26 C 242/2025

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 240 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 7 240 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 000 Kč za dobu od 13. 8. 2024 do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit ČR – Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dluhu z nesplacené části úvěru, který poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně spol. , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve výši 6 000 Kč, kteréžto prostředky se žalovaný ve smlouvě zavázal vrátit spolu s poplatkem a úrokem celkem v částce 2 340 Kč v době splatnosti do , datum, . Před poskytnutím finančních prostředků věřitelka prověřila schopnost úvěrujícího úvěr splácet, načež mu úvěrovou částku převedla na jeho bankovní účet. Žalovaný porušil podmínky smlouvy, neboť na dluh v celkové výši 8 340 Kč v době splatnosti a ani později nezaplatil ničeho a ke dni podání žaloby mu proto vznikla povinnost zaplatit další poplatky dle smlouvy a jeho dluh tak činí žalovanou částku. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od spol. , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , ze dne , datum, , která tuto pohledávku od původní věřitelky nabyla předtím uzavřenou postupní smlouvou ze dne , datum, . Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámená v předžalobní výzvě ze dne , datum, , v níž byl naposledy vyzván k úhradě dluhu.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho.

3. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu zpět v rozsahu překračujícím dlužnou jistinu včetně úroku z prodlení z dlužné jistiny a v tomto rozsahu proto soud řízení podle § 96 odst. 1., 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zastavil.

4. Účastníci řízení podle § 115a o. s. ř. souhlasili s projednáním věci samé na základě předložených listinných důkazů.

5. Z listin, které žalobkyně označila k důkazu soud zjistil skutkový stav tak, jak jej popsala v návrhu, a proto na něj pro stručnost odkazuje. Bylo z nich zjištěno, že mezi původní věřitelkou a žalovaným existoval úvěrový smluvní vztah na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené elektronickými komunikačními prostředky („na dálku“), ve které se věřitelka zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se ve smlouvě zavázal v době splatnosti tyto prostředky spolu s příslušenstvím úvěrující vrátit. Žalovaný porušil smluvní ujednání, neboť na dluh z tohoto úvěru nezaplatil ničeho. Žalobkyně nabyla tuto nesplacenou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek od právní předchůdkyně, která předtím tuto pohledávku stejným způsobem nabyla od původní věřitelky.

6. Žalobkyně ve sporu prokázala svou věcně právní legitimaci právě uvedenou postupní smlouvou a prokázala též, že žalovaný na jistině úvěru dluží částku 6 000 Kč. S ohledem na pasivitu žalovaného, který tento dluh nezaplatil v době splatnosti a ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně, vyhodnotil soud žalobu co do částky 6 000 Kč jako důvodnou, a proto jí vyhověl.

7. Z hmotněprávního hlediska byl spor soudem posouzen podle § 1723 odst. 1 a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby, které žalovaný nezavinil a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu procesního úspěchu žalobkyně tak, že nepřiznal žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení, neboť ze spisu nebylo zjištěno, že by mu byly nějaké náklady vznikly.

9. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.

10. Rozhodnutí soudu o povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek je opodstatněn zněním pol. 2/2 a 1/1a) Sazebníku soudních poplatků jako nedílné přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění.