26 C 187/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 123 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 123 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % p. a. za dobu od 23. 12. 2020 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 139 480 Kč za dobu od 23. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 81 070 Kč ve výši 8,25 % p. a. za dobu od 23. 12. 2020 do 20. 9. 2021 se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady tohoto řízení ve výši 45 264,83 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dluhu na sjednaných cenách v rámci obchodního vztahu uskutečněného mezi žalobkyní a žalovanou, v němž žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] za provedení jeřábnických prací ze dne 14. 1. 2020 splatnou 29. 1. 2020 na částku 3 960 Kč, za opravu nákladního vozidla vystavila fakturu [číslo] ze dne 31. 1. 2020 splatnou 4. 3. 2020 na částku 61 906 Kč, za autodopravu vystavila fakturu [číslo] ze dne 28. 2. 2020 splatnou 23. 3. 2020 na částku 242 000 Kč a konečně za opravu nákladního vozidla vystavila fakturu [číslo] ze dne 8. 12. 2020 splatnou 22. 12. 2020 na částku 36 184 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná celkový dluh vůči žalobkyni ve výši 344 050 Kč nezaplatila ani po výzvě předcházející tomuto řízení, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou.

2. Proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu brojila žalovaná včas podaným odporem s tím, že i ona eviduje v rámci obchodního vztahu za žalobkyní pohledávky, konkrétně pohledávku z vystavené faktury [číslo] na částku 70 543 Kč, faktury [číslo] na částku 10 527 Kč a z faktury [číslo] na částku 123 500 Kč, které nebyly ve lhůtě splatnosti žalobkyní žalované uhrazeny. Žalovaná z toho důvodu zaslala žalobkyni oznámení o jednostranném zápočtu těchto částek oproti žalované částce s tím, že rozdíl, tedy žalovanou částku, nárok na zaplacení částky 139 480 Kč žalovaná uznává a zavazuje se ji zaplatit. Obchody za žalobkyni sjednával s žalovanou [jméno] [příjmení].

3. Žalobkyně v reakci na odpor žalované vzala žalobu v rozsahu co do částky 81 070 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 20. 9. 2021 zaplacení zpět, a to s ohledem na doručení oznámení jednostranného zápočtu této pohledávky od žalované. Žalovaná neuznala zápočet na částku 123 500 Kč vyplývající z faktury vystavené žalovanou [číslo] z 2. 8. 2021 na částku 123 500 Kč, kterou neeviduje, nebyla jí doručena, a pokud žalovaná uváděla, že byl [jméno] [příjmení] zmocněn plnou mocí k nákupu dílů k nákladním automobilům, tak toto popřela.

4. Následně soud rozhodl částečným rozsudkem pro uznání a zavázal žalovanou k zaplacení částky 139 480 Kč žalobkyni a dále zastavil podle § 96 odst. 1., 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), řízení co do částky 81 070 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od 21. 9. 2021 do zaplacení.

5. U ústního jednání, jehož předmětem zůstal nárok na zaplacení částky 123 500 Kč s příslušenstvím a nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky 81 070 Kč za dobu od 23. 12. 2020 do 20. 9. 2021, setrvaly strany sporu na svých stanoviscích, přičemž žalobkyně nadále trvala na tom, že s žalovanou neuzavřela žádný obchod, v němž by jí byla žalovanou vyúčtována částka k úhradě 123 500 Kč a žalovaná stále tvrdila, že všechny tři faktury, které v řízení označila a pohledávky z nich učinila předmětem zápočtu vůči žalované částce, byly vystaveny na základě obchodního jednání mezi osobou jednající za žalobkyni p. [jméno] [příjmení] a žalovanou, k čemuž navrhla výslech svědka [jméno] [příjmení].

6. Soud v řízení provedl dokazování listinami, z nichž zjistil: Z výpisu z OR na žalobkyni, že se jedná o právnickou osobu, jejímž společníkem a jednatelem nebyl a není [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení], jak se podává z výpisu z ŽR je OSVČ, sídlem podnikání shodným s jeho místem bydliště, jak bylo později zjištěno při jeho výslechu jako svědka. Dále soud provedl dokazování a z faktur označených v žalobě splatných 29. 1. 2020, 4. 3. 2020, 23. 3. 2020 a 22. 12. 2020 zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované zboží a služby celkem v částce 344 050 Kč. Z listiny označené jako oznámení o jednostranném zápočtu ze dne 17. 9. 2021 bylo prokázáno, že žalovaná oproti žalované částce započetla vzájemné pohledávky žalobkyni konkr. z faktur [číslo] ze dne 19. 2. 2020 splatné 19. 3. 2020 na částku 70 543 Kč, [číslo] ze dne 24. 4. 2020 splatné 24. 5. 2020 na částku 10 527 Kč a [číslo] ze dne 2. 8. 2021 splatné 2. 9. 2021 na částku 123 500 Kč. S ohledem na tento zápočet žalovaná pak vůči žalobkyni uznala dluh vůči ní ve výši 139 480 Kč bez příslušenství. Formální správnost těchto faktur podle oznámení o zápočtu ze 17. 9. 2021 byla zjištěna čtením jejich stejnopisů. Svědek [jméno] [příjmení] nepotvrdil procesní tvrzení žalované v tomto sporu, neboť uvedl, že za žalobkyni nikdy s žalovanou nejednal, na předmětné obchody si nevzpomíná a nevybavuje si je. Jestliže s žalovanou kdy jednal, jednal vždy s jednatelem žalované [jméno] [příjmení], ovšem vždy jako podnikající fyzická osoba [jméno] [příjmení].

7. Na základě shora uvedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla k soudu z větší části podaná důvodně. Bylo zjištěno, že žalobkyně i žalovaná jsou obchodními korporacemi, které byly spolu v obchodním styku. Žalobkyně evidovala ze vzájemných obchodů za žalovanou pohledávku celkem v částce 344 050 Kč, žalovaná pak evidovala za žalobkyní pohledávku ve výši 81 070 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně odsouhlasila zápočet této částky (§ 1982 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - dále jen „o. z.“) ze strany žalované oproti její pohledávce, a protože žalobkyně uznala vůči žalobkyni dluh z obchodního styku co do částky 139 480 Kč, pročež v řízení bylo jednak rozhodnuto o částečném zastavení řízení podle § 96 odst. 1. odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen„ o. s. ř.“) co do částky 81 070 Kč a jednak bylo částečným rozsudkem pro uznání (§ 153a o. s. ř.) rozhodnuto ohledně částky 139 480 Kč, zůstal předmětem řízení dluh žalované vůči žalobkyni ve výši 123 500 Kč s příslušenstvím.

8. Žalované se v řízení nepodařilo prokázat, že by se faktura [číslo] kterou vystavila žalobkyni k zaplacení částky 123 500 Kč, vztahovala k tvrzenému vzájemnému obchodu realizovanému na základě dohody mezi žalobkyní a žalovanou, neboť neprokázala, že by svědek [jméno] [příjmení], se kterou žalovaná, jak tvrdila, uzavírala všechny v řízení zmíněné obchody, jednal jménem žalobkyně i v rámci tohoto konkrétního obchodního případu.

9. Byť nebylo v řízení bezpečně zjištěno, kdo jednal za žalobkyni s žalovanou v rámci obchodních případů, jejichž výsledkem byla fakturace celkem částky 81 070 Kč fakturou vystavenou žalovanou dne 19. 2. 2020 splatnou 19. 3. 2020 a fakturou ze dne 24. 4. 2020 splatnou 24. 5. 2020, když svědek [příjmení] jakékoliv své jednání jménem žalobkyně popřel, lze na druhou stranu uzavřít, že tyto obchody někdo jménem žalobkyně uzavřít musel. Žalobkyně tím, že akceptovala zápočet vzájemných pohledávek z obchodního styku s žalovanou, potvrdila, že tyto obchody byly fakticky realizovány, a pokud žalovaná uvedla, že v těchto obchodech jednal za žalobkyni [jméno] [příjmení], i přesto, že si svědek na tyto obchody nepamatoval, zdá se být tvrzení žalované o přímé účasti [jméno] [příjmení] v tomto obchodu za prokázané. Na druhou stranu nutno říci, že i kdyby [jméno] [příjmení] skutečně s žalovanou v uvedených dvou případech jménem žalobkyně např. jako zaměstnanec anebo zmocněnec jednal, měla být žalovaná v dalším obchodním styku s žalobkyní, který byl realizován až po více než roce a půl od uvedených dvou obchodních transakcí, obezřetnější a měla si – právě na tuto časovou prodlevu, před jeho uzavřením ověřit oprávnění [jméno] [příjmení] nadále za žalobkyni jednat. To tím spíše, když z veřejně dostupného výpisu OR nevyplývalo a nevyplývá, že by kdy byl [jméno] [příjmení] např. statutárním orgánem této korporace. Z popsaných důvodů má soud za to, že nelze na daný spor (procesní obranu žalované) aplikovat § 444 odst. 2 o. z., podle kterého, dal-li zmocnitel jiné osobě najevo, že zmocněnce zmocnil k určitým právním jednáním, může se účinně dovolat, že zmocnění později zaniklo, jen pokud to před zmocněncovým jednáním oznámil, nebo pokud tato osoba při zmocněncově jednání o zániku věděla a žalovaná tudíž s ohledem na uvedené v řízení neprokázala, že měla ke dni 17. 9. 2021 pohledávku za žalobkyní ve výši 123 500 Kč. Soud proto považuje její oznámení o zápočtu této pohledávky jako neúčinné, a proto žalobě na zaplacení dluhu v této výši s příslušenstvím od doby prodlení s jejím zaplacením vyhověl.

10. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 1723 odst. 1 a § 2079 a násl. o. z. (ve vztahu k vyúčtované kupní ceně), § 2582 a násl. o. z. (ve vztahu k vyúčtování odměny provozci dopravního prostředku), § 1746 odst. 2 o. z. (ve vztahu k vyúčtování ceny na základě smlouvy, která není zvláště jako typ smlouvy v o. z., upravena, např. jeřábnické práce), podle § 2586 a násl. o. z. (ve vztahu k opravě vozidla) a podle § 1982 a násl. o. z., ve vztahu k zápočtu vzájemných plnění stejného druhu týchž věřitelů a dlužníků navzájem, když žalovaná nerozporovala žádnou z vyúčtovaných faktur na celkovou částku 344 050 Kč. Nárok na zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky byl žalobkyni přiznán podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, účinného ke dni prodlení žalovaného se zaplacením peněžitého dluhu, ode dne 23. 12. 2020, kdy se žalovaná dostala se zaplacením tohoto do prodlení. Soud zároveň rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 139 480 Kč za dobu od 23. 12. 2020 do zaplacení, ohledně níž bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání, ve kterém nebyla žalované povinnost k zaplacení příslušenství z této částky tak, jak ho požadovala žalobkyně v žalobě, rozhodnuto. Na druhou stranu soud zamítl žalobní požadavek na zaplacení zákonného úroku z částky 81 070 Kč za dobu od 23. 12. 2020 do 20. 9. 2021 (o zákonném úroku z prodlení z uvedené částky za dobu ode dne započtení této pohledávky do zaplacení bylo již rozhodnuto dřívějším rozsudkem pro uznání), pročež se jednalo o započtenou vzájemnou pohledávku ze stejné doby.

11. O nákladech řízení rozhodl soud ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. v rozsahu žalobou uplatněného a přisouzeného nároku na zaplacení celkem částky 262 980 Kč, o které bylo rozhodnuto jednak částečným rozsudkem pro uznání a jednak tímto rozsudkem, a podle § 146 odst. 2 o. s. ř. ve vztahu k částce 81 070 Kč, pro kterou vzala žalobkyně žalobu zpět, neboť se jednalo o započtenou pohledávku vzájemných nesplacených pohledávek žalobkyně a žalované ze stejné doby; žalovaná tudíž nezavinila, že řízení bylo v tomto směru zastaveno, tuto skutečnost jí proto nelze dávat k tíži a žalovaná byla z toho důvodu v tomto rozsahu procesně úspěšná. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 45 264,83 Kč. Tato částka sestává z nároku na náhradu nákladů řízení v částce 28 582,44 Kč, představující 52,88 % z celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,44 % a úspěchu žalované v rozsahu 23,56 %) z původně žalované částky 344 050 Kč s ohledem na zpětvzetí žaloby žalobkyní co do částky 81 070 Kč a čítá zaplacený soudní poplatek v částce 11 520 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 344 050 Kč sestávající z částky 9 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 21. 6. 2021, z částky 9 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 20. 7. 2021, z částky 4 850 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 25. 6. 2021 a z částky 9 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odporu, částečné zpětvzetí žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 9. 2021 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35 150 Kč ve výši 7 381,50 Kč, když advokát osvědčil, že je plátce takové daně. Dále náklady řízení ve prospěch žalobkyně jsou ve výši 16 682,39 Kč a čítají odměnu advokáta za právní služby poskytnuté žalobkyni ve sporu o částku 123 500 Kč, které sestávají z částky 6 060 Kč za účast na jednání u soudu (první jednání ve věci) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 2. 2022 a z částky 6 060 Kč za účast na jednání u soudu (druhé jednání ve věci) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 5. 4. 2022 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 067,10 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 2. 2022 k ústnímu jednání u OS Opava náhrada 533,55 Kč za 41 ujetých km v částce 333,55 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 9,26 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 5. 4. 2022 k ústnímu jednání u OS Opava náhrada 533,55 Kč za 41 ujetých km v částce 333,55 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 9,26 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 787,10 Kč ve výši 2 895,29 Kč, když advokát osvědčil, že je plátce, takové daně.

12. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.