26 C 195/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 520 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 19. 12. 2014 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u soudu se žalobkyně domáhala rozhodnutí, jímž by byl žalovaný zavázán zaplatit jí shora uvedenou částku s příslušenstvím a nahradit náklady tohoto řízení. Návrh odůvodnila tím, že nabyla předmětnou pohledávku od právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], sídlem [adresa], na základě postupní smlouvy ze dne 13. 10. 2021. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena písemně dne 4. 11. 2021. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný dne 3. 12. 2014 v 18:05 hod. porušil svoji povinnost cestujícího, neboť v [obec], v dopravním prostředku DP linky [číslo] kterou právní předchůdkyně žalobkyně provozovala, se neprokázal při kontrole platným jízdním dokladem. Na místě byla proto sepsána„ Dohoda s cestujícím“, ve které byla žalovanému uložena povinnost doplatit jízdné ve výši 20 Kč za tuto jízdu a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za jízdu bez platné jízdenky. Podpisem této dohody žalovaný uznal vůči přepravci celkovou žalovanou pohledávku co do důvodu a výše a zavázal se ji do patnácti kalendářních dnů od zjištění jízdy bez platné jízdenky zaplatit. Vzhledem k tomu, že žalovaný v době splatnosti a ani později tuto částku žalobkyni nezaplatil, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou.

3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.

4. Z tvrzení žalobkyně a dále z listin, které označila k důkazu a kterým nikdo neodporoval, dospěl soud ke skutkovému stavu tak, jak jej žalobkyně popsala v návrhu a soud proto na něj pro stručnost odkazuje. Bylo zjištěno, že žalovaný porušil povinnost cestujícího a vznikla mu proto povinnost zaplatit žalobkyni, která tuto pohledávku nabyla na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, pohledávku čítající jízdné a přirážku k jízdnému celkem v částce 1 520 Kč, když pohledávku v této výši podpisem na Dohodě s cestujícím dne 3. 12. 2014 žalovaný uznal co do důvodu a výše a zavázal se ji zaplatit. Vzhledem k tomu, že žalovaný předmětný závazek nesplnil, neboť v době splatnosti a ani později tento dluh nezaplatil, vyhověl soud zcela podané žalobě a to i co do požadovaných zákonných úroků z prodlení, které byly žalobkyni přiznány podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, účinného ke dni prodlení žalovaného se zaplacením peněžitého dluhu.

5. Z hmotněprávního hlediska byl spor posouzen podle § 1723 a podle § 2053 a násl. o. z. Žalobkyně prokázala svou věcněprávní legitimaci ve sporu na základě tvrzené postupní smlouvy ze dne 13. 10. 2021.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 520 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně.

7. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1, věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.