26 C 191/2019

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , příjmení , LL.M. sídlem adresa o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 000 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 1. 8. 2018 do zaplacení ve výši 9,0 % p. a. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 174 827,94 Kč k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Opavě náklady tohoto řízení, které budou stanoveny v samostatném usnesení do tří dnů od jeho právní moci.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu se žalobce domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 1 000 000 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že mezi účastníky existuje smluvní právní vztah založený smlouvu kupní ze dne 27. 3. 2017, podle které nabyl žalobce jako kupující od žalovaného jako prodávajícího do vlastnictví pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům v obci [obec], pozemek [parcelní číslo], zahrada, pozemek p. [číslo] ostatní plocha, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Opava (dále také jen„ nemovitosti“ anebo„ stavba RD [adresa]“), za dohodnutou kupní cenu 5 200 000 Kč. Po přechodu vlastnictví začala stavba rodinného domu vykazovat vady. Žalobce z toho důvodu nechal projevující se vady shlédnout znalce, který pro něj zpracoval na daná zjištění znalecký posudek a ze kterého vyplynulo, že stavba RD [adresa] vykazuje závažné skryté vady. Uvedené skryté vady žalobce proto dopisem ze dne 27. 6. 2018 notifikoval u žalovaného a současně u něj uplatnil nárok kupujícího z vad na prodané věci, mj. nárok na přiměřenou slevu z kupní ceny. Dopisem ze dne 12. 7. 2018 následně u žalovaného uplatnil žalobce nárok na zaplacení částky [částka], představující přiměřenou slevu z kupní ceny, se splatností této částky do 31. 7. 2018. Protože žalovaný v době splatnosti žalobci tuto částku nezaplatil, domáhá se žalobce tohoto nároku u soudu podanou žalobou.

2. Proti ve věci vydanému elektronickému platebnímu rozkazu brojil žalovaný včas podaným odporem, který odůvodnil především tím, že byť není sporu o žalobcem popisovaném obchodu mezi nimi, jehož předmětem byly v žalobě popsané nemovitosti, ke kterým žalovaný převedl vlastnické právo nastíněnou kupní smlouvou na žalobce za dohodnutou kupní cenu 5,2 mil. Kč, neuznává nárok uplatněný žalobou, pročež žalobce před samotným vlastnickým převodem si nemovitosti řádně a opakovaně prohlédl a bylo mu sděleno, že se nejedná o novostavbu, ale o starší rekonstruovaný dům, který žalovaný vlastním nákladem za pomocí odborníků se zkušenostmi v oboru stavebnictví a rekonstrukce staveb, opravil, čemuž odpovídala i kupní cena, která by byla v případě, jednalo-li by se o novostavbu, byla výrazně vyšší. Se stářím domu byl žalobce obeznámen, a tudíž se v případě vytknutých vad nejedná o skryté vady, za něž by žalovaný nesl odpovědnost. Co se týče vlhkosti v koupelně, která je zmíněna ve znaleckém posudku, byl na to žalobce upozorněn žalovaným a bylo mu doporučeno, aby v pravidelných intervalech zatmelil místa, do kterých zatéká. Na nemožnost otevřít jedno z oken RD [adresa] byl žalobce rovněž upozorněn a další vady, které byly žalovanému vytknuty, se po dobu tří let, co on nemovitosti užíval, neprojevily. Vydrolenou spárovací hmotu lze opravit, nejedná se o vadu, je to běžný jev v souvislosti s místními klimatickými podmínkami. Skvrny na fasádě domu byly způsobeny stékáním dešťové vody ze střechy v kombinaci s prachem a špínou z ulice a i s tímto rizikem byl žalobce před nabytím vlastnictví k nemovitostem seznámen. Pokud se v nadpraží dveří v průčelí objevila trhlina, tak taková vada se za doby, co žalovaný v domě bydlel, neprojevila. Žalovaný koupil tento dům za účelem rekonstrukce a pozdějšího nastěhování a při jeho rekonstrukci postupoval s nejlepším vědomím a svědomím. Žalovaný dům zateplil a položil na střechu nové polepy, čímž zajistil dvojité krytí střechy. Původní polepy byly staré jeden rok.

3. U jednání strany setrvaly na svých stanoviscích, a zatímco žalobce považoval nárok uplatněný u soudu za opodstatněný, žalovaný naopak, s odkazem na svoji procesní obranu nárok žalobce neuznal. Žalující nárok z vad na koupené věci opřel zejména o znalecký posudek Doc. Ing. [celé jméno znalce], PhD., znalce v oboru stavebnictví (dále také jen„ ZP [celé jméno znalce]“), který si nechal v červnu 2018 na projevující se vady zpracovat. Znalec po provedeném místním šetření u RD [adresa] v [obec] zjistil vady, které popsal ve znaleckém posudku pod body A1 až A6 a dále pod body B1 až B5. Jednalo se zejména o nadměrné zavlhčení koupelny v 1. nadzemním patře domu zapříčiněného nefunkční hydroizolací sprchového koutu, jehož důsledkem bylo nadměrné vlhké zdivo koupelny a částečná destrukce obložkové zárubně v místě podlahy, vadu spočívající v nemožnosti otevřít jedno okenní křídlo z důvodu nerovnosti okenního nadpraží, dále pak vady mj. trhliny v obou místech uložení překladů dveří v 1. nadzemním podlaží domu, nedoléhající obložkovou zárubeň, u které byla viditelná mezera vpravo i vlevo, a dále zjistil skvrny nacházející se na podhledech ve 2. nadzemním podlaží domu. Příčinou jejich vzniku byl vytékající kondenzát na dolním povrhu podhledu. Znalec provedl sondáž směrem ke struktuře složení střechy a odborným technologickým postupem dospěl k závěru, že z důvodu nesprávné skladby jednotlivých vrstev střešní konstrukce dochází ve skladbě střechy ke kondenzaci vodní páry a nadměrné vlhkosti. Tato zjištěná vada může být příčinou napadení nosné dřevěné konstrukce dřevokaznými škůdci či hnilobou nebo houbou a může způsobit následný kolaps konstrukce. Znalec konstatoval, že střecha RD [adresa] sice vyhovuje podle předpisů upravujících stavby z hlediska prostupu tepla, avšak není vyhovující z hlediska požadavku na kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce. Znalec dále zjistil vydrolenou spárovací hmotu v dlažbě podlahy ve 2. nadzemním patře domu, skvrny na fasádě v průčelí do ulice, trhliny v nadpraží dveří v uličním průčelí vpravo a skvrny na fasádě v průčelí směrem do dvora. Žalobce u jednání doplnil, že vady, o které svůj nárok opřel, se projevily až po převodu vlastnického práva k nemovitostem a jejich užívání z jeho strany. Žalobce je profesionální sportovec, stavbám nerozumí, ani přesto však před koupí domu jej nenechal prohlédnout odborníkem v oboru stavebnictví. Žalovanému důvěřoval, znali se.

4. Žalovaný znovu uvedl, že si žalobce nemovitosti před vlastnickým převodem několikrát prohlédl, že žádné vady, jak jsou popsány v ZP [celé jméno znalce], tam nebyly, a že žalovaný snížil žalobci původně požadovanou kupní cenu z částky 5,8 mil. Kč na částku 5,2 mil Kč. Znalecký posudek znalce [celé jméno znalce] by měl být zrevidován jiným znalcem. Žalobce o vlhkosti v koupelně věděl, ale nechtěl ji řešit, neboť mělo být jeho úmyslem vyměnit do budoucna vanu za sprchu. Zatékání vody bylo možné řešit tmelením. Kromě výměny střešního šindele se střechou nic nedělal a po zjištění vlhkosti u střešního stožáru satelitu mu klempíři doporučili, aby nemovitost větral anebo střechu opatřil větrací mřížkou. Žalovaný nabyl nemovitost jako hrubou stavbu, byly tam pouze obvodové zdi a nemovitost byla již zateplená, okna v ní byla plastová. Dům rekonstruoval uvnitř, prováděl sádrokartonářské práce, instaloval elektriku, vodu a natahoval omítky. Stavba byla následně zkolaudována.

5. Soud provedl dokazování listinami a vzal z [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] a ze smlouvy kupní uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako kupujícím a žalovaným jako prodávajícím, že žalobce je vlastníkem v žalobě popsaných nemovitých věcí mj. pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům v obci [obec], pozemku [parcelní číslo] - zahrada, pozemku p. [číslo] ostatní plocha, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Opava, s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 8. 6. 2017, za dohodnutou kupní cenu 5 200 000 Kč. Dle obsahu smlouvy se prohlásil prodávající, že mu nejsou známy žádné právní či faktické vady převáděné věci a kupující, že si smlouvou převáděné věci řádně a detailně prohlédl, a že je přejímá ve stavu, v jakém se nachází ke dni podpisu této smlouvy. Z Rozhodnutí o dodatečném povolení stavby ze dne [datum] a ze Sdělení k užívání stavby z [datum] vydaných OÚ [obec], odb. stavební a silniční, vzal soud za prokázáno, že žalovaný dne [datum] požádal příslušný správní orgán o dodatečné povolení již změněné stavby, která měla být realizována bez příslušného povolení předchozím vlastníkem. Stavba mj. nepodsklepený RD [adresa] o jednom nadzemním podlaží a podkroví v době dodatečného povolení mimo jiné již obsahovala novou konstrukci krovu sedlové střechy s krytinou asfaltového šindele, byly zde provedeny vnitřní zdiva, přistavená vstupní část s garáží a obytné podkroví, byly vybourány nové okenní a dveřní otvory a v celé stavbě osazeny nová okna a dveře. Byla vyměněna vnitřní síť nízkého napětí, vody, kanalizace a vytápění plynovým, kotlem. Venkovní fasáda byla již zateplena a opatřena tenkovrstvou omítkou, nově byly provedeny podlahy a vnitřní omítky. Ostatní podrobnosti byly zřejmé z ověřené projektové dokumentace stavby, vypracované v 12/2014 autorizovaným technikem staveb [jméno] [příjmení]. Stavba byla při kontrolní prohlídce správním úřadem shledána v souladu s dodatečným povolením stavby z [datum], a protože nebyl důvod zakázat stavbu užívat, byla shledána jako obyvatelná. Ze ZP [celé jméno znalce] zpracovaného v červnu 2018 po místním šetření realizovaným znalcem dne 21. 5. 2018 a ze sdělení tohoto znalce u soudu, vzal soud za prokázáno, že RD [adresa] vykazoval vady popsané v obsahu ZP [celé jméno znalce], které později žalobce specifikoval v žalobním návrhu. Uvedený ZP [celé jméno znalce] rovněž obsahuje návrh řešení odstranění těchto vad, avšak není z něj patrno, jaké finanční prostředky by byly potřebné k odstranění zjištěných vad. Doplněním ZP u jednání potvrdil znalec [celé jméno znalce] tu skutečnost, že nejméně zjištěné vady spočívající ve vadě či absenci hydroizolace sprchového koutu, v nesprávné skladbě střechy a v nedostatečné délce překladů dveří (vady pospané pod body A1, A2, A3, B1, B2 a B6), nebylo možné zjistit dříve, než se tyto vady projevily„ navenek“. Projevy vad„ navenek“ byly zjištěny až odstraněním jednotlivých stavebních prvků anebo sondáží. K objektivizaci požadovaného nároku na slevu z kupní ceny byl do řízení přibrán [celé jméno znalce], znalec z oboru stavebnictví, který se jak v písemném vyhotovení ZP, tak i v závěrech ZP sdělených u soudu (dále také jen„ ZP [celé jméno znalce]“), zcela ztotožnil se závěry znalce Doc. Ing. [celé jméno znalce], a to jak co do existence vad, tak do jejích projevů. Rovněž i on konstatoval, že vady spočívající v zavlhčení sprchového koutu, zjištěné vady v nesprávné skladbě střechy a jejího vlhnutí z toho důvodu a prokapávání vniklého kondenzátu dovnitř RD [adresa] tak i na jeho venkovní zdi, jakož i nesprávné uložení překladů nedostatečné jejich délky nad dveřmi, bylo možné zjistit až tehdy, co se tyto skryté vady (nebyly seznatelné pouhým okem) projevily. Projevy vad (vlhnutí vnitřního i venkovního zdiva, praskliny na zdech apod.), popsal znalec [celé jméno znalce]. V souladu s jeho zjištěními se k těmto vadám vyjádřil shodným způsobem i znalec [celé jméno znalce]. Znalec [celé jméno znalce] v písemném ZP uvedl, že by byly podle rozpočtu náklady na opravu zmíněných vad ve výši 1 018 210 Kč. Tato částka vyplývající z písemného ZP však nezahrnovala náklad na opravu jednoho z překladů nade dveřmi (vada B2), shodný s nákladem na opravu vady pospané v ZP [celé jméno znalce] pod bodem A3. K tomuto nákladu se znalec [celé jméno znalce] vyjádřil u ústního soudního jednání kde uvedl, že by oprava tohoto překladu navýšila jím zmíněnou částku v ZP řádově o jednotky tisíc korun. Soud vzal za prokázané, že náklad na opravu zjištěných skrytých vad by byl daleko vyšší než uvedená částka ZP [celé jméno znalce] přesahující 1 milion korun, a to z toho důvodu, že opravám zjištěných vad by předcházelo nutně zpracování projektové dokumentace (viz např. závěr ZP [celé jméno znalce] na str. 10 bod 11), jejíž pořízení není v ZP [celé jméno znalce] finančně zohledněno. Zohledněna tam není ani finanční částka nutně vynaložená po opravě střechy k zaplacení např. revize hromosvodu ap. Ani tyto náklady zajisté nejsou finančně zanedbatelné. Z Oznámení o skrytých vadách a z výzvy k zaplacení částky 1 000 000 Kč vzal soud za prokázané, že žalobce notifikoval u žalovaného nárok z vad formou slevy z kupní ceny a vyzval jej k zaplacení této pohledávky ve výši 1 000 000 Kč se splatností do 31. 7. 2018.

6. Soud na základě popsaného dokazování dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej žalobce popsal v žalobě, a proto na něj pro stručnost odkazuje. V řízení bylo prokázáno, že žalobce nabyl od žalovaného na základě kupní smlouvy ze dne [datum] za dohodnutou kupní cenu 5 200 000 Kč nemovitosti pospané v bodu 1. odůvodnění tohoto rozhodnutí, a že v době přechodu vlastnického práva k těmto nemovitostem na žalobce, konkr. RD [adresa], vykazoval skryté vady. Tyto skryté vady se začaly projevovat až následně v době užívání RD žalobcem. Projevy vad spočívající ve vlhnutí zdí a omítek, jakož i praskání omítek na vnitřních a venkovních zdech, byly důsledkem právě skrytých vad na této nemovitosti, jež nebyly pouhým okem seznatelné. Tyto vady byly zjistitelné až poté, co se projevily a co byly zjištěny odborným zásahem do struktury samotné nemovitosti (provedená sonda do podhledu vnitřní zdi za účelem zjištění skladby střechy, odstranění omítky za účelem zjištění délky překladů, odstranění části sprchovacího koutu atp.). Obvyklou cenu nemovitostí, které byly předmětem vlastnického převodu na základě smlouvy účastníků ze dne 27. 3. 2017, stanovil znalec částkou 5 200 000 Kč. Tato částka odpovídá ve smlouvě dohodnuté kupní ceně. To ovšem za předpokladu, že by nemovitosti byly bez vad. Nutné náklady na opravu zjištěných skrytých vad RD [adresa] přesahují částku 1 000 000 Kč, tedy částku, která je předmětem tohoto řízení. Žaloba byla k soudu podána důvodně.

7. Soud nemá za zcela prokázané, do jaké míry se na rekonstrukci domu podílel právní předchůdce žalovaného, který - jak se podává z dodatečného povolení stavby, měl většinu prací na RD [adresa] povést před prodejem žalovanému. Žalovaný totiž v prvotním vyjádření k žalobě popsal, že starý dům vlastním nákladem opravil on sám a v řízení pak hovořil pouze o jeho částečné rekonstrukci z jeho strany, hlavně týkající se především vnitřních prostor. Že byl dům rekonstruován předchozím majitelem, vyplývá ze sdělení žalovaného pracovníkům stavebního úřadu před dodatečným povolením stavby. Ovšem nezdá se být pravděpodobné, že by většinu rekonstrukcí opravdu provedl bývalý vlastník nemovitostí, když dodatečné stavební povolení na již zrekonstruovanou stavbu bylo vydáno v březnu 2015, přičemž stavebník (žalovaný) připojil k žádosti o jeho vydání projektovou dokumentaci z [číslo] (viz č. l. 2 dodatečného povolení). V té době byl výlučným vlastníkem nemovitostí žalovaný a je tedy víceméně pravděpodobné, že rekonstrukci z větší části provedl sám žalovaný, jak prvně uvedl ve vyjádření k žalobě. Tato okolnost však nemá pro posouzení jeho odpovědnosti za vady převáděné věci žádný vliv, když navíc to, zda byla stavba provedena v souladu s předloženou projektovou dokumentací či nikoli, nebylo posuzováno, když takový důkazní prostředek (projektová dokumentace) nebyl v řízení označen. Jestliže žalovaný dále svoji procesní obranu opřel o černobílé fotografie, které předložil soudu s tvrzením, že se nejedná o důkaz označený po koncentraci řízení (ke koncentraci řízení podle § 118b odst. 1 o. s. ř. došlo ke konci prvního jednání ve věci dne 31. 10. 2019 – viz č. l. 31 spisu), neboť o tomto důkazním prostředku dříve nevěděl, pročež fotografie pořizovala jeho bývalá manželka a on se o nich dověděl až těsně před závěrečným jednáním ve věci, zdá se být i toto tvrzení nevěrohodné. V době vlastnického převodu nemovitostí na žalobce byl žalovaný evidován v příslušné katastrální evidenci jako jejich výlučný vlastník. Tyto nebyly předmětem SJM a jeho výlučné vlastnictví vyplývá i z kupní smlouvy uzavřené s žalobcem. Soud má tak za málo pravděpodobné či zcela nepravděpodobné, že by žalovaný při prodeji těchto nemovitostí, za poměrně vysokou cenu a cestou realitních kanceláří, pokud by prodej zprostředkovávala jeho tehdejší manželka, nebyl ve věci činný a aktivní, a že by o fotografiích prodávaných nemovitostí nic nevěděl. Ani tato skutečnost však není pro řízení nijak podstatná, když znalec [celé jméno znalce], ani po zhlédnutí těchto fotografií nezměnil nic na závěrech svého znaleckého posudku. I za situace, kdyby z fotografií byly patrné fleky na vnitřní a venkovní omítce (na snímcích koupelny žádné vady neshledal, neboť vada sprchového koutu se projevila vlhnutím příčky koupelny ze strany chodby), jednalo by se pouze o projev skryté vady, která byla seznatelná až odborným zásahem do konstrukce domu. V takovém případě by bylo možné zvlhlé fleky na omítkách posoudit pouze jako vady zjevné, ovšem i přesto, že žalovaný tvrdil, že tyto byly seznatelné na fotografiích pro potřeby realitních kanceláří před jejich prodejem, není postaveno na jisto, že byly tyto fleky patrny na zdech i později při prodeji domu. Soud má za to, že by v případě zjištění takových vad, byly tyto popsány v některé části kupní smlouvy uzavřené žalobcem a žalovaným a nebyla by ve smlouvě pasáž hovořící o tom, že si žalobce nemovitosti řádně prohlédl, a že na nich nebyly zjištěny žádné vady. V tomto směru soud uvěřil žalobci, který uvedl, že v době jeho prohlídky žádné vlhké fleky na zdech domu nebyly. Z popsaných důvodů soud nečinil žádné závěry z dalších navržených důkazů a nebyly ani prováděny další důkazy na podporu procesní obrany žalovaného, anebo na podporu tvrzení žalobce. Žalovaný v řízení učinil návrh na revizi ZP [celé jméno znalce]. S ohledem na závěry znalce [celé jméno znalce], který se nijak neodchýlil od závěrů obsažených v ZP [celé jméno znalce], považuje soud tento návrh za nadbytečný. To tím spíše, že oba znalci jsou odborníky v oboru stavebnictví.

8. Vzhledem k zjištěné výši předpokládaných nákladů na opravu popsaných skrytých vad a které přesahují žalobní požadavek, soud se již blíže nezabýval ani dalšími vadami zjištěnými znalcem [celé jméno znalce]. Soud je toho názoru, že sleva z kupní ceny, kterou žalobce po žalovaném požaduje, je zcela přiměřená jak s ohledem na sjednanou kupní cenu shora popsaných nemovitostí, tak k obecné ceně předm. nemovitostí pokud by byly bez vad a rovněž i k ceně stanovené znalcem s ohledem na zjištěné vady. Sleva z kupní ceny je rovněž přiměřená ve vztahu k předpokládaným nákladům na odstranění zjištěných vad žalobcem.

9. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 2099 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobce řádně uplatnil nárok z vadného plnění podle § 2106 odst. 1. písm. c) o. z., nárok na uplatnění skryté vady ve lhůtě pěti let vyplývá z ust. § 2129 odst. 2 o. s. ř. (nárok žalobce tudíž není ztížen prekluzí, jak namítl žalovaný v závěrečné řeči). Žalobce nároky z vad uplatnil u žalovaného včas promptně po jejich zjištění a objektivizaci, jak má na mysli § 2112 odst. 1., odst. 2 o. z. Z důvodu procesního úspěchu žalobce ve sporu byl mu dále přiznán i nárok na zaplacení příslušenství žalované pohledávky představující zákonný úrok z prodlení z žalované částky, neboť bylo v řízení zjištěno, že se žalovaná pohledávka stala splatnou dne 31. 7. 2018. Jejím nezaplacením v době splatnosti se žalovaný dostal od následujícího dne do prodlení. Nárok na zákonné úroky z prodlení byl posouzen podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.

10. Závěrem je vhodné na tomto místě se vyjádřit k procesní obraně žalovaného, který v řízení tvrdil, že v době vlastnického převodu nemovitostí na žalobce převáděné nemovitosti nevykazovaly žádné z popsaných zjištěných vad. Skrytou vadou se rozumí takový nedostatek, který je kupujícímu neznám a který mu zůstal neznám i po využití jeho oprávnění provést prohlídku nemovitostí. Zpravidla skryté vady nejsou známy ani prodávajícímu, což je zřejmě tento případ, kdy soud skutečně z množství znalcem zjištěných vad, jako vady skryté, posoudil pouze ty, které na nemovitosti prokazatelně v době jejich vlastnického převodu byly, a které nebylo možno bez zásahu do struktury stavebních prvků RD [adresa] zjistit.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 174 827,94 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 40 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 000 Kč sestávající z částky 12 300 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení + první porada s klientem, výzva k plnění, návrh ve věci samé – žaloba, účast u jednání u OS Opava dne 31. 10. 2019, dne 4. 2. 2020, dne 6. 10. 2020, písemné podání ve věci samé z 28. 2. 2020, účast na místním šetření dne 20. 4. 2020) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 190,03 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 31. 10. 2019 na trase [obec] Opava a zpět náhrada 922,72 Kč za 85 ujetých km v částce 522,72 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 4. 2. 2020 na trase [obec] Opava a zpět náhrada 922,92 Kč za 85 ujetých km v částce 522,92 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 4. 2020 na trase [obec] [obec] a zpět náhrada 421,47 Kč za 36 ujetých km v částce 221,47 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 10. 2020 na trase [obec] [obec] a zpět náhrada 922,92 Kč za 85 ujetých km v částce 522,92 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 103 990,03 Kč ve výši 21 837,91 Kč a dále zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku ze dne 11. 11. 2019 dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 3 000 Kč a zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku ze dne 10. 2. 2020 dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 6 000 Kč.

12. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení byly nad rámec složené zálohy žalobcem hrazeny odměny znalců za podané znalecké posudky a vzhledem k procesnímu neúspěchu je žalovaný povinen zaplatit státu tyto prostředky, které platil. Z uvedených důvodů soud podle uvedeného ustanovení k této povinnosti zavázal žalovaného, přičemž výše těchto nákladů bude určena až v samostatném usnesení (§ 151 odst. 5., 6 o. s. ř.).