26 C 165/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 147 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 147 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč za dobu od 6. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč za dobu od 14. 8. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč za dobu od 15. 10. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 525 Kč za dobu od 10. 3. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 525 Kč za dobu od 20. 3. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 525 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u soudu se žalobkyně domáhala rozhodnutí, jímž by byl žalovaný zavázán zaplatit jí shora uvedenou částku s příslušenstvím a nahradit náklady tohoto řízení. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný v době od 20. 6. 2020 do 15. 6. 2021, celkem v šesti případech, porušil svoji povinnost cestujícího, neboť v [obec], v dopravním prostředku DP, které žalobkyně provozuje, se neprokázal při kontrolách platnými jízdními doklady. Na místě byla proto vždy s ním sepsána„ Dohoda s cestujícím“, ve které mu byla pokaždé uložena povinnost doplatit žalobkyni jízdné ve výši 24 Kč za každou jízdu bez platné jízdenky uskutečněnou v roce 2020 a jízdné ve výši 25 Kč za každou jízdu bez platné jízdenky uskutečněnou v roce 2021 a dále přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou tuto jízdu bez platné jízdenky. Podpisem každé„ dohody“ žalovaný vždy uznal vůči žalobkyni každou dílčí pohledávku sestávající z dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, které ve svém souhrnu činí žalovanou pohledávku a každou z nich se zároveň zavázal zaplatit do patnácti kalendářních dnů od zjištění každé jednotlivé jízdy bez platné jízdenky. Vzhledem k tomu, že žalovaný v době splatnosti a ani později žalovanou částku žalobkyni nezaplatil, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou.

3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.

4. Z tvrzení žalobkyně a dále z listin, které označila k důkazu a kterým nikdo neodporoval, dospěl soud ke skutkovému stavu tak, jak jej žalobkyně popsala v návrhu a soud proto na něj pro stručnost odkazuje. Bylo zjištěno, že žalovaný porušil dne 20. 6. 2020, 29. 7. 2020, 29. 9. 2020, 22. 2. 2021, 4. 3. 2021 a 15. 6. 2021, tedy celkem v šesti případech povinnost cestujícího a vznikla mu proto povinnost zaplatit žalobkyni pohledávku čítající dlužné jízdné a přirážku k jízdnému. Každou dílčí pohledávku za každou jednotlivou jízdu bez platného jízdního dokladu žalovaný podpisem na Dohodách s cestujícím uznal co do důvodu a výše a zavázal se ji zaplatit. Vzhledem k tomu, že žalovaný předmětný závazek nesplnil, neboť v době splatnosti a ani později uznané pohledávky v celkové výši 9 147 Kč žalobkyni nezaplatil, vyhověl soud podané žalobě a to i co do požadovaných zákonných úroků z prodlení, které byly žalobkyni přiznány podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, účinného ke dni prodlení žalovaného se zaplacením peněžitého dluhu, od prvého dne prodlení se zaplacením každé dílčí uznané pohledávky.

5. Z hmotněprávního hlediska byl spor posouzen podle § 1723 a podle § 2053 a násl. o. z.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky.

7. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1, věty před středníkem, o. s. ř.