26 C 148/2018

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů

I. Do vlastnictví žalobce se přikazují nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] – [část obce], u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce], mj. pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, v obecné ceně [částka], zůstatky na bankovních účtech vedených na jeho jméno u [právnická osoba] [bankovní účet] ve výši [částka], u [právnická osoba] [číslo] ve výši [částka], u [právnická osoba] [bankovní účet] ve výši [částka], vše ve výši [částka] a dále motocykl [tovární značka] [typ], osobní motorové vozidlo [tovární značka] [typ] a [vozidlo] [tovární značka] [typ], vše v hodnotě [částka], jakož i soubor movitých věcí představující vybavení rodinné domácnosti v hodnotě [částka].

II. Řízení se zastavuje co do nároku na vypořádání souboru věcí ([anonymizováno]) v hodnotě [částka] umístěných v [obec] na ul. [ulice].

III. Žaloba se v rozsahu nároku na vypořádání bytového zařízení domu na ul. [ulice] v [obec] v hodnotě [částka], zamítá.

IV. Žaloba se v rozsahu nároku na vypořádání vnosů žalobce do společného jmění účastníků a představující jeho výlučný majetek ve výši [částka] zamítá.

V. Do vlastnictví žalované se přikazují nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] ve [obec], zapsané u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce], mj. pozemek parc. č. St. [číslo] -zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemky parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] orná půda, parc. [číslo] orná půda, parc. [číslo] orná půda, parc. [číslo] zahrada, v obecné ceně [částka], zůstatky na bankovních účtech na její jméno u [právnická osoba] č. [bankovní účet] ve výši [částka], u [právnická osoba], na„ osobním“ účtu č. [bankovní účet] ve výši [částka] a na„ vkladovém“ účtu č. [bankovní účet] ve výši [částka] a na vkladovém účtu u [právnická osoba] č. [bankovní účet] ve výši [částka], vše ve výši [částka] a dále [označení stroje] [anonymizováno] [tovární značka], [typ] [anonymizováno] [číslo] a [vozidlo] [tovární značka] [anonymizováno] v hodnotě [částka], vše pak v hodnotě [částka].

VI. Žalobce je povinen zaplatit na vypořádací podíl žalované částku [částka] do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Soud žádnému z účastníků nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhal se žalobce soudního rozhodnutí, jímž by bylo vypořádáno společné jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který dne [datum rozhodnutí] nabyl právní moci. Předmětem vypořádání pak učinil nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] ve [obec], konkr. pozemek par. č. St [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a dále pozemky parc. [číslo] – zahrada, parc. [číslo] orná půda, parc. [číslo] – orná půda, parc. [číslo] – orná půda a parc. [číslo] – zahrada, které byly oceněny znalcem v obecné ceně na částku [částka] (dále také jen nemovitosti v [obec]). Dále učinil předmětem vypořádání nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] – [část obce], konkr. pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, kteréžto nemovitosti byly znalcem oceněny v obecné ceně na částku [částka] (dále také jen nemovitosti v [obec]). V žalobě dále navrhnul vypořádat zůstatky na účtech u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na jméno [celé jméno žalobce] a na jméno [celé jméno žalované], u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na jméno [celé jméno žalované] a totéž u [bankovní instituce] [anonymizováno]. Celková výše hodnoty zatím nevypořádaného společného jmění manželů [příjmení] činí dle žalobce [částka], avšak bylo zapotřebí též vypořádat tzv. vnosy žalobce ve výši [částka], kteréžto finanční prostředky obdržel během manželství s žalovanou darem od své [rodinný příslušník] [jméno] [příjmení] a jejího [rodinný příslušník] [jméno] [příjmení]. Konečně požadoval vypořádání i věcí movitých, mj. souboru bytového zařízení domu na ulici„ [ulice]“, kde měli účastníci poslední společné bydliště, které pro tento účel ocenil částkou [částka], dále [soubor věcí] [anonymizováno] nacházejícího se tamtéž v hodnotě [částka], dále pak [označení stroje] [anonymizováno] [tovární značka] v ceně [částka], [vozidlo] [tovární značka] [anonymizováno] v ceně [částka], [vozidlo] [tovární značka] [anonymizována dvě slova] v ceně [částka], motocykl [tovární značka] [anonymizováno] v ceně [částka], osobní vozidlo [tovární značka] [anonymizována dvě slova] v ceně [částka] a [vozidlo] [tovární značka] [anonymizováno] v ceně [částka] Tyto věci požadoval vypořádat tak, že nemovitosti v [obec] by měly připadnout žalované, nemovitosti v [obec] žalobci, bytové zařízení na ulici [ulice] a [soubor věcí] tam umístěné, jakož i [označení stroje] [tovární značka], [vozidlo] [tovární značka] [anonymizováno], [vozidlo] [tovární značka] [anonymizována dvě slova] a [tovární značka] [anonymizováno] by měly připadnout rovněž žalované. Ostatní v žalobě označený majetek by měl být přikázán žalobci. S ohledem na hodnotu vypořádávaného majetku a vnosů do masy SJM z jeho strany by mu měla žalovaná vyplatit na vypořádací podíl ještě částku ve výši [částka].

2. Žalovaná proti podané žalobě na vypořádání SJM nic nenamítala, ovšem u některých položek uvedla, že výše jejich cen tak, jak je ocenil žalobce, jsou nereálné, a dále navrhla, aby byly u peněžních ústavů zjištěny stavy na žalobcem specifikovaných účtech ke dni [datum], kdy manželé ukončili společné vedení domácnosti. Dále učinila předmětem vypořádání úspory na účtech [bankovní instituce] [anonymizována dvě slova] a [bankovní instituce] [anonymizováno] na jméno žalobce od [datum] a souhlasila s tím, že do společného jmění manželů nenáleží žádné závazky. Nesouhlasila s vypořádáním„ souborů“ věcí označených žalobcem a umístěných na ul. [ulice] v [obec], pročež má-li žalobce zájem na jejich vypořádání, má tyto věci konkretizovat. Rozdělení věcí pak navrhla mírně odlišně od žalobce a uvedla, že nemá zájem na přikázání nemovitostí v [obec] do jejího vlastnictví.

3. U přípravného jednání účastníci doplnili svá tvrzení, žalobce„ vypustil“ žalobní požadavek na vypořádání souboru [věcí] v obecné ceně [částka] a byl poučen o tom, aby ve stanovené lhůtě soudem doplnil žalobní tvrzení stran předmětu žaloby a označil důkazy na jejich podporu. Žalovaná zpochybnila výši vnosů žalobce do masy SJM ve výši [částka], když připustila tyto vnosy pouze ve výši [částka]. Opětovně poukázala na jí nedovolené jednání žalobce, který v manželství poté, co účastníci spolu přestali hospodařit a manžel odešel ze společného bydliště, provedl výběry společných finančních prostředků z bankovního účtu, které měl následně použít pro svou potřebu. I žalovaná byla poučena o nutnosti doplnění procesní obrany a označení důkazů ve stanovené lhůtě.

4. Soud z účastnických podání, jejich tvrzení a listinných důkazů, jakož i shodných nesporných skutečností vzal za zjištěné, že SJM účastníků zaniklo jejich rozvodem ke dni [datum] a že do jejich zatím nevypořádaného SJM patří všechny nemovité a movité věci označené v žalobě, jakož i bankovní účty, které pro ten účel označili. Za nesporné vzal též zjištění, že znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byla stanovena obecná cena nemovitostí v [obec] částkou [částka] a znaleckým posudkem [celé jméno znalkyně] ze dne [datum] byla stanovena obecná cena nemovitostí v [obec] částkou [částka]. Takto stanovené obecné ceny předmětných nemovitostí učinili účastníci řízení ke dni rozhodnutí soudu za nesporné. Jako výchozí a nesporné označili účastníci také obecné ceny movitých věcí, jež byly předmětem vypořádání SJM, konkr. [vozidel] [tovární značka] [anonymizována dvě slova], [tovární značka] [anonymizováno], [tovární značka] [anonymizováno], [tovární značka] [anonymizována dvě slova], vozidla [tovární značka], vše ve výši obecné ceny [částka]. Protože nebyla ze strany žalobce složena záloha na důkaz stran obecné ceny [označení stroje] [tovární značka], nebylo možné hodnotu stroje objektivizovat znaleckým posudkem. Obecná cena tohoto stroje proto činí [částka], jak jí stanovila žalovaná, pročež žalobce neunesl důkazní břemeno o tvrzené ceně tohoto stroje ve výši [částka]. Všechny k vypořádání označené věci movité jsou v obecné ceně [částka]. Za nesporný a prokázaný lze označit i dar [jméno] [příjmení] ve prospěch obou manželů ve výši [částka]. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek] a k. ú. [obec] – [část obce] soud zjistil, že účastníci nabyli smlouvou kupní ze dne [datum] nemovitosti v [obec], právní účinky vkladu těchto nemovitostí nastaly dne [datum]. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] ve [obec] soud zjistil, že účastníci nabyli [způsob nabytí] ze dne [datum] do SJM nemovitosti v [obec] [anonymizována dvě slova].

5. Soud provedl dokazování účastníky označenými důkazy, přičemž ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], [rodinný příslušník] žalobce, zjistil, že tato od roku [rok] do roku [rok] měla darovat výlučně svému [rodinný příslušník] částku celkem [částka]. Ta sestávala z částky darované v roce [rok] [částka] tis. Kč, která měla být použita na opravu nemovitostí v [obec]. Zbylá část darovaných peněz v období let 2013 2017 pak měla být synem použita na opravu nemovitostí v [obec] Tyto peníze pocházely z jejího bankovního účtu. Její [rodinný příslušník], [jméno] [příjmení], který byl ve věci rovněž vyslechnut jako svědek uvedl, že oba účastníky řízení obdaroval v roce [rok] částkou [částka], kterážto měla být použita na opravu střechy. Po roce [rok] předal žalobci částku okolo [částka], přičemž tato částka měla být účelově použita jako investice do nemovitostí v [obec] Tyto peníze měl darovat žalobci v době, kdy již manželé [příjmení] netvořili manželské společenství. I on uvedené prostředky získal výběrem ze svých účtů. Soud vzal dále z výpisu z účtu č [číslo] na jméno [jméno] [příjmení] za prokázané, že ke dni [datum] měla majitelka na účtu kladný zůstatek [částka]. Tuto částku bylo možné z účtu čerpat do [datum] Částku [částka] tis. Kč vybrala majitelka z tohoto účtu dne [datum]. Při skončení penzijního spoření měla [jméno] [příjmení] ke dni [datum] na účtu částku [částka], jak soud zjistil z výměru jednorázového vyrovnání. Z výpisu z účtu č [číslo] na jméno [jméno] [příjmení] byl zjištěn ke dni [datum] výběr částky v hotovosti [částka] a ze Sdělení [bankovní instituce] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] ze dne [datum], že zůstatek na účtu č. … [číslo] na jméno [jméno] [příjmení], byl [částka]. Za uvedené období měla [jméno] [příjmení] na svých bankovních účtech kladný zůstatek nejméně ve výši [částka]. Ze sdělení [označení fondu] [anonymizováno] ze dne [datum] byl zjištěn kladný zůstatek ze smlouvy o penzijním připojištění [jméno] [příjmení] ve výši [částka]. K samotným rekonstrukčním pracím na společném majetku, do nichž měly být investovány výlučné finanční prostředky žalobce získané darem od [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], žalobce neoznačil žádný důkaz a ani od samotných dárců nebylo přesně zjištěno, zda, kdy a na jaké konkrétní účely měly být poskytnuté finanční dary použity.

6. Pokud se týká účtů u bank rovněž účastníky označených k vypořádání SJM, tak na účtech vedených na jméno žalobce byl ke dni právní moci rozvodového rozsudku zjištěn u [bankovní instituce] [příjmení] zůstatek ve výši [částka], u [bankovní instituce] [anonymizována dvě slova] zůstatek ve výši [částka] a u [bankovní instituce] kladný zůstatek ve výši [částka], celkem tak [částka]. Na účtech žalobkyně pak byl ke stejnému datu zjištěn zůstatek u [bankovní instituce] [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], u [bankovní instituce] na„ osobním“ účtu (č. … [číslo]) [částka] [anonymizováno] a na jejím„ vkladovém“ účtu (č. … [číslo]) u stejné banky ve výši [částka]. Na účtu vkladovém u [bankovní instituce] [anonymizována dvě slova] byl zjištěn zůstatek ve výši [částka], celkem tak [částka]. K datu právní moci rozsudku o rozvodu manželů [příjmení] byl na bankovních účtech účastníků kladný zůstatek v celkové výši [částka].

7. Na účtu č. … [číslo] vedeného na jméno žalobce u [bankovní instituce], který byl zrušen ke dni [datum], tedy přede dnem rozvodu účastníků, činil zůstatek na tomto účtu ke dni [datum] ve výši [částka]. Na účtu č. … [číslo] vedeného rovněž u stejného bankovního domu na jméno žalobce (vkladní knížka) činil kladný zůstatek [částka], ovšem tento účet nebyl žádným z účastníků učiněn předmětem vypořádání SJM, tudíž ke kladnému zůstatku na něm není v tomto řízení přihlíženo. K možným výběrům společně naspořených finančních prostředků ze strany žalované z účtu vedeného na její jméno x [bankovní instituce] č [číslo] bylo Výpisem z účtu zjištěno, že ke dni [datum] činil zůstatek na tomto účtu ve výši [částka], ke dni [datum] ve výši [částka] a ke dni [datum] [rok] (PM rozsudku o rozvodu manželství) ve výši [částka]. Za dobu od [datum] do [datum] byl proveden výběr hotovosti z tohoto účtu ve výši [částka]. Ze Sdělení zaměstnavatele žalované soud zjistil, že na tento účet poukazoval žalované její mzdu. Jestliže účastníci ukončili společné soužití v lednu či únoru [rok] a nebyla tvrzena existence dalšího běžného účtu žalované, nelze výběry z účtu žalované v době od ledna [rok] do rozvodu s žalobcem v uvedené výši považovat za žalobcem tvrzené (či předpokládané) nakládání se společnými prostředky jedním z manželů v rozporu s běžnou správou tohoto majetku. Jestliže žalobce v době trvání SJM zrušil ke dni [datum] bankovní účet, ze kterého použil pro vlastní potřebu částku [částka], lze uzavřít, že oba manželé použili pro sebe obdobnou výši peněz, které pocházely z jejich úspor, a že jejich individuální finanční potřeby v té době byly skoro shodné. Tyto finance ve výši [částka] jsou proto považovány za spotřebované oběma účastníky během manželství a není možné tyto peníze v tomto řízení vypořádat.

8. Stran tvrzení žalobkyně, že žalovaný v rozporu s běžnou správou majetku v SJM nakládal před rozvodem s uspořenými finančními prostředky na účtu vedeném pro žalobce č [číslo] u [bankovní] [instituce], neboť k takovému právnímu jednání žalobce nedala souhlas, zjistil soud z Výpisu z tohoto účtu, že ke dni [datum] činil kladný zůstatek na tomto účtu částku [částka] a ke dni [datum] kladný zůstatek ve výši [částka]. Za předmětné období bylo z tohoto účtu vyčerpáno celkem [částka], když nejintenzivnější výběry byly žalobcem provedeny v době od [datum] do [datum], kdy z bankomatů vybíral různé částky, konkr. dne [datum] učinil výběr částky [částka], v době od [datum] do [datum] učinil výběr celkem částky [částka], v době od [datum] do [datum] učinil výběr celkem částky [částka], v době od [datum] do [datum] učinil výběr celkem částky [částka], dne [datum] učinil výběr částky [částka], dne [datum] učinil výběr částky [částka] a dne [datum] učinil výběr rovněž částky [částka]. V té době bylo z předmětného účtu vyčerpáno celkem [částka]. Žalobce k výběrům z tohoto účtu uvedl, že část peněz použil na nákup materiálu na rekonstrukci nemovitostí v [obec], na vybavení domu v [obec] a část peněz měl použít pro svou potřebu, neboť společnou domácnost s žalovanou opustil„ narychlo“ a bez osobních věcí. Část peněz měl použít i na nářadí potřebné k rekonstrukci nemovitostí v [obec], nic bližšího však již v tomto směru tvrzeno a prokazováno nebylo. Žalobce ani na podporu svých tvrzení, že část peněz použil pro nákup věcí osobní povahy, neoznačil žádný důkaz. Jeho tvrzení v tomto směru proto zůstala neprokázána. K prokázání tvrzení, že převážnou část peněz z účtu použil na zařízení nové domácnosti v nemovitostech v [obec] a na rekonstrukční práce v tomto domě žalobce navrhnul, aby byl do řízení přibrán znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady pro stavby, který by měl objektivizovat tvrzené rekonstrukční práce. Poukázal současně na to, že se tvrzené investice zajisté projevily v obecné ceně [označení obce] nemovitostí, které pro účely vypořádání SJM objektivizovala znalkyně [příjmení]. Tvrzené rekonstrukce a nákup materiálu na ně byl zajišťován žalobcem, ve většině případů, aniž by k nim pořizoval doklady. Na materiál a nástroje vynaložil částku [částka], na vybavení RD na ul. [ulice] V [obec] pak částku [částka].

9. Žalovaná v reakci na tvrzení žalobce, že použil společné prostředky k vybavení domácnosti, učinila předmětem vypořádání tyto movité věci pořízené za tvrzenou částku [částka]. U jednání se oba účastníci shodli na tom, že předmětem vypořádání budiž obecná cena těchto zařizovacích předmětů ve výši 40 % z jejich pořizovací ceny. Tato částka ponížená o amortizaci ve výši 60 % je tedy ve výši [částka]. [Movitá věc] [anonymizováno], na jejíž pořízení zaplatil žalobce zálohu ve výši [částka], byť po zániku manželství, ovšem z nevypořádaných společných úspor, lze považovat za součást nemovitostí v [obec] jako věci hlavní. Cena [movitá věc] [anonymizováno] je proto zohledněna v celkové ceně RD v [obec].

10. Ze znaleckého posudku do řízení přibrané znalkyně [titul] [jméno] [příjmení] a jeho doplnění do protokolu u ústního jednání (dále také jen ZP), vzal soud za prokázaná částečná tvrzení žalobce stran použitých společných finančních prostředků před jejich vypořádáním do rekonstrukce nemovitostí v [obec] a to i přesto, že žalovaná setrvávala na svých stanoviscích, že nebylo potřebné tam měnit např. zdroje tepla, pročež dům byl jimi vybaven již dříve a k topení se již topidla používala, že by žalobce zajisté neprováděl rekonstrukční práce bez vystavení dokladů, a proto pro jejich absenci není možné tyto práce prokázat, nebo že některé doklady prokazující nákup nějakého zboží (např. vstupní dveře) nejsou vystaveny na jméno žalobce, popř. nebylo prokázáno, že by rekonstrukce byly skutečně provedeny v roce [rok]. Z černobílých fotografií, které žalovaná označila k důkazu, a byly pořízeny v roce [rok] v interiéru nemovitostí v [obec], se zjišťuje, že se tehdy jednalo spíše o nezařízený dům v rekonstrukci. Z fotografií je patrná prkenná podlaha v jedné z místností domu, což žalovaná sama na fotografii poznamenala. Ze ZP [titul] [příjmení] se podává, že se doklad na částku [částka] vztahuje k podlahové krytině [označení krytiny]. Její existenci v minulosti žalovaná netvrdila a musela být proto pořízena až po manželském rozchodu účastníků. Tato podlahová krytina pokrývá celkem 56,50 m2 obytné plochy domu. Při nákladech na položení [označení krytiny] [anonymizováno] ve výši [částka] 1 m2 podle ZP [titul] [příjmení] a uvedené plochy, činily by práce na položení celkem [částka]. Protože bylo nutné krytinu odnést do patra domu, je nutné tuto částku navýšit o [částka] za vynesení materiálu, jehož hmotnost nepřekročila 1 tunu. S ohledem na uvedené žalobce prokázal investice do obstarání a položení podlah ve výši [částka]. Podlahy [označení krytiny] lze považovat jako příslušenství RD jako věci hlavní. Jestliže žalobce tvrdil, že v domě realizoval malování, z černobílých fotografií poskytnutých žalovanou se podává, že malování nejméně kuchyně v interiéru domu proběhlo v roce [rok]. Lze objektivně pochybovat, zda bylo nutné v roce [rok] bytové prostory RD opětovně malovat. Za situace, kdy žalobce netvrdil stran malování vnitřku domu žádných konkrétností, tzn. kdy, kdo a které části RD v roce [rok] vymaloval, čímž by vyloučil, že znalkyně [celé jméno znalce] neshlédla při prohlídce domu výmalbu z roku [rok], když navíc k tvrzeným nákladům na malování v roce [rok] neexistuje žádný doklad, má soud za to, že tvrzené investice nejsou v tomto směru prokázány. Naopak je možné přisvědčit žalobcovu tvrzení o pořízení vchodových dveří polské provenience, které po přepočtu koruna/zlotý, pořídil za částku [částka] Tyto jsou instalovány v nemovitosti v [obec] a lze konstatovat, že tyto dveře jsou součástí RD jako věci hlavní. Žalobce dále tvrdil vydání peněz na rekonstrukci dvou komínů. Jeden komín slouží pro odvod spalin z plynového kotle ústředního topení umístěného ve sklepě domu a jeden komín pro odvod spalin z krbových kamen umístěných v interiéru bytové části domu. K těmto pracím neexistují doklady. Ačkoliv znalkyně [titul] [příjmení] potvrdila v ZP existenci plynového kotle a krbových kamen a tedy i pravděpodobně vyvložkované komíny k těmto zdrojům tepla, má soud za to, že tvrzené investice ve výši cca 80 tis. Kč ze společných peněz žalobce neprokázal. Jestliže již v roce [rok] byl v domě, jak tvrdila žalovaná a žalobce proti těmto tvrzením nijak nebrojil, plynový kotel ve sklepě a byl umístěn na komíně, musel být jeho provoz, byl-li tehdy tento kotel zrevidován, jeho provoz možný pouze v případě, že výpusť spalin vedla do vyvložkovaného komína. I při případné následné výměně kotle, pokud byl zachován jeho druh (plynový) a nejednalo by se např. o kotel plynový kondenzační, mohl být používán komín s původní komínovou vložkou. Jestliže žalobce nic bližšího v tomto směru neuvedl a existuje zde navíc k důkazu čtená faktura [číslo] ze dne [datum] vystavená fy [právnická osoba] na vyvložkování komínu nemovitosti na ul. [ulice a číslo] v [obec], má soud za to, že při absenci jakéhokoliv jiného dokladu prokazujícího nové vložkování komínu, nebyl zde žalobce úspěšný v prokazování vložených investic. Žalobce tvrdil vložené investice i do plynového kotle. Znalkyní [titul] [příjmení] v ZP byla potvrzena jeho existence v RD v [obec]. I když nebylo znalkyní předně zjištěno, od kdy byl kotel [značka] v RD účastníků instalován a od kdy byl zahájen jeho provoz, bylo z faktury [číslo] vystavené OSVČ [jméno] [příjmení], zjištěno, že dne [datum] vyúčtoval žalobci částku [částka] za montáž plynového kotle. Bez ohledu na procesní obranu žalované, že kotel byl v domě instalován již dříve, má soud za prokázané, že tato částka ze společných prostředků ve výši [částka] byla žalobcem do RD, jako do věci hlavní, investována. Co se týče tvrzeného vložkování komínu na tuhá paliva určeného pro krbová kamna, ani zde žalobce neprokázal, že by do těchto prací investoval. Znalkyně [titul] [příjmení] nezjistila, zda je tento komín fakticky nerezovou (anebo jinou) vložkou vyvložkován. V písemném vyhotovení znaleckého posudku a jeho doplnění u ústního jednání pouze uvedla, že z důvodu faktické existence [anonymizováno] krbových kamen napojených na tento komín má za to, že vyvložkování komína ke kamnům na pevná paliva by mělo být provedeno. Žalovaná označila a předložila k důkazu fotografii krbu na pevná paliva, která existovala v domě v době, kdy jej společně s žalobcem obývala. Žalobce netvrdil, že by nová kamna měla být připojena na komín v jiné místnosti a pouze uvedl, že z důvodu vyššího výkonu kamen bylo nutné komín„ převložkovat“. Lze tedy vyjít z toho, že nová kamna, o nichž bude popisováno níže, jsou napojeny na tentýž komín, a protože žalobce k tvrzeným investicím spojeným s vložkováním tohoto komínu neoznačil žádný jiný důkazní prostředek (např. doklad o revizi spalinové cesty, evidenční štítek apod.), za situace, kdy ani znalkyně jednoznačně nepotvrdila existenci komínové vložky pro krbová kamna, nepodařilo se žalobci tvrzené investice ve výši [částka] prokázat. Byť se z již zmíněné fotografie podává, že se v bytové části předmětného RD v [obec] již v minulosti nacházela krbová kamna, ze ZP [titul] [příjmení] je zjištěno, že byla do nemovitosti instalována kamna [anonymizováno] provenience [značka] [anonymizováno]. Žalovaná netvrdila dřívější existenci těchto kamen, proto, bez ohledu na příp. potřebu jejich výměny, žalobce prokázal investici na jejich pořízení ve výši [částka]. Tato částka byla objektivizována zmíněným ZP. Ačkoliv lze zřejmě s menšími obtížemi uvedená kamna vyjmout z komínové zděře, lze mít za to, že pokud jsou na komín připojená a používána jako jeden z alternativního zdroje topení v RD, jedná se o součást RD jako věci hlavní (koneckonců i plynová kamna lze považovat jako součást věci hlavní). Žalobce stvrzenkou o zaplacení částky [částka] dne [datum] za„ instalaci internetu“ prokázal náklady na zřízení této služby u spol. [název] [obec] a proto, že znalkyně [titul] [příjmení] ve svém ZP uvedla, že bezdrátový internet je v domě realizován prostřednictvím nutně na komíně umístěné antény a kabelového svodu, přičemž nejméně cena antén se v roce [rok] pohybovala na trhu řádově v částkách cca 3,5 – 5 tis. Kč, lze mít za to, že žalobce prokázal i náklad ze společných prostředků na pořízení internetu v domě ve výši [částka]. Ze ZP [titul] [příjmení] se zjišťují existentní zateplovací práce polystyrénovými deskami podhledu schodiště, konkr. při použití polystyrenových desek o různém průměru 1, 2 a 3 cm. Ze ZP není zjištěno, kdy konkrétně byly uvedené práce vyhotoveny. Za situace, kdy žalovaná tvrdí a tato tvrzení nejsou žádným žalobcovým argumentem zpochybněna či vyvrácena označeným důkazním prostředkem, že žalobce tyto práce provedl svépomocí a použil na to zateplovací materiál, který zbyl ze zateplení domu, lze mít pochybnosti o tom, zda skutečně žalobce do těchto zateplovacích prací na schodišti investoval. Pokud by tomu tak bylo, lze důvodně předpokládat, by pro ten účel použil zateplovací materiál stejného průměru a nikoli desky o různých tloušťkách, kteréžto se v daném případě skutečně jeví spíše jako zbylý materiál a nikoli materiál pořízený právě za účelem zateplení schodiště. Protože o těchto pracích a investicích do zateplení schodiště neexistuje žádný k důkazu označený doklad a existence zateplení není prokázána ani jiným důkazem, je soud toho názoru, že ani zde žalobce neprokázal tvrzené investice ve výši [částka]. Soud nemá pochyb o investicích žalobce do interiérových dveří RD v [obec] ve výši [částka], kterážto obecná cena je zjištěná znalkyní [titul] [příjmení]. Rovněž zde žalovaná, která se s existencí těchto konkrétních interiérových dveří seznámila nejpozději z fotografií obsažených v ZP, netvrdila, že se jedná o dveře, které tam byly instalovány již dříve, čili má soud za to, že je žalobce pořídil po ukončení společného soužití s žalovanou, avšak ze společných peněz. Soud dospěl k závěru, že žalobce prokázal investice do společného majetku v SJM ze společných peněz ve výši [částka].

11. Další jednotlivá zjištění z žalobcem předložených listin např. fy [název], či z nečitelných pokladních dokladů, již nebylo činěno, neboť soud z obsahu podání žalobce a jeho přednesů nezjistil, která konkrétní tvrzení mají být těmito doklady prokázána.

12. Žalovaná brojila proti žalobcem provedeným bankovním převodům na účet třetí osoby bez jejího vědomí. S jistotou lze říci, že v době těchto převodů již manželé spolu fakticky nežili a žalobce již v té době udržoval mimomanželský vztah. Žalobce přiznal, že se jednalo o bankovní účet jeho přítelkyně, se kterou v té době žil, a která se také podílela na úhradách zařízení nemovitostí v [obec]. Při převodu částky [částka] se jednalo o [movitá věc] [anonymizována dvě slova] od řetězce [anonymizováno], jejichž vypořádání je popsáno v bodu 14 tohoto rozsudku. Převod ve výši [částka] není nad rámec hospodaření jednoho z manželů se společnou věcí, a proto se touto transakcí soud nezabýval. Co se týká postele, i ta bude vypořádána způsobem popsaným níže. Bankovní převod v té souvislosti činil na účet přítelkyně žalobce částku [částka], ovšem po odečtení ceny [movitá věc] ve výši [částka], za kterou žalobce, jak tvrdil, [movitá věc] pořídil, zůstává nevyřešena částka [částka]. Opět i zde má soud za to, že s ohledem na celkové finanční poměry obou manželů se rovněž nejedná o částku, s níž by žalobce měl či mohl disponovat pouze se souhlasem žalované. Jinak je to s převodem částky [částka], která měla být na účet [jméno] [příjmení] poukázána na nákup plynového kotle. Existenci plynového kotle se žalobci prokázat nepodařilo, tudíž v důsledku absence jakýchkoliv upřesnění k tomuto převodu, lze uzavřít, že částku [částka] jako investici do společného majetku žalobce neprokázal. Podílela-li se přítelkyně žalobce na úhradě venkovních či vnitřních dveří v RD v [obec] a zaplatila předem za žalovaného kupní cenu [částka], kterou jí pak z účtu žalobce nadvakrát převedl, přičemž v nemovitostech v [obec] byly zjištěny celkem troje dveře [anonymizováno] provenience (jedny venkovní a dvoje vnitřní), jak nakonec vyplynulo ze ZP [titul] [příjmení] a z [anonymizováno] faktury na částku [částka] [měna] [anonymizováno], která byla rovněž k důkazu čtena, jedná se o zařízení prokazatelně žalobcem pořízené a namontované do RD v [obec], jehož součástí se tím pořízené dveře staly. Tyto dveře, stejně jakož i jiné věci, které se staly montáží součástí RD v [obec], odráží pak obecnou cenu tohoto RD, která je předmětem vypořádání SJM účastníků.

13. Již výše bylo uvedeno, že se účastníci shodli na obecné ceně věcí, o jejichž pořízení ze společných prostředků seznámil žalobce žalovanou v podání ze dne [datum] a které poté žalobkyně učinila předmětem vypořádání společného majetku, ve výši 40 % jejich pořizovací hodnoty. Mimo [movitá věc] [anonymizováno], na jejíž zhotovení„ na míru“ žalobce zaplatil zálohu [částka] a která je součástí RD v [obec] jako věci hlavní, byly ostatní věci jako nové pořízeny celkem za částku [částka]. Jednalo se o vybavení koupelny (pračka + ostatní) za částku [částka], vybavení kuchyně za částku [částka], další vybavení bytu – žaluzie, záclony a další drobné vybavení kuchyně za částku [částka], vybavení jídelny stolem, židlemi a ostatním zařízením za částku [částka], vybavení obýváku (sedačka, nábytek) za částku [částka], vybavení ložnice (skříně, skříňky, šatna, regály) za částku [částka] a konečně pořízení postele za částku [částka]. Součástí těchto předmětů jsou i tři skříňky [anonymizováno], které jsou pořízeny do koupelny RD v [obec], proto soud k umístění a cenám v RD, jak vyplývá ze ZP [titul] [příjmení], nijak nepřihlížel.

14. Žalobce prokázal, že ze společných prostředků (s největší pravděpodobností z úspor uložených na účtu č [číslo] vedeného na jméno žalobce u [bankovní] [instituce]), investoval částku [částka] do zařízení domu v [obec], uhradil z těchto peněz zálohu na pořízení [movitá věc] [anonymizováno] ve výši [částka] a dále částku [částka] na zařizovací předměty. Celkem tak z účtu na společný majetek proinvestoval [částka]. Ke dni [datum] činil kladný zůstatek na uvedeném účtu [částka] a ke dni právní moci rozvodu byl kladný zůstatek na účtu ve výši [částka]. Zjištěný rozdíl těchto částek je roven vyčerpané částce žalobcem z účtu ve výši [částka]. Po odečtení částky [částka], které žalobce prokazatelně použil do společného majetku s žalovanou, a který je předmětem vypořádání v tomto řízení, činí jeho dluh vůči SJM celkem částku [částka]. Žalobce je také povinen do SJM vrátit i částku ve výši [částka], kterou bankovním převodem bezdůvodně převedl na účet své přítelkyně, když neprokázal (jak výše uvedeno), že by se jednalo o finance, které by použil do společného SJM účastníků. Celkový dluh žalobce vůči SJM činí částku [částka].

15. Žalobce v žalobě tvrdil, že jeho„ vnosy“ do SJM tvořené finančními dary, které během manželství obdržel darem od [jméno] [příjmení] a jejího [rodinný příslušník] [jméno] [příjmení], činily v součtu částku [částka]. Soud stran tvrzených vnosů dospěl k závěru, že byť [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi uvedl, že částku ve výši [částka] daroval„ oběma manželům“ a následně předal žalobci částku okolo [částka], lze vzít za nesporně prokázané toliko tvrzení o jeho daru oběma manželům [částka] tis. Kč. Z žádných dalších k důkazu označených listin totiž nevyplynulo, že by nad rámec uvedené částky svědek dalšími penězi disponoval. Pokud tedy žalobcovo tvrzení o jeho výlučných finančních prostředcích pocházejících z darů od [jméno] [příjmení] nebyly podpořeny dalšími konkrétními tvrzeními a důkazy, lze uzavřít, že vnosy z výlučných prostředků žalobce pocházející od tohoto dárce nebyly prokázány. Jinak je to však ve vztahu k výlučným finančním prostředkům získaných žalobcem darem od jeho [rodinný příslušník]. [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi potvrdila, že žalobci darovala částku celkem ve výši [částka] a označenými důkazy bylo prokázáno, že finančním obnosem nejméně v takové výši disponovala. V řízení nebylo tvrzeno a ani prokázáno, že by žalobce tyto peníze použil výlučně pro svou potřebu. Bylo zjištěno, že účastníci řízení nabyli nemovitosti v [obec] v roce [rok] a nemovitosti v [obec] v roce [rok]. Během tohoto soudního procesu byly oběma manžely zmiňovány stavební úpravy v obou nemovitostech, které v nich manželé [příjmení] realizovali. Byť mnohé investice a práce nebyly podloženy žádným dokladem prokazujícím konkrétní účel té či oné investice, lze připustit, že v době, kdy účastnící žili„ běžným“ manželským životem a neměli tehdy potuchy o tom, že jejich manželství později zanikne rozvodem, neuchovávali pro případ vypořádání SJM doklady o těchto investicích. Tyto investice byly zmiňovány i oběma svědky, od kterých měl žalobce výlučné finanční prostředky získat. Protože je více než pravděpodobné, že žalobce skutečně peníze získané od [rodinný příslušník] použil na investici do společného majetku, dospěl soud k závěru, že z masy aktiv SJM má nárok na vypořádání svých výlučných investic ve výši [částka].

16. Soud z dalších označených důkazů nečinil jednotlivá zjištění, pročež bylo možné na základě shora popsaného dokazování dospět k závěru o skutkovém stavu:

17. Do zatím nevypořádaného SJM účastníků lze zahrnout tyto aktiva: a) částku 4 700 000 Kč představující obecnou cenu nemovitostí v [obec] a [obec], b) částku [částka] uloženou na bankovních účtech účastníků ke dni právní moci rozvodového rozsudku, c) částku 135 000 Kč představující obecnou cenu movitostí označených v žalobě žalobcem k vypořádání, d) částku 70 720 Kč představující hodnotu zařízení RD v [obec] po odpočtu amortizace ve výši 60 %, kteréžto předměty učinila žalovaná předmětem vypořádání a e) dluh žalobce vůči SJM ve výši 584 795,02 Kč, pročež v takové výši existuje pohledávka SJM za jím použité společné finanční prostředky, nikoli se souhlasem žalované a nikoli do společného majetku. Hodnota majetku SJM účastníků představuje částku 5 968 252,28 Kč, ovšem tato výše čítá též vnos žalobce ve výši 500 000 Kč. Po odečtení vložených výlučných finančních prostředků žalobce v této výši od tohoto majetku činí čistá kladná hodnota SJM účastníků částku 5 468 252,28 Kč. Na každého z účastníků by tak měl připadnout vypořádací podíl ve výši 2 734 126,14 Kč.

18. Žalobci byly do jeho výlučného vlastnictví přikázány nemovitosti v [obec] oceněné na částku [částka], zůstatky na účtech vedených u bank na jeho jméno ke dni právní moci rozvodu ve výši [částka], [vozidlo] [tovární značka] [anonymizována dvě slova], OA [tovární značka] [anonymizováno] a [vozidlo] [tovární značka] [anonymizováno] v hodnotě [částka] a dále movité věci v domácnosti, které nejsou součástí RD v [obec] jako věci hlavní a jejichž cena je po odečtení amortizace 60 % je ve výši [částka]. Na straně žalobce jsou aktiva celkem ve výši [částka]. K uvedené částce je ovšem nutné přičíst jeho dluh vůči mase SJM ve výši [částka], když částku v této výši ze společného účtu SJM pro sebe„ odčerpal“ a na druhou stranu je zapotřebí od součtu z uvedených částek odečíst jeho vnos finančních prostředků v jeho výlučném vlastnictví ve výši [částka]. Žalobce držel a drží aktiva SJM ve výši [částka].

19. Žalované byly do jejího výlučného vlastnictví přikázány nemovitosti v [obec] oceněné na částku [částka], zůstatky na bankovních účtech vedených ke dni právní moci rozvodu na její jméno ve výši 291 016,88 Kč a movité věci v obecné ceně 35 000 Kč ([stroj] [tovární značka], [anonymizována tři slova], [vozidlo] [tovární značka] [anonymizováno]). Na straně žalované jsou aktiva ve výši 2 426 016,88 Kč. Po odečtení aktiv ve správě žalované v této výši od částky 3 042 235,30 Kč, které měl či má ve své moci žalobce, činí rozdíl aktiv v částce 616 218,88 Kč, které je potřebné na jednotlivé podíly účastníků rozdělit.

20. Na základě uvedeného výpočtu vypořádacích podílů obou účastníků lze uzavřít, že je na žalobci, aby uhradil žalované na vypořádací podíl částku 308 109,25 Kč, čímž bude spravedlivě, při zohlednění aktiv SJM a majetku, který byl přikázán do výlučného vlastnictví toho či onoho z účastníků řízení, vypořádáno společné jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], které zaniklo rozvodem ke dni [datum] (kontrolu vypořádání majetku účastníků lze provést na straně žalobce odečtením částky 308 109,25 Kč od jeho celkových aktiv ve výši 3 042 235, [částka], když v takovém případě mu zůstane majetek ve výši jeho vypořádacího podílu ve výši 2 734 126,14 Kč a na straně žalované přičtením částky 308 109,25 Kč (doplatku žalobce) k hodnotě majetku, který měla či má ve své moci v hodnotě 2 426 016,88 Kč, neboť pouze tak bude vyrovnán její nárok na majetek ze SJM v hodnotě 2 734 126,14 Kč.

21. S ohledem na dispozitivní úkon žalobce u jednání ze dne [datum], kdy„ vypustil“ z návrhu na vypořádání soubor movitých věcí mj. [soubor věcí] umístěného na ul. [ulice] v [obec], bylo řízení stran tohoto žalobního požadavku ve smyslu § 96 odst. 1., 2 o. s. ř. zastaveno. Žalobce ani po poučení soudem nedoplnil žalobu tak, aby bylo seznatelné, jaké konkrétní věci mají být podle jeho požadavku vypořádány v rámci souboru věcí umístěných na ul. [ulice] v [obec] a ani k tomu neoznačil důkazy. Lze mít tedy za to, že v tomto směru neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, tudíž žaloba byla v uvedeném rozsahu zamítnuta. Žalobce rovněž neprokázal celou tvrzenou výši jeho výlučných finančních prostředků, které měl vložit do společného majetku s žalovanou, a proto byla žaloba i v tomto směru, co do částky [částka] zamítnuta.

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že v tomto řízení, které je ve své povaze řízením iudicium duplex, tedy v řízení, kde je žalobce zároveň žalovaným a žalovaná současně žalobkyní, Za situace, kdy je v zájmu obou účastníků, aby soud vypořádal jejich rozvodem zaniklé a dosud nevypořádané SJM, když na jeho vypořádání se nedokázali dohodnout, nepřiznal žádnému z nich právo na jejich náhradu. V tomto směru soud odkazuje např. na Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 262/2020 ze dne [datum], které, byť se vztahuje ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, ovšem lze jej aplikovat i na vypořádání zaniklého společného jmění manželů, a podle kterého„ v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví musí být vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o. s. ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř.“ Soud v tomto řízení neshledal žádné výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly rozhodnutí soudu o přiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobci či žalované.