17 C 41/2025

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 21 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení. Uvedla, že , datum, s ním uzavřela smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu poskytla úvěr , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úroky. Ty měly být hrazeny v měsíčních splátkách , částka, vždy k 15. dni měsíce, avšak žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou , datum, . Přes upomínání splátky úvěru neuhradil, a proto žalobkyně využila svého práva ze smlouvy a úvěr dopisem z , datum, zesplatnila. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny úvěru , částka, a nákladů upomínání , částka, .

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na dobu 12 měsíců úvěr , částka, na účet žalovaného č. , č. účtu, do 10 pracovních dnů od účinnosti smlouvy; byla sjednána zápůjční úroková sazba 20 % měsíčně, takže celkový úrok za dobu trvání úvěru činil , částka, . Oproti tomu se žalovaný zavázal vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce splácet úroky úvěru bez umoření jistiny v měsíčních splátkách , částka, s tím, že současně s poslední splátkou úroku je splatná rovněž poskytnutá jistina úvěru. Pro tento účel žalovaný souhlasil s inkasem měsíčních splátek ze svého bankovního účtu a zavázal se bezprostředně po uzavření smlouvy zřídit ve prospěch žalobkyně bezlimitní inkaso ke svému bankovnímu účtu (fotografie občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného, smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, z , datum, ). Žalovaný tentýž den odeslal ze svého účtu na účet žalobkyně verifikační platbu s variabilním symbolem v podobě čísla smlouvy (detail transakce z mobilního bankovnictví) a žalobkyně mu zaslala na účet částku , částka, rovněž s variabilním symbolem v podobě čísla smlouvy (detail pohybu na účtu). Dopisem z , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, do , datum, s odůvodněním, že v důsledku jeho prodlení využila svého oprávnění a smlouvu o úvěru č. , hodnota, zesplatnila; výzvu odeslala žalovanému téhož dne na adresu trvalého pobytu uvedenou ve smlouvě (dopis z , datum, , poštovní podací lístek).

4. Před uzavřením smlouvy žalobkyně lustrovala žalovaného v registru neplatných dokladů, insolvenčním rejstříku, registrech Cribis, Solus a REPI, všude bez negativních záznamů (výsledky lustrací). Ověřila, že čistý příjem žalovaného za poslední tři měsíce činil , částka, , , částka, a , částka, (výplatní lístky za , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, , výpisy z účtu žalovaného za , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Dále je z bankovních výpisů z účtu žalovaného, které měla žalobkyně k dispozici, zřejmé, že žalovaný splácel minimálně tři další úvěry (, Anonymizováno, půjčku , Anonymizováno, po splatnosti, , Anonymizováno, půjčku , Anonymizováno, po splatnosti, úvěr , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) a v , Anonymizováno, , Anonymizováno, mu poskytla , právnická osoba, ., další půjčku , částka, . Celkové měsíční příjmy i celkové měsíční výdaje na účtu žalovaného se pohybovaly v rozmezí , částka, až , částka, , počáteční měsíční zůstatky činily , částka, , , částka, a , částka, , konečné měsíční zůstatky potom , Anonymizováno, , , částka, , , částka, a , částka, . Z výpisů je evidentní, že kromě mzdy jsou kreditní položky představovány četnými platbami od fyzických osob a debetní položky jsou významnou měrou tvořeny sázkami (cca 40 – 60 případů měsíčně).

5. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Žaloba je důvodná pouze částečně.

7. Předmětem podnikatelské činnosti žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost poskytovatele úvěru, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Poskytovatel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek.

8. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti. Žalobkyně se sice schopností žalovaného úvěr splácet formálně zabývala, avšak učinila tak nedostatečně, protože si nevyžádala jakékoliv doklady k pravidelným platbám žalovaného na bydlení. Především si však žalobkyně počínala zcela neodborně, protože přestože je profesionálkou ve svém oboru, zcela přehlédla výše popsané existující závazky žalovaného a zejména pochybné a riskantní operace na jeho účtu v podobě extrémního počtu internetových sázek. Toto své přehlédnutí navíc opakuje i v aktuálním vyjádření ve věci, když uvádí, že jednorázové i pravidelné finanční závazky žalovaného byly nulové, stejně jako jeho sázky, což je v rozporu s výpisy z účtu žalovaného, který přímo bije do očí. Žalobkyně tedy nedostála své povinnosti postupovat poctivě a profesionálně s cílem ochránit žalovaného před nezodpovědným zadlužením; naopak poskytla úvěr s velmi vysokým úrokem osobě s evidentně rizikovým finančním hospodařením. Proto soud hodnotí smlouvu jako absolutně neplatnou.

9. Protože je smlouva od počátku neplatná, získal žalovaný na úkor žalobkyně majetkový prospěch v podobě částky , částka, bez právního důvodu a je povinen jej vrátit jakožto bezdůvodné obohacení v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že tak učinil. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný zaplatil , částka, (které však žalobkyně nesprávně započetla na neplatný úrok). Přiznal tak žalobkyni rozdíl mezi částkou půjčenou (, částka, ) a vrácenou (, částka, ), tedy , částka, . Protože žalovaný se k jednání nedostavil a je po celou dobu řízení pasivní, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení bezdůvodného obohacení je přiměřená jeho možnostem. Vzhledem k tomu soud vycházel z obecného ustanovení o splatnosti a vázal ji na výzvu k úhradě z , datum, , která byla žalovanému prokazatelně téhož dne odeslána. Ve výzvě byla stanovena lhůta k zaplacení do , datum, , od dalšího dne je tak žalovaný v prodlení. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s přihlédnutím k tomu, že žalovanému, který by na ni měl částečně právo, žádné náklady řízení nevznikly.