17 C 8/2026

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 14 788,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 30. 7. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 4 788,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši- 14,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 18. 2. 2024 do 29. 7. 2025 včetně,- 14,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 30. 7. 2025 do zaplacení,- 3,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 7. 2025 do zaplacení,se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 338 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice-Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 14 788,32 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 000 Kč od 18. 2. 2024 do zaplacení. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, ., s žalovanou uzavřela po posouzení její úvěruschopnosti prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě jí poskytla bezhotovostně 10 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaná se měla zavázat platit žalobkyni úrok 40 % měsíčně z poskytnuté částky a každý měsíc do 17. dne splácet úrok přirostlý za uplynulé období; jistinu byla oprávněna vrátit kdykoliv. Protože se žalovaná dostala do prodlení s placením úroku, využila poskytovatelka úvěru smluveného oprávnění a celý úvěr zesplatnila ke dni 17. 2. 2024. Pro případ prodlení na sebe žalovaná převzala závazek k úhradě smluvní pokuty 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně v tomto řízení uplatňuje vrácení poskytnuté jistiny 10 000 Kč, zaplacení dohodnutého úroku za první měsíc čerpání úvěru 4 000 Kč a smluvní pokuty 788,32 Kč (0,1 % denně z částky 14 000 Kč od 18. 2. 2024 do 20. 7. 2025). Pohledávka měla být postoupena nejprve 2. 6. 2025 na společnost , právnická osoba, ., a následně 10. 6. 2025 na žalobkyni.

2. Žalovaná uvedla, že neví, kolik žalobkyni dluží, protože něco platila a je vyzývána k úhradě různých částek. Namítla, že poskytovatelce úvěru předložila své příjmy a výpisy z účtu, takže ta věděla, že je žalovaná v době poskytnutí úvěru zadlužená. Je si vědoma, že úvěr neměla přijmout, ale současně se domnívá, že jí ho společnost ani neměla poskytnout. Požádala o splátkový kalendář.

3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a zjistil následující: Společnost , právnická osoba, ., se zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 30 000 Kč na dobu neurčitou, s možností opakovaného čerpání jeho splacené části. Žalovaná se zavázala každý měsíc platit úrok 40 % měsíčně přirostlý za uplynulé období, vždy k 17. dni v měsíci (listina označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , fotografie občanského a řidičského průkazu žalované). Společnost 18. 10. 2023 odeslala na účet, jehož majitelkou byla žalovaná a který žalovaná označila ve smlouvě, č. , č. účtu, částku 10 000 Kč (potvrzení , právnická osoba, ., o platbě, výpisy z tohoto účtu). Před poskytnutím úvěru měla poskytovatelka úvěru k dispozici pět faktur vystavených žalovanou v období od července do září 2023, z nichž vyplývá, že svým odběratelům vyúčtovala odměnu za spolupráci ve výši 13 312 Kč, 12 650 Kč, 8 378 Kč, 12 597 Kč a 7 270 Kč. Z výpisů z účtu žalované za období červenec až září 2023 je zřejmé, že částky jí byly uhrazeny. Současně z nich vyplývá, že drtivou většinu položek na 55 stranách výpisů tvoří odchozí platby na sázky, dále že žalovaná pravidelně hradí nájemné 4 200 Kč a splácí řadu úvěrů (společnostem , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, či opakujících se zápůjček od fyzických osob.

4. Žalovaná pohledávka byla poskytovatelkou úvěru postoupena na spolčenost , právnická osoba, . (smlouva o postoupení pohledávek z 2. 6. 2025 včetně přílohy), která ji následně postoupila na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek z 10. 6. 2025 včetně přílohy). Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím své právní zástupkyně k úhradě dlužné částky ze smlouvy č. , hodnota, do tří dnů (výzva k úhradě před podáním žaloby z 20. 7. 2025 včetně dokladu o odeslání).

5. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (§ 87).

6. Žaloba je důvodná pouze částečně.

7. Předmětem podnikatelské činnosti právní předchůdkyně žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaná je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost poskytovatele úvěru, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Poskytovatel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek.

8. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti. Z provedeného dokazování vyplývá, že poskytovatelka úvěru se před jeho poskytnutím žalované zabývala jejími poměry, neboť měla k dispozici faktury a výpisy z jejího účtu za období tří předcházejících měsíců. Zjištěné údaje však evidentně nesprávně vyhodnotila. I když totiž žalovaná měla určité nepravidelné příjmy, z výpisů z jejího účtu jednoznačně vyplývá, že propadla soustavnému sázení, je značně zadlužená a její příjmy z faktur ani zdaleka nepostačují k tomu, aby kryly veškeré její náklady. Pro účely poskytnutí úvěru a jeho návratnosti se na první pohled jednalo o osobu rizikovou, u které poskytovatelka úvěru nemohla předpokládat, že řádně dostojí svému smluvenému závazku ke splácení částky 12 000 Kč měsíčně na úrocích při vyčerpání maximálního úvěrového rámce. Zadluženost žalované musela nutně vyplývat i z databází úvěrů, o kterých sice žalobkyně tvrdila, že byly lustrovány, avšak důkazy k tomu nepředložila.

9. Poskytovatelka úvěru tedy porušila svou povinnost řádně posoudit před poskytnutím úvěru schopnost žalované splácet, a proto soud hodnotí smlouvu jako absolutně neplatnou. Vzhledem k tomu získala žalovaná na úkor poskytovatelky úvěru, respektive žalobkyně, majetkový prospěch v podobě částky 10 000 Kč bez právního důvodu a je povinna pouze tuto částku vrátit jakožto bezdůvodné obohacení v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná sice tvrdila, že na úvěr něco zaplatila, avšak nepředložila k tomu žádné důkazy. K jednání se nedostavila, takže nemohla být soudem poučena o nutnosti prokázání tvrzených úhrad; v tomto ohledu je přitom na ní, aby byla v řízení aktivní a navrhla důkazy k platbám. Proto soud vychází z toho, že žalobkyni nic nevrátila, a zavázal ji k zaplacení celé poskytnuté částky úvěru 10 000 Kč. Obdobně soud bez součinnosti žalované nemohl vyhodnotit, jaká doba pro vrácení částky je přiměřená jejím možnostem. Proto vycházel z obecného ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku a určil splatnost v návaznosti za výzvu k úhradě do tří dnů, prokazatelně odeslanou 23. 7. 2025. Podle běžné praxe musela být výzva doručena žalované nejpozději do tří dnů, tedy do 26. 7. 2025, lhůta k plnění tak uplynula 29. 7. 2025 a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení. Nevrácením částky vznikla žalované druhotná povinnost zaplatit ode dne následujícího po uplynutí lhůty zákonný úrok z prodlení.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Předmětem řízení ke dni vyhlášení rozsudku byla částka 14 788,32 Kč a dále kromě běžícího příslušenství i kapitalizovaný úrok z prodlení 2 982 Kč (14,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 18. 2. 2024 do 29. 7. 2025), celkem 17 770 Kč. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 10 000 Kč s příslušenstvím a neúspěšná ohledně částky 7 770 Kč s příslušenstvím (4 788,32 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 2 982 Kč). Žalobkyně tedy měla úspěch co do 56 % uplatněného nároku a neúspěch co do 44 % uplatněného nároku; její celkový úspěch ve věci tak představuje 12 %. Celková výše účelně vynaložených nákladů žalobkyně činí 2 815 Kč a skládá se ze soudního poplatku 1 000 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokátky za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba) po 400 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 315 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. 12 % z částky 2 815 Kč činí 338 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovanou zaplatit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, jejím čísle, výši úvěru, úroku a smluvní pokuty, datu splatnosti, čísle účtu a výši žalované částky. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a související náhrady za doplnění tvrzení ohledně způsobu uzavření smlouvy a úvěruschopnosti, jednak proto, že měla být součástí již samotné žaloby, jednak proto, že i ona mají formulářový charakter opakovaný žalobkyní ve všech řízeních; jedná se tak o neúčelně vynaložené náklady řízení.

11. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena a) sazebníku 1 000 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 800 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 200 Kč.