17 C 83/2026

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému:Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 17 770 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 19. 8. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 7 770 Kč - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 27. 7. 2024 do 18. 8. 2025 včetně, - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 19. 8. 2025 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 8. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice-Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 17 770 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 000 Kč od 27. 7. 2024 do zaplacení. Uvedla, že s žalovaným uzavřela po posouzení jeho úvěruschopnosti prostřednictvím internetových stránek www.Anonymizováno.cz datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě mu poskytla bezhotovostně 10 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaný se měl zavázat platit žalobkyni úrok 40 % měsíčně z poskytnuté částky a každý měsíc do 25. dne splácet úrok přirostlý za uplynulé období; jistinu byl oprávněna vrátit kdykoliv. Protože se žalovaný dostal do prodlení s placením úroku, využila poskytovatelka úvěru smluveného oprávnění a celý úvěr zesplatnila ke dni 26. 7. 2024. Pro případ prodlení na sebe žalovaný převzal závazek k úhradě smluvní pokuty 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně v tomto řízení uplatňuje vrácení poskytnuté jistiny 10 000 Kč, zaplacení dohodnutého úroku za první měsíc čerpání úvěru 4 000 Kč a smluvní pokuty 3 770 Kč (0,1 % denně z částky 10 000 Kč od 27. 7. 2024 do 7. 8. 2025).

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a zjistil následující: Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 30 000 Kč na dobu neurčitou, s možností opakovaného čerpání jeho splacené části. Žalovaný se zavázal každý měsíc platit úrok 40 % měsíčně přirostlý za uplynulé období, vždy k 25. dni v měsíci (listina označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota datovaná datum, fotografie občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného). Společnost tentýž den odeslala na účet, jehož majitelem byl žalovaný a který žalovaný označil ve smlouvě, č. č. účtu částku 8 000 Kč a o dva dny později 2 000 Kč (dvě potvrzení o platbách provedených prostřednictvím ThePay, sdělení právnická osoba.).

4. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (§ 87).

5. Žaloba je důvodná pouze částečně.

6. Předmětem podnikatelské činnosti žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost poskytovatele úvěru, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Poskytovatel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek.

7. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti. Žalobkyně v návrhu tvrdila, že měla k dispozici výpisy z bankovního účtu žalovaného, případně výplatní lístky, a že jej lustrovala v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Nijak blíže nerozvedla, co uvedeným postupem zjistila, a především ke svým tvrzením nepředložila žádné důkazy. Proto ji soud v tomto směru ještě před jednáním vyzval, aby svá tvrzení konkretizovala a důkazy předložila.

8. Na to žalobkyně reagovala opakovanými obecnými tvrzeními a předložením listiny označené jako žádost o spotřebitelský úvěr č. hodnota, kde je uvedeno, že žalovaný bydlí v pronajatém domě, je zaměstnaný u právnická osoba, jeho měsíční příjem činí 19 577 Kč a výdaje 6 000 Kč. Dále žalobkyně předložila výplatní lístky žalovaného, z nichž je zřejmé, že jeho čistá mzda u uvedeného zaměstnavatele činila 18 767 Kč v březnu 2023, 17 003 Kč v dubnu 2023, 19 790 Kč v květnu 2023, 19 127 Kč v prosinci 2023, 21 078 Kč v lednu 2024 a 18 526 Kč v únoru 2024. K výdajové stránce žalovaného žalobkyně nic nedoplnila. K jednání se následně nedostavila, a proto nemohla být soudem poučena o nutnosti doplnění tvrzení a důkazních návrhů, aby mohla být se svou žalobou zcela úspěšná. Žalobkyně tedy dostatečně netvrdila a neprokázala, že splnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného; zásadně totiž nepostačuje, pokud se spokojila pouze s tím, co žalovaný uvedl o svých výdajích v žádosti o úvěr, aniž by údaje blíže ověřovala. Obdobně neprokázala, že provedla tvrzené lustrace žalovaného v rejstřících dlužníků.

9. Proto soud hodnotí smlouvu jako absolutně neplatnou. Vzhledem k tomu získal žalovaný na úkor žalobkyně majetkový prospěch v podobě částky 10 000 Kč bez právního důvodu a je povinen pouze tuto částku vrátit jakožto bezdůvodné obohacení v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že tak učinil, soud proto žalobě v této části vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl po celou dobu řízení zcela pasivní, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení částky je přiměřená jeho možnostem. Proto vycházel z obecného ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku a určil splatnost v návaznosti za výzvu k úhradě do tří dnů, prokazatelně odeslanou 12. 8. 2025. Podle běžné praxe musela být výzva doručena žalovanému nejpozději do tří dnů, tedy do 15. 8. 2025, lhůta k plnění tak uplynula 18. 8. 2025 a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. Nevrácením částky vznikla žalovanému druhotná povinnost zaplatit ode dne následujícího po uplynutí lhůty zákonný úrok z prodlení.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a nikomu ji nepřiznal, protože vzájemný poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je srovnatelný. Předmětem řízení ke dni vyhlášení rozsudku byla částka 17 770 Kč a dále kromě běžícího příslušenství i kapitalizovaný úrok z prodlení 1 897 Kč (12,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 27. 7. 2024 do 18. 8. 2025), celkem 19 667 Kč. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 10 000 Kč s příslušenstvím a neúspěšná ohledně částky 9 667 Kč s příslušenstvím (7 770 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 1 897 Kč).

11. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena a) sazebníku 1 000 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 800 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 200 Kč. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.