26 C 18/2026

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 588 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 283 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky 7 305 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 588 Kč za dobu od 8. 12. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně se zamítá.

III. Žalovanému se vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu nesplacené části úvěru, který žalovanému poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , se , adresa, , IČO , IČO, , na základě „na dálku“ uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „původní věřitel“). Ve smlouvě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěrové prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se ve smlouvě zavázal tyto revolvingové finanční prostředky splácet měsíčními splátkami. Žalovaný z tohoto úvěru vyčerpal částku 7 000 Kč a z této částky žalobkyni pouze dne 17. 6. 2024 zaplatil částku 3 717 Kč. Na dluh pak již nezaplatil ničeho. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou po marných upomínkách k úhradě dluhu úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k jeho zaplacení. Žalovaný dluh nezaplatil a dnem 8. 12. 2024 se dostal do prodlení s úhradou dluhu na nezaplaceném úvěru. Žalobkyně nesplacenou část úvěru poskytnutého žalovanému nabyla od právní předchůdkyně smlouvou o poskytnutí pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Změna v osobě věřitele byla žalovanému původním věřitelem písemně oznámena dne 15. 1. 2025, kdy byl zároveň žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě dluhu před podáním žaloby. Protože žalovaný na tuto výzvu nereagoval, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. Elektronický platební rozkaz, který ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)., zrušen.

3. K ústnímu jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila, se žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud proto vycházel z listinných důkazů, které žalobkyně označila v návrhu k důkazu, a vzal za prokázáno, že na základě elektronické žádosti žalovaného poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 7 000 Kč na základě mezi nimi uzavřené úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, . Ve smlouvě její účastníci sjednali splatnost revolvingového úvěru v pravidelných měsíčních splátkách 1 213 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 150 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně 4. 3. 2024 bankovním převodem na účet žalovaného poskytla mu dohodnutou částku 7 000 Kč. Upomínkami z 6. 5. 2024, 6. 11. 2024 a 7. 12. 2024 byl žalovaný vyzýván právní předchůdkyní žalobkyně k zaplacení dluhu. Dne 15. 1. 2025 právní předchůdkyně žalobkyně písemně oznámila žalovanému změnu v osobě věřitele a téhož dne byl žalovaný vyzván žalobkyní v písemnosti, která dle podacího lístku byla dne 15. 1. 2025 předána k poštovní přepravě k zaplacení dluhu před podáním žaloby. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od právní předchůdkyně postupní smlouvou ze dne 12. 12. 2024. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o úvěru, z výpisu z účtu původního věřitele a žalovaného, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, z oznámení původní věřitelky ze dne 15. 1. 2025 podané k poštovní přepravě dne 15. 1. 2025 o změně v osobě věřitele a z předžalobní výzvy z téhož dne.

4. Žalobkyně v návrhu uvedla, že úvěr byl žalovanému poskytnut po vyhodnocení jeho úvěruschopnosti na základě tvrzení dlužníka o jeho příjmech a výdajích a lustrací v evidencích dostupných i nebankovních subjektů. Žádnými listinami k tomuto tvrzení však žalobkyně nedisponuje.

5. Soud na základě uvedeného dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala své tvrzení o tom, že právní předchůdkyně řádně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet ve smyslu § 86 odst. 1., 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebním úvěru (dále jen „zákon“), předtím, než mu byly úvěrové finanční prostředky poskytnuty. Z uvedeného důvodu soud uzavřel, že je tvrzená úvěrová smlouva pro absenci splnění zákonné povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím finančních prostředků žalovanému posoudit jeho úvěruschopnost neplatná, přičemž se jedná, jak bylo dovozeno platnou judikaturou, o neplatnost absolutní podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo druhy jeho neplatnosti. Z rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C 679/2018, tak výslovně vyplývá, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, zejména její články 8 a 23 musí být vykládána v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládá, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, to je povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, ve vnitrostátním právu. Pro úplnost je třeba doplnit, že je-li hlavní závazek neplatný, je neplatným také ujednání o smluvní pokutě za porušení povinnosti řádně a včas plnit splátky či dluh jako takový, jakožto závazek jeho plnění zajišťující (závazek akcesorický). Závazek k zaplacení smluvní pokuty a dalších sankcí nemůže vzniknout, aniž by platně vznikl a v rozhodné době existoval (potažmo byl porušen) závazek hlavní, smluvní pokutou zajištěny. Žaloba proto není důvodná ani v části požadované smluvní pokuty, respektive jakýchkoliv poplatků, úroků či úroků z prodlení z částky, která se ani nestala splatnou podle předmětné neplatné úvěrové smlouvy.

6. Ze shora uvedených důvodů soud posoudil uplatněný nárok žalobkyně podle § 2991 občanského zákoníku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, nikoli jako závazek z úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o. z. Žalobkyni proto svědčí právo na vrácení částky odpovídající finančním prostředkům převedeným na účet žalovaného, a to po zohlednění jeho částečné úhrady dluhu. Na základě výše uvedených skutečností soud žalobě vyhověl co do částky 3 283 Kč a ve zbytku, tj. ohledně rozdílu mezi žalovanou a přiznanou částkou, ji shledal nedůvodnou. V rozsahu 7 305 Kč proto soud žalobu zamítl, a to včetně požadovaného příslušenství, na které žalobkyni s ohledem na neplatnost tvrzené smlouvy rovněž nevznikl nárok.

7. Nárok na příslušenství žalované pohledávky soud posoudil podle § 87 příslušného zákona, nikoliv podle obecné právní úpravy. V důsledku výše uvedené neplatnosti úvěrové smlouvy nevzniká věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení; spotřebitel je povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu, a to ve lhůtě přiměřené jeho finančním možnostem, kterou určí soud. Nárok na úrok z prodlení může vzniknout teprve tehdy, nebude-li tato lhůta dodržena. Jelikož taková lhůta dosud nebyla stanovena, nelze dovodit prodlení spotřebitele, a tedy ani vznik nároku na úrok z prodlení. Z tohoto důvodu soud žalobu v části týkající se příslušenství jako nedůvodnou zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně úspěšnému žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni nepřiznal, neboť nebylo ze spisu zjištěno, že by mu byly nějaké náklady vznikly.

9. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.