26 C 161/2025

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 12 428 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 428 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 15. 6. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 20 886 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u soudu se žalobkyně, jako postupník pohledávky společnosti , právnická osoba, , domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 428 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi původním dodavatelem elektřiny a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě byla žalovanému dodávána elektřina do odběrného místa EAN , Anonymizováno, . V návrhu žalobkyně dále uvedla, že původní dodavatel vystavil za rozhodné období nejprve řádné vyúčtování s nedoplatkem 72 Kč, které žalovaný uhradil. Po následném obdržení opravených distribučních dat od provozovatele distribuční soustavy však dodavatel vystavil opravnou fakturu č. , hodnota, se splatností , datum, , na částku 12 428 Kč, kterou žalovaný již neuhradil. Žalobkyně nabyla předmětnou neuhrazenou pohledávku od právní předchůdkyně dne , datum, postupní smlouvou. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn oznámením a žalobkyně se proto domáhá úhrady této dlužné částky jakožto nový věřitel u soudu, neboť žalovaný na výzvu k zaplacení dluhu před podáním žaloby nereagoval.

2. Žalovaný podal proti ve věci vydanému elektronickému platebnímu rozkazu včas odpor, v němž uvedl, že se žalobou nesouhlasí v celém rozsahu a navrhuje její zamítnutí. V rámci procesní obrany uvedl, že dluh, který je předmětem sporu, neexistuje, neboť původní konečné vyúčtování z roku 2021 uhradil a žádný nedoplatek vůči dodavateli neevidoval. Tvrdil, že tzv. opravné vyúčtování ze dne , datum, je podle jeho názoru neopodstatněné. Zvýšená spotřeba uvedená v opravném vyúčtování navíc neodpovídá reálnému odběru, neboť v předmětném bytě nikdy nedocházelo k takto vysoké spotřebě elektřiny a v období po ukončení činnosti BEE byl odběr zaznamenáván novým dodavatelem bez řádného odečtu, pouze odhadem. Spotřeba tak mohla být stanovena nesprávně. Rovněž namítal, že elektroměr mohl mít vady, nebyl řádně kalibrován a byl později vyměněn. Žalovaný uplatnil rovněž námitku promlčení, a to s argumentem, že splatnost nároku měla nastat již v roce 2021 po vystavení původního řádného vyúčtování, a že jakékoli „opravné“ vyúčtování vystavené o mnoho měsíců později odporuje zásadě právní jistoty. Dovozoval, že tříletá promlčecí lhůta uplynula nejpozději v říjnu 2024. Žalovaný dále tvrdil, že postoupení pohledávky nebylo prokázáno, neboť smlouva o postoupení byla předložena pouze v kopii, příloha nebyla originální, oznámení o postoupení nebylo datováno a podle žalovaného mu nebylo doručeno. Z tohoto důvodu považoval aktivní legitimaci žalobkyně za neprokázanou.

3. U prvního ústního jednání strany sporu setrvaly na svých stanoviscích. Zástupce žalobkyně odkázal na obsah žaloby. Žalovaný namítal promlčení nároku, zpochybňoval správnost údajů uvedených v opravném vyúčtování a tvrdil, že mu nebyla oznámena změna v osobě věřitele. Uváděl, že spotřeba byla podle něj v daném odběrném místě vždy nižší a že původní dodavatel prováděl odečty často odhadem.

4. Soud při tomto jednání provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní i žalovaným. Jednalo se zejména o sdělení , právnická osoba, z , datum, a , datum, , vyúčtování za období , datum, – , datum, , smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny z , datum, , doklad o prodeji části podniku z , datum, , smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní upomínku ze dne , datum, , poštovní arch ze dne , datum, , vyúčtování č. , hodnota, a opravné vyúčtování ze dne , datum, se splatností , datum, . Po provedených důkazech soud řízení dne , datum, přerušil a odročil za účelem vyžádání sdělení od OTE, které mělo prokázat okamžik, kdy byla dodavateli zpřístupněna opravená data o spotřebě. Tento údaj byl podstatný pro posouzení námitky promlčení.

5. U pokračujícího jednání dne 24. 3. 2026 soud provedl další důkazy listinami, a to sdělením OTE, z něhož vyplynulo, že opravená data pro odběrné místo EAN , Anonymizováno, byla do systému vložena dne , datum, v 20:25:45 hod., a to v rozsahu 8 573 kWh, přílohou č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek, která identifikovala pohledávku vůči žalovanému a poštovním archem, který dokládá odeslání oznámení o postoupení pohledávky.

6. Dokazováním soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným existoval platný smluvní vztah založený smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě byla žalovanému dodávána elektřina do odběrného místa EAN , Anonymizováno, . Existence smluvního vztahu byla v řízení prokázána listinami, zejména smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny z , datum, a navazujícími dokumenty z obchodního vztahu. Žalovaný v minulosti vystavená vyúčtování řádně hradil. Z vyúčtování za období , datum, – , datum, vyplynul stav elektroměru 49 536 kWh ke dni , datum, , který tvoří výchozí údaj pro následné stanovení spotřeby v rozhodném období. Ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že původně evidovaný stav elektroměru za rozhodné období byl odhadovaný, a následně došlo k opravě měřicích údajů na základě reklamace, přičemž jako rozhodný údaj byl použit samoodečet ve výši 58 109 kWh. Tento opravený stav byl provozovatelem distribuční soustavy předán operátoru trhu. Rozhodným důkazem pro zjištění skutečné spotřeby elektřiny byla listina operátora trhu , právnická osoba, ., z níž jednoznačně vyplynulo, že opravená distribuční data byla do systému OTE vložena dne , datum, v 20:25:45 hod. a že za období od , datum, do , datum, odpovídala skutečná spotřeba 8 573 kWh, čímž byl nahrazen původní chybný údaj 5 573 kWh. Uvedená spotřeba je navíc v souladu s údajem zjištěným při demontáži elektroměru dne , datum, , kdy byl zaznamenán stav 58 961 kWh, a jednotlivé zjištěné hodnoty tak tvoří zcela plynulou a logicky navazující posloupnost údajů o spotřebě.

7. V řízení bylo rovněž prokázáno, že na základě těchto opravených údajů vystavil dodavatel opravné vyúčtování č. , hodnota, se splatností , datum, , obsahující dlužnou částku 12 428 Kč, kterou žalovaný neuhradil. Obsah opravného vyúčtování žalovaný věcně nerozporoval, namítal toliko jeho oprávněnost. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně provedené přílohy č. , hodnota, , soud zjistil, že pohledávka vyplývající z uvedeného opravného vyúčtování byla výslovně zahrnuta mezi postoupené pohledávky a přešla z , právnická osoba, na žalobkyni , Jméno žalobkyně, . Z provedeného poštovního archu soud dovodil, že oznámení o postoupení bylo odesláno žalovanému prostřednictvím držitele poštovní licence dne , datum, . Tato listinná zjištění prokazují existenci nároku žalobkyně i její aktivní legitimaci. Naposledy byl žalovaný k zaplacení dluhu vyzván žalobkyní před podáním žaloby v písemností ze dne , datum, , která byla rovněž doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, jak je patrno z poštovního podacího archu datovaného , datum, .

8. Soud na základě provedených důkazů uzavřel, že žalovaný v rozhodném období elektřinu skutečně odebral, rozsah odebrané elektřiny byl objektivně zjištěn z opravných distribučních dat OTE, a žalobkyně tak prokázala jak existenci pohledávky, tak její výši. Tato pohledávka byla následně platně postoupena a žalobkyně je tedy pasivně legitimovanému žalovanému oprávněna ji uplatnit.

9. Podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, vzniká povinnost odběratele uhradit dodávku elektřiny na základě vyúčtování provedeného v souladu s pravidly trhu a podle údajů poskytovaných provozovatelem distribuční soustavy. Dodávka elektřiny je podle své povahy závazkovým vztahem obdobným kupní smlouvě (§ 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen občanský zákoník“), v němž je předmětem dodávky komodita – elektřina – a odběratel je povinen tuto komoditu zaplatit po jejím poskytnutí.

10. Z opravných distribučních dat poskytnutých OTE dne , datum, bylo v řízení bezpečně prokázáno, že žalovaný elektřinu v rozhodném období skutečně odebral v rozsahu 8 573 kWh, a proto mu vznikla povinnost uhradit cenu za tuto dodávku. Jelikož žalovaný tuto povinnost nesplnil, vznikl mu dluh ve výši uvedené v opravném vyúčtování.

11. Soud proto uzavřel, že žalobkyně unesla důkazní břemeno ohledně existence i výše pohledávky, která vyplývá ze smluvního vztahu odpovídajícího režimu kupní smlouvy. Žalovaný neprokázal žádnou skutečnost, která by existenci dodávky nebo stanovenou výši spotřeby vyvracela. Nárok žalobkyně je po skutkové stránce zcela důvodný.

12. Žalovaný v řízení namítal, že nárok je promlčen, neboť podle jeho názoru měl být nedoplatek vyúčtován již v roce 2021, bezprostředně po skončení zúčtovacího období, a že dodavatel disponoval možností ověřit si spotřebu nezávisle na údajích předaných operátorem trhu. Tuto argumentaci soud neshledal důvodnou. Z provedeného sdělení OTE vyplynulo, že opravená distribuční data o skutečné spotřebě žalovaného byla dodavateli zpřístupněna až , datum, v 20:25:45 hod., a to v rozsahu 8 573 kWh, která nahradila dřívější chybný odečet 5 573 kWh. Teprve okamžikem předání těchto údajů mohl dodavatel vystavit správné vyúčtování, proto až vystavením opravné faktury se splatností , datum, vznikla věřiteli možnost uplatnit právo poprvé.

13. Podle § 619 odst. 1 a § 629 odst. 1 občanského zákoníku počíná tříletá promlčecí lhůta běžet až dnem, kdy bylo možné právo uplatnit poprvé, tedy , datum, . Žaloba podaná v roce 2025 byla tedy podána v rámci tříleté promlčecí lhůty. Námitka promlčení proto nebyla shledána důvodnou.

14. Žalovaný dále tvrdil, že opravné vyúčtování bylo vystaveno opožděně, v rozporu s právní jistotou a bez zákonného důvodu. Soud k tomu konstatuje, že postup při opravě vyúčtování je upraven zejména vyhláškou č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, podle níž je dodavatel povinen vycházet výhradně z distribučních dat (DÚF) předaných prostřednictvím operátora trhu OTE. Pokud provozovatel distribuční soustavy následně opraví měřicí údaje, je dodavatel povinen tato opravená data zohlednit a provést opravné vyúčtování bez zbytečného odkladu po jejich doručení. Z dokazování vyplynulo, že přesně tento postup byl dodavatelem dodržen. Námitka žalovaného o údajné opožděnosti nebo nezákonnosti opravného vyúčtování je tedy v rozporu s provedenými důkazy i s podzákonnou právní úpravou. Soud uzavírá, že opravené vyúčtování bylo vystaveno v souladu s energetickou legislativou, bezprostředně po doručení opravených dat OTE, a není tedy procesně ani věcně vadné.

15. Žalovaný dále namítal, že spotřeba uvedená v opravném vyúčtování je nerealistická a může být výsledkem chybných či odhadovaných odečtů nebo vadného měřidla. Soud však zjistil, že stav elektroměru 49 536 kWh ke dni , datum, (prokázaný předchozím řádným vyúčtováním), stav 58 109 kWh k , datum, (podle opravených dat OTE) a stav 58 961 kWh zaznamenaný při demontáži měřidla dne , datum, tvoří zcela logickou a plynulou posloupnost, která nevykazuje žádné odchylky svědčící o vadě měřidla či nesprávném odečtu. Žalovaný nepředložil žádný důkaz o vadě elektroměru ani o tom, že by reklamoval měření u distributora. Naopak ze spisu vyplynulo, že , právnická osoba, neeviduje žádnou reklamaci měření týkající se odběrného místa žalovaného. Za této situace není možné přisvědčit pouhé spekulativní domněnce o vadném měřiči. Důkazní břemeno k tvrzené vadě nenese žalobkyně, nýbrž žalovaný, který jej neunesl.

16. Žalovaný namítal, že žalobkyně není ve věci věcně legitimována, neboť smlouva o postoupení pohledávky a její příloha byly předloženy pouze v kopiích, nikoli v originále, a dále tvrdil, že mu nebylo doručeno oznámení o postoupení pohledávky. Soud tuto námitku neshledal důvodnou. Smlouva o postoupení pohledávky byla soudu předložena včetně přílohy č. 1, z níž jednoznačně vyplývá, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka žalovaného vůči původnímu dodavateli, a žalobkyně tak prokázala svou aktivní legitimaci.

17. Podle § 1881 občanského zákoníku je oznámení o postoupení pohledávky právním jednáním, jehož účelem je zajistit dlužníkovi právní jistotu ohledně osoby věřitele, přičemž platnost ani účinnost samotné smlouvy o postoupení nejsou na doručení oznámení závislé. Dlužník není oprávněn namítat neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky, neboť se nejedná o právní jednání, jehož je účastníkem. Případná absence doručení oznámení proto nemůže zpochybnit přechod pohledávky ani aktivní legitimaci žalobkyně, zejména za situace, kdy žalovaný neprokázal, že by kdy plnil původnímu věřiteli.

18. Soud neshledal důvodnou ani námitku žalovaného, že žalobkyně u jednání nepředložila originály postupní smlouvy a souvisejících listin. Podle § 129 odst. 1 o. s. ř. lze k důkazu provést jak listinný originál, tak jeho kopii, nemá-li soud důvod pochybovat o její pravosti. Žalovaný sice předložené kopie formálně zpochybňoval, neuvedl však žádné konkrétní skutečnosti, které by jejich pravost činily spornou, ani k tomu nenavrhl či nepředložil důkazy.

19. Soud konstatuje, že pravost listin předložených žalobkyní (smlouva o postoupení, příloha č. 1, poštovní arch, vyúčtování, sdělení OTE) nebyla v řízení reálně zpochybněna. Obsah těchto listin je vnitřně konzistentní, navazuje na další důkazy ve spise a žalovaný žádným způsobem neprokázal opak. Soud proto vycházel z těchto listin jako z věrohodných důkazů.

20. Vzhledem k závěru, že žádná z procesních ani skutkových námitek žalovaného nebyla shledána jako důvodná, soud uzavřel, že žalobkyně unesla důkazní břemeno ohledně všech rozhodných skutečností a žalobě bylo vyhověno.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 886 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 428 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, odeslání výzvy k plnění, sepis žaloby, vyjádření k odporu, 2 x účast u ústního jednání), včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 4 666 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 2. 2026 náhrada za 300 ujetých km v částce 2 280 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 500 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 3. 2026 náhrada za 300 ujetých km v částce 2 386 Kč (41,90 Kč za litr paliva dle pokladního dokladu ze dne 24. 3. 2026, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 500 Kč podle § 14 a. t. Advokát není plátcem DPH.

22. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení pak vázal k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.