26 C 209/2025

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 542 745,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 542 745,34 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně za dobu od 26. 3. 2025 do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 4,5 % ročně z částky 540 675,34 Kč za dobu od 26. 3. 2025 do zaplacení, spolu kapitalizovaným úrokem ve výši 18 926,38 Kč a spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 732,35 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady tohoto řízení ve výši 61 458,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 542 745,34 Kč s příslušenstvím, jež specifikovala jako úrok ve výši 4,5 % ročně z částky 540 675,34 Kč od 26. 3. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 542 745,34 Kč od 26. 3. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok 18 926,38 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 12 732,35 Kč. Uvedla, že se jedná o nesplacený úvěr, který žalovanému poskytla na základě mezi nimi dne , datum, uzavřené úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, v níž se zavázala převést žalovanému peněžní prostředky 722 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr jí splatit formou 120 měsíčních splátek splatných od 15. 8. 2021 do 15. 7. 2031 ve výši 7 483 Kč. Uvedené prostředky mu byly poskytnuty poté, co úvěrující řádně prověřila jeho schopnost do budoucna úvěr splácet. Žalovaný porušil smluvní ujednání, neboť úvěr řádně a včas nezaplatil. Žalobkyně z toho důvodu po marných výzvách k úhradě dluhu dlužných splátek žalovaného v listině ze 17. 12. 2024 vyzvala k úhradě nezaplacené části dluhu, který z důvodu na straně žalovaného zesplatnila. K datu zesplatnění činil dluh žalovaného částku 555 570,19 Kč. Žalovaný v době stanovené splatnosti ke dni 24. 12. 2024 dluh nezaplatil, a protože nereagoval ani na následnou předžalobní výzvu z 19. 4. 2025 a na dluh nepoukázal ničeho, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou.

2. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.“) zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho.

3. Žalovaný se k jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila, nedostavil. Soud provedl dokazování listinami označenými k důkazu žalobkyní, přičemž zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému dne , datum, úvěr ve výši 722 000 Kč. Smlouva stanovila povinnost žalovaného splácet úvěr v 120 měsíčních anuitních splátkách s pevnou úrokovou sazbou 4,5 % ročně, jak plyne z této smlouvy. Úvěr byl žalovanému poskytnut poté, co žalobkyně provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SÚ“), jak vyplývá z žádosti o úvěr, šetření úvěruschopnosti a předsmluvních informací. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, neboť nehradil splátky řádně a včas. Naposledy na dluh poukázal splátku v červnu 2024. Jeho platební morálka byla zjištěna z přehledu splátek a z podrobné specifikace kapitalizovaného úroku uvedené v omluvě žalobkyně. Na opakované porušování smluvních povinností reagovala žalobkyně sérií výzev k úhradě dlužných splátek a poplatků, což je zjištěno z upomínek, výzev, opakované výzvy a poslední výzvy před zesplatněním dluhu ze dne 19. 9. 2024. Protože žalovaný ani poté nedostál svým povinnostem, žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru. Dne 17. 12. 2024 mu zaslala Oznámení o zesplatnění, jímž jej vyzvala k úhradě celé zbývající části dluhu se splatností do 24. 12. 2024. Tímto okamžikem se staly splatnými všechny závazky žalovaného z poskytnutého úvěru. Žalobkyně odeslala žalovanému dne 10. 4. 2025 předžalobní výzvu k úhradě dluhu, v níž žalovaného upozornila na povinnost uhradit celý dluh a informovala jej o soudním vymáhání této pohledávky, pokud nebude zaplacena. Výše dluhu byla k datu 25. 3. 2025 vyčíslena na 574 404,07 Kč, přičemž z této částky jistina činila 540 675,34 Kč, kapitalizovaný běžný úrok 18 926,38 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 12 732,35 Kč a poplatky 2 070 Kč. Údaje vyplývají z listiny „Stav dlužné jistiny a příslušenství“.

4. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že mezi účastníky vznikl platný a účinný závazkový vztah ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, řídící se § 1721 a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem o SÚ. Žalobkyně splnila všechny povinnosti spojené s poskytováním spotřebitelského úvěru, včetně povinnosti prověřit úvěruschopnost podle § 86 citovaného zákona. Z žádné listiny ani tvrzení nevyplynula skutečnost, která by svědčila o nezákonném nebo nedbalém posouzení úvěruschopnosti.

5. Žalovaný porušil smluvní povinnosti, neboť nehradil sjednané splátky. Tím se dostal do prodlení, z čehož žalobkyni vzniklo právo účtovat úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (v relevantní výši 12,75 % ročně). Dále žalovaný nehradil ani smluvní úrok ve výši 4,5 % ročně, který byl proto kapitalizován, a totéž platí o úroku z prodlení.

6. Opakované výzvy k úhradě a následné zesplatnění úvěru odpovídají smluvním ujednáním stran, konkrétně čl. 8.2 obchodních podmínek, které opravňují žalobkyni k jednostrannému zesplatnění v případě prodlení žalovaného. Soud má proto za to, že žalobkyně zesplatnila úvěr v souladu se smlouvou i právní úpravou.

7. Ze všech shora popsaných důvodů soud dospěl k závěru, že žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit jistinu i veškeré příslušenství, tak jak je uvedeno ve výroku rozsudku, neboť nárok byl žalobkyní prokázán v plném rozsahu.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 61 458,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 21 710 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 542 745,34 Kč sestávající z částky 10 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32 850 Kč ve výši 6 898,50 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně.

9. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.