora , právnická osoba, , Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a vůbec smyslu ochrany spotřebitele. Soudní dvůr , právnická osoba, opakovaně ve svých rozhodnutích konstatoval, že evropské směrnice nesmí být v různých členských státech vykládány a aplikovány různě. Proto i přes znění nového zákona o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti při řádném nezkoumání úvěruschopnosti přihlédne vždy v jakékoliv fázi řízení. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek. Jiný výklad by nutně znamenal popření smyslu kogentní právní úpravy ochrany spotřebitele směřující k narovnání slabšího – nerovného - postavení spotřebitele vůči podnikateli a zakotvoval by nižší standard ochrany, než který zamýšlela směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, z , datum, . Článek 8 této směrnice vyložil Soudní dvůr , právnická osoba, v rozsudku z , datum, ve věci C-449/13 (CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další) a zdůraznil důkazní břemeno poskytovatele úvěru stran splnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu z , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, a z rozsudku Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Stejně tak tento závěr koresponduje s veřejnoprávní úpravou, blíže vysvětlenou v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , v němž je konstatováno, že pokud poskytovatel úvěru povinnost poruší, dopouští se správního deliktu, za což mu může , právnická osoba, inspekce uložit pokutu. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti, přičemž z judikatury jednoznačně vyplývá, že se nemůže spokojit s pouhým čestným prohlášením žadatele o úvěr ohledně příjmů a výdajů, ale jeho prohlášení musí rovněž dostupným způsobem ověřovat.

11. Z karet zákazníka a ostatních listin je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného v obou případech posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí, protože v takovém případě by mu úvěry nemohla poskytnout. V prvé řadě poskytovatelka úvěru žádným způsobem neověřovala výdaje žalovaného, především výdaje na bydlení, které každý pravidelně hradí a lze je jednoduše doložit. I kdyby však výdaje odpovídaly údajům uvedeným žalovaným v kartách zákazníka, je zjevné, že v případě příjmu , částka, (který mu nadto podle výplatních lístků nikdy nebyl v této výši vyplacen), respektive , částka, čistého měsíčně nemohl být žalovaný schopen při běžných pravidelných výdajích člověka na bydlení, potraviny, ošacení, hygienické potřeby a ostatní nutné výdaje splácet každý měsíc , částka, a po uplynutí dalších dvou a půl měsíců k tomu ještě , částka, , celkem tedy téměř , částka, . Navíc žalovaný již v prvním případě uváděl, že hradí výživné , právnická osoba, Kč měsíčně, a ve druhém případě mu zřejmě přibyla další vyživovací povinnost k dceři , jméno FO, (oznámení úřadu práce). Kromě toho druhý úvěr byl žalovanému poskytnut v krátké době, přibližně po dvou a půl měsících, od poskytnutí prvního úvěru. Ve druhé zákaznické kartě se u příjmů žalovaného najednou objevují blíže neidentifikované další příjmy , částka, a , částka, ; u prvního z nich není vůbec patrné, o jaký vedlejší další příjem se má jednat, a ani nebyl ověřován, u druhého jde zřejmě o doložený rodičovský příspěvek partnerky (?) žalovaného. Poskytovatelka úvěru s příjmem partnerky zjevně počítala, avšak partnerce úvěr poskytován nebyl, takže ta jej nebyla povinna hradit; paradoxně oproti tomu poskytovatelka úvěru počítala pouze s částí nákladů na bydlení, které hradí žalovaný. Neúplnost a rozporuplnost údajů uvedených v zákaznických kartách spíše nasvědčuje tomu, že poskytovatelka úvěru vyplňovala příjmy a výdaje tak, aby výpočtem dospěla k nějakému použitelnému příjmu. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy nepostupovala jako profesionálka, protože jí muselo být již v okamžiku uzavření smluv jasné, že žalovaný nebude schopen svým závazkům dostát.

12. Soud tak hodnotí obě smlouvy o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila zákon o spotřebitelském úvěru. Jelikož jsou smlouvy od počátku neplatné, získal žalovaný na úkor původní věřitelky, potažmo žalobkyně, majetkový prospěch v podobě poskytnutých částek bez právního důvodu a je povinen jej vrátit jakožto bezdůvodné obohacení v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že tak učinil. V prvním případě žalovaný obdržel , částka, a podle žalobních tvrzení na dluh uhradil , částka, ; proto soud přiznal žalobkyni rozdíl , částka, . Ve druhém případě žalovaný obdržel , částka, a podle žalobních tvrzení na dluh uhradil , částka, ; proto soud přiznal žalobkyni rozdíl , částka, .

13. Protože byl žalovaný po celou dobu řízení pasivní a k jednání se nedostavil, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení byla přiměřená jeho možnostem. Proto soud vyšel z obecné úpravy § 1958 odst. 2 občanského zákoníku a splatnost určil v návaznosti na výzvu k zaplacení obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky. Ve výzvě byla právní předchůdkyní žalobkyně určena desetidenní lhůta k zaplacení od jejího doručení, výzva byla podána na poště , datum, , doručenku k ní žalobkyně nepředložila. Vzhledem k běžné doručovací praxi soud tedy vychází z toho, že byla doručena nejpozději třetím dnem, tedy , datum, . Desetidenní lhůta k plnění tak uplynula , datum, a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, protože vzájemný poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je v podstatě srovnatelný.

15. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena b) sazebníku , částka, , žalobkyně dosud zaplatila jen , částka, , proto byla zavázána k doplacení částky , částka, .