17 C 95/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 33 928,70 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 33 928,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 151 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 33 928,70 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že uzavřela s žalovaným [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni zapůjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem 15 191 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peníze ve výši 3 935 Kč, částky 8 596 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částky 2 660 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celkem měl tedy žalovaný vrátit žalobkyni 37 191 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 620 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný svůj závazek nesplnil, protože uhradil pouze 12 040 Kč, naposledy platil [datum], tudíž dluží 25 151 Kč. Kromě toho žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty v kapitalizované výši 8 777,70 Kč. [jméno] se měl žalovaný zavázat zaplatit ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, se kterou bude v prodlení. Kapitalizovaná částka představuje smluvní pokutu z částky 25 151 Kč za období od [datum] do [datum].

2. Žalovaný v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu uvedl, že smlouvu podepsal na popud své snachy [jméno] [příjmení], která tvrdila, že potřebuje peníze na rekonstrukci bytu, který vlastnil syn žalovaného a bydlel v něm žalovaný. Na žalovaného naléhala, slibovala, že bude vše splácet. Obdržené peníze ihned převzala, pro ni byly určeny a žalovaný z nich nic neměl. Rekonstrukce bytu se však nekonala, naopak byt byl v [anonymizováno] [rok] prodán v exekuci. Žalovanému začaly chodit upomínky, snacha s ním od [anonymizováno] [rok] nekomunikuje, její chování oznámil na Policii ČR. U jednání žalovaný upřesnil, že on od žalobkyně nikdy žádné peníze nepřevzal, jen podepsal smlouvu, protože snacha, která peníze potřebovala, neměla stálou pracovní smlouvu a chtěla, aby smlouvu o zápůjčce podepsal místo ní, v opačném případě, že je s manželkou z bytu vystěhuje a nedá mu potvrzení nutné pro čerpání dávek na bydlení. Žalovaný se toho obával, a proto smlouvu podepsal. K tomu došlo u něj doma, kam snacha přivedla nějakou paní z [anonymizováno], ta peníze vysázela na stůl, snacha si je přepočítala a odnesla společně se všemi listinami, které podepsal. Žalovaný také podle smlouvy nikdy nic osobně nesplácel, zápůjčku hradila snacha.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o zápůjčce z [datum] [číslo] zákaznickou kartou z téhož dne, tabulkou umoření, předžalobní výzvou včetně poštovního podacího archu a dospěl z nich k následujícím zjištěním: Žalovaný podepsal, že mu byla poskytnuta v hotovosti zápůjčka od žalobkyně ve výši 22 000 Kč, kterou obdržel v místě svého bydliště. Ve formulářové smlouvě se zavázal žalobkyni zápůjčku vrátit společně s poplatkem 15 191 Kč, představující součet úroku 3 935 Kč, částky 8 596 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částky 2 660 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celkovou částku 37 191 Kč měl žalobkyni vrátit v 60 týdenních splátkách po 620 Kč (poslední ve výši 611 Kč). Dále žalovaný podepsal zákaznickou kartu, do které byly zaznamenány údaje o jeho osobních a majetkových poměrech. Předžalobní výzvou z [datum] byla žalovaný vyzván, aby zaplatil dluh do [datum].

4. K návrhu žalovaného soud vyslechl k jeho tvrzením svědkyni [jméno] [příjmení]. Z její výpovědi zjistil, že je manželkou žalovaného a že byla jednáním přítomna. Tenkrát jim telefonovala snacha, ptala se, jestli jsou doma, že přijede s paní z [anonymizováno], protože potřebuje peníze na nájem a jiné věci, a že si má žalovaný nachystat důchodový výměr a občanský průkaz. Říkala, že sama smlouvu podepsat nemůže, že potřebuje žalovaného na podpis půjčky a svědkyně ať se o to nestará. Snacha čekala na tu paní před domem, ve kterém svědkyně s žalovaným bydlí, společně pak přišly k nim do bytu, paní požadovala po žalovaném důchodový výměr a občanský průkaz a vše ostatní řešila se snachou. Ta jí říkala, kolik potřebuje peněz, a domlouvaly se, jak bude snacha zápůjčku splácet. Paní připravila smlouvu, žalovaný ji podepsal, paní vysázela na stůl peníze, snacha si je přepočítala, vzala společně se smlouvou a odešla. Svědkyně žalovanému radila, že nemá nic podepisovat, bála se, že to špatně skončí, protože snacha předtím byla ve vězení. Ta se na ni ale obořila, ať se o věc nestará. Kdyby žalovanému přišla nějaká pošta, měli ji snaše hodit do schránky v jejím bydlišti, což svědkyně s manželem dělali. Od počátku roku [rok] jim snacha nezvedá telefony, ze svého původního bydliště se odstěhovala a nejsou s ní v kontaktu, stejně jako se synem. Ten s nimi přerušil kontakt již v roce [rok] s tím, že mají poslouchat manželku, jinak z bytu poletí.

5. O právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby (§ 551 občanského zákoníku), a také, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle (§ 552 občanského zákoníku). K zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží (§ 554 občanského zákoníku).

6. Žaloba není důvodná.

7. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalovaný sice smlouvu o zápůjčce podepsal, avšak ani jeho vůle, ani vůle žalobkyně nikdy nesměřovala k tomu, že by právě jemu měly být poskytnuty peníze jakožto zápůjčka a že by právě on měl tyto peníze navýšené o poplatek vracet. Výpověď svědkyně [příjmení] jednoznačně prokazuje, že o zápůjčku měla ve skutečnosti zájem jejich snacha, které by však z důvodu nedostatečné finanční situace nebyla poskytnuta, a proto za ni smlouvu pod pohrůžkou vystěhování z bytu podepsal žalovaný, který však peníze nikdy nepožadoval a kterému také penízy fakticky nikdy nebyly vyplaceny. Uvedené skutečnosti přitom byly známé rovněž osobě jednající jménem žalobkyně, protože ta domluvila schůzku právě se snachou, pouze s ní také dojednávala výši zápůjčky, jakož i podmínky jejího splácení a snacha si od ní peníze také fakticky převzala. Vůle všech zúčastněných osob tak jednoznačně směřovala k poskytnutí zápůjčky právě snaše žalovaného, nikoliv jemu samotnému. Podpůrně pak toto vyplývá i ze skutečnosti, že snacha si veškeré listiny vztahující se k zápůjčce ponechala u sebe a zápůjčku toliko ona částečně splácela. Formulářovou smlouvu podepsanou žalovaným tak soud hodnotí pouze jako zdánlivé právní jednání a jako k takové k ní nepřihlíží. Navíc smlouva o zápůjčce je ve smyslu § 2390 občanského zákoníku tzv. reálným kontraktem, který vzniká až samotným přenecháním peněz vydlužiteli. Žalovanému však ve skutečnosti nikdy nebylo 22 000 Kč přenecháno k užívání, a i proto žalobě nelze vyhovět. Ze stejného důvodu nelze žalovaného zavázat k vydání nějakého bezdůvodného obohacení.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s tím, že žalovaný, který by na ni měl právo, protože byl ve věci zcela úspěšný, se této náhrady vzdal.