17 C 47/2025

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o vypořádání společného jmění manželů

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 900 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 46 407 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 900 000 Kč jakožto náhrady toho, co bylo vynaloženo ze společných prostředků účastníků coby bývalých manželů za trvání jejich manželství na výlučný majetek žalovaného. Tvrdila, že , datum, byla mezi žalovaným a tehdejší , právnická osoba, (nyní , právnická osoba, ) uzavřena smlouva o stavebním spoření a úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalovanému vyplacen úvěr 1 800 000 Kč, který se žalobkyně zavázala společně a nerozdílně s ním spořitelně vrátit. Účastníci byli v té době manželé, takže vyplacené prostředky se staly součástí jejich společného jmění manželů. Úvěr byl poskytnut a použit na celkovou rekonstrukci domu č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , který je součástí pozemku ve výlučném vlastnictví žalovaného a který účastníci původně obývali se svými dětmi. Následně však ukončili soužití , datum, , kdy se žalobkyně s dětmi z domu odstěhovala, a manželství účastníků bylo s právní mocí , datum, rozvedeno. Protože uvedené společné peníze byly investovány výhradně do majetku žalovaného, domáhá se žalobkyně zaplacení jedné poloviny.

2. Žalovaný se před zahájením jednání vyjádřil, že buď je ochoten požadovanou částku zaplatit prostřednictvím úvěru, anebo vyváže žalobkyni ze společného závazku vůči stavební spořitelně tak, že na její místo nastoupí třetí osoba. Poté se však k jednání nedostavil a ve věci samé se blíže nevyjádřil.

3. Proto soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a vyžádanými k jejímu návrhu od , právnická osoba, . Takto zjistil následující: Účastníci uzavřeli manželství , datum, a soud je rozvedl , datum, , s právní mocí , datum, , poté, co od , datum, bydleli odděleně a nevedli společnou domácnost (rozsudek zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ). Dne , datum, se žalovaný zavázal spořit v rámci stavebního spoření u , Anonymizováno, (tehdy , právnická osoba, , s cílovou částkou 1 800 000 Kč za účelem financování bytové potřeby meziúvěrem/úvěrem ze stavebního spoření, v té době ještě neměl naspořeny žádné prostředky. Spořitelna se v této souvislosti zavázala poskytnout mu k jeho žádosti meziúvěr do výše 1 800 000 Kč, a to na rekonstrukci rodinného domu, naopak žalovaný se zavázal úvěr splácet a společně a nerozdílně s ním se k tomu zavázala žalobkyně (úvěrová smlouva o stavebním spoření č. , hodnota, z , datum, včetně smlouvy o stavebním spoření č. , hodnota, a dodatku z téhož dne). Žalovaný požádal o čerpání úvěru v plné výši a částka 1 799 000 Kč mu by spořitelnou vyplacena , datum, na účet, zatímco částka 1 000 Kč byla užita na úhradu poplatku (žádost o čerpání z , datum, , částečný výpis z účtu, sdělení , právnická osoba, ). Úvěr byl poskytnut na rekonstrukci rodinného domu č. p. , Anonymizováno, v katastrálním územ , adresa, , konkrétně výměnu oken a dveří za plastová, rekonstrukci topení, instalaci tepelného čerpadla, rekonstrukci rozvodů elektřiny, vody a odpadu, 3 x koupelny a WC, podlah, stropů – zateplení, parozábranu (kalkulace nákladů udržovacích prací z , datum, , odhad vypracovaný pro spořitelnu , datum, , tituly před jménem, , adresa, ). Dům byl jakožto součást pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, ve výlučném vlastnictví žalovaného (list vlastnictví č. , hodnota, k datu , datum, ); vlastnické právo na něj bylo převedeno bezúplatně , datum, (darovací smlouva). Rekonstrukce byla realizována – došlo k výměně oken a dveří, rekonstrukci topení, instalaci tepelného čerpadla, rekonstrukci rozvodů elektřiny, vody a odpadu, podlah, stropů, omítek a kachliček na stěnách, pořízení nového vybavení koupelen, toalet i kuchyně (fotodokumentace před rekonstrukcí a po ní, faktury na úhradu podlahových krytin, dodávku a montáž primárního okruhu tepelného čerpadla a tepelného čerpadla, kuchyně a spotřebičů, částečné výpisy odchozích plateb z účtu).

4. Podle § 709 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku je součástí společného jmění manželů to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co nabyl darem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování projevil jiný úmysl. Podle § 736, zanikne-li společné jmění manželů, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Podle § 740, nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud, a to do tří let od zániku společného jmění (§ 741). Podle § 742, nedohodnou-li se bývalí manželé jinak, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek.

5. Žaloba je důvodná. Právní mocí rozsudku o rozvodu manželství zaniklo také společné jmění účastníků a ti měli tři roky na to, aby se buď na jeho vypořádání dohodli, anebo aby kterýkoliv z nich podal žalobu na vypořádání k soudu. Žalobkyně toto učinila , datum, , tedy jeden den před uplynutím tříleté lhůty, přičemž předmětem vypořádání učinila pouze jednu polovinu vyplaceného úvěru 1 800 000 Kč jakožto investici do výlučného majetku žalovaného. Vzhledem k tomu, že pozemek, jehož součástí je rekonstruovaný dům, byl žalovanému za trvání manželství darován, nestal se součástí společného jmění manželů. Dům však byl prokazatelně v období od května 2020 komplexně rekonstruován z peněz z úvěru poskytnutého žalovanému za trvání manželství, a tedy z peněz společných, ze kterých tedy žalobkyně nic neměla. Tuto investici ze společného majetku do výlučného majetku žalovaného si navíc ani částečně nemohla odbydlet, protože krátce po rekonstrukci, v únoru 2021, se ze společného bydliště odstěhovala. Kromě toho je paradoxně společně a nerozdílně s žalovaným zavázána ke splacení celého poskytnutého úvěru, v jejich vzájemném vztahu to tedy znamená, že každý z nich musí spořitelně splatit jednu polovinu dluhu. Pravidlům vypořádání společného jmění účastníků tedy odpovídá, aby žalovaný, který svůj majetek zhodnotil ze společných peněz účastníků a fakticky získal celý úvěr 1 800 000 Kč, zaplatil žalobkyni polovinu této částky. Tím bude zachována rovnost podílů obou účastníků na vypořádávaném jmění. Protože žalovaný se k jednání nedostavil, nemohl se soud zabývat jeho aktuálními poměry a případně rozhodnout o prodloužení lhůty k zaplacení částky 900 000 Kč nebo o její úhradě ve splátkách; k takovému rozhodnutí neměl žádné podklady.

6. Pro úplnost soud uvádí, že i když žalobkyně nedoložila přesně faktury či jiné důkazy ke všem jednotlivým částem rekonstrukce, provedené důkazy ve svém souhrnu jednoznačně prokazují, že úvěr byl čerpán i použit na celkovou rekonstrukci domu, která probíhala přibližně po dobu tři čtvrtě roku bezprostředně předcházející odstěhování žalobkyně.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu soudy v zásadě nemají přiznávat žádnému z účastníků řízení o vypořádání společného jmění manželů náhradu nákladů řízení, protože pouze to, že každý z nich navrhuje jiný způsob vypořádání, neznamená, že je ten či onen ve výsledku úspěšný či neúspěšný. V tomto řízení je však situace odlišná, protože předmětem vypořádání byl pouze požadavek žalobkyně na zaplacení náhrady investice do výlučného majetku žalovaného, kterému bylo zcela vyhověno; žalovaný žádný majetek ani závazek předmětem vypořádání neučinil a v řízení byl v podstatě pasivní. Svou povahou se tak toto řízení o vypořádání společného jmění omezilo na řízení o zaplacení. V tomto konkrétním případě lze proto hovořit o plném úspěchu žalobkyně ve věci, a proto byl žalovaný zavázán k náhradě nákladů řízení.

8. Částka 46 407 Kč se skládá ze soudního poplatku za žalobu 2 000 Kč, z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, žaloba, účast u jednání , datum, ) po 10 100 Kč podle § 8 odst. 6 (z tarifní hodnoty 450 000 Kč), § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z paušální náhrady hotových výdajů za tyto úkony po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, z náhrady za ztrátu času 5 050 Kč za účast u jednání 19. 5. 2025, které bylo odročeno bez projednání věci, podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu a z náhrady DPH (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 7 707 Kč. Náhrady ostatních nákladů se žalobkyně výslovně vzdala. Podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud zavázal žalovaného zaplatit tuto náhradu advokátovi žalobkyně.