26 C 157/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 11. 2. 2019 do 10. 8. 2020 částkou 437,55 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dluhu na nesplaceném úvěru, který poskytla právní předchůdkyně žalobkyně spol. [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], žalované na základě mezi nimi dne [datum] uzavřené Smlouvy o úvěru [číslo] ve které se věřitelka zavázala poskytnout žalované bezúročné finanční prostředky ve výši 3 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky vrátit věřiteli ve lhůtě platnosti do 10. 2. 2019. Žalovaná porušila podmínky smlouvy, neboť úvěr řádně a včas nesplatila a na jeho nedoplatku dluží žalovanou částku. Dluh sestává z nezaplacené jistiny a ze smluvní pokuty, k jejíž zaplacení se v případě porušení smlouvy žalovaná zavázala, a to tak, že zaplatí smluvní pokutu 0,1 % dlužné jistiny za každý den prodlení s jejím zaplacením. Výše smluvní pokuty ke dni postoupení pohledávky dosáhla výše nejméně 1 500 Kč. Žalobkyně nabyla tuto pohledávku za žalovanou na základě postupní smlouvy ze dne [datum] účinné od 28. 8. 2020. Změna v osobě věřitele byla žalované písemně oznámena. Protože žalovaná nereagovala na předžalobní výzvu k zaplacení této peněžité pohledávky, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou.

3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnila a ke své procesní obraně neuvedla ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé tak, jak jej žalobkyně popsala v návrhu a soud proto na něj pro stručnost odkazuje. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou existoval právní vztah založený úvěrovou smlouvou ze dne [datum], že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 3 000 Kč, který žalovaná, ač se jej zavázala ve smlouvě zaplatit, tak v době splatnosti a ani později neučinila a úvěr nesplatila, čímž jí vznikla povinnost uhradit spolu s jistinou dlužného úvěru také smluvní pokutu za porušení smluvních povinností ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně prokázala věcně právní legitimaci ve sporu, neboť předmětnou pohledávku od právní předchůdkyně nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Z uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení dluhu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

5. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 1723 odst. 1 a § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Nárok na zákonné úroky z prodlení byly posouzeny podle § 1968 a 1970 o. z., a podle vládního nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, účinného ke dni prodlení žalovaného se zaplacením peněžitého dluhu. Nárok na smluvní pokutu soud posoudil podle § 2048 o. z., a podle obsahu úvěrové smlouvy, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne [datum], v níž se žalovaná pro případ jejího porušení zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně.

7. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.