17 C 68/2026

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované:Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 51 076,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 51 076,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 20. 4. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice-Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek ve výši 456 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 51 076,17 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 20. 4. 2024 do zaplacení. Uvedla, že s žalovanou uzavřela po posouzení její úvěruschopnosti prostřednictvím internetových stránek www.Anonymizováno.cz datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě jí poskytla bezhotovostně 50 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaná se měla zavázat platit žalobkyni úrok 40 % měsíčně z poskytnuté částky a každý měsíc do 18. dne splácet úrok přirostlý za uplynulé období; jistinu byla oprávněna vrátit kdykoliv. Protože se žalovaná dostala do prodlení s placením úroku, využila poskytovatelka úvěru smluveného oprávnění a celý úvěr zesplatnila ke dni 19. 4. 2024. Žalobkyně v tomto řízení uplatňuje vrácení poskytnuté jistiny 50 000 Kč a zaplacení části dlužného úroku za první měsíc čerpání úvěru 1 076,17 Kč. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a zjistil následující: Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 30 000 Kč na dobu neurčitou, s možností opakovaného čerpání jeho splacené části. Žalovaná se zavázala každý měsíc platit úrok 40 % měsíčně přirostlý za uplynulé období, vždy k 18. dni v měsíci, jistinu byla oprávněna splatit kdykoliv během trvání smlouvy. Pro případ prodlení s vrácením poskytnutého úvěru nebo s placením sjednaného smluvního úroku na sebe žalovaná převzala závazek k úhradě zákonného úroku z prodlení. Dále účastnice dohodly, že bude-li žalovaná v prodlení po dobu dva kalendářní měsíce nebo delší, celý dluh se bez dalšího stává splatným (listina označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota datovaná 19. 10. 2023, fotografie občanského a řidičského průkazu žalované). Žalobkyně tentýž den odeslala na účet, jehož majitelkou byla žalovaná a který žalovaná označila ve smlouvě, č. č. účtu částku 30 000 Kč, následující den tam odeslala částku 20 000 Kč (částečné výpisy z účtu žalobkyně). Před uzavřením smlouvy žalovaná uvedla, že je osobou samostatně výdělečně činnou s příjmem od právnická osoba 100 000 Kč měsíčně a její měsíčně výdaje činí 15 000 Kč (žádost o spotřebitelský úvěr č. hodnota). Žalobkyně měla k dispozici historii transakcí na účtu žalované za období od prosince Anonymizováno do září Anonymizováno. Z té vyplývají pravidelné měsíční příjmy z provizí vyplácené žalované právnická osoba., konkrétně 90 817 Kč v květnu 2023, 110 586 Kč v červnu 2023, 188 913 Kč v červenci 2023, 218 252 Kč v srpnu 2023 a 196 902 Kč v září 2023. Pokud jde o pravidelné výdaje žalované, odcházely z účtu měsíčně platby na bydlení 15 613 Kč, výživné 3 000 Kč – 5 000 Kč a další výživné 500 Kč. Dále je z účtu patrné, že žalovaná několikrát čerpala rychlé úvěry v řádech jednotek tisíc korun, maximálně 20 000 Kč, ve většině případů od žalobkyně, které splácela. Měsíční výdaje žalované v podstatě korespondovaly s jejím příjmem, nejednalo se o nijak podezřelé debetní položky (historie transakcí na účtu žalované č. č. účtu). Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Podle § 1806 občanského zákoníku lze úroky z úroků požadovat, bylo-li to ujednáno. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žaloba je zcela důvodná. Převzetím závazku žalobkyní poskytnout žalované peněžní prostředky a oproti tomu převzetím závazku žalovanou v určité době tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem účastnice uzavřely smlouvu o úvěru. S ohledem na výši úvěru 50 000 Kč a nastavené parametry smlouvy v podobě měsíčního splácení pouze úroků lze údaje zjištěné žalobkyní ohledně poměrů žalované považovat za dostačující pro řádné posouzení úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně měla jasný přehled o příjmové a výdajové stránce žalované prostřednictvím transakcí na jejím účtu za téměř roční období bezprostředně předcházející uzavření smlouvy. I když výdaje žalované byly značné, nebylo na nich nic podezřelého a odpovídaly jejím pravidelným nadstandardním příjmům. Ty se navíc každý měsíc navyšovaly a v posledních třech měsících před poskytnutím úvěru činily v průměru 200 000 Kč měsíčně. Současně bylo patrné, že žalovaná pravidelně hradí své závazky. Zjištěné údaje tak nedávaly vzniknout objektivním pochybnostem o schopnosti žalované hradit měsíčně dohodnuté úroky. Jejich sjednaná výše je sice nepřiměřená a odporující dobrým mravům, nicméně žalobkyně uplatnila v řízení pouze omezený požadavek na přiznání 1 076,17 Kč za první měsíc čerpání, což je měsíční výše, která je akceptovatelná. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úroky za první měsíc, které měly být zaplaceny do 18. 11. 2023, trvá její prodlení déle než dva měsíce. V souladu se smluvním ujednáním tak došlo 18. 1. 2024 k zesplatnění celého dluhu. Žalovaná netvrdila a neprokázala, že dluh zaplatila, a proto soud žalobě vyhověl. Nezaplacením dlužné částky v den splatnosti vznikla žalované dnem následujícím druhotná povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení, a to podle dohody rovněž ze smluvených úroků. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení až od 20. 4. 2024 a soud nemůže její návrh překročit. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná. Částka 4 900 Kč sestává ze soudního poplatku 2 500 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokátky za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloby) po 700 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhrady hotových výdajů za tyto úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovanou zaplatit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, neboť ve smyslu § 8 odst. 1 vyhlášky se k příslušenství pohledávky, a tedy ani k úrokům 1 076,17 Kč, nepřihlíží. Současně žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, jejím čísle, ve výši úvěru a úroku, datu zesplatnění a výši žalované částky. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena b) sazebníku 2 500 Kč (ze základu 50 000 Kč), žalobkyně dosud zaplatila jen 2 044 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 456 Kč. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.