26 C 224/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený obecným údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vydání bezdůvodného obohacení

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 600 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobci se vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek ve výši 30 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného a původní žalované [celé jméno původní účastnice], [datum narození], bývalé manželky žalovaného (řízení vůči ní bylo usnesením zd. soudu ze dne 8. 9. 2020, které 13. 10. 2020 nabylo právní moci podle § 103 a § 104 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“ a § 109 odst. 1 písm. a/ zákona č. 182/2006 Sb., zákona o úpadku a způsobu jeho řešení /insolvenční zákon/, zastaveno), neboť před uzavřením kupní smlouvy uzavřené žalobcem jako kupujícím a [celé jméno původní účastnice] jako prodávající dne [datum], žalobce složil po dohodě s prodávající a jejím manželem předem na účet žalovaného zálohu na kupní cenu ve smlouvě specifikovaných nemovitostí ve výši 600 000 Kč, ale proto, že k převodu vlastnického práva k nemovitostem na žalobce na základě uvedené smlouvy nedošlo, zanikl právní důvod, na základě něhož tuto částku žalobce zaplatil. Protože žalovaný a ani [celé jméno původní účastnice] na výzvu žalobce k vrácení částky 600 000 Kč nereagovali, domáhá se žalobce tohoto nároku u soudu podanou žalobou.

2. Žalovaný v reakci na žalobu nezpochybnil, že mu byla na jeho účet žalobcem poukázána částka 600 000 Kč jako rezervační záloha na kupní cenu nemovitostí, jichž byla [celé jméno původní účastnice] výlučným vlastníkem, a které měly být úplatně převedeny na žalobce. Nezpochybnil, že s ním žalobce několikrát o zamýšleném úplatném převodu jednal. Popřel, že by zálohu na žalobci vylákal, neboť se jednalo o dohodu mezi jeho manželkou a žalobcem a částku zálohy ve výši 600 000 Kč dobrovolně zaplatil a zpochybnil, že by žalobce nevěděl o zatížení převáděných nemovitostí zástavním právem ve prospěch bankovních domů. Částku rezervačního poplatku pak žalovaný s manželkou použili pro jejich potřebu, zejm. na rekonstrukci domu, na úhradu nesplacených závazků manželky, na vybavení domácnosti a rekonstrukci topení a na chod společné domácnosti.

3. Z prvního ve věci nařízeného jednání se žalovaný pro svou zdravotní indispozici omluvil a ke druhému jednání se již nedostavil, ačkoliv již byl dle sdělení lékaře schopen se jej zúčastnit. Žalobce u jednání setrval na podané žalobě, neboť ze zaplacené zálohy na kupní cenu nemovitostí, které do vlastnictví od [celé jméno původní účastnice] nenabyl, mu zatím nebylo zaplaceno ničeho.

4. Soud provedl dokazování označenými listinami, kterým nikdo neodporoval a z [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] vzal za prokázané, že [celé jméno původní účastnice] byla ke dni [datum] a i k [datum] výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. o./č. e., St. [číslo], jehož součástí je rodinný dům [adresa], pozemku parc. [číslo]. Všechny nemovitosti byly na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] zatíženy ke dni [datum] zástavním právem smluvním do výše [částka] pro [právnická osoba] a po dobu 27 let byl na tomto LV zapsán ve prospěch uvedené banky zákaz jejich zcizení a zatížení, ke dni [datum] pak došlo ke změně (jak je zjištěno z [list vlastnictví] – stav k tomuto datu) v osobě zástavního věřitele, pročež na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] stala se zástavním věřitelem pro budoucí pohledávku do výše 2 000 000 Kč spol. [právnická osoba] [právnická osoba], sídlem [adresa]. Z nesporných tvrzení účastníků a z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vzal soud za zjištěné, že žalobce na tento účet, jehož byl žalovaný vlastníkem, poukázal dne [datum] částku 200 000 Kč, dne [datum] částku 100 000 Kč, dne [datum] částku 100 000 Kč, dne [datum] částku 75 000 Kč a dne [datum] částku 125 000 Kč, celkem tak 600 000 Kč. Tuto sumu vložil na účet žalovaného na základě smlouvy o složení rezervační zálohy, kterou uzavřel s [celé jméno původní účastnice] a v níž bylo toto platební místo specifikováno. Předmětná smlouva označuje předmětný účet, na který má být platba provedena, označuje i nemovitosti, které mají být následně předmětem vlastnického převodu, ovšem není datována. Tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum] a v té době měla být týmiž účastníky uzavřena kupní smlouva. Z předčasné kupní smlouvy nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že v té době probíhala mezi účastníky jednání o úplatném převodu nemovitostí, mj. pozemku parc. [číslo]. Ve smlouvě se zavázal žalobce převést na účet prodávajícího č. … [číslo] (účet žalovaného) zálohu kupní ceny ve výši 200 000 Kč do tří dnů od uzavření této smlouvy. Žalobce kupní smlouvou ze [datum], jejíž nedílnou součástí je geometrický plán, prokázal svá tvrzení, že předmětem této smlouvy byl zamýšlený úplatný převod nemovitostí ve vlastnictví [celé jméno původní účastnice] na žalobce, který za částku 600 000 Kč již předtím složenou prodávající na základě rezervační smlouvy z [datum] na bankovní účet žalovaného, měl do vlastnictví nabýt pozemky parc. [číslo] (nově označená jako parc. [číslo]). K zamýšlenému vlastnickému převodu v konečném důsledku nedošlo. Jak bylo zjištěno ze Seznámení s podklady pro rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne [datum], navrhovaný vklad na základě uvedené kupní smlouvy nebylo možno provést jednak z důvodu formální nesprávnosti geometrického plánu [číslo] [rok], který byl nedílnou přílohou této kupní smlouvy a jednak z důvodu existence zástavních práv pro všechny dotčené a ve smlouvě uvedené pozemky ve prospěch banky [právnická osoba] Z usnesení [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] vyplývá, že byl zjištěn úpadek dlužnice [celé jméno původní účastnice] a bylo jí povoleno řešit úpadek oddlužením. Za účelem oddlužení byl dlužnici ustanoven insolvenční správce. Z písemného vyjádření [celé jméno původní účastnice] ze dne [datum], které učinila v řízení vedeném u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud (mimo jiné) zjistil, že ona sama věděla o částce 600 000 Kč, kterou žalobce převedl na účet žalovaného, ale neměla ponětí, jak bylo se všemi těmito penězi naloženo, když měla povědomí o tom, že se za ně„ do domu koupilo [movité věci] [anonymizována dvě slova]“. Ze sdělení [právnická osoba] a z výpisu tohoto účtu soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem účtu byl žalovaný, že ode dne připsání finančních prostředků poukázaných žalobcem na něj do měsíce [měsíc] [rok], kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu žalovaného s [celé jméno původní účastnice], činil ke dni [datum] zůstatek na tomto účtu 0 Kč, a že v [měsíc] [rok] převedl žalovaný ze svého účtu na bankovní účet [celé jméno původní účastnice] č. [bankovní účet] vedený taktéž u [právnická osoba] částku celkem [částka]. Od měsíce [měsíc] [rok] vykazuje účet žalovaného záporný konrčený zůstatek, když veškeré kladné zůstatky vč. částky 600 tis. Kč, kterou na účet poukázal žalobce, spotřeboval žalovaný do konce měsíce [měsíc] [rok]. Z rozsudku OS v [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl dne [datum] právní moci, soud zjistil, že manželství žalovaného a [celé jméno původní účastnice] zaniklo rozvodem.

5. Z dalších jednotlivých důkazů již soud nečinil žádná dílčí zjištění, neboť na základě popsaného dokazování bylo možné dospět k závěru o skutkovém stavu: V době trvání manželství žalovaného a [celé jméno původní účastnice] jednal žalobce s manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] za účelem uzavřít s [celé jméno původní účastnice] kupní smlouvu, jejímž předmětem by byl úplatný převod nemovitostí v jejím výlučném vlastnictví, které byly zapsány na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Na základě těchto jednání složil na bankovní účet žalovaného v [měsíc] [rok] částku 200 000 Kč a v [měsíc] [rok] v dílčích splátkách částku celkem ve výši 400 000 Kč. Číslo účtu žalovaného banky bylo obsaženo v listinách označených jako smlouva o složení rezervační zálohy, resp. předčasná kupní smlouva nemovitostí, které žalobce s [celé jméno původní účastnice] uzavřel a které předcházely zamýšlené kupní smlouvě. K samotnému vlastnickému převodu nemovitostí popsaných v kupní smlouvě uzavřené mezi žalobcem a [celé jméno původní účastnice] dne [datum] nedošlo, neboť z důvodu formálních nedostatků geometrického plánu jako podstatné součásti této kupní smlouvy, bez něhož by převod nebyl možný, jakož i z důvodu v té době existujících zástavních práv váznoucích na převáděných nemovitostech ve prospěch zástavního věřitele [právnická osoba] nebylo možno navrhovaný vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce v příslušné katastrální evidenci povolit. Další právní jednání mezi žalobcem a [celé jméno původní účastnice] anebo žalobcem a žalovaným jako jejím manželem o nápravu vzniklé situace nedošlo, žádná další kupní smlouva stran stejného předmětu převodu, již uzavřena nebyla. Z důvodu neuzavření zamýšleného obchodu se žalobce osobně domáhal u žalovaného vrácení složené zálohy ve výši 600 000 Kč, naposledy se o tomto nároku žalovaný dozvěděl z žaloby uplatněné u soudu, která mu byla doručena. Manželství žalovaného a [celé jméno původní účastnice] zaniklo rozvodem ke dni [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek vydaný v této věci. Účet žalovaného, na který byla žalobcem poukázána záloha ve výši 600 tis. Kč, vykazoval kladný zůstatek do [datum], od [datum] vykazuje účet zápornou hodnotu. Ze svého účtu poukázal žalovaný v [měsíc] [rok] na účet manželky celkem částku [částka].

6. Podle § 1723 odst. 1zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 2991 odst. 1) o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 708 odst. 1 o. z., věta první, to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ SJM“). Podle § 710 o. z., jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

7. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle předestřené právní úpravy a dovodil, že žaloba byla k soudu podána důvodně. Bylo zjištěno, že mezi žalobcem a [celé jméno původní účastnice] existoval právní vztah založený„ přípravnými“ smlouvami o složení rezervační zálohy, resp. předčasnou kupní smlouvou, v nichž se zavázala [celé jméno původní účastnice] uzavřít s žalobcem kupní smlouvu na úplatný převod nemovitostí v jejím vlastnictví a žalobce se zavázal za tím účelem zaplatit [celé jméno původní účastnice] na účet žalovaného jako jejího manžela zálohu ve výši 600 000 Kč. Tuto částku žalobce v [měsíc] a [měsíc] [rok] na účet žalovaného poukázal. Uvedená částka pak byla v kupní smlouvě o převodu nemovitých věcí uzavřené mezi žalobcem a žalovanou označena jako již uhrazená kupní cena za předmět této kupní smlouvy. K vlastnickému převodu v této kupní smlouvě ze dne [datum] uvedených nemovitostí nedošlo a to jak z důvodu její formální vady tak také proto, že na převáděných nemovitostech v té době vázly zástavní práva ve prospěch banky. Částku ve výši 600 000 Kč složenou žalobcem na účet žalovaného, žalovaný a jeho manželka [celé jméno původní účastnice] v době trvání jejich manželství spotřebovali pro svou potřebu. Vzhledem k tomu, že manželství žalovaného a [celé jméno původní účastnice] bylo ke dni [datum] rozvedeno a usnesením [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byl zjištěn úpadek dlužnice [celé jméno původní účastnice] a bylo jí povoleno oddlužení, nemohla být [celé jméno původní účastnice] jako žalovaná účastníkem tohoto řízení. Řízení vůči ní bylo zastaveno.

8. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 8Cz 36/69, které lze použít i v této věci (dohledatelné např. na el. stránkách [webová adresa]),„ vznikl-li za trvání manželství dluh, z něhož byl zavázán jenom jeden z manželů, který např. uzavřel vlastním jménem smlouvu o půjčce, a bylo-li takto získaných peněz použito na koupi určité věci, tj. byla-li za ně získána určitá majetková hodnota, náleží i tato hodnota - za splnění ostatních podmínek uvedených v § 143 obč. zák. (pozn. soudu - nyní § 709 o. z.) a bez ohledu na to, zda byla smlouva o půjčce platně uzavřena - do bezpodílového spoluvlastnictví. K závazku manžela, který takto opatřil peníze, který je povinen je vrátit (ať již jako plnění ze smlouvy o půjčce či jako neoprávněný majetkový prospěch v případě, že smlouva o půjčce nebyla platně uzavřena) a který je vynaložil ve skutečnosti na společný majetek ze svého, se přihlédne při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví“. V dané věci je nepochybné, že [celé jméno původní účastnice] utržené peníze ze zamýšleného kontraktu vztahujícímu se k jejímu výlučnému majetku použila jako„ vnos“ do SJM s žalovaným a tyto peníze pak spolu s ním spotřebovala. Vzhledem k výše uvedenému a proto, že ona sama není v tomto řízení jako účastník z důvodu insolvence legitimována a s ohledem na stávající právní úpravu, podle které za dluhy převzaté v manželství odpovídají oba manželé (§ 713 odst. 2., 3 o. z.) zavázal soud žalovaného k zaplacení částky 600 000 Kč, o kterou se bezdůvodně s [celé jméno původní účastnice] v době trvání jejich manželství obohatili, pročež důvod, pro který tuto částku obdrželi, odpadl, když zamýšlená kupní smlouva na převod nemovitostí platně uzavřena nikdy nebyla a k zamýšlené transakci nedošlo a tak jsou povinni obohacený a ochuzený vyrovnat to, co si navzájem plnili. Dluh zaplacený žalovaným žalobci podle tohoto rozhodnutí, nechť je pak např. předmětem vypořádání SJM mezi manžely [jméno] a [jméno] [příjmení].

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšnému žalobci, který byl v řízení osvobozen od soudního poplatku a byl v řízení zastoupen obecným zmocněncem, právo na jejich náhradu nepřiznal, neboť ze spisu nebylo zjištěno, že by mu byly nějaké náklady vznikly. Žalobce se nadto do protokolu tohoto práva vzdal.

10. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, s ohledem na skutečnost, že žalobce byl od této povinnosti podle § 138 o. s. ř. osvobozen.