17 C 269/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně trvale bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození trvale bytem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození trvale bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Určuje se, že žalobkyně je spoluvlastnicí pozemku parc. [číslo] v katastrálním území [obec] s velikostí podílu [číslo], a to na úkor části podílu žalovaného 1) o velikosti [číslo] a na úkor části podílu žalované 2) o velikosti [číslo].

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala určení, že dalšími spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] jsou na úkor žalovaných: -) [jméno] [příjmení], [datum narození], s velikostí podílu [číslo], -) [jméno] [příjmení], [datum narození], s velikostí podílu [číslo], -) [jméno] [příjmení], [datum narození], s velikostí podílu [číslo], -) [jméno] [příjmení], [datum narození], s velikostí podílu [číslo], -) [jméno] [příjmení], [datum narození], s velikostí podílu [číslo], -) [jméno] [příjmení], [datum narození], s velikostí podílu [číslo], -) [jméno] [příjmení], [datum narození], s velikostí podílu [číslo], -) [jméno] [příjmení], [datum narození], s velikostí podílu [číslo], -) [jméno] [příjmení], [datum narození], s velikostí podílu [číslo], -) [jméno] [příjmení], [datum narození], s velikostí podílu [číslo].

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 12 874 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaní jsou povinni zaplatit České republice Okresnímu soudu v Opavě společně a nerozdílně soudní poplatek 5 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovaným určení, že pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] je ve spoluvlastnictví jí a deseti dalších spoluvlastníků, kteří jsou jejími příbuznými. Tvrdila, že v katastru nemovitostí je u pozemku veden duplicitní zápis vlastnického práva, a to na straně jedné ve prospěch jí s velikostí podílu [číslo] a příbuzných s velikostmi podílů, jak jsou uvedeny ve výroku rozsudku (v součtu [číslo]), a na straně druhé ve prospěch žalovaného s velikostí podílu [číslo] a žalované s velikostí podílu [číslo]. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spařovala v tom, že rozsudek bude podkladem pro řádný zápis do katastru nemovitostí, čímž se vytvoří pevný právní základ do budoucnosti, který vyřeší nejisté právní postavení žalobkyně a současně dosavadní faktické spory při užívání pozemku. Podle žalobkyně je její naléhavý právní zájem dán i ve vztahu k požadavku na určení spoluvlastnictví ostatních spoluvlastníků na její straně, protože určovací žaloba má preventivní charakter a jejím prostřednictvím se eliminuje stav nejistoty v celém právním vztahu, přičemž spoluvlastnický podíl je samostatnou věcí v právním slova smyslu, tudíž účastníky řízení nemusí být všichni spoluvlastníci na její straně. K původu duplicitního zápisu uvedla, že nejprve bylo k pozemku zřízeno právo osobního užívání manželům [příjmení] společně s dalšími pozemky, ti se následně dohodli se státem na zrušení práva osobního užívání ke spornému pozemku a jeho vypořádání, čímž stát získal znovu oprávnění s pozemkem volně nakládat a zřídil k němu právo společného osobního užívání rodičům žalobkyně, manželům [příjmení]. V souvislosti se zákonnými změnami se jejich právo společného osobního užívání přeměnilo k [datum] na bezpodílové spoluvlastnictví manželů a pozemek se postupně stal předmětem dědictví po každém z rodičů a dostal se do spoluvlastnictví žalobkyně a jejích příbuzných. Přestože se manželé [příjmení] dohodli se státem na zrušení práva osobního užívání pozemku, v souvislosti s následným prodejem svého rodinného domu manželům [příjmení] bylo v kupní smlouvě ustanovení, že na manžele [příjmení] přechází i právo osobního užívání pozemku. To vedlo k tomu, že později byl pozemek zapsán v katastru nemovitostí i v jejich prospěch a byl předmětem dědictví a převodů vlastnického práva v linii právních předchůdců žalovaných až k zápisu jejich spoluvlastnictví. Žalovaný ani právní předchůdci žalovaných nikdy pozemek fakticky neužívali a nehlásili se k jeho vlastnictví. Naopak respektovali, že pozemek vždy užívali rodiče žalobkyně a následně žalobkyně jako předzahrádku svého rodinného domu. Žalobkyně a předtím její rodiče o něj také vždy pečovali, udržovali jej, oplotili, nachází se na něm studna, která zásobuje vodou dům žalobkyně. Proto i kdyby se rodiče žalobkyně nestali vlastníky na základě tvrzených právních titulů, stali se jimi na základě vydržení, protože od [anonymizováno] [rok] pozemek nepřetržitě užívali v dobré víře, že jim náleží; vzhledem k tomu, že v tomto nerušeném užívání pokračovala až do [anonymizováno] [rok] žalobkyně, byly ke dni [datum] splněny rovněž podmínky vydržení mimořádného. Až poté, co nabyla duplicitní spoluvlastnický podíl žalovaná koncem roku [rok], začala si nárokovat vlastnictví k pozemku, vyzývá žalobkyni k odstranění oplocení a stromů, vyhrožuje jí, prostřednictvím svého přítele část plotu odstranila a poničila a vykácela některé stromy a keře vysázené žalobkyní.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Žalovaná se v prvé řadě bránila tím, že v [anonymizováno] [rok] koupila spoluvlastnický podíl v dobré víře, že jej kupuje od skutečného vlastníka, a že o duplicitním zápisu vlastnického práva nevěděla. Dále namítala, že dohoda o omezení a vypořádání práva osobního užívání nebyla registrována státním notářství, a proto toto právo nemohlo manželům [příjmení] zaniknout a manželům [příjmení] být zřízeno; později v průběhu řízení také popřela pravost podpisů manželů [příjmení] na této dohodě. Zdůraznila, že oproti tomu pozdější kupní smlouva, obsahující zmínku o přechodu práva osobního užívání na manžele [příjmení], byla státním notářstvím registrována. Kromě uvedeného poukázala žalovaná na nutnost, aby se řízení účastnili rovněž ostatní spoluvlastníci na straně žalobkyně, neboť má být rozhodováno i o jejich věcném právu. Vydržení podle žalované nepřichází v úvahu, protože ostatní spoluvlastníci na straně žalobkyně pozemek nikdy neužívali, ona sama si mohla být vědoma jen toho, že jí náleží příslušný spoluvlastnický podíl, a ten sám o sobě vydržet nelze. Dále žalovaná opakovaně zmínila, že pozemek se nachází v bezprostředním sousedství s jiným jejím pozemkem, jehož součástí je rodinný dům, přičemž ten nemá přímé napojení na veřejnou komunikaci a přístup k němu je možný jedině přes sporný pozemek.

4. Pokud jde o právní tituly směřující k zápisu spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Deštné a k duplicitnímu zápisu vlastnického práva, provedl soud důkaz listinami předloženými účastníky a listinami vyžádanými z [stát. instituce], [stát. instituce]. V katastru nemovitostí je u pozemku veden duplicitní zápis vlastnického práva, a to na straně jedné ve prospěch žalobkyně s velikostí podílu [číslo] a deseti dalších spoluvlastníků s velikostmi podílů v celkovém součtu [číslo] a na straně druhé ve prospěch žalovaného s velikostí podílu [číslo] a žalované s velikostí podílu [číslo] (list vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí]). Při vkladu spoluvlastnického práva žalované podle kupní smlouvy z [datum] již byl u její právní předchůdkyně [jméno] [příjmení] v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] evidován duplicitní zápis, avšak ten nebyl v důsledku pochybení katastrálního úřadu následně zapsán i u žalované (vyrozumění o provedeném vkladu ve věci sp. zn. V [číslo] [rok] [číslo]). Uvedená chyba byla opravena [datum] (sdělení [stát. instituce], [stát. instituce], z [datum], oznámení o opravě chyby v katastrálním operátu [číslo jednací]).

5. Dne [datum] se Státní statek [obec], n. p., a manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] na základě předchozího pravomocného rozhodnutí finančního odboru Okresního národního výboru v [obec] z [datum] dohodli, že se v jejich prospěch zřizuje právo osobního užívání pozemků parc. č. st. [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Deštné, a to pro účely zřízení zahrádky s tím, že na stavebním pozemku je prodávaný dům [adresa]; úhrada za zřízení práva byla sjednána na 160 Kč Dohoda byla registrována Státním notářstvím v [obec] [datum] pod R II [číslo] a [datum] podána u Střediska geodézie [obec] k provedení nové evidence. – dohoda o zřízení práva osobního užívání pozemku z [datum] s návrhem 6. Současně dne [datum] prodal Státní statek [obec], n. p., manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] rodinný domek [adresa] postavený na pozemku parc. [číslo] za kupní cenu 1 700 Kč Smlouva byla registrována Státním notářstvím v [obec] [datum rozhodnutí] pod R [spisová značka] – kupní smlouva z [datum]

7. Dne [datum] se Státní statek [obec], n. p., a manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] dohodli na omezení práva osobního užívání ve vztahu k pozemku parc. [číslo] protože manželé [příjmení] upustili od použití pozemku k účelu, ke kterému jim byl svěřen, zatímco nově měl být pozemek svěřen do osobního užívání jako předzahrádka k domu [adresa]. Současně byla vypořádána zaplacená úhrada za zřízení práva osobního užívání 50 Kč tak, že bude vrácena manželům [příjmení] do 30 dnů od podpisu dohody. V dohodě je konstatováno, že dnem jejího podpisu vzniká Státnímu statku [obec], n. p., právo volného užívání a dispozice s pozemkem. – dohoda o omezení a vypořádání práva osobního užívání pozemku z [datum]

8. Dne [datum] se Státní statek [obec], n. p., a manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] na základě předchozího pravomocného rozhodnutí finančního odboru Okresního národního výboru v [obec] z [datum] dohodli, že se v jejich prospěch zřizuje právo osobního užívání pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a to pro účely zřízení zahrádky; úhrada za zřízení práva byla sjednána na 50 Kč Dohoda byla registrována Státním notářstvím v [obec] [datum] pod R II [číslo] a [datum] podána u Střediska geodézie [obec] k provedení nové evidence společně s dohodou o omezení a vypořádání práva osobního užívání pozemku z [datum] – dohoda o zřízení práva osobního užívání pozemku z [datum] s návrhem, rozhodnutí finančního odboru Okresního národního výboru v [obec] o přidělení pozemku do osobního užívání z [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [rok]

9. Dne [datum] manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] formou notářského zápisu prodali manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] rodinný domek [adresa] postavený na parcele [číslo] za kupní cenu 3 500 Kč a současně konstatovali, že s tímto převodem přechází na nabyvatele stavby právo osobního užívání pozemků parc. č. st. [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] zřízené podle dohody z [datum], a to za úhradu 160 Kč Kupní smlouva byla registrována Státním notářstvím v [obec] [datum rozhodnutí] pod R [spisová značka] a [datum rozhodnutí] podána u Střediska geodézie [obec] k provedení nové evidence. – stejnopis notářského zápisu Státního notářství v [obec] NZ [číslo], [spisová značka] z [datum rozhodnutí] s návrhem 10. V souvislosti s komplexním zakládáním vlastnických vztahů potvrdili [datum] [jméno] a [jméno] [příjmení] na výzvu Střediska geodézie [obec], že u nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v katastrálním území Deštné, tedy mimo jiné u pozemku parc. [číslo] nedošlo ke změně rozsahu jejich vlastnictví ani užívání. – formulář střediska geodézie obsahující potvrzení z [datum]

11. Ke dni [datum] byl pozemek parc. [číslo] stále zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Deštné jakožto bezpodílové spoluvlastnictví manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], přičemž jako nabývací titul je u pozemku uvedena spisová značka Státního notářství v [obec], kterou byla registrována dohoda a zřízení jejich práva osobního užívání k tomuto pozemku. – list vlastnictví [číslo] ze [datum]

12. V řízení o dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelém [datum], bylo určeno, že jak do dědictví, tak do vlastnictví zůstavitelovy manželky [jméno] [příjmení], patří ½ nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], mimo jiné pozemek parc. [číslo]. Současně bylo potvrzeno nabytí dědictví dědicům ze zákona podle dědických podílů, takže [číslo] nemovitostí nabyly shodně zůstavitelova manželka [jméno] [příjmení] a dále zůstavitelových pět dětí, mezi nimi i žalobkyně, a [číslo] nemovitostí nabylo shodně zůstavitelových šest vnuků. Usnesení nabylo právní moci [datum] a na jeho základě tedy byla zůstavitelova manželka spoluvlastnicí s celkovou velikostí podílu [číslo]. Jako podklad dědického řízení byl použit znalecký posudek o ceně nemovitostí, který stanovil rovněž cenu pozemku parc. [číslo] coby předzahrádky včetně jeho oplocení s betonovými základy kolem sloupků a ocelovými sloupky s drátěným pletivem v dezolátním stavu. – usnesení [název soudu] z [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], znalecký posudek [číslo] vypracovaný Ing. [jméno] [příjmení] [datum]

13. Dopisem z [datum] upozornil Katastrální úřad v [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] na straně jedné a [jméno] [příjmení], žalobkyni a ostatní spoluvlastníky na straně druhé, že na základě písemného podnětu [jméno] [celé jméno žalovaného] z [datum] prošetřil zápis vlastnických práv k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a zjistil, že aktuálně je zapsán na listu vlastnictví [číslo] ve prospěch žalobkyně a ostatních spoluvlastníků, protože jeho zápis na listu vlastnictví [číslo] byl zrušen na základě dohody o omezení a vypořádání osobního užívání, kterou Středisko geodézie [obec] obdrželo [datum]. Současně však má katastrální úřad ve sbírce listin kromě shora uvedeného usnesení o dědictví kupní smlouvu z [datum] ve prospěch manželů [příjmení]. Proto vymazal pozemek parc. [číslo] z listu vlastnictví [číslo] založil nový list vlastnictví [číslo] pro duplicitní zápis vlastnictví k téže nemovitosti. Manželům [příjmení] bylo upozornění doručeno [datum], žalobkyni [datum] – dopis katastrálního úřadu, doručenky vlastníků, list vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] z [datum], žádost [jméno] [celé jméno žalovaného] z [datum] o změnu údajů 14. V řízení o dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelé [datum], byla schválena dohoda o vypořádání dědictví, podle které žalobkyně nabyla mimo jiné [číslo] duplicitního vlastnictví pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] oproti tomu, že vyplatí děti a vnuky zůstavitelky. Usnesení nabylo právní moci [datum] – usnesení [název soudu] z [anonymizována dvě slova] [rok], č. j. [spisová značka]

15. Kromě toho [datum] prodali vnuci a ostatní děti žalobkyni své podíly na domě [adresa] postaveném na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], které nabyli v řízení o dědictví, a ta jim za ně zaplatila kupní cenu dle jejich spoluvlastnických podílů. – kupní smlouva z [datum]

16. V řízení o dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelé [datum], bylo určeno, že jak do dědictví, tak do vlastnictví zůstavitelčina manžela [jméno] [celé jméno žalovaného], patří ½ pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] s duplicitním zápisem vlastnictví na listu [číslo]. Současně byla schválena dohoda o vypořádání dědictví, podle které nabyli tuto ½ pozemku do vlastnictví rovným dílem zůstavitelčin manžel [jméno] [celé jméno žalovaného] a dále zůstavitelčiny čtyři děti, mezi nimi i žalovaný 1). Usnesení nabylo právní moci [datum] a na jeho základě se tedy stal žalovaný 1) duplicitním spoluvlastníkem pozemku s velikostí podílu [číslo] – usnesení [název soudu] z [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]

17. Následně došlo k převodu duplicitních spoluvlastnických podílů na pozemku na straně právních předchůdců žalované 2). – usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] o příklepu z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] o příklepu z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kupní smlouva z [datum], usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] o příklepu z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tři kupní smlouvy z [datum]

18. Žalovaná 2) nabyla duplicitně zapsaný spoluvlastnický podíl na pozemku o velikosti [číslo] na základě kupní smlouvy společně s nemovitými věcmi zapsanými na listu vlastnictví [číslo] v [katastrální uzemí] za cenu 500 000 Kč, z toho 6 000 Kč připadalo na kupní cenu za tento podíl. Ve smlouvě prohlásila, že se seznámila s aktuálním stavem zápisů ve veřejném seznamu. – kupní smlouva z [datum]

19. Ve vztahu k umístění pozemku parc. [číslo] jeho užívání soud z listin zjistil, že pozemek se nachází u veřejné komunikace (parc. [číslo]) mezi pozemky ve vlastnictví žalobkyně parc. č. st. [anonymizováno] a [anonymizováno]) a pozemky ve vlastnictví žalované (parc. č. st. [číslo] a [anonymizováno]), přičemž pozemek žalované parc. č. st. [číslo], na němž je postaven dům, rovněž bezprostředně přiléhá k silnici; ke dni zahájení řízení byl přitom pozemek parc. [číslo]„ připlocen“ k domu žalobkyně na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], byly na něm vysázeny vzrostlé túje a borovice, pod okny domu drobnější rostliny, nacházela se na něm studna, na zbývající části pozemku byl trávník (fotografie a katastrální mapy). Na podzim [rok] se žalobkyně dohodla s [jméno] [celé jméno žalovaného] (jakožto spoluvlastníci pozemku), že umístí na pozemku parc. [číslo] hlavní uzávěr plynu a že [jméno] [celé jméno žalovaného] bude bezúplatně užívat pozemek v šíři 2 metry u hranice přilehlé k jeho rodinnému domu za účelem zřízení vjezdu (dohoda o užívání části pozemku z [datum]). Žalobkyně od roku [rok] hradí za pozemek parc. [číslo] daň z nemovitých věcí (potvrzení Finančního úřadu pro [územní celek]).

20. K okolnostem užívání sporného pozemku soud dále vyslechl svědky navržené žalobkyní. Z výpovědi [jméno] [příjmení] zjistil, že je partnerem žalobkyně a přibližně patnáct let s ní bydlí v [anonymizováno], předtím tam od roku [rok] jezdíval na návštěvu za jejím bývalým manželem. Už tehdy byl sporný pozemek oplocený a užívaný jako zahrada k domu žalobkyně. Původní oplocení bylo v havarijním stavu, proto svědek po nastěhování vybudoval plot v podstatě zcela nový. Podle dohody s tehdejším sousedem panem [celé jméno žalovaného] mu žalobkyně ponechala část sporného pozemku, pruh o šíři přibližně dva metry, k tomu, aby jej užíval, a proto svědek nový plot vybudoval podle této dohody, ve vzdálenosti přibližně tři metry od domu [celé jméno žalovaného]. [jméno] se také stále, byť částečně poničený, nachází. Starý plot na této straně pozemku byl blíž k domu [anonymizováno], s mezerou mezi domem a plotem maximálně do jednoho metru. [celé jméno žalovaného] a všichni, co obývali sousední dům před žalovanou, vždy používali k přístupu do domu pozemek vpravo od domu z pohledu od silnice, který nyní vlastní paní [příjmení]. Z pohledu od silnice se hlavní vstup do domu žalované nachází zezadu, zepředu je vstup do sklepa, z něhož vede schodiště nahoru do obytné části. O sporný pozemek se svědek s žalobkyní po celou dobu starají, vysadili na něm růže, borovici, túje, sekali trávu, žalobkyně na něm zřídila okrasnou skalku. Dříve jej udržovali rodiče žalobkyně, což svědek ví, protože pochází z [anonymizováno]. Na pozemku se nachází již z minulosti studna, kterou s žalobkyní používají. O duplicitním vlastnictví se dozvěděl v souvislosti s exekucí bývalého souseda [jméno] [celé jméno žalovaného]. Do doby, než se vlastnicí sousední nemovitosti stala žalovaná, nejevil o sporný pozemek nikdo zájem, nikdo po nich nepožadoval, aby jej vyklidili. Problémy v tomto směru začaly až s žalovanou a jejím přítelem.

21. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyni zná odmala, protože obě pocházejí z [anonymizováno], s žalovanou nevychází dobře, aktuálně proti ní žalovaná vede řízení o ochranu rušené držby, aby si zajistila přístup ke svému domu. [příjmení] pozemek vždy užívala žalobkyně a před ní její rodiče, vždy byl udržovaný jako zahrada a oplocený. Svědkyně bydlela v [anonymizováno] do roku [rok], kolem domu žalobkyně tenkrát běžně chodívala, mezi lety [rok] a [rok] do [anonymizováno] pravidelně přibližně jedenkrát měsíčně jezdívala za svými rodiči, v roce [rok] se do [anonymizováno] vrátila, nejprve bydlela u matky a v následujícím roce koupila dům vedle žalobkyně. Nyní tak sousedí s nemovitostmi ve vlastnictví žalované, které původně v době, kdy kupovala dům, vlastnili a užívali [celé jméno žalovaného] [ulice] vchod do jejich domu byl a i nyní je zezadu z pohledu od silnice, [celé jméno žalovaného] vždy používali k přístupu do domu její pozemek, souhlasila s tím a před ní takto [celé jméno žalovaného] byli domluveni s jejími právními předchůdci [anonymizováno]. Ze začátku to dovolila i žalované, ale kvůli sporům s panem [příjmení] svůj pozemek oplotila a umístila na něm bránu, takže aktuálně její pozemek užívat nemohou a do domu vcházejí buď ze silnice přes kotelnu, anebo z druhé strany.

22. Podáním z [datum] žalovaná poukázala na nové skutečnosti, které se měla dozvědět až [datum], tedy mezi jednáním, při kterém bylo provedeno veškeré dokazování, a jednáním, u něhož byl vyhlášen rozsudek, a to z odvolání, které měla podat svědkyně [jméno] [příjmení] coby žalovaná v řízení o ochranu rušené držby, v němž soud vyhověl žalované, která má v takovém řízení postavení žalobkyně. Soud tímto odvoláním důkaz neprovedl, protože i kdyby obsahovalo skutečnosti, které žalovaná zmiňuje, na hodnocení věrohodnosti svědkyně [příjmení] i na právní posouzení věci by to zůstalo bez vlivu. Svědkyně vypověděla, že ji v řízení o ochranu rušené držby zastupuje advokát [příjmení], zatímco žalovaná zdůrazňuje, že z odvolání je zřejmé, že ji zastupuje totožný advokát, který zastupuje v této věci žalobkyni, tedy Mgr. [jméno] [příjmení]. Soudu je z jeho činnosti známo, že Mgr. [jméno] [příjmení] je jedním z advokátů opavské advokátní kanceláře [právnická osoba], v níž působí rovněž Mgr. [jméno] [příjmení]. Pokud tedy fakticky vyřizuje věc ochrany rušené držby Mgr. [jméno] [příjmení] za Mgr. [jméno] [příjmení] či v takové věci vystupuje jako jeho substitut, jedná se o běžný výkon advokacie a nelze z tohoto důvodu hodnotit výpověď svědkyně jako nepravdivou. Ostatně i v tomto řízení vystupuje v substituci za Mgr. [jméno] [příjmení] jiná advokátka uvedené advokátní kanceláře, Mgr. [jméno] [příjmení]. Skutečnost, že svědkyně i žalobkyně jsou formálně zastoupeny tímtéž advokátem a fakticky advokáty z totožné advokátní kanceláře, nemůže sama o sobě výpověď svědkyně znevěrohodnit. Ani vědomost svědkyně o tom, že žalovaná je zapsána jako spoluvlastnice sporného pozemku v katastru nemovitostí, nečiní její výpověď nevěrohodnou. Svědkyně v tomto řízení nevypovídala o tom, zda ví, kdo je jako vlastník zapsán v katastru nemovitostí; k výzvě soudu pouze vysvětlovala, co myslí svou bezprostřední výpovědí, že se v řízení„ projednává pozemek paní [celé jméno žalobkyně]“, a to tak, že se domnívá, že byl odjakživa její, protože ho žalobkyně a její rodina vždy užívaly. Pokud jde o právní posouzení toho, kdo je vlastníkem pozemku, to přísluší výhradně soudu, nikoliv svědkyni. Soud pak neshledal ani žádné další okolnosti, pro které by uzavřel, že svědkyně vypovídá nepravdivě. Její vztahy s žalovanou sice nejsou dobré, aktuálně jsou dokonce v soudním sporu, ale výpověď svědkyně plně koresponduje jak s výpovědí svědka [příjmení], tak s výpovědí svědkyně [příjmení].

23. Z té soud zjistil, že je sestrou žalobkyně, žalovaného zná z dětství z [anonymizováno], žalovanou pouze od vidění z návštěv u žalobkyně. V domě ve vlastnictví žalobkyně svědkyně bydlela s jejich rodiči, když dům koupili. Svědkyně sice uváděla, že mezi lety [rok] a [rok], ale evidentně se muselo jednat o desetiletí později, protože dům byl rodiči koupen koncem [anonymizováno] [rok]. Po odstěhování svědkyně rodiče a později sestru v [anonymizováno] pravidelně navštěvovala. Rodina vždy užívala pozemky, jak je otec oplotil, jako tři zahrady se stodolou, zahrada před domem byla vždy oplocená, původní plot kolem ní stavěl otec svědkyně bezprostředně po koupi domu, rodiče na ní pěstovali brambory. Později se o zahradu starala žalobkyně s panem [příjmení], ten postavil nový plot, vysázeli túje, borovici, květiny. [celé jméno žalovaného] sporný pozemek nikdy neužívali, nikdy s rodinou nevedli o pozemek žádný spor, pro příchod ke svému domu využívali pozemek [anonymizováno] O nějakých problémech s pozemkem se dozvěděla od exekučního úřadu v souvislosti s exekucí pana [celé jméno žalovaného], sama to neřešila. Podíl z dědictví přenechala žalobkyni, ta ji i ostatní sourozence vyplatila podle odhadu, a chce, aby tomu bylo stejně i u sporného pozemku.

24. Další navrhované důkazy soud neprovedl pro jejich nadbytečnost. V případě výslechu žalobkyně a videonahrávky obce ohledně prokázání užívání pozemku žalobkyní a jejími předchůdci proto, že uvedená tvrzení soud považuje za dostatečně prokázaná z ostatních provedených důkazů. Pro rozhodnutí sporu jsou irelevantní případné další spory účastníků řešené v přestupkovém řízení či průběh řízení o výkon rozhodnutí nařízeného předběžného opatření. Obdobně je pro závěr o faktickém užívání pozemku bez významu, zda a kdo platil daň z nemovitosti za pozemek před rokem [rok], a proto soud nevyžádal zprávu od finančního úřadu navrhovanou žalovanou; navíc žalovaná ani netvrdila, že by daň platila ona či její právní předchůdci. [jméno] [příjmení] soud nepředvolával jako svědka žalované. Ten nemůže vypovědět nic o dobré víře žalované, že kupovala pozemek od skutečných vlastníků, chápané v objektivním slova smyslu, za situace, kdy v době koupě byla v katastru nemovitostí zapsána duplicita vlastnictví. Ze stejného důvodů není významné, zda svědek [příjmení] s žalovanou projednával spornost pozemků předtím, než žalovaná uzavřela kupní smlouvu; toto ostatně svědek [příjmení] ani nevypověděl, pouze uvedl, že v té době byl pozemek parc. [číslo] oplocen a že žalovaná věděla, že se o pozemek stará žalobkyně, neměla k tomu připomínky a ohledně pozemku se nijak nedomlouvali. Soud měl k dispozici dostatečné množství fotografií a katastrální mapu, takže si učinil jasnou představu o situování pozemku vzhledem k veřejné komunikaci, a proto nebylo nutné v tomto ohledu vyslýchat žalovanou. Vzhledem k zamítnutí žaloby v části týkající se požadavku na určení spoluvlastnictví dalších osob na straně žalobkyně (z důvodů, které budou uvedeny níže) není právně významné ani ověřování úmrtí některých těchto osob, a tedy vyžádání si jejich úmrtních listů, jak navrhovala žalovaná.

25. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Od počátku 70. let užívali pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] rodiče žalobkyně jako zahradu k rodinnému domu [adresa], který koupili od státu. V té době také pozemek oplotili jako součást domu. Později stejným způsobem užívala a užívá pozemek žalobkyně, pouze s tím rozdílem, že nové oplocení vybudované partnerem žalobkyně nekopíruje na úkor pozemku parc. [číslo] hranici mezi tímto pozemkem a pozemkem žalované parc. č. st. [číslo]. Žádný z právních předchůdců žalované ani předchozích obyvatel jejího domu sporný pozemek nikdy fakticky neužíval a nečinil si na něj žádné nároky, přestože jak žalobkyně a spoluvlastníci na její straně, tak právní předchůdci žalované a žalovaný byli v [anonymizováno] [rok] vyrozuměni katastrálním úřadem o duplicitním zápisu vlastnického práva. Tento duplicitní zápis byl v katastru nemovitostí evidován i v době, kdy žalovaná koncem roku [rok] sporný pozemek kupovala. Dům na sousedním pozemku ve vlastnictví žalované parc. č. st. [číslo] má sice hlavní vchod z pohledu od silnice zezadu, ale pozemek bezprostředně sousedí se silnicí a do domu je přístup rovněž zepředu přes sklep.

26. Podle § 80 občanského soudního řádu se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to ohledně požadavku na určení spoluvlastnického práva žalobkyně na úkor žalovaných, nikoliv ale v části, požadující rovněž určení spoluvlastnických práv rodinných příslušníků žalobkyně. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva je dán tehdy, pokud požadovaným určením bude eliminován stav právní nejistoty a k nápravě nelze dospět jiným způsobem nebo když jeho prostřednictvím bude dosaženo úpravy s určitým právním rámcem, který bude zárukou odvrácení budoucích sporů. Nelze-li takový výsledek požadovaného určení v konkrétním případě očekávat, nebude dán ani naléhavý právní zájem. Takový závěr je nutně podmíněn tím, z jakých právních poměrů žalobce vychází, jakého konkrétního určení se domáhá a vůči komu žaloba o určení směřuje. Blíže např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1751/2008, sp. zn. 30 Cdo 1333/2002 ve spojení s předchozím rozsudkem ve věci sp. zn. 33 Cdo 789/99.

27. V této souvislosti je podstatné, koho bude rozsudek v této věci zavazovat, což vyplývá z § 159a odst. 1 občanského soudního řádu, tedy účastníky tohoto řízení. To má význam z toho důvodu, že podle § 17 odst. 4 katastrálního zákona, jde-li o rozhodnutí soudu, zkoumá katastrální úřad (vedle toho, zda splňuje náležitosti listiny pro zápis), zda je závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno. Pokud tomu tak není, vklad práva podle soudního rozhodnutí neprovede. [příjmení] o vlastnické právo je totiž nutně vymezen osobou, která své vlastnické právo tvrdí, a osobou, v jejíž prospěch je vlastnické právo zapsáno v katastru nemovitostí a která vlastnické právo žalobce popírá (blíže např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Cdon 1319/96, 28 Cdo 2083/2004, 33 Cdo 1751/2008).

28. Jestliže uvedené předpoklady splněny nejsou, není žalobce k podání žaloby věcně legitimován a nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Tak je tomu v této věci právě ve vztahu k požadavku na určení spoluvlastnických práv rodinných příslušníků žalobkyně na úkor žalovaných za situace, kdy tito rodinní příslušníci (respektive právní nástupci těch, kteří případně zemřeli) nejsou účastníky tohoto řízení. Přestože lze v obecné rovině dovodit naléhavý právní zájem žalobkyně na určení, kteří další spoluvlastníci ze dvou skupin duplicitně zapsaných spoluvlastníků jsou s ní ve spoluvlastnickém vztahu, aby měla postaveno najisto, s kým o společné věci jednat, je nutné, aby v konkrétním případě byly i takové osoby účastníky řízení, ať už na straně žalující, nebo na straně žalované. Rozhoduje se totiž o jejich subjektivních právech a rovněž je má rozhodnutí zavazovat. Protože v řízení jako účastníci nevystupují, rozhodnutí pro ně není závazné, právo v jejich prospěch by podle něj nebylo vloženo do katastru nemovitostí, a do budoucna by tedy rozhodnutí o jejich spoluvlastnictví na úkor žalovaných nezamezilo dalším sporům, což je základní předpoklad úspěšné určovací žaloby. Navíc, i když v této věci pro příbuzenský poměr s žalobkyní to zřejmě nelze očekávat, obecně není vyloučené, že ostatní duplicitně zapsaní spoluvlastníci o své spoluvlastnictví vůbec nestojí a například formou souhlasného prohlášení učiněného pro katastrální úřad by se jej vzdali ve prospěch druhé skupiny spoluvlastníků.

29. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 63/2001, na který žalobkyně v žalobě odkazuje, soud s ohledem na citovanou judikatura (a dále např. i rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1597/2001, 22 Cdo 5302/2009, 22 Cdo 2674/2011) považuje za ojedinělý. Navíc citace z rozhodnutí Nejvyššího soudu, na která je v jeho odůvodnění odkazováno, jsou neúplné. Konkrétně rozhodnutí uveřejněné pod [číslo] [rok] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (Cpjn [číslo]) sice připouští, aby se podílový spoluvlastník domáhal určení, že mu náleží spoluvlastnické právo a v jakém podílu, avšak to právě pro případ, kdy se domáhá pouze určení svého spoluvlastnického podílu, např. v situaci, kdy jsou ostatní spoluvlastníci na neznámém místě a žalobce nemá ani jejich plnou moc, ani jejich souhlas, aby se domáhal i určení jejich podílového spoluvlastnictví; v rozhodnutí je také výslovně uvedeno, že kromě takových případů je třeba vždy při určovacích žalobách požadovat, aby účastníky řízení byli všichni spoluvlastníci. Obdobně v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 2024/99 sice bylo vysloveno, že žalobkyně pro výkon svého spoluvlastnického práva potřebuje vědět, kdo je spoluvlastníkem předmětného pozemku a s kým má jednat ohledně hospodaření se společnou věcí, aby měla potřebnou jistotu pro výkon svých spoluvlastnických práv, nicméně v uvedeném řízení byla osoba, jejíž spoluvlastnictví mělo být takto určeno, účastníkem na straně žalovaných.

30. Důvodná je naopak žaloba ohledně určení spoluvlastnického podílu samotné žalobkyně na úkor žalovaných. Tento požadavek v prvé řadě splňuje podmínky naléhavého právního zájmu, jak byl popsán výše, protože jeho vyhověním bude postaveno navždy najisto, které ze skupin duplicitně zapsaných spoluvlastníků bude dána přednost, a kdo se tak stane vlastníkem podílu o velikosti [číslo], což nalezne svůj odraz v zápisu do katastru nemovitostí. Z citované ustálené judikatury jednoznačně vyplývá, že ohledně svého tvrzeného spoluvlastnického podílu, který v tomto smyslu lze chápat jako samostatnou věc, se může osoba domáhat určení proti těm, v jejichž prospěch je (rovněž) zapsán v katastru nemovitostí a kteří takové určení popírají. Ostatní duplicitně zapsaní spoluvlastníci na straně žalobkyně nemusí být účastníky řízení o takovém určení, protože se jich bezprostředně nedotýká.

31. Proto se soud zabýval jednotlivými právními tituly nabytí (spolu) vlastnictví, jak vyplývá z rozhodovací praxe (např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 382/2002, 22 Cdo 413/2002), jakož i faktickým užíváním sporného pozemku a dobrou vírou jeho uživatelů, a žalobkyni vyhověl. Ke spornému pozemku vzniklo nejprve právo společného osobního užívání manželům [příjmení] registrací dohody z [datum] státním notářstvím [datum], které následně zaniklo dohodou z [datum]. Poté vzniklo nově právo společného osobního užívání manželům [příjmení] registrací dohody z [datum] státním notářstvím [datum]. Na rozdíl od vzniku práva osobního užívání, pro který byla nezbytná nejen písemná forma dohody, ale i registrace státním notářstvím (§ 205 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., dále jen „obč. zák.“, ve znění účinném do 31. 3. 1983), k zániku tohoto práva postačovala písemná dohoda (§ 207 obč. zák.). Její registrace státním notářstvím naopak byla považována za nesprávný postup, protože k ní nebylo zákonného podkladu, a v praxi měl být zánik práva osobního užívání pouze vyznačován na stejnopise dohody o jeho zřízení a ve jmenném rejstříku u státního notářství a jedno vyhotovení dohody o zrušení práva mělo být připojeno k nové dohodě o zřízení práva osobního užívání a zasláno středisku geodézie k evidenci (stanovisko kolegia NS ČR Cpj [číslo]). Tímto způsobem postupovalo i Státní notářství v [obec], když [datum] zaslalo Středisku geodézie [obec] k nové evidenci jak dohodu o zřízení práva osobního užívání ve prospěch manželů [příjmení], tak dohodu o zrušení tohoto práva k pozemku parc. [číslo] manželům [příjmení].

32. Právo osobního užívání bylo pevně vázáno na zákonem stanovený účel (stavba rodinného domu, rekreační chaty nebo garáže či zřízení zahrádky), pro který jedině mohlo být zřízeno, a to k pozemkům v socialistickém společenském vlastnictví (§ 198, § 199 obč. zák.). Toto právo nebylo možné smluvně převádět, mohlo dojít pouze k jeho zákonnému přechodu, a to navíc jen pokud šlo o právo užívání zastavěného pozemku při převodu stavby na pozemku zřízené (§ 202, § 218 obč. zák.); součástí smlouvy o převodu stavby pak byla i dohoda o vypořádání za přechod práva osobního užívání. Vzhledem k tomu, že manželům [příjmení] zaniklo právo osobního užívání dohodou, kterou uzavřeli [datum], nemohlo následně v souvislosti s kupní smlouvou, kterou uzavřeli [datum] s manžely [příjmení] ohledně rodinného domu [adresa], dojít k zákonnému přechodu práva osobního užívání ke spornému pozemku parc. [číslo] ale pouze k přechodu práva osobního užívání k pozemkům parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo]. Na tom nic nemění skutečnost, že přechod práva osobního užívání rovněž k pozemku parc. [číslo] byl v kupní smlouvě zmíněn, že se její strany dohodly na jeho vypořádání, a že dokonce smlouva měla formu notářského zápisu a státním notářstvím byla registrována. K přechodu práva totiž mohlo dojít pouze ze zákona na základě zákonem stanovených podmínek a ty splněny nebyly. Navíc manželé [celé jméno žalovaného] ani nemohli být v dobré víře, že na ně právo osobního užívání k pozemku přešlo, protože fakticky je vždy vykonávali manželé [příjmení] a následně žalobkyně, na listu vlastnictví [číslo] ve prospěch [anonymizováno] zapsáno nebylo, na rozdíl od listu vlastnictví [číslo] ve prospěch [anonymizováno], a [jméno] [celé jméno žalovaného] se o ně přihlásil až [datum] žádostí o změnu údajů v katastru nemovitostí.

33. Pokud jde o námitku žalované, že podpisy na dohodě, kterou zaniklo právo osobního užívání k pozemku manželům [příjmení], nejsou jejich, soud ji v prvé řadě považuje za čistě účelovou, žalovaná k ní neuvedla žádná konkrétní skutková tvrzení, proč by se nemělo jednat o pravé podpisy manželů [příjmení]. Na pohled přitom podpisy odpovídají podpisům na předchozí dohodě o zřízení práva osobního užívání a dohoda o omezení práva osobního užívání byla následně fakticky všemi respektována. Kdyby ji [příjmení] nepodepsali, zcela jistě by ani oni, ani [celé jméno žalovaného] nenechali rodinu žalobkyně nerušeně užívat sporný pozemek. Soud si je vědom toho, že dohoda o omezení práva osobního užívání je soukromou listinou, nicméně vzhledem k uvedenému, jakož i k dalšímu právnímu posouzení níže, považuje za nadbytečné zabývat se pravostí podpisů po odborné stránce.

34. Právo osobního užívání tedy svědčilo manželům [příjmení] a jako takové se s účinností od [datum] změnilo na jejich bezpodílové spoluvlastnictví manželů k pozemku parc. [číslo] (§ 872 odst. 4 obč. zák., ve znění zákona č. 509/1991 Sb.). Proto byl také pozemek následně předmětem dědictví po [jméno] [příjmení] a přešel do spoluvlastnictví žalobkyně ([číslo]), její matky ([číslo]) a ostatních příbuzných; ti všichni byli v té době ještě v dobré víře, že jim pozemek náleží, protože byl zapsán na listu vlastnictví [číslo] v jejich prospěch, bez jakékoliv zmínky o duplicitě. Současně jej [jméno] [příjmení] stále nerušeně užívala. Až v [anonymizováno] [rok], tedy po 26 letech nerušeného užívání, byla rodina žalobkyně vyrozuměna o nově zřízeném listu vlastnictví pro zápis duplicity. I poté byl však rodinou nerušeně užíván, [celé jméno žalovaného], a to ani žalovaný, o něj zájem nikdy neměli (s výjimkou dohody z roku [rok], kdy byl poskytnut žalobkyní [jméno] [celé jméno žalovaného] pro užívání pruh šíře 2 metry, který však fakticky [anonymizováno] nikdy užíván nebyl), pro přístup vždy používali pozemek třetí osoby. Teprve po [anonymizováno] [rok] si na pozemek začala činit nárok žalovaná. V době, kdy většinový podíl [číslo] na pozemku kupovala, přitom byla duplicita zřejmá z katastru nemovitostí, žalovaná dokonce ve smlouvě prohlásila, že se stavem zápisu v katastru seznámila, takže si musela být vědoma, že toto bude nezbytné vyřešit a že prodávající, a tedy ani ona, skutečnými vlastníky být nemusí. Tomu ostatně odpovídá evidentně nízká kupní cena podílu na pozemku – 6 000 Kč za [číslo] pozemku o rozloze 230 m2. Duplicitní zápis vlastnictví byl z katastru nemovitostí zřejmý i v případě veškerých dřívějších přechodů a převodů vlastnictví na straně žalovaných.

35. I kdyby však podpisy na dohodě o omezení práva osobního užívání z [datum] nebyly podpisy manželů [příjmení], je žaloba ohledně spoluvlastnického podílu žalobkyně důvodná. Jejím rodičům, manželům [příjmení], byl sporný pozemek po předchozím pravomocném rozhodnutí finančního odboru Okresního národního výboru v [obec] poskytnut za úhradu do osobního užívání Státním statkem [obec], n. p., pro účely zřízení zahrádky. Již dříve koupili od téhož státního statku sousední rodinný dům. Dohoda o zřízení práva osobního užívání byla řádně registrována státním notářstvím a poté předložena společně s dohodou o omezení a vypořádání práva osobního užívání pozemku středisku geodézie, které ji zaevidovalo a parcelu zapsalo na list vlastnictví v jejich prospěch, kde byla zapsána až do [anonymizováno] [rok]. Mezitím byli navíc manželé [příjmení] vyzváni katastrálním úřadem k nahlášení případných změn jakožto vlastníci pozemku v souvislosti s komplexním zakládáním vlastnických vztahů a později byl pozemek projednán spolu s ostatními nemovitými věcmi soudem v řízení o dědictví po [jméno] [příjmení]. Současně, jak bylo uvedeno výše, právo osobního užívání pozemku skutečně realizovali. Proto byli ke dni [datum] v dobré víře, že jim právo osobního užívání skutečně náleží, byli tedy jeho oprávněnými držiteli. Podle rozsudku velkého senátu občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1529/2004, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 72/2006, který sjednotil dosavadní nejednotnou praxi, platí, že oprávněný držitel práva osobního užívání pozemku měl ke dni [datum] stejná práva jako osobní uživatel pozemku, a proto se jeho právo k uvedenému datu změnilo na právo vlastnické. Z tohoto rozsudku pak vychází např. i rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2550/2006. V uvedených případech se neplatně zřizovalo právo osobního užívání, protože bylo zřizováno k pozemku, který nebyl v socialistickém společenském vlastnictví, a stát s ním tedy tímto způsobem vůbec nemohl nakládat. Přijaté závěry tedy musí platit o to více v této věci, protože by právo osobního užívání bylo bývalo zřizováno neplatně z jiného důvodu (nepravost podpisů předchozích uživatelů na dohodě o zrušení tohoto práva), avšak k pozemku, který se v socialistickém společenském vlastnictví nacházel, a stát k němu tedy právo osobního užívání mohl zřídit. Rodiče žalobkyně se tak stali k [datum] bezpodílovými spoluvlastníky pozemku v každém případě a v dalším platí vše, co bylo uvedeno výše.

36. Za přiléhavý považuje soud rovněž odkaz žalobkyně na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1646/2018, podle něhož dlouhodobá držba (trvající v citované věci nejméně 35 let) nasvědčuje dobré víře držitele, protože při obvyklé péči o majetek by skutečný vlastník (potažmo ten, jemuž bylo zřízeno právo osobního užívání) nepochybně přistoupil k řešení věci, pokud by sám měl již dříve za to, že držitel užívá jeho pozemek. V tomto smyslu tedy soud považuje vyhovění požadavku žalobkyně na určení toho, že jí náleží spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo], za spravedlivé řešení, které uvádí do souladu dlouhodobý faktický stav se stavem právním.

37. Žalobkyně tak bude zapsána jako výlučná spoluvlastnice podílu o velikosti [číslo] na pozemku parc. [číslo] zatímco zbývající podíl o velikosti [číslo] bude nadále s duplicitním zápisem vlastnického práva, a to na straně jedné ve prospěch deseti rodinných příslušníků žalobkyně s dosavadními velikostmi jejich spoluvlastnických podílů a na straně druhé ve prospěch žalovaných s velikostmi jejich spoluvlastnických podílů sníženými podle jejich vzájemného poměru. Soud pouze upravil ve výroku I. rozsudku žalobní petit tak, aby bylo zřejmé, jak velký podíl každý z žalovaných oproti žalobkyni ztrácí – v případě žalovaného se jedná o [číslo] ([číslo] z [číslo]), v případě žalované o [číslo] ([číslo] z [číslo]).

38. Pro úplnost soud ve zkratce uvádí, že námitka vydržení vlastnického práva vznesená žalobkyní není opodstatněná. Je tomu tak proto, že její rodiče sice byli od [anonymizováno] [rok] oprávněnými držiteli, nikoliv však vlastnického práva, protože jim bylo zřízeno pouze právo osobního užívání; nemohli se tedy domnívat, že jsou vlastníky pozemku. Takovou dobrou víru mohli získat až počínaje [datum], kdy se právo osobního užívání ze zákona změnilo na právo vlastnické, avšak již v [anonymizováno] [rok] byla v tomto ohledu jejich dobrá víra narušena sdělením o duplicitním zápisu vlastnictví. Proto jim neuplynula zákonná desetiletá doba nezbytná pro vydržení vlastnického práva k nemovité věci. V tomto směru (pouze) je použitelná dosavadní judikatura (např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 174/2002, 22 Cdo 240/2003).

39. K obraně žalované, že nemá přímé napojení svého domu na veřejnou komunikaci, soud uvádí, že tato neodpovídá skutečnosti. Její pozemek parc. č. st. [číslo], na kterém je dům postaven, leží bezprostředně vedle silnice, takže zajištění pohodlného přístupu do domu je jen otázkou určitých úprav.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Přitom poměřoval úspěch a neúspěch účastníků podle velikosti spoluvlastnických podílů. Žalobkyně byla úspěšná ohledně určení svého spoluvlastnictví s velikostí podílu [číslo] a neúspěšná ohledně určení spoluvlastnictví ostatních duplicitně zapsaných spoluvlastníků na její straně, jejichž podíl na celku představuje v součtu [číslo]. Měla tak úspěch co do 64 % uplatněného nároku a neúspěch co do 36 % uplatněného nároku; její celkový úspěch ve věci tak představuje 28 %. Celková výše účelně vynaložených nákladů žalobkyně činí 45 980 Kč a skládá se z odměny za právní zastoupení 34 100 Kč za 13 úkonů právní služby, a to 9 úkonů (převzetí věci, předžalobní výzva z [datum] se základním rozborem směřující k vyřešení věci podpisem souhlasného prohlášení, porada [datum] před podáním žaloby přesahující jednu hodinu, žaloba, replika z [datum] k vyjádření žalované 2) k žalobě, porada [datum] před přípravným jednáním přesahující jednu hodinu, doplnění tvrzení z [datum] k výzvě soudu, účast u jednání [datum] přesahující dvě hodiny) po 3 100 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b), § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 4 úkonů (návrh na vydání předběžného opatření podaný současně s žalobou - § 11 odst. 2 písm. a), vyjádření k odvolání žalované 2) proti usnesení o nařízení předběžného opatření - § 11 odst. 2 písm. c), účast u přípravného jednání - § 11 odst. 2 písm. g) a účast u jednání, při němž došlo jen k vyhlášení rozhodnutí, - § 11 odst. 2 písm. f)) ve výši jedné poloviny, tedy po 1 550 Kč, dále z paušální náhrady hotových výdajů 3 900 Kč za 13 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky a z náhrady DPH z částek odměn a náhrad ve výši 7 980 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu 28 % z částky 45 980 Kč činí 12 874 Kč. K jejímu zaplacení byli žalovaní zavázáni společně a nerozdílně podle § 140 odst. 1 poslední věty občanského soudního řádu, neboť jsou v tomto řízení nerozlučnými společníky.

41. Protože žalobkyni bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu a byla s požadavkem na určení svého spoluvlastnického podílu úspěšná, zavázal soud žalované ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, k zaplacení soudního poplatku za žalobní požadavek na určení tohoto spoluvlastnického podílu ve výši 5 000 Kč podle položky 4 bodu 1 písmena a) sazebníku soudních poplatků. V souladu s § 2 odst. 8 zákona o soudních poplatcích zavázal soud žalované k jeho zaplacení společně a nerozdílně.