26 C 110/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Vladimíra Tománka a přísedících jméno FO a jméno FO ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce 6 zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Žaloba na určení, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 9. 2. 2022 doručeno žalobci dne 4. 4. 2002 je neplatné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 35 797,85 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

1. Podanou žalobou u soudu se žalobce domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru dané mu žalovanou v listině ze dne 9. 2. 2022, která mu byla doručena dne 4. 4. 2022, je neplatné. Uvedl, že na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, pracoval u žalované se sjednaným druhem práce manažer projektu a technický pracovník výzkumu a vývoje a předmětnou listinou byl s ním rozvázán pracovní poměr okamžitým zrušením podle § 55 odst. 1. písm. b) zákoníku práce. V písemnosti ze dne 5. 4. 2022 žalobce oznámil žalované, že s rozvázáním pracovního poměru nesouhlasí a trvá na dalším zaměstnávání. Žalovaná setrvala na svém stanovisku z 9. 2. 2022 a sdělila žalobci, že jeho pracovní poměr skončil ke dni 4. 4. 2022. V návrhu žalobce zpochybnil veškeré důvody, které mu žalovaná v okamžitém zrušení pracovního poměru vytkla a pro které s ním ukončila pracovní poměr okamžitým zrušením.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem u soudu neuznala a považuje své jednání vůči žalobci jako zaměstnanci za platné. Uvedla, že postupovala v souladu s platnou legislativou a že vytýkané důvody obsažené v listině ze dne 9. 2. 2022 byly způsobilé pro okamžité zrušení pracovního poměru.

3. Nalézací soud v předmětné věci rozhodl po sobě jdoucími dvěma rozsudky. V obou případech žalobě vyhověl a vždy určil, že okamžité zrušení pracovního poměru s žalobcem bylo neplatné. V řízení pokaždé dospěl k závěru, že žalovaná, kterou tížilo v řízení břemeno tvrzení v rámci procesní obrany a břemeno důkazní, neunesla procesní povinnost, když jednak některé důvody okamžitého zrušení pracovního poměru s žalobcem popsané v listině ze dne 9. 2. 2022 (dále také jen „zrušovací listina“) řádně nespecifikovala a jednak ty důvody, které byly dle názoru odvolacího soudu projednatelné, důkazními prostředky neprokázala. V posledně vydaném rozhodnutí odvolací soud na jedné straně uvedl, že žalovaná sice ani po poučení soudem neoznačila důkazní prostředky na podporu procesní obrany a tím neunesla subjektivní povinnost důkazního břemena k žádnému důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru, avšak na druhou stranu konstatoval, že dosud nebylo postaveno najisto, zda pracovní poměr žalobce neskončil u žalované v souvislosti s jeho jmenováním do funkce jednatele. Pro takový případ je proto nejprve nutné uzavřít, zda má žalobce vůbec na takovém určení naléhavý právní zájem podle § 80 o. s. ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.) a teprve následně, v případě kladné odpovědi by bylo, nedojde-li k žádné relevantní změně nutno určit okamžité zrušen jako neplatné. Z těchto důvodů pak uložil nalézacímu soudu, aby provedl dokazování navrženými důkazními prostředky a po jejich zhodnocení ve všech souvislostech znovu zhodnotil případný zánik pracovního poměru žalobce k žalované ke dni jmenování do funkce jejího jednatele, přičemž teprve v případě, bude-li prokazatelně zjištěno, že jeho pracovní poměr tímto způsobem zanikl, rozhodl o určovací žalobě podle § 80 o. s. ř., bude-li mít žalobce na takovém určení naléhavý právní zájem.

4. Od žalobce soud zjistil, že na rozdíl od žalované, která až na základě právního názoru odvolacího soudu (do doby rozhodnutí odvolacího soudu se její procesní obrana týkala pouze důvodů, pro které s žalobcem okamžitě zrušila pracovní poměr) tvrdila zánik jeho pracovního poměru ke dni 27. 8. 2018, kdy byl jmenován do funkce jednatele, považuje za existentní jeho pracovní poměr i po tomto datu, pročež se jednalo o nepravý souběh jednatele a výkonu jeho práce u žalované na základě uzavřené pracovní smlouvy. Žalobce byl u žalované zaměstnán se sjednaným druhem práce „manažer projektu“, což obnášelo přípravu, komplementaci, tvorbu zajištění dokumentů pro projekty výzkumu a vývoje, kterých se žalovaná účastnila a účastní. Jednalo se o činnost v oblasti speciálních slitin a práškové metalurgie, v rámci níž žalobce jako zaměstnanec připravoval a vytvářel podklady pro podání žádosti o získání projektu výzkumu a vývoje, které byly po kompletaci součástí žádosti o získání projektu a o dotaci. Práce žalobce byla čistě administrativního charakteru. Vše bylo elektronicky uchováváno na interním úložišti dat a k datům žalované měli přístup on i , tituly před jménem, , jméno FO, , manžel tehdejší jediné jednatelky žalované, který o jednotlivých projektech rozhodoval. Žalobce až do ledna 2021 pracoval „z domu“, neboť žalovaná neměla faktické sídlo, odkud by svou činnost realizovala. Na žádost , tituly před jménem, , jméno FO, se stal jediným jednatelem žalované a ve funkci vystřídal tehdejší jednatelku , tituly před jménem, , jméno FO, . Činnosti vykonávané žalobcem jako zaměstnancem žalované a činnosti, které vykonával jako její jednatel, se fakticky nepřekrývaly a jeho pracovní poměr proto nadále trval. Od roku 2020 se vzájemné vztahy mezi ním a , tituly před jménem, , jméno FO, natolik zhoršily, že byl odvolán z funkce jednatele a byl s ním také okamžitě ukončen pracovní poměr.

5. Žalovaná v následném písemném podání uvedla, že pracovní náplní žalobce sjednané pracovní smlouvou na pozici „manažera projektu“ bylo vykonávat administrativní činnost zaměřenou na přípravu a administraci projektů souvisejících s výzkumnými a investičními aktivitami žalované, jakož i činnosti související s administrativním provozem žalované, vedení manažerského účetnictví a získávání nezbytných povolení k výrobní činnosti žalované a s tím související jednání s úřady. V rámci procesní obrany a v obsahu odvolání proti rozsudku žalovaná dále uvedla, že žalobce pracoval pro žalovanou v rámci spolupráce s , tituly před jménem, , jméno FO, ještě před vznikem jeho pracovního poměru a že to byl on, kdo inicioval vznik jeho státem dotovaného pracovního místa na základě uzavřené pracovní smlouvy. V případě podnikání žalované se jednalo o tzv. „startup“, tzn. o rozvíjející se technologickou společnost, jejímž cílem bylo vytvořit společnost zabývající se výrobou materiálů pro aditivní výrobu pomocí plazmové technologie a výrobu kovových prášků prostřednictvím atomizace kovů. Za tímto účelem byl vypracován projekt, který měl popisovat jednotlivé kroky, a to včetně časového harmonogramu. Pokud se tedy v dané době hovořilo o projektu, jednalo se o jediný smysl a účel této společnosti, což odpovídá tomu, že se to pracovně nazývalo „, Anonymizováno, “ (pozn. soudu: zkratka názvu firmy žalované , právnická osoba, .), jehož hlavními protagonisty byli žalobce a , tituly před jménem, , jméno FO, . Náplní práce žalobce tudíž nebyla realizace jednotlivých projektů, ale jeho úkolem bylo realizovat činnost žalované, tzn. projektu , Anonymizováno, jako celku. Žalobce i před vznikem pracovního poměru za společnost jednal jako vůdčí osobnost žalované, neboť vystupoval jako „CEO“, tedy jako její výkonný ředitel, de facto jako jednatel. Vznik pracovního místa pro žalovaného a jeho pracovněprávní vztah před jeho jmenováním do funkce jednatele není v rozporu s tím, co mělo být jeho skutečným obsahem práce a uzavřením pracovní smlouvy s ním bylo pouze „pracovněprávním“ zakotvením výkonu funkce jednatele žalobce, jehož pracovní náplň zcela korelovala s obsahovou náplní jednatele.

6. Soud v rámci zastávaného právního názoru odvolacího soudu provedl dodatečné dokazování dříve označenými důkazy a vzal za prokázané, že žalobce skutečně od roku 2016 spolupracoval s , tituly před jménem, , jméno FO, (dále jen „, tituly před jménem, , jméno FO, “) na projektu „, Anonymizováno, “. Tato skutečnost byla zjištěna nejen z elektronické komunikace mezi žalobcem a , tituly před jménem, , jméno FO, , ale i z elektronických zpráv odesílaných a přijímaných žalobcem osobám, s nimiž byl v obchodním styku v rámci zamýšleného podnikání. Tyto zprávy byly nejdříve rozesílány z běžných adres (@seznam.cz), avšak později již z adresy žalované zřízené právě za tím účelem (, Anonymizováno, ). Z některých zpráv se podává, že již v té době žalobce vystupoval jako „CEO“ (pozn. soudu: podle https://cs.wikipedia.org/ „Chief executive officer /CEO, chief executive/ je v angloamerickém prostředí výkonný ředitel obchodní společnosti a jiných organizací. V akciových společnostech odpovídá post CEO funkci předsedy představenstva. Jde tedy o manažera, který má veškeré jednatelské pravomoci vůči třetím osobám, i veškeré jednatelské pravomoci uvnitř společnosti. Podle českého práva jde o statutární orgán.“). Protože žalobce tuto zkratku používal jak vůči vnitrostátním adresátům, tak i v rámci mezinárodních korespondencí, má soud zato, že žalovaná prokázala existující dohodu na přímé participaci žalobce v rámci zamýšleného podnikání s tím, že žalobce bude dříve či později žalovanou obchodně vést z pozice jednatelské funkce. V opačném případě by jeho označení CEO před vznikem jeho pracovního poměru, resp. před zvolením do funkce jednatele žalované ztrácelo význam. Aktivní činnost žalobce pro žalovanou před vznikem pracovního poměru lze vysledovat také z elektronických zpráv zasílaných si navzájem s , tituly před jménem, , jméno FO, . Jejich přílohami byla např. příprava projektu, úkolů a prezentace projektu , Anonymizováno, -Materiály pro aditivní výrobu, zprávy o výsledcích jednání o místě výroby podnikání apod. Přehlédnout v tomto ohledu nelze ani el. zprávy zasílané žalobcem zahraničním partnerům a el. zprávy, které naopak byly ze strany zahraničních obchodních partnerů adresovány jemu. Jeho aktivní pozice u žalované před vznikem pracovního poměru a jmenování jejím jediným jednatelem je prokazována též korespondencí s obchodním partnerem ohledně loga nově pojmenované firmy , právnická osoba, ., zkráceně , Anonymizováno, ze dne 20. 8. 2017. Za prokázané lze vzít i aktivní činnost žalobce před vznikem jeho státem dotovaného místa v rámci pracovního poměru k žalované, když sám, jak je zjištěno z elektronické zprávy ze dne 22. 4. 2018 odeslané , tituly před jménem, , jméno FO, , jejíž přílohou byla „Žádost o příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání“, v tomto formuláři „vyrobil“ požadované pracovní místo u žalované vyhrazené výlučně pro něj se zamýšleným druhem sjednané práce „manažer projektu“. V tiskopisu pak uvedl nejen požadovanou odbornost a vzdělání uchazeče, ale specifikoval zde i den jeho nástupu do zaměstnání, výši mzdy a zejména druh sjednané práce, která měla být zaměřena na vedení řízení svěřeného projektu, administrativní agendy, organizační a provozní záležitosti, jakož i komunikace s dodavateli, odběrateli, organizacemi a úřady za účelem naplnění stanovených cílů. Jeho pracovní náplní mělo být také sestavení a vedení pracovního týmu, anebo plánování a kontrola plnění úkolů a zakázek, řešení vzniklých problémů. V neposlední řadě byla pracovní činnost žalobce pro žalovanou před vznikem jeho pracovního poměru prokázána i výpovědí svědka , jméno FO, , který měl v rámci své akademické pracovní činnosti dříve spolupracovat s , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož prostřednictvím se měl na jaře 2018 seznámit s žalobcem. Oba si pak následně vyměňovali odborné názory v rámci podnikatelského zaměření žalované a žalobce se již v té době měl prezentovat jako její jednatel. Účastnickým výslechem , tituly před jménem, , jméno FO, , bývalé jednatelky žalované, kterou ve funkci nahradil žalobce, bylo prokázáno, že autorem podnikatelského záměru žalované byl od roku 2016 její manžel. Žalobce byl jejím manželem osloven a požádán, aby na projektu spolupracoval, s čímž souhlasil. Od té doby se aktivně podílel na přípravě a faktické realizaci zamýšleného podnikání. Bývalá jednatelka uvedla, že před odvoláním z funkce a jmenováním do funkce nového jednatele fakticky žádnou aktivní činnost pro žalovanou nerealizovala, jednatelskou funkci zastávala pouze formálně. Společnost se tehdy připravovala na jiný předmět podnikání v rámci podnikatelské vize jejího manžela, s čímž souvisela i změna názvu firmy. Vytvoření státem dotovaného místa byl nápad žalobce, který v tomto směru vše na ÚP vyřídil. Jednatelka dále uvedla, že bylo od počátku záměrem a vůlí jmenovat žalobce jednatelem žalované, aby tak mohl činit veškeré administrativní kroky za žalovanou on sám. Její manžel v té době nemohl být členem obchodního vedení společnosti z důvodu střetu zájmu. V době, kdy byla jednatelkou, byl jediným zaměstnancem společnosti žalobce a tato skutečnost se nezměnila ani po jejím odvolání z funkce a jmenováním žalobce jako jednatele. Vizi předmětu podnikání v oblasti vývoje slitin apod., v účastnické výpovědi potvrdil , tituly před jménem, , jméno FO, , který rovněž uvedl, že v inkriminované době nebyl účasten na obchodním vedení žalované a nebyl ani jejím zaměstnancem. Potvrdil i to, že žalobce byl jediným zaměstnancem žalované, která snad až od roku 2020 přijala zaměstnance do pracovního poměru. Od počátku spolupráce byl předpoklad, že se žalobce stane nejen jednatelem žalované, ale též jejím společníkem. Z důvodu eliminace podnikatelského rizika nechtěl, aby byla jeho manželka nadále jednatelkou žalované, neboť podnikatelský záměr spočíval i v rozhodování s dotačními či úvěrovými penězi, a to v řádech milionů korun. Při dokazování byl dán prostor i žalobci, který byl také jako účastník řízení vyslechnut. Uvedl, že , tituly před jménem, , jméno FO, byl „ve střetu zájmu“, a proto formálně nepůsobil ve společnosti žalované. Jedinou jednatelkou byla jeho manželka do doby, než byl jmenován jednatelem on. Porady s , tituly před jménem, , jméno FO, probíhaly jak v místě bydliště , tituly před jménem, , jméno FO, , tak i u něj doma, společnost tehdy neměla administrativní ani výrobní prostory. Během spolupráce měl přislíbenou účast na podnikání žalované, stal se jejím zaměstnancem, jednatelem a také minoritním společníkem. Skutečnost, že byl v roce 2018 jediným zaměstnancem žalované, nebyla sporná. Ačkoliv žalobce sdělil, že za žalovanou před vznikem pracovního poměru „navenek“ nejednal, bylo jeho tvrzení vyvráceno sdělením , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho jednání vyplývá i z obsahu elektronické korespondence, v níž se již tehdy označoval jako CEO. Rovněž , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdil, že již na jaře v roce 2018 žalobce uváděl, že je jednatelem žalované. Sdělení žalobce, že se po jeho jmenování jednatelem nezměnila dosavadní náplň práce, koresponduje se sdělením , tituly před jménem, , jméno FO, . Uvedené tvrzení tak lze rovněž považovat za nesporné.

7. Z výpisu obchodního rejstříku vyplývá, že žalovaná byla původně od roku 2014 zapsána v obchodním rejstříku pod firmou , právnická osoba, , až do , datum, , kdy došlo ke změně firmy na , právnická osoba, . Předmět podnikání zůstal zápisem nepozměněn jako výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Původními společníky žalované byli , tituly před jménem, , jméno FO, a třetí osoby. , tituly před jménem, , jméno FO, byl vždy společníkem s většinovým vkladovým podílem. Aktuálními společníky žalované jsou , tituly před jménem, , jméno FO, s podílem ve výši 80 % a žalobce v rozsahu podílu 20 %. V době od , datum, do , datum, byla jedinou jednatelkou žalované , tituly před jménem, , jméno FO, a v době od , datum, do , datum, pak žalobce s tím, že ode dne , datum, byl do funkce dalšího jednatele zvolen , tituly před jménem, , jméno FO, . Ten vykonává funkci jednatele dosud, žalobce byl z funkce jednatele odvolán ke dni , datum, . Popsané změny v obchodním rejstříku byly ve vztahu k osobě žalobce učiněny na podkladě Notářských zápisů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Žalobce byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, s druhem sjednané práce „manažer projektu“, s místem výkonu práce v místě jeho bydliště. Smlouva je podepsána žalobcem jako zaměstnancem a , tituly před jménem, , jméno FO, za zaměstnavatele. Pracovní poměr s žalobcem byl rozvázán jeho okamžitým zrušením listinou ze dne 9. 2. 2022, doručenou žalobci dne 4. 4. 2022; za žalovanou tento právní úkon učinil , tituly před jménem, , jméno FO, , jednatel.

8. Soud provedeným dokazováním zjistil, že žalobce spolu s , tituly před jménem, , jméno FO, od roku 2016 připravovali podnikatelský plán pozdějšího předmětu podnikání žalované v oblasti výzkumu a výroby neželezných slitin. Jednalo se o záměr tzn. startup společnosti, jejíž činnost bude souviset s dotačními projekty a programy, o něž se bude žalovaná ucházet. „Autorem“ podnikatelské vize, resp. faktického záměru a zamýšlené obchodní činnosti žalované byl , tituly před jménem, , jméno FO, . Sám však v roce 2018 nebyl jako „autor“ tohoto podnikatelského záměru do jeho realizace např. z pozice jednatele žalované anebo vrcholového zaměstnance formálně zapojen, zřejmě pro jeho „střet zájmů“ se shodným oborem činnosti, v němž tehdy pracoval. Během přípravy zamýšleného podnikatelského záměru , tituly před jménem, , jméno FO, a žalobce neměla společnost žádné zaměstnance. Jedinou jednatelkou byla v té době , tituly před jménem, , jméno FO, , která však výkon funkce vykonávala spíše formálně, společnost v té době neměla faktické sídlo podnikání a ani výrobní prostory. Žalobce v té době veškeré aktivity související s podnikáním žalované realizoval z domova. Tyto aktivity žalobce spočívaly např. ve změně názvu firmy žalované, obstarávání výrobního místa či sídla společnosti, jednání s obchodními partnery atp. Žalobce veškeré pracovní úsilí předem konzultoval s , tituly před jménem, , jméno FO, , který však v té době nebyl ve společnosti žalované fakticky angažován, nebyl jejím jednatelem a ani zaměstnancem. Žalobce prokazatelně již před vznikem pracovněprávního vztahu k žalované běžně v obchodním styku, při kterém za žalovanou vystupoval, používal označení CEO anebo se označoval jako jednatel (např. před , tituly před jménem, , jméno FO, ). Žalobci ke dni , datum, vznikl k žalované pracovněprávní vztah založený pracovní smlouvou s druhem sjednané práce „manažer projektu“. Obsah pracovní činnosti manažera projektu definoval žalobce sám, a to jako autor tiskopisu žádosti o státní podporu vzniku tohoto pracovního místa před tím, než byl tiskopis jednatelkou žalované odeslán na příslušnou pobočku úřadu práce. Ačkoliv měla být jeho pracovní činnost zaměřena na vedení a řízení svěřeného projektu, administrativní agendy, organizační a provozní záležitosti a dále na komunikaci s dodavateli, odběrateli, organizacemi a úřady za účelem naplnění stanovených cílů, nebylo zjištěno, že by žalovaná právě pracovníka s tímto druhem sjednané práce poptávala a z důvodu potřeb zaměstnavatele musela zaměstnat. Rovněž nebylo v řízení zjištěno, že by kdy žalobce po vzniku pracovního poměru sestavil a vedl pracovní tým. Veškeré pracovní aktivity žalobce před vznikem pracovního poměru, po jeho vzniku anebo po jeho jmenování jednatelem žalované, zůstaly nezměněny. Tyto nadále spočívaly v dosavadní nezměněné podobě, tzn. v „papírovém zpracování projektu“ (jak žalobce v řízení upřesnil). Ke dni jmenování žalobce jednatelem a po jeho jmenování do funkce jednatele neměla žalovaná žádné jiné zaměstnance. Na základě shora popsaných skutečností proto soud dospěl k závěru, že žalovaná prokázala své tvrzení o tom, že od počátku obchodní spolupráce mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a žalobcem byla dohoda o pozdějším jmenování žalobce do funkce jednatele, přičemž pracovní smlouva s ním byla uzavřena nikoliv z důvodu potřeby žalované, ale za účelem získání státní dotace na zřízené pracovní místo. Jestliže se žalobcova pracovní náplň po jeho jmenování jednatelem žalované nezměnila a jeho pracovní aktivity ve společnosti bez zaměstnanců a s jednočlenným obchodním vedením zůstala shodná, lze uzavřít, že jeho pracovně právní vztah založený smlouvou ze dne , datum, zanikl současně s jeho jmenováním do funkce jednatele ke dni , datum, .

9. Podle § 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění (dále jen „zákoník práce“) tento zákon upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními.

10. Podle § 2 zákoníku práce, závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně, musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

11. Podle shora popsané právní úpravy plyne, že má-li být vztah mezi dvěma subjekty považován za pracovněprávní, musí se jednat o vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jehož předmětem je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, výlučně osobně zaměstnancem pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém pracovním místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Jedině, jsou-li splněny všechny tyto předpoklady, jedná se o pracovní vztah, na který se vztahuje režim zákoníku práce.

12. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svou pracovní činnost dle sjednané pracovní náplně, kterou definoval sám pro pracovní pozici „manažer projektu“ v žádosti o státní dotaci na zřízené pracovní místo od Úřadu práce a kterou vykonával před vznikem pracovního poměru k žalované, po jeho vzniku na základě smlouvy a v níž byl s ním sjednán druh vykonávané a státem dotované práce na pozici „manažer projektu“, vykonával tuto stále stejně bez ohledu na uzavřený pracovněprávní vztah či jmenování do funkce jednatele. Z těchto důvodů má soud za to, že náplň práce, kterou žalobce vykonával beze změny bez ohledu na zastávanou pozici (pracovněprávní, obchodněprávní) byla náplní, k jejíž činnosti byl povolán jednatel žalované, a nikoliv její zaměstnanec, kterého nebylo potřeba pro tuto činnost zaměstnávat. Pokud žalobce v řízení tvrdil, že veškeré podnikání a rozhodování bylo podřízené , tituly před jménem, , jméno FO, , nelze tuto skutečnost vyloučit. Na druhou stranu to byl pouze žalobce, kdo byl v době výkonu funkce jednatele žalované jediným zástupcem žalované, kterému tak bylo svěřeno její obchodní vedení. Břímě rozhodování o obchodní či výrobní strategii podnikatele tak leželo na žalobci a pro případ, že byl v tomto směru ovlivněn jinou osobou, bylo to pouze z důvodu na jeho straně a na jeho odpovědnost.

13. Soud dospěl k závěru, že pracovní poměr žalobce zanikl v souvislosti s jeho jmenováním do funkce jednatele žalované. Protože se v důsledku jmenování žalobce do funkce jednatele žalované změnil pracovněprávní vztah žalobce žalované na vztah obchodněprávní, měl by žalobce, domáhal-li se určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením, tvrdit a prokázat naléhavý právní zájem na takovém určení, protože ustanovení § 72 zákoníku práce, ve kterém je naléhavý právní zájem dán přímo ze zákona, dopadá pouze na pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Žalobce však v řízení ani po poučení o této procesní povinnosti netvrdil a neprokázal naléhavý právní zájem na určovací žalobě podle § 80 o. s. ř., a proto nezbylo než žalobu zamítnout.

14. S ohledem na vyslovený právní názor soud již nečinil žádná další dílčí zjištění z provedených důkazů, neboť listiny vztahující se k okamžitému zrušení pracovního poměru by byly pro posouzení žaloby irelevantní, pročež nemohly nastat v nich zamýšlené právní účinky a stejně tak nebylo nutné zmiňovat např. dodatky k pracovní smlouvě žalobce anebo jeho mzdové výměry, neboť dodatky k pracovní smlouvě nemohly být uzavřeny poté, co jeho pracovní poměr zanikl. Z důvodu zániku pracovněprávního vztahu žalobce k žalované v roce 2018 nebylo proč zjišťovat ani rozsah pracovních úkolů, které měli v roce 2021 po něm převzít zaměstnanci , jméno FO, a , jméno FO, . Z toho důvodu soud jejich výslechy jako svědků nerealizoval, když navíc jejich pracovní náplň, pokud by bylo třeba její objasnění, by soud zjistil z jejich pracovních smluv, které byly k důkazu také poznačeny. Co se týká navržených svědků , jméno FO, a , jméno FO, , má soud za to, že by se jednalo o důkazy nadbytečné, pročež aktivní vstupování žalobce jménem žalované před vznikem jeho pracovního poměru bylo dostatečně prokázáno. , jméno FO, se navíc dlouhodobě zdržuje v zahraničí, a proto by realizace jejího výslechu byla značně komplikovaná.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35 797,85 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč za odvolání proti rozsudku a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 7. 11. 2022, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu (účast na jednání nalézacího soudu) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 11. 2022, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (odvolání proti rozsudku nalézacího soudu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 1. 12. 2022, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu (účast na jednání odvolacího soudu) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 3. 2023, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření na výzvu soudu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 31. 5. 2023, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu (účast na jednání nalézacího soudu) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 11. 2023, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (odvolání proti rozsudku nalézacího soudu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 12. 2022, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu (účast na jednání odvolacího soudu) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 6. 2024 a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu (účast na jednání nalézacího soudu) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 31. 10. 2024 včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 732,11 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 11. 2022 náhrada 897,33 Kč za 75 ujetých km v částce 497,33 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,1 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 11. 2023 náhrada 895,78 Kč za 75 ujetých km v částce 495,78 0Kč (34,40 Kč za litr paliva dle pokladního dokladu o nákupu PHM ze dne 6. 11. 2023 - viz č. l. 131 spisu, při průměrné spotřebě 4,1 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 31. 10. 2024 náhrada 939 Kč za 75 ujetých km v částce 539 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 932,11 Kč ve výši 5 865,74 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně. Advokátu nenáleží nárok na cestovné k soudu dne 31. 10. 2024, neboť toho dne se žádné soudní jednání ve věci nekonalo (v písemném vyčíslení nákladů řízení došlo zřejmě k formální nesprávnosti).

16. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1, věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení pak soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.