17 C 42/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní titul Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení titul za jménem sídlem adresa proti žalované: ; titul celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Uvedla, že žalovaná uzavřela datum s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba příjmení anonymizováno prostřednictvím internetových stránek smlouvu o revolvingovém úvěru, podle které se banka zavázala poskytnout žalované neúčelový bezhotovostní úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše limitu částka. Žalovaná takto vyčerpala celkem částka. Zavázala se úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách včetně úroku ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání ve výši 12,5 % z každé čerpané částky, a to v minimální výši splátky odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem a poplatkem, anebo ve výši částka, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Každá splátka úvěru byla splatná vždy anonymizováno dne kalendářního měsíce, počínaje dnem uzavření smlouvy. Žalovaná částka představuje neuhrazenou jistinu úvěru, přičemž pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou z datum.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o postoupení pohledávek z datum včetně přílohy, čtyřmi internetovými žádostmi o půjčku, čtyřmi potvrzeními o provedených platbách prostřednictvím anonymizována dvě slova, standardními podmínkami smlouvy o úvěru, standardními evropskými informacemi o spotřebitelském úvěru a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

4. Společnost příjmení příjmení, anonymizováno, se prostřednictvím internetu zavázala na dobu neurčitou poskytnout žalované revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem částka s tím, že každé čerpání bude zpoplatněno poplatkem 12,5 % a úrokem 0,2833 % denně. Žalovaná byla povinna hradit každý měsíc splátky podle faktur vystavených bankou, vždy do 15 dnů od vystavení faktury, přičemž výše měsíční splátky byla sjednána buď minimálně 12,5 % nesplaceného úvěru společně s poplatky, anebo částka, podle toho, která částka je vyšší. Žalovaná vždy v souvislosti s jednotlivými žádostmi o čerpání úvěru číslo sdělila bance své rodné číslo a číslo účtu bankovní účet, přičemž takto požádala - datum o úvěr částka s poplatkem částka, který jí byl téhož dne na uvedený účet odeslán prostřednictvím platební brány anonymizováno pod variabilním symbolem číslo, - datum o úvěr částka s poplatkem částka, který jí byl téhož dne na uvedený účet odeslán prostřednictvím platební brány anonymizováno pod variabilním symbolem číslo, - datum o úvěr částka s poplatkem částka, který jí byl datum na uvedený účet odeslán prostřednictvím platební brány anonymizováno pod variabilním symbolem číslo, - datum o úvěr částka s poplatkem částka, který jí byl téhož dne na uvedený účet odeslán prostřednictvím platební brány anonymizováno pod variabilním symbolem číslo.

5. Původní věřitelka postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni.

6. Podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 do datum, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem (§ 1), pokud se nejedná mimo jiné o odloženou finanční službu s celkovou výší nižší než částka (§ 2 písm. e)). Celkovou výší spotřebitelského úvěru se přitom rozumí souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici (§ 3 písm. k )). Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1).

7. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; přitom bezdůvodně se obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

8. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti původní věřitelky je poskytování peněžních prostředků jakožto zápůjčky a vystupuje tedy z pozice věřitele ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb. Oproti tomu žalovaná je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Výše úvěrového rámce činila částka.

9. Žalobkyně v žalobě neuvedla žádná konkrétní skutková tvrzení, z nichž by vyplývalo, jakým způsobem její právní předchůdkyně posuzovala schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet; současně v tomto směru ani nenavrhla žádné důkazy. Proto ji soud v tomto ohledu písemně vyzval. Kromě citace zákonných ustanovení a právního výkladu na uvedenou výzvu reagovala žalobkyně skutkově tak, že popsala vnitřní kritéria poskytovatele zápůjčky, kterými se při poskytování úvěrů řídí. Konkrétně má jít o maximální počet tří závazků u jiných věřitelů ověřený interním systémem poskytovatele, žádné zahájené exekuční řízení, negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, požadavek na uvedení příjmů a výdajů, lustrace v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur, požadavek na pravdivé vyplnění veškerých údajů ze strany žadatele o úvěr. příjmení důkazní návrhy žalobkyně však opět neučinila a ani žádné důkazy ke svému podání nepřipojila. K jednání se následně nedostavila, čímž se zbavila možnosti být soudem poučena podle § 118a občanského soudního řádu o nutnosti doplnění konkrétních tvrzení ve vztahu k poměrům žalované před uzavřením smlouvy a důkazních návrhů.

10. Ustanovení § 9 odst. 1 o následku v podobě neplatnosti právního jednání bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a posílena ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto titul v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak v závislosti na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Ani povinnost uložená spotřebiteli v § 9 odst. 3 nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí.

11. V této věci z ničeho neplyne, že by právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované vrátit úvěr jakkoliv posuzovala, že by skutečně prováděla tvrzené lustrace, požadovala po žalované doložení příjmů a výdajů apod. Soud proto hodnotí smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. Žalobkyně neunesla břemeno konkrétních tvrzení, natož důkazní, ke splnění povinnosti její právní předchůdkyně postupovat s odbornou péčí. Nesplněním této povinnosti věřitelka jasně porušila zákon o spotřebitelském úvěru a současně narušila veřejný pořádek. Již ze samotné formulace § 9 odst. 1 – jinak je smlouva neplatná - vyplývá, že zákonodárce klade velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem zákon o spotřebitelském úvěru, coby kogentní právní předpis, chrání i veřejný zájem a pořádek.

12. Protože je smlouva od počátku neplatná, získala žalovaná na úkor původní věřitelky, potažmo žalobkyně, majetkový prospěch v podobě celkově poskytnuté částky částka bez právního důvodu a je povinna jej vrátit jakožto bezdůvodné obohacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná celkem uhradila částka, žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že vrátila více, přitom je na ní, aby byla v tomto směru v řízení aktivní, protože žalobkyně z povahy věci nemůže prokazovat své negativní tvrzení, a sice že žalovaná dluh nesplatila. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná zaplatila částku částka, což je naopak bezdůvodné obohacení žalobkyně. Soud tak přiznal žalobkyni rozdíl mezi částkou půjčenou (částka) a vrácenou (částka), tedy částka.

13. Současně vznikla žalované nevrácením částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, a to ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v návaznosti na výzvu k zaplacení, kterou je v tomto řízení až samotná žaloba, neboť žalobkyně soudu žádnou jinou výzvu, a to ani předžalobní ve smyslu § 142a občanského soudního řádu, nepředložila. Žaloba byla žalované doručena datum, následující den měla k dobrovolnému splnění povinnosti, a od datum je tedy v prodlení. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky částka s příslušenstvím a neúspěšná ohledně částky částka s příslušenstvím, měla tedy úspěch co do 64 % uplatněného nároku a neúspěch co do 36 % uplatněného nároku; její celkový úspěch ve věci tak představuje 28 %. Celková výše účelně vynaložených nákladů žalobkyně činila částka a skládá se ze soudního poplatku ve výši částka a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za dva úkony právní služby (převzetí věci, žaloba) po částka podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši částka podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu 28 % z částky částka činí částka. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovanou zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a související náhrady za předžalobní výzvu, protože ta nebyla soudu předložena (přesto soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení, protože z pasivního postoje žalované v průběhu řízení je zřejmé, že by v návaznosti na předžalobní výzvu stejně dobrovolně neplnila). Dále soud nepřiznal žalobkyni odměnu a související náhrady za doplňující vyjádření ohledně posuzování úvěruschopnosti, protože toto je jednak obecné, a tedy formulářové, jednak mělo být součástí samotné žaloby. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, výši úvěru a splátek a výši žalované částky. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.