17 C 5/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , datum narození trvale bytem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovaným: ; 1. celé jméno žalovaného , datum narození trvale bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození trvale bytem adresa žalovaného ; 3. celé jméno žalované , datum narození trvale bytem adresa žalované ; všichni zastoupeni advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa o určení dědického práva

I. Určuje se, že žalobkyně je zákonnou dědičkou po [jméno] [příjmení], narozeném [datum] a zemřelém [datum], naposledy bytem [adresa].

II. Žalovaní 1., 2., 3. jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 30 980 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalovaným určení, že je zákonnou dědičkou po [jméno] [příjmení], zemřelém [datum], a to z toho důvodu, že s ním žila od [anonymizováno] [rok] v jeho rodinném domě a následně od [anonymizováno] [rok] společně hospodařili a pečovali o domácnost. Zůstavitel nezanechal závěť a neměl manželku, potomky, sourozence ani rodiče žijící v době jeho smrti. Žalovaní jsou účastníky řízení o pozůstalosti jako nejbližší příbuzní zůstavitele, a sice jeho strýcové a teta, přičemž žalobkyně byla v tomto řízení odkázána soudní komisařkou, aby uplatnila své dědické právo žalobou u soudu.

2. Žalovaní se bránili především tvrzením, že žalobkyně žila ve společné domácnosti se zemřelým nejdříve od [anonymizováno] [rok]. Dále poukazovali na dluhy a insolvenční řízení žalobkyně a na to, že se v domě popíjel alkohol. Domnívají se, že pokud by zůstavitel chtěl, aby po něm žalobkyně dědila, za svého života by toto ošetřil.

3. Soud provedl dokazování listinami, z nichž zjistil následující: -) v rámci své účastnické výpovědi v řízení o pozůstalosti žalobkyně uvedla, že se v [anonymizováno] [rok] přistěhovala k zůstaviteli, platili na půl náklady na inkaso a vodu, u placení jídla se střídali po 14 dnech, společně jezdili na výlety, žalobkyně vařila, uklízela a vykonávala další běžné domácí práce; v této souvislosti byla žalobkyně soudní komisařkou odkázána, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení uplatnila své právo na určení, že je dědičkou po zůstaviteli, u soudu, a řízení o pozůstalosti bylo přerušeno (spis zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] – protokol na č. l. 58 a usnesení na č. l. 59 s doložkou právní moci [datum]), -) v průběhu roku [rok] byl zůstavitel několikrát hospitalizován a v rámci těchto hospitalizací vždy uvedl, že žije s přítelkyní; tak při sociálním šetření ve [anonymizováno] nemocnici v [obec] [datum], kdy bylo současně s přítelkyní projednáno zajištění další péče (propouštěcí zpráva z [datum]), přičemž touto přítelkyní byla žalobkyně, kterou také označil [datum], [datum] a [datum] jako osobu, jež má právo na informace o jeho zdravotním stavu (sdělení [anonymizováno] nemocnice v [obec] z [datum]); dále žalobkyni označil jako svou přítelkyni [datum] při nastoupení léčby ve [anonymizováno] nemocnici v [obec], jakož i při každé další hospitalizaci tam až do [datum] (sdělení [anonymizováno] nemocnice v [obec] ze [datum]), -) žalobkyně vykonává práci pro společnost [právnická osoba], [anonymizováno] [datum], a to v době od [datum] do [datum] a v době od [datum] do [datum] na základě dohod o provedení práce a v době od [datum] na základě pracovní smlouvy uzavřené [datum]; žalobkyně uvedla zaměstnavateli [datum] adresu trvalého bydliště [ulice a číslo], [obec], a adresu přechodného bydliště [ulice a číslo], [obec], dále v nedatovaném osobním dotazníku souvisejícím s uzavřením pracovní smlouvy [datum] uvedla adresu trvalého bydliště [ulice a číslo], [obec], a adresu přechodného bydliště [adresa], což bylo zaměstnavatelem telefonicky ověřováno [datum] se stejným výsledkem, dále v osobním dotazníku [datum] neuvedla adresu trvalého bydliště a označila adresu přechodného bydliště [adresa]; na uvedenou adresu jsou žalobkyni zasílány výplatní pásky (sdělení [právnická osoba], z [datum] a z [datum]), -) žalobkyně uvedla své insolvenční správkyni jako kontaktní a korespondenční adresu v [anonymizováno] [rok] [ulice a číslo], [obec], a počátkem roku [rok] [adresa] (sdělení Mgr. [jméno] [příjmení] ze [datum]), -) žalobkyně jezdila se zůstavitelem na výlety, trávila s ním advent a [anonymizováno] (šest fotografií), -) [datum] byla žalobkyně sražena autem, v důsledku čehož došlo ke zlomenině její pravé nohy, dostala nejprve sádrovou dlahu, na kterou neměla našlapovat, [datum] jí byla dosádrována bota s podpatkem, od [datum] byla v pracovní neschopnosti a používala berle; sádra jí byla sňata [datum] (lékařské zprávy [anonymizováno] nemocnice v [obec] z [datum] a z [datum]), -) svědek [jméno] [příjmení] podepsal listinu vystavenou pro účely dědického řízení, ve které čestně prohlašuje, že žalobkyně se k zůstaviteli přistěhovala v [anonymizováno] [rok] (dopis adresovaný soudní komisařce JUDr. [jméno] [příjmení]).

4. Soud sice provedl důkaz úředním záznamem Policie ČR z [datum] o podání vysvětlení žalovanou, avšak nakonec zjištění z něj vyplývající nepoužil pro své rozhodnutí, protože důkazní návrh byl v rozporu s § 118b odst. 1 občanského soudního řádu uplatněn až u druhého jednání, tedy po koncentraci řízení, o jejíž účincích byli účastníci poučeni jak v předvolání, tak v závěru prvního jednání. Přestože žalobkyní bylo uvedeno, že důkazní návrh má směřovat ke zpochybnění výpovědí svědků slyšených u druhého jednání, neboť je v něm uvedena adresa bydliště žalobkyně ke dni [datum] [adresa], fakticky nejde o zpochybnění věrohodnosti slyšených svědků, ale prokázání faktického bydliště žalobkyně. To je přitom skutečnost sporná od počátku řízení, na které je postavena celá žaloba, a proto uvedený důkazní návrh mohla žalobkyně předložit kdykoliv dříve do skončení prvního jednání, tedy dokud nebylo řízení koncentrováno.

5. Naopak soud akceptoval ostatní důkazní návrhy učiněné oběma stranami po koncentraci řízení v závěru druhého jednání (dodatečné písemné sdělení svědkyně [jméno] [příjmení], sdělení Českého zahrádkářského svazu a související listiny a doplňující sdělení zaměstnavatele žalobkyně), protože tyto skutečně směřovaly ke zpochybnění věrohodnosti slyšených svědkyň ohledně toho, co nově vypovídaly před soudem. V prvním případě, pokud jde o dvě návštěvy zůstavitele kvůli konzultaci výstavby chatky na pořizované zahrádce, ve druhém případě, jde-li o osobní doručení pracovní smlouvy žalobkyni na adresu [adresa].

6. Takto bylo zjištěno, že: -) svědkyně [jméno] [příjmení] podepsala [datum] po dřívější ústní domluvě se [anonymizováno] organizací [anonymizována dvě slova] svazu [číslo] v [obec] [část obce] smlouvu o dočasném užívání zahradního dílu [číslo] o výměře 255 m2 v zahrádkářské osadě [anonymizována dvě slova] v [obec] [část obce], předchozímu uživateli v této souvislosti zaplatila určitou peněžní částku a stala se členkou [anonymizována dvě slova] svazu (sdělení [jméno] [příjmení], sdělení [anonymizována dvě slova] svazu, dvě smlouvy z [datum], přihláška a průkaz člena [anonymizována dvě slova] svazu), -) dle paní [příjmení] je pravděpodobné, že v minulosti byla paní [příjmení] požádána o předání pracovněprávních dokumentů žalobkyni, protože ta si nepřebírala poštu (sdělení [právnická osoba], z [datum]).

7. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyni zná několik let z doby, kdy se svým nejmladším synem chodívala na hřiště, tam se seznámily, [jméno] [příjmení] poznala nezávisle na žalobkyni někdy v létě [rok] na pivu, kde s ním domluvila, že jí vymaluje byt. S žalobkyní se vídávala především venku, občas svědkyni navštívila, svědkyně poprvé žalobkyni navštívila v bydlišti, až když žalobkyně bydlela u [jméno] [příjmení]. Bylo to na pozvání [jméno], někdy v [anonymizováno] nebo [anonymizováno] [rok], to už u něj žalobkyně bydlela, mluvila o stěhování, oba spolu chtěli bydlet, protože se měli rádi. Později u nich byla ještě několikrát. Jednalo se o přízemní rodinný dům nedaleko„ Sádráku“, s kuchyní, dvěma koupelnami, určitě alespoň jedním pokojem. Žalobkyně s [jméno] společně vše platili, jezdili na výlety, a když [jméno] později onemocněl, věřil, že se uzdraví, žalobkyně o něj pečovala, volala mu sanitky, později ho krmila.

8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se zemřelým se znal již delší dobu, protože společně dělali několikrát po dobu tří až čtyř let předtím, než se [jméno] dozvěděl o své nemoci, zednické„ fušky“. Svědek jej v takových případech vždy vyzvedával po práci u jeho domu na [anonymizováno]. Kromě toho u něj na zahradě několikrát griloval, a to i v době, kdy tam žalobkyně už bydlela, párkrát byl také u něj doma, jednalo se o dům s kuchyní, třemi pokoji, dvěma koupelnami, sklepem s plynovým kotlem a půdou. Tři fotografie interiéru založené ve spise jsou z [příjmení] domu. [jméno] [celé jméno žalovaného] jej později seznámil s žalobkyní, která u něj bydlela někdy od podzimu [rok], protože se měli rádi. Svědek tenkrát pomáhal se stěhováním věcí žalobkyně z jejího předchozího bydliště v [část obce], stěhovali společně s dalšími lidmi, které neznal, osobním autem s vozíkem; neřídil, auto nebylo jeho, pouze nosil věci. Na návštěvě u [jméno] byl i několikrát poté, co se tam žalobkyně nastěhovala, po jeho smrti s žalobkyní nejsou v kontaktu.

9. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] považuje soud za zjištěné, že žalobkyni znal nejdřív jen od vidění přes jejího syna [jméno], který s ním pracuje. Později, někdy v polovině roku [rok], je seznámil osobně [jméno] [celé jméno žalovaného], představil ji jako svou přítelkyni, v té době ještě společně nebydleli. [jméno] poznal přibližně čtyři roky před jeho smrtí v souvislosti se sháněním zedníka na rekonstrukci, později se stýkali, když potřeboval něco půjčit, nebo při grilování u [jméno] na zahradě; to bylo předtím, než u něj žalobkyně bydlela, ale i potom, co se k němu nastěhovala. Na žádost [jméno] ji někdy koncem [anonymizováno] [rok] pomáhal stěhovat k němu domů směrem k „ Sádráku“ na [anonymizována dvě slova], pro tento účel poskytl svoje auto, které řídil, a [jméno] jezdil s ním. V [anonymizováno] domě se nachází nejdřív chodbička, na jedné straně je kuchyň, pokoj a koupelna, další dva pokoje jsou rovně a na druhé straně, dále je tam sklep a schody na půdu. Tři fotografie z interiéru založené ve spise jsou z [příjmení] domu. Žalobkyně s [jméno] se téměř nehádali, podle svědka se měli rádi.

10. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyni zná ze zaměstnání, pracují několik let ve stejné firmě, žalobkyně jako uklízečka obchodního centra, svědkyně jako správce objektu, mimo práci se nestýkají. Žalobkyně bydlí od [anonymizováno] [rok] na [anonymizována dvě slova] v [obec], tenkrát ji v práci vyzvedával pan [celé jméno žalovaného] s „ dvoukolákem“ kvůli stěhování nějakých věcí žalobkyně, auto nevlastnil. Do té doby bydlela žalobkyně v domě, kam svědkyně chodívá nakupovat od majitelky domu rajčata, tenkrát tam žalobkyni vídala; syn majitelky domu také pracoval ve stejné firmě. V [anonymizováno] [rok] svědkyně osobně doručovala žalobkyni z telefonického pověření paní [příjmení] z [obec] pracovní smlouvu, tenkrát se žalobkyni zvyšoval úvazek ze čtyř na osm hodin. Svědkyně novou adresu věděla od žalobkyně a telefonicky ji sdělovala personalistce, ta si ale poznačila špatně číslo domu – [anonymizováno] místo [anonymizováno], a proto se poštovní zásilka se smlouvou třikrát firmě vrátila. Svědkyni poslali z firmy dopis společně se dvěma vyhotoveními smlouvy, aby jedno vyhotovení doručila žalobkyni a druhé po jejím podpisu poslala zpět. Tenkrát viděla [jméno] [příjmení] podruhé a naposledy, s žalobkyní mluvila pouze přes okno, nemohla chodit, protože měla zlomenou nohu.

11. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že žalobkyně žila přibližně pět až šest let s jejím synem v jejím domě na [anonymizována dvě slova] v [část obce]. Syn koncem [anonymizováno] [rok] zemřel, žalobkyně nastoupila na jeho místo v zaměstnání v [anonymizováno]. Svědkyni slíbila, že do konce září dalšího roku se odstěhuje, a splnila to. V [anonymizováno] [rok] se stěhovala ke svému příteli [jméno] na [anonymizována dvě slova], přijel pro ni s vozíkem. Po odstěhování už se s žalobkyní potkávala jen náhodně ve městě, to jí také řekla o tom, že je [jméno] v nemocnici a pak že zemřel, svědkyně byla na pohřbu. Jednou ji žalobkyně ještě navštívila, když chtěla rajčata; rajčata od ní vždy dříve kupovala i paní, se kterou žalobkyně pracuje.

12. Z výpovědi žalobkyně vzal soud za prokázané, že se se zůstavitelem seznámila v [anonymizováno] [rok] přes známého v restauraci, vyměnili si telefonní čísla a od té doby se scházeli, občas jezdili na výlety. Když později [jméno] řekla, že se musí stěhovat, nabídl jí, aby bydlela u něj. Nejdříve to v [anonymizováno] [rok] zkusili, jestli jim to dohromady půjde, to si ještě chodívala pro věci do předchozího bydliště, a protože to klapalo, někdy v [anonymizováno] či říjnu [rok] si k němu definitivně vše přestěhovala. Předtím bydlela od roku [rok] na [anonymizována dvě slova] s panem [příjmení], který koncem [anonymizováno] [rok] zemřel, poté tam bydlela rok sama. Dům vlastnila matka pana [příjmení], která ji tam nechala bydlet, ale považovala za vhodné, aby se žalobkyně časem odstěhovala. [příjmení] věci převezli s [jméno] na„ dvoukoláku“, s ostatními věcmi pomáhali známí – svědci - s autem. Bezprostředně po stěhování nahlásila zaměstnavateli změnu bydliště, v říjnu dostala výplatní pásku už na [anonymizováno]. Později poslali na špatnou adresu pracovní smlouvu na dobu neurčitou, místo [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova], pracovní smlouvu pak přinesla osobně paní [jméno] [příjmení], jedno vyhotovení si žalobkyně nechala a druhé jí vrátila. [jméno] byl tenkrát doma, měl dovolenou. O náklady na bydlení se žalobkyně s [jméno] dělili na půl, stejně jako o ostatní náklady, žalobkyně vykonávala domácí práce, [jméno] se staral o zahradu, volný čas trávili doma, na procházkách nebo na výletech, na návštěvu k nim chodívali její děti i svědci, co vypovídali u soudu. Začátkem roku [rok] plánovali s [jméno] dovolenou v [anonymizováno]. [jméno] měl ale problémy s polykáním, vyhledal lékaře, v [anonymizováno] se dozvěděli o [anonymizováno] nemoci, kterou následně potvrdili v [obec]. Do [anonymizováno] [rok] podstupoval co deset dnů chemoterapii ve [anonymizováno] nemocnici v [obec], později mu dvakrát týdně doplňovali krev v opavské nemocnici, tam ho vozili sanitka a párkrát soused [příjmení], jeho stav byl ale špatný, začátkem prosince ho hospitalizovali, v nemocnici byl i přes [anonymizováno] [rok], domů ho pustili [anonymizováno] a v noci zemřel. Žalobkyně se se sousedy nikdy neseznamovala, z práce se vracívala večer, často za tmy. [příjmení] [příjmení] občas potkávala, věděla, že jde o souseda, ale nikdy se s ním, s výjimkou toho, když vezl [jméno] do nemocnice, nebavila. To stejné platí o sousedce [příjmení]. Vzájemně se nenavštěvovali. Nikdy po nich nechtěla, aby svědčili v její prospěch u soudu. [jméno] se nestýkal ani s nikým z rodiny, žalobkyně pouze jednou potkala před jeho smrtí v nemocnici žalovaného 1). Nikdy neviděla ani svědkyně [příjmení] a svědka [příjmení], [jméno] o nich nikdy nemluvil.

13. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyni nikdy neviděl, zná žalovaného 2), protože v minulosti bydlel s maminkou jeho přítelkyně [jméno] [příjmení] ([jméno] [anonymizováno] – poznámka soudu), v té době se občas navštěvovali. [příjmení] [jméno] [příjmení] se svědek setkal třikrát nebo čtyřikrát, naposledy u [jméno] doma dopoledne během některého víkendu v únoru nebo [anonymizováno] [rok], seznámil se s ním přes přítelkyni někdy v roce [rok] nebo [rok]. Při posledním setkání se s ním s přítelkyní radili ohledně stavby chatky, propočtu ceny, byli tenkrát v kuchyni. Při návštěvě v domě nikdo jiný nebyl, svědek neví nic o nějaké přítelkyni zůstavitele, o žádné nemluvil, dámských věcí si svědek nevšiml. Později byla za [jméno] kvůli chatě ještě jednou svědkova přítelkyně bez něj.

14. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyni nezná, žalovaného 2) zná od své matky ([jméno] [anonymizováno] – poznámka soudu). Když ho potkaly ve městě a dozvěděly se o probíhajícím řízení, nabídly se, že půjdou o [jméno] svědčit. Za celé roky, co [jméno] znala, to je od roku [rok] nebo [rok], jej nikdy neviděla s žádnou přítelkyní či kamarádkou, o žádné se nikdy ani nezmiňoval. Původně jej navštěvovala tak jednou či dvakrát ročně s žalovaným 2) a matkou, později jenom s matkou nebo přítelem, se kterým ho seznámila, vždy bez předchozí domluvy. V roce [rok] navštívila [jméno] dvakrát. Poprvé s přítelem a matkou dopoledne o víkendu někdy na přelomu [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok], chtěli tenkrát s přítelem kupovat pozemek a poradit se s [jméno] ohledně stavby chatky. Nikdo další tehdy v domě nebyl, nevšimla si dámského oblečení, [jméno] nic o žádné přítelkyni neříkal. Podruhé a naposledy jej navštívila jen s matkou v [anonymizováno] [rok] s tím, že už získali pozemek, to byli pouze venku u branky; ani tenkrát se [jméno] nezmiňoval o žádné přítelkyni. [jméno] bydlel na [anonymizována dvě slova], zepředu jsou tři okna, vrata, garáž, vstup do chodby je zezadu, vlevo se nachází kuchyň, kde se návštěvy odehrávaly, vpravo jsou pokoje, ve kterých svědkyně nikdy nebyla.

15. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že zůstavitele znala více než [anonymizováno] let přes žalovaného 2), s ním ho také v minulosti občas navštěvovala, později i pouze s dcerou a jejím přítelem. Od žalovaného 2) se také dozvěděla o [anonymizováno] smrti, o probíhajícím řízení o pozůstalosti a o tom, že se na [jméno]„ nalepila“ nějaká„ ženská“. [jméno] se o ženy nikdy nezajímal, byl samotářský, neprůbojný, jako by se jich obával. V únoru nebo [anonymizováno] [rok] navštívila [jméno] společně s dcerou a jejím přítelem kvůli stavbě chaty, byli tenkrát v kuchyni, v pokojích nikdy nebyla. Tomášův dům je starší, vchází se do něj zezadu do dlouhé chodby, ze které se jde do pokojů napravo a kuchyně nalevo. Žádných dámských věcí si svědkyně v domě nevšimla. Poté byla za [jméno] už jen jednou s dcerou někdy na jaře, to stáli pouze venku před domem, dcera se chtěla pochlubit pozemkem v zahrádkářské osadě v [obec]. Všechny návštěvy byly„ na slepo“ bez předchozí domluvy. Letos v zimě svědkyně potkala žalovaného 2), který jí řekl, že potřebuje sehnat svědky pro soud, protože žalobkyně má také svědky, takže s ním svědkyně jela do [obec], aby sehnali nějaké sousedy, kteří budou svědčit. Ti ale odmítli, a proto se rozhodla jít svědčit sama.

16. Veškeré shora uvedené výpovědi, s výjimkou části výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] popsané dále, soud hodnotí jako věrohodné. V podstatných částech totiž korespondují jako spolu navzájem, tak s provedenými listinnými důkazy. Pokud jde o okamžik stěhování žalobkyně k [jméno] [příjmení] na [anonymizováno] [rok], ten přímo vyplývá především z výpovědi svědkyně [příjmení], u níž žalobkyně bydlela před svým stěhováním na [anonymizována dvě slova], která chtěla, aby se žalobkyně odstěhovala do roka od smrti jejího syna koncem [anonymizováno] [rok], což se podle ní také stalo. Dále představují přímé důkazy v tomto směru výpovědi svědků [příjmení] a [příjmení], kteří oba pomáhali žalobkyni stěhovat a [jméno] [příjmení] navštěvovali, obdobně jako výpověď svědkyně [příjmení], která poprvé navštívila žalobkyni na pozvání [jméno] [příjmení] v jeho domě právě na [anonymizováno] [rok] Tito tři svědci také v podstatě shodně popsali dům [jméno] [příjmení]. Není podezřelé, že si svědci [příjmení] a [příjmení] nepamatují adresu, ze které žalobkyni stěhovali. Svědek [příjmení] uvedl, že z [část obce], což souhlasí, a svědek [příjmení] nebydlí přímo v [obec], ale v [část obce], což je, ač formálně část [obec], fakticky vesnice přibližně 10 km od ní. Ostatně například název ulice, kde je dům [jméno], nezná ani svědkyně [příjmení], která v něm evidentně několikrát byla a která bydlí v panelovém domě na ulici s totožným názvem, aniž by věděla, že se jedná o tutéž ulici. Nijak podezřelá není ani skutečnost, že se svědci, kteří žalobkyni pomáhali stěhovat, neznají. Svědek [příjmení] vypověděl, že pouze nosil věci, oproti tomu svědek [příjmení], že poskytl auto, s nímž věci převážel; nemuseli se tedy vůbec při stěhování potkat, a pokud se viděli, není nic zvláštního na tom, že si to téměř po čtyřech letech od stěhování nepamatují. S výjimkou svědkyně [příjmení] není nadále žádný z těchto svědků s žalobkyní v přímém kontaktu – se svědkyní [příjmení] se potkávají pouze náhodně ve městě, se svědkem [příjmení] vůbec a svědka [příjmení] žalobkyně vídá občas jen proto, že kamarádí s jejím synem; oba tito svědci navštěvovali v minulosti dům na [anonymizována dvě slova] kvůli [jméno] [příjmení] a po jeho smrti se se samotnou žalobkyní dále nenavštěvují. Na věrohodnosti výpovědi svědka [příjmení] nemění nic ani to, že se případně den před svou výpovědí se synem žalobkyně bavil o tom, že jim to u soudu vyjde, jak vypověděla svědkyně [příjmení]; taková konverzace neznamená, že svědek [příjmení] u soudu lhal, sama svědkyně [příjmení] uvedla, že žalobkyně u této konverzace nebyla, takže i to podporuje výpověď svědka [příjmení], že s žalobkyní se po smrti [jméno] nestýká.

17. Nepřímo pak vyplývá doba, kdy se žalobkyně k zůstaviteli stěhovala, z výpovědi svědkyně [příjmení], která viděla [jméno] [příjmení] s „ dvoukolákem“ na stěhování, jak žalobkyni vyzvedává z práce. Žalobkyně přitom o stěhování svědkyni informovala a ta ohlašovala změnu adresy bydliště zaměstnavateli. Svědkyně není s žalobkyní v jiném než pracovním vztahu a její výpověď odpovídá i záznamům zaměstnavatele žalobkyně o hlášených změnách adres jejího bydliště. Její výpověď ohledně stěhování nijak neodporuje výpovědím svědků [příjmení] a [příjmení], protože zatímco svědkyně vypovídala o„ dvoukoláku“, na kterém podle výpovědi žalobkyně stěhovali pouze drobné věci, tak oba svědci vypovídali o stěhování automobilem, kterým vozili podle žalobkyně věci objemnější. Skutečnost, že sám zůstavitel automobil nevlastnil, pak vyplývá ze všech výpovědí.

18. To, že žalobkyně nezačala bydlet u zůstavitele až na [anonymizováno] [rok], v [anonymizováno] [rok], či dokonce ještě později, jak dovozují svědci [příjmení] a [příjmení], dále jednoznačně vyplývá z výpovědi svědkyně [příjmení] ve spojení se sdělením zaměstnavatele žalobkyně a lékařskými zprávami. Již v [anonymizováno] [rok] tam totiž žalobkyně bydlela se zlomenou nohou a svědkyně [příjmení] jí tam kvůli špatně zaznamenané změně adresy bydliště osobně doručovala pracovní smlouvu. Změnu adresy pak žalobkyně nahlásila počátkem roku [rok] i své insolvenční správkyni. Podpůrně pak to, že žalobkyně bydlela se zemřelým již o [anonymizováno] [rok], plyne z předložených fotografií, na nichž jsou oba zachyceni a o nichž svědci potvrdili, že jsou z [příjmení] domu. [anonymizováno] [rok] totiž strávil [jméno] v nemocnici a domů byl propuštěn až den před svou smrtí, jak vypověděla žalobkyně. Výpověď žalobkyně a nepřímo výpovědi svědků, které navrhla, také jasně prokazují, že žalobkyně se zemřelým nejen bydlela, ale jejich vztah byl partnerský, společně hospodařili, podíleli se na chodu domácnosti a trávili volný čas. Takto žalobkyně vypovídala již v řízení o pozůstalosti před soudní komisařkou. Její vztah s [jméno] dokreslují i sdělení obou nemocnic, v nichž žalobkyně opakovaně figuruje jako přítelkyně zůstavitele a osoba, která má být o jeho stavu informována; záznamy o tomto se sice datují až počínaje [anonymizováno] [rok], to je ale dáno tím, že až na [anonymizováno] [rok] bylo diagnostikováno zůstavitelovo onemocnění.

19. Závěry o počátku soužití nemohou vyvrátit ani výpovědi tří svědků z [obec], které jinak soud v zásadě hodnotí jako věrohodné, neboť jsou podpořeny listinami poskytnutými [anonymizována dvě slova] svazem. Tito svědci viděli [jméno] za poslední dva roky před jeho smrtí pouze dvakrát (svědek [anonymizováno] jen jednou), přičemž jejich návštěvy byly náhodné, krátké, první se odehrávala jen v kuchyni, druhá dokonce pouze venku u branky. To, že žalobkyně tou dobou nebyla doma a svědci si nevšimli dámských věcí, nevypovídá nic o tom, zda s [jméno] v té době bydlela či nikoliv. [jméno] svědci vypověděli, že v pokojích nikdy nebyli, a z pouhé návštěvy kuchyně a setkání u branky nelze činit závěry o tom, zda zůstavitel žije s nějakou ženou. Stejně tak nelze takové závěry činit z toho, že v minulosti [jméno] s žádnou ženou nežil nebo že se o žalobkyni nezmiňoval, neboť svědci evidentně nebyli jeho blízkými známými, vídali se sporadicky a krátce jednou či dvakrát do roka, jejich poslední dvě návštěvy souvisely jen s tím, že od něj chtěli poradit se stavbou chatky, a tak je pochopitelné, že se jim zůstavitel se svým soukromým životem nesvěřoval. V tomto ohledu soud hodnotí jako nepravdivou závěrečnou část výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], že na její dotaz [jméno] odpověděl, že bydlí sám. Svědek [příjmení] si na nic takového nevzpomněl, přitom vzhledem k tomu, že [jméno] ve svém věku do té doby s žádnou ženou nebydlel, by si něco takového jistě zapamatoval. Navíc svědkyně [jméno] [příjmení] na tento dotaz nejprve odpovídala nepřímo a vyhýbavě, poté vůbec a odpověděla až na opakovaný dotaz. Z celé její výpovědi je navíc evidentní, že jí nepřipadá spravedlivé, aby žalobkyně po zůstaviteli dědila, když ten má žijící příbuzné, a že šla svědčit právě proto, aby tomuto zabránila, když žalobkyně má svědky a je schopna prokázat, že se zemřelým žila déle než rok před jeho smrtí. Svědkyně také popřela, že by její vztah s žalovaným 2) byl v minulosti partnerský, avšak svědek [příjmení] vypověděl, že spolu v minulosti bydleli.

20. Pokud jde o výpovědi sousedů zůstavitele, svědků [příjmení] a [příjmení], ty byly evidentně činěny ve snaze zajistit dědictví žalovaným. Oba svědci považují za nesprávné, aby dědil po zůstaviteli někdo jen proto, že s ním případně bydlel po dobu roku před jeho smrtí, za situace, kdy žijí pokrevní příbuzní zemřelého –„ to jsem nezažila, že když jsou dědicové, aby dědictví dostal někdo jiný“ (svědkyně [anonymizováno]),„ nic z toho, co tady určitě ostatní vypovídali, jako že byla kupa lásky,… úžasný vztah,….., chystala se svatba…., není pravda“,„ oni si to dosadili, ať pohádka líp vypadá..“,„ stačil by jí rok a dostala by vše…,„ …říkal jsem si, že to snad není možné, aby tak lehce někdo přišel k majetku….“ (svědek [anonymizováno]). Ani jeden z nich si zjevně nepřeje, aby žalobkyně dům zdědila, svědkyně [příjmení] se opakovaně vyjádřila, že rodina žalobkyně je velmi hlučná, vadilo jí, když pořádali na zahradě mejdan, svědek [příjmení] uvedl, že když jezdil [jméno] na chemoterapie, děly se u něj hrozné věci, a několikrát zmínil, že mu vadil značný věkový rozdíl mezi žalobkyní a zůstavitelem, nerozuměl tomu, proč s ní [jméno] začal bydlet. To, že si svědkyně [příjmení] všimla žalobkyně poprvé na zahradě v [anonymizováno] [rok] a pak jen občas a častěji až od [anonymizováno] [rok], neznamená ve světle ostatních provedených důkazů, že žalobkyně s [jméno] nebydlela už dříve; navíc za situace, kdy svědkyně [příjmení] uvedla, že žalobkyně se do domu nastěhovala, až když [jméno] zemřel. Obdobně to platí o časových údajích sdělovaných svědkem [příjmení], který navíc nejdříve sdělil, že zná žalobkyně od zimy ([číslo] nebo [rok]), poté se opravil, že ji poprvé potkal na jaře toho roku, kdy [jméno] zemřel, přitom podepsal prohlášení, že se žalobkyně přistěhovala k [jméno] v [anonymizováno] [rok], a dále uvedl, že o [anonymizováno] rok před jeho smrtí ho navštívil a žalobkyně tam nebydlela, což je vyvráceno ostatními důkazy. Vypověděl, že žalobkyně s [jméno] manipulovala, že se s ní změnil, ale na druhé straně, že za dobu, co u něj žalobkyně bydlela, jej svědek nenavštívil. Není tedy zřejmé, z čeho tak usuzuje. Kromě toho je z jeho výpovědi zjevné, že i předtím se stýkal s [jméno] pouze příležitostně a žalobkyni vlastně nezná, pouze se s ní zdraví. Svědek [příjmení] také zpochybňoval vše ostatní, co se žalobkyně týkalo, avšak v řízení bylo jednoznačně prokázáno, např. že je dlouhodobě zaměstnaná, důvody, proč doprovázela [jméno] do nemocnice, když ho tam svědek vezl.

21. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] pak soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci, protože ten vypovídal pouze o období přibližně před deseti lety.

22. Další důkazy navrhované žalovanými soud neprováděl, protože tvrzení, která jimi měla být prokazována, jsou buď pro rozhodnutí soudu nepodstatná (jaká byla či nebyla vůle zůstavitele ohledně jeho majetku, když tato nebyla nijak projevena – navržené výslechy žalovaného 1) a svědkyně [jméno] [příjmení]), anebo s věcí vůbec nesouvisejí (proč se žalobkyně zadlužila a zda své dluhy v insolvenci splácí – navržený dotaz na její věřitele). Navrhované důkazy výpověďmi svědků – zaměstnanců [anonymizováno] nemocnice v [obec] a insolvenční správkyně – byly soudem nahrazeny odpovídajícími dotazy, odpovědi na ně považuje soud pro posouzení věci za postačující. K účastnickému výslechu žalovaného 2) ohledně návštěv zůstavitele v roce [rok] soud nepřistoupil, protože sám žalovaný 2) k dotazu soudu u třetího jednání uvedl, že [jméno] [příjmení] nikdy během let [rok] a [rok] nenavštívil.

23. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu podstatný pro právní posouzení věci: Žalobkyně začala bydlet společně s [jméno] [příjmení] na [anonymizována dvě slova] v [obec] v [anonymizováno] [rok] a na přelomu [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] si k němu definitivně přestěhovala veškeré věci. Společně se podíleli na placení nákladů bydlení a živobytí, společně hospodařili a starali se o domácnost, společně trávili volný čas. To vše až do jeho smrti [datum].

24. Podle § 1637 občanského zákoníku, nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.

25. Žaloba je důvodná.

26. Pro posouzení žalobního nároku je významné pouze to, zda žalobkyně žila po zákonem stanovenou dobu ve společné domácnosti s [jméno] [příjmení] a zda z tohoto důvodu o společnou domácnost pečovala. Toto bylo v řízení jednoznačně prokázáno, a proto je žalobkyně, za situace, kdy zůstavitel nezanechal závěť a nemá žádné bližší příbuzné než žalované (potomky, manželku, rodiče), zákonnou dědičkou po zemřelém. Za situace, kdy zůstavitel nezanechal závěť, nehraje žádnou roli ani jeho přání, komu by mělo dědictví připadnout. Na věci nic nemění, že zákonem stanovenou dobu minimálně jednoho roku před smrtí zůstavitele považují žalovaní (či snad dokonce někteří svědci) za nedostatečnou. Soud je v řízení zákonem vázán, a pokud občanský zákoník stanoví dobu nejméně jednoho roku jako postačující, je prostě postačují. Stejně tak je bez významu, zda žalobkyně a zůstavitel chtěli či nechtěli svůj vztah završit sňatkem, do jaké míry byl vřelý, zda žalobkyně měla či neměla snubní prstýnek a podobně. Pro vyhovění žalobě není podstatná ani skutečnost, že žalobkyně je v insolvenčním řízení a má dluhy, případně zda je či není hlučná.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, která byla ve věci úspěšná. Žalované přitom zavázal k jejímu zaplacení společně a nerozdílně obdobně podle § 140 odst. 1 poslední věty občanského soudního řádu, neboť jsou ve smyslu § 91 odst. 2 občanského soudního řádu v postavení nerozlučných společníků. [příjmení] 30 980 Kč sestává ze soudního poplatku za žalobu 2 000 Kč a z nákladů právního zastoupení, konkrétně z odměny advokáta za osm úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast u jednání před soudem [datum] přesahující 4 hodiny, tj. 3 úkony, účast u jednání před soudem [datum] přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony, účast u jednání před soudem [datum]) po 2 500 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a), § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (účast u přípravného jednání) ve výši jedné poloviny, tj. 1 250 Kč, podle § 11 odst. 2 písm. g) vyhlášky, z náhrady hotových výdajů za devět úkonů právní služby po 300 Kč podle 13 odst. 4 vyhlášky, z náhrady DPH (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 5 030 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. Podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalované zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.