17 C 86/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: ; innogy právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 10 293,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 238,53 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně -) z částky 4 012,11 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, -) z částky 1 226,42 Kč od 9. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 5 055,39 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 10 293,92 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaným byla na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené [datum] odebrána elektřina pro potřeby domácnosti do odběrného místa [anonymizováno] [číslo], [příjmení]. Elektřina odebraná v období od [datum] do [datum] byla žalovanému vyúčtována fakturou [variabilní symbol] splatnou 1. 2. 2021 na částku 4 012,11 Kč. Elektřina odebraná v období od [datum] do [datum] byla žalovanému vyúčtována fakturou [variabilní symbol] ve spojení s opravným daňovým dokladem [variabilní symbol] splatným 8. 6. 2021 na částku 1 226,42 Kč (bez smluvní pokuty 100 Kč, kterou žalobkyně nepožaduje). Z této faktury 200 Kč představovalo smluvní pokutu za nezaplacení zálohy za [anonymizováno] [rok] a za nezaplacení předchozí faktury. [jméno] se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní a žalobkyně vyzvala žalovaného k jejímu zaplacení dopisem z [datum]. Dále z uvedené faktury 300 Kč představovalo bonus, který žalobkyně vyplatila žalovanému započtením proti dříve fakturované částce; v souladu se smlouvou však nárok na bonus zanikl kvůli předčasnému ukončení smlouvy, a proto je žalovaný povinen jej vrátit. V neposlední řadě se žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty 5 055,39 Kč; tu se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni po 400 Kč za každý kalendářní měsíc, i jeho část, následující po dni ukončení dodávky ze strany žalobkyně do konce doby trvání smlouvy, a to pro případ opakovaného (tzn. dva a vícekrát) porušení kterékoliv platební povinnosti vyplývající ze smlouvy. Žalovaný totiž nezaplatil zálohu za měsíc [anonymizováno] [rok] a první žalovanou fakturu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od 24. 10. 2019, v důsledku popsaného porušení platebních povinností žalovaným žalobkyně [datum] ukončila dodávku elektřiny do odběrného místa žalovaného a následně [datum] odstoupila od smlouvy. Za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] tak žalobkyně požaduje sjednanou smluvní pokutu (13 x 400 Kč). Kromě dlužné ceny za odebranou elektřinu a smluvních pokut se žalobkyně domáhá rovněž přiznání zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z [datum] včetně informace pro zákazníka z téhož dne a plánu záloh soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému s účinností od [datum] do odběrného místa [anonymizováno] [číslo], [příjmení], elektřinu, zajistit její dopravu a související služby, oproti tomu žalovaný se zavázal elektřinu odebrat a uhradit žalobkyni řádně a včas dohodnuté platby za dodávku elektřiny, její dopravu a související služby, a to primárně formou měsíčních záloh po 500 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje 15. 1. 2020. Účastníci si sjednali kategorii [anonymizováno], produktovou řadu elektřina [anonymizováno], trvání smlouvy po dobu určitou 30 měsíců od data její účinnosti. Na první straně smlouvy v „ ostatních ujednáních“ převzal žalovaný závazek zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. V těchto„ ostatních ujednáních“ je obsaženo také ustanovení, že pro případ opakovaného (tzn. dva a vícekrát) porušení kterékoli platební povinnosti vyplývající ze smlouvy zákazníkem (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení smlouvy ze strany innogy) je žalobkyně oprávněna účtovat zákazníkovi pokutu (zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé [anonymizováno] neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny) ve výši 400 Kč pro kategorii [anonymizováno], a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od žalobkyně v důsledku výše uvedeného jednání zákazníka do konce sjednané doby trvání smlouvy.

4. Součástí smlouvy strany učinily i ceník služeb pro produktovou řadu elektřina [anonymizováno], podle kterého vznikl žalovanému v rámci„ Podzimní kampaně [rok]“ nárok na bonus 300 Kč z důvodu uzavření smlouvy s touto produktovou řadou, a to formou započtení proti částce fakturované za odebranou elektřinu; naopak nárok na bonus podle odstavce 3.2 ceníku zanikl, pozbude-li uvedená smlouva platnosti a účinnosti před uplynutím základní sjednané doby jejího trvání, a podle odstavce 4.2 se stává bezdůvodným obohacením zákazníka, který je povinen jej vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost způsobující zánik nároku na bonus.

5. Z vyúčtování [variabilní symbol] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] byla žalovanému dodána do odběrného místa [anonymizováno] [číslo], [příjmení], elektřina v celkovém množství 1,878 MWh v celkové ceně 10 293,11 Kč včetně DPH, žalovaný zaplatil na zálohách 5 981 Kč a žalobkyně mu fakturovala po odečtení bonusu 300 Kč rozdíl 4 012,11 Kč jako nedoplatek splatný 1. 2. 2021.

6. Z oznámení o přerušení dodávky z [datum] poštovního podacího archu je zřejmé, že žalobkyně upozornila žalovaného na pohledávky po splatnosti, konkrétně zálohu na měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši 500 Kč splatnou 15. 1. 2021 a na nezaplacenou fakturu [variabilní symbol] splatnou 1. 2. 2021 a vyzvala jej k zaplacení smluvní pokuty 200 Kč. Současně jej upozornila, že se úhradou vyhne přerušení dodávky elektřiny a ukončení smlouvy.

7. Z vyúčtování [variabilní symbol] ve spojení s opravným vyúčtováním [variabilní symbol] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] byla žalovanému dodána do téhož odběrného místa elektřina v celkovém množství 0,077 MWh v celkové ceně 1 326,42 Kč včetně DPH, žalovaný na zálohách nezaplatil nic a žalobkyně mu fakturovala uvedenou částku jako nedoplatek splatný 8. 6. 2021. Z této částky představuje 300 Kč nárok na vrácení bonusu a 300 Kč smluvní pokutu za prodlení s placením záloh a faktury (z níž žalobkyně požaduje pouze 200 Kč). Součástí faktury vystavené [datum] bylo na její poslední straně odstoupení od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy.

8. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny je kupní smlouvou speciálně upravenou v § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Podle něj se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a neujednají-li si strany jinou výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 citovaného nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Žaloba je důvodná ohledně nedoplatku za odebranou elektřinu, vrácení bonusu a smluvní pokuty za nezaplacení zálohy a vyúčtování. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na základě uzavřené kupní smlouvy splnila svou povinnost a dodala žalovanému elektřinu, byl žalovaný povinen zaplatit za ni a související služby kupní cenu. Protože žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že cenu komodity zaplatil, soud žalobě v této části vyhověl. Stejně tak předčasným ukončením smlouvy před sjednanou dobou trvání je žaloba opodstatněná ve vztahu k vrácení bonusu 300 Kč. Nezaplacením kupní ceny a nevrácením bonusu vznikly žalovanému další dvě druhotné platební povinnosti, jednak zaplatit žalobkyni sjednanou smluvní pokutu 200 Kč za prodlení s úhradou zálohy a vyúčtování, jednak zaplatit žalobkyni ode dne následujícího po splatnosti faktury úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

11. Ohledně požadavku na zaplacení smluvní pokuty 5 055,39 Kč není žaloba opodstatněná. Smlouva na dodávku elektřiny je typicky spotřebitelskou smlouvou a současně smlouvou adhézní ve smyslu § 1798 občanského zákoníku, k čemuž je soud povinen z úřední povinnosti přihlédnout. Na straně jedné vystupuje dodavatel elektřiny z pozice podnikatele, na straně druhé zákazník jakožto spotřebitel. Charakteristické pro uvedenou smlouvu je, že má formulářový charakter, její text je s výjimkou identifikace zákazníka, odběrného místa a specifikace záloh předem připraven žalobkyní a spotřebitel nemá žádnou možnost se jakýmkoliv způsobem od takto připraveného znění odchýlit a sjednat si individuální podmínky. Buď text přijme tak, jak je mu předloženo, anebo k uzavření smlouvy nedojde. Dále je typické, že podnikatel oproti spotřebiteli vystupuje z pozice profesionála a odborníka. Z těchto důvodů zákon poskytuje spotřebitelům vyšší míru ochrany v podobě určitých záruk, které musí, respektive nesmí, spotřebitelské smlouvy obsahovat, s následkem, že k ujednáním, která jsou s tímto v rozporu, se nepřihlíží. Smyslem je zajistit, aby postavení smluvních stran nebylo v rozporu s požadavkem přiměřenosti ve významné nerovnováze v neprospěch spotřebitele. Výčet některých takových ujednání je uveden v § 1814 občanského zákoníku, avšak je pouze demonstrativní, a soud je tak povinen při hodnocení každé spotřebitelské smlouvy pečlivě zvažovat, zda její součástí nejsou i jiná (než v zákoně výslovně zmíněná) ujednání, která by principu ochrany spotřebitele odporovala. Za takové soud považuje právě ujednání o smluvní pokutě zatěžující výlučně spotřebitele vázané na opakované porušení platebních povinností a s tím spojené ukončení či přerušení dodávky ze strany žalobkyně. Proto k uvedenému ujednání soud nepřihlíží, a to z následujících důvodů.

12. Povinnost k úhradě smluvní pokuty 400 Kč za měsíc utvrzuje podle žalobkyně splnění základní povinnosti spotřebitele ze smlouvy, a sice jeho povinnost platit za sdružené služby dodávky jejich sjednanou cenu. Samotné opakované porušení platebních povinností však podle kompletního znění ujednání ke vzniku nároku na tuto smluvní pokutu nepostačuje; z případů neplacení se totiž evidentně vztahuje pouze na ty, kdy z tohoto důvodu dojde k předčasnému ukončení nebo přerušení dodávky ze strany žalobkyně. To vyplývá ze způsobu, jakým je formulován výpočet smluvní pokuty, a sice„ 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od innogy do konce sjednané doby trvání smlouvy“. Pokud by tedy dodávka ukončena či přerušena nebyla, nebylo by možné výši smluvní pokuty v konkrétním případě stanovit, protože má být vyčíslena právě až počínaje ukončením či přerušením dodávky od žalobkyně. Nepřímo to pak lze dovodit i z toho, že podle následující věty má„ každý jednotlivý případ prodlení zákazníka s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dní sankcionovat smluvní pokuta 100 Kč“, která se tedy skutečně váže k jakémukoliv porušení platebních povinností spotřebitelem. Pokud by tak spotřebitel sice opakovaně porušil platební povinnosti, avšak žalobkyně by dodávku neukončila či nepřerušila, povinnost k zaplacení smluvní pokuty by spotřebiteli nevznikla. Ujednání vztahující vznik nároku na smluvní pokutu na splnění dvou předpokladů, a to porušení určité povinnosti jednou smluvní stranou a současně z toho plynoucí aktivní jednání druhé smluvní strany, sice je možné (blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1192/2019, které se však nezabývalo spotřebitelskou smlouvou), v tomto případě však lze ze způsobu výpočtu smluvní pokuty dovodit, že jejím skutečným smyslem je zajistit žalobkyni plnění po dobu, na kterou byla smlouva původně účastníky sjednána, avšak za situace, kdy žalobkyně již své povinnosti ze smlouvy neplní, protože dodávku ukončila či přerušila, a rozhodla se smlouvu sama ukončit.

13. Kromě uvedeného je zásadní i ta skutečnost, že plnění základní smluvní povinnosti spotřebitele, potažmo trvání smluvního vztahu po sjednanou dobu, je utvrzeno smluvní pokutou, avšak tímto způsobem není utvrzeno plnění základních povinností žalobkyně, především povinnosti řádně dodávat elektřinu. Smlouva na své první straně obsahuje výčet několika porušení smluvních povinností, na něž je vázána povinnost zaplatit smluvní pokutu (v různých částkách), vždy se však jedná o porušení smluvních povinností ze strany spotřebitele a jemu vzniklou povinnost k úhradě smluvní pokuty; ani v jednom případě formulář smlouvy připravený samotnou žalobkyní neuvažuje o možném porušení smluvní povinnosti z její strany, natož o tom, že by takové porušení dalo vzniknout nároku spotřebitele na smluvní pokutu. Povinnost k zaplacení smluvní pokuty je navíc ve všech případech obsažena v odstavci smlouvy označeném jako„ Ostatní ujednání“, což – oproti ostatním odstavcům označeným jako„ Předmět smlouvy, [příjmení] elektřiny, Uzavření a trvání smlouvy, [příjmení] podmínky“, které jasně vypovídají o tom, co je jejich obsahem, - vzbuzuje dojem, že se jedná o ustanovení nepodstatného, vedlejšího a pouze doplňujícího charakteru, kterému není potřeba věnovat pozornost. Přitom obsahem tohoto odstavce jsou výlučně ustanovení týkající se povinností spotřebitele platit smluvní pokutu, které by tam tedy člověk neočekával. Nadto formulace odstavce je pro běžného člověka obtížně srozumitelná, neboť obsahuje nepřehledné dlouhé souvětí, jehož jednotlivé věty jsou odděleny ne zcela jasným současným použitím spojek a/nebo; navíc často jsou doprostřed vět vklíněna jiná slovní spojení, či dokonce další samostatné věty v závorkách.

14. Vzhledem k souhrnu výše uvedeného soud považuje ujednání o této smluvní pokutě za zakládající významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Ke stejnému závěru dospěl Krajský soud v Ostravě ve věci sp. zn. 57 Co 130/2022.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl s přihlédnutím k tomu, že úspěch a neúspěch účastníků je v podstatě totožný.