26 C 245/2017

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Vladimíra Tománka a přísedících Radomíry Dubové a Ing. Petra Kudely ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba sídlem adresa o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 171 876 Kč a stanovení renty do budoucna od 1. 11. 2018

I. Žaloba na zaplacení částky 171 876 Kč představující náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti počínaje dnem 1. 5. 2017 a přiznání opakujícího se plnění tak zvané„ renty“ do budoucna od 1. 11. 2018 se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady tohoto řízení ve výši 2 700 Kč a vedlejšímu účastníku ve výši 11 584,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Stát nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které za účastníky platil.

1. Rozsudkem nadepsaného soudu č. j. 26C 245/2017-34 ze dne 12. 4. 2018 ve znění opravného usnesení č. j. 26C 245/2017-45 ze dne 4. 5. 2018 byla zamítnuta žaloba na uložení povinnosti žalovanému, aby dorovnával počínaje dnem 1. 5. 2017 průměrný hodinový výdělek žalobci do výše 181,82 Kč/hodinu a žalobce byl zároveň zavázán k zaplacení nákladů řízení žalovanému a vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného.

2. Soud tehdy provedl dokazování a z pracovní smlouvy žalobce ze dne [datum], ale i z nesporných tvrzení účastníků vzal za zjištěné, že ujednaným dnem nástupem do práce 1. 1. 2005 vznikl žalobci pracovní poměr k žalovanému s druhem sjednané práce„ [pracovní pozice] [anonymizována dvě slova] [obec]“. Z platových výměrů účinných od 1. 11. 2016, od 1. 5. 2017, od 1. 7. 2017, od 1. 8. 2017 a od 1. 9. 2017 bylo dále zjištěno, že žalobce byl až do účinnosti posledně uvedeného platového výměru zařazen v platové třídě 7, v platovém stupni 9 a byl mu přiznán základní plat 18 020 Kč/měsíc. Dle prvně z uvedených platových výměrů mu byl dále přiznán osobní příplatek 3 000 Kč/měsíc a zvláštní příplatek ve výši 3 000 Kč/měsíc, podle platebního výměru z 12. 4. 2017 činil jeho OP částku 1 500 Kč/měsíc a ZP částku 2 000 Kč/měsíc. Podle PV ze dne 1. 7. 2017 mu byl ZP zvýšen na částku 3 000 Kč/měsíc a podle PV z 21. 7. 2017 mu byl navýšen OP na částku 2 000 Kč/měsíc. Podle posledně z uvedených PV byl žalobce s účinností ode dne 1. 9. 2017 zařazen do 6. platové třídy se základním platem 16 630 Kč v platovém stupni 9, byl mu dále přiznán osobní příplatek ve výši 1 500 Kč a zvláštní příplatek ve výši 3 000 Kč. Z pracovní náplně žalobce účinné od 1. 10. 2010 vzal za prokázáno, že touto listinou byly žalobci vymezeny pracovní úkoly [anonymizována dvě slova] zařazeného na úseku [anonymizována dvě slova], z pracovní náplně žalobce platné od 1. 1. 2012, že žalobci byly v této listině vymezeny pracovní [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na úseku„ [anonymizováno]“ a z pracovní náplně platné ode dne 1. 5. 2017, že touto listinou byly žalobci vymezeny pracovní úkoly [anonymizována dvě slova] zařazeného na úsek„ [anonymizována dvě slova]“. Poslední dva uvedené platové výměry jsou specifikovány katalogovým [číslo] a všechny tři platové výměry obsahují podpisy účastníků pracovněprávního vztahu. Podpis zaměstnance však již neobsahovala pracovní náplň žalobce platná od 1. 9. 2017, která je rovněž specifikována katalogovým číslem funkcí [číslo], pro žalobce jako [anonymizována dvě slova] zařazeného na úseku„ [anonymizována dvě slova]“. Pracovní náplně žalobce platné od 1. 5. 2017 a od 1. 9. 2017 se liší pouze tím, že oproti pracovní náplni z 1. 5. 2017, podle které byl žalobce zařazen v 7. platové třídě, zařadil jej zaměstnavatel do tř. 6 a byly mu vymezeny jiným způsobem jeho pracovní úkoly. Podle pracovní náplně z 1. 9. 2017 již nebylo nadále v jeho kompetenci komplexně plnit úkoly při zajišťování místních záležitostí [anonymizována dvě slova] v obci, ale (mimo jiné) plnit úkoly [anonymizována dvě slova] při [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] v obci, a žalobce již nadále nebyl povinován administrativní činností spočívající ve výdeji a příjmu [anonymizována dvě slova] Poslední z uvedených listin obsahuje doložku, že zaměstnanec odmítl kopii této listiny převzít a originál opatřit svým podpisem. Z listiny zaslané vedoucímu pracovníkovi žalovaného dne 24. 3. 2017 a nadepsané jako Sdělení bylo zjištěno, že v jejím obsahu je sdělení žalobce, v němž projevil zájem o změnu svého zařazení z režimu nepřetržitého provozu do režimu provozu dvousměnného. Bylo dále zjištěno, že dne 13. 4. 2017 proběhla schůzka ředitele [anonymizováno] [obec] a dalších zaměstnanců, vč. žalobce, jak se podává ze zápisu z této schůzky. Žalobce byl při této schůzce ředitelem [anonymizováno] seznámen s provozní změnou a s jeho zařazením k [datum] na úsek [anonymizována dvě slova] - člena logistické skupiny s pevně rozvrženou pracovní dobou a pracovními úkoly dle pracovní náplně platné od tohoto data. Uvedené listiny odmítl žalobce převzít s odůvodněním, že má být převeden na jinou práci nikoli z provozních, ale ze zdravotních důvodů, když navíc [pracovní pozice] [příjmení], který stejnou pozici zastával před žalobcem, nevykonával tuto za stejných podmínek. Z písemné výzvy z 20. 4. 2015 (správně mělo být 20. 4. 2016) se podává, že vyzval žalobce [funkce] [právnická osoba] ke splnění povinností zaměstnavatele dodržovat zákoník práce s odůvodněním, že byl v rámci preventivní zdravotní prohlídky ze dne 4. 4. 2016 shledán trvale zdravotně omezen v [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], že zjištěné zdravotní omezení je způsobeno mimo jiné i pracovním úrazem z roku 2011, a že právě proto má jeho zaměstnavatel povinnost jej převést v rámci [anonymizována dvě slova] na jinou práci. Ačkoli zaměstnavatel disponuje takovými pracovními místy, dosud mu nebylo vyhověno a nebude-li zjednána náprava, obrátí se žadatel na soud. Z dopisu [funkce] [právnická osoba] z 20. 4. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný neakceptoval výzev žalobce s odůvodněním, že ve zdravotním posudku, na který se žalobce v písemnosti odvolává, byl žalobce shledán z lékařského hlediska způsobilým pro výkon práce [pracovní pozice] [anonymizováno] a pokud je v posudku také zmínka o jeho trvalém omezení [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], jedná se o poznámku lékaře v části II. posudku, kterou není zaměstnavatel vázán. Z uvedeného důvodu není namístě, aby zaměstnavatel v dané věci postupoval podle § 41 odst. 1. písm. b) zákoníku práce. Na [funkce] se později, jak je patrno z následného dopisu ze dne 5. 5. 2017, žalobce obrátil znovu s tím, že byl účelově přeřazen ředitelem [anonymizována dvě slova] na jiné místo ve struktuře [anonymizováno], přeřazen však nebyl z důvodu organizačních změn, ale z důvodu jeho pracovního úrazu. V souvislosti s převedením na jinou pracovní pozici poklesl jeho výdělek, a proto požádal, aby mu byl výdělek v rámci zařazení na úseku logistické skupiny dorovnáván do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval na původní pracovní pozici [anonymizováno] v nepřetržitém provozu. Ve dvou písemných odpovědích ze dne 17. 5. 2017 a ze dne 20. 6. 2017, jak bylo z těchto listin zjištěno, bylo žalobci [funkce] [stát. instituce]. [jméno] [příjmení] (mimo jiné) sděleno, že po prostudování všech dostupných podkladů není na místě souhlasit s jeho názorem, že byl přeřazen na jinou pracovní pozici účelově. I tak však byla o věci pro objektivní posouzení vzneseného nároku a pro případnou odpovědnost za škodu způsobenou pracovním úrazem spravena [právnická osoba], smluvní partner žalovaného, o čemž byl žadatel také v dopisech [funkce] uvědomen. Z elektronické komunikace žalobce a ředitele [anonymizováno] [obec] z 25. 7. 2017 vyplývá, že si žalobce u ředitele stěžoval na svůj plat, který byl s porovnáním platu [pracovní pozice] vykonávajícího pracovní úkoly na pracovní pozici, kterou nově zastával žalobce, nižší, a protože mu byl navýšen osobní příplatek pouze o 500 Kč, rozhodl se nepřevzít část pracovních úkolů ([anonymizováno]) po svém předchůdci. Na výzvu ředitele [anonymizováno], aby věc řešili formou osobní schůzky, reagoval žalobce odpovědí, že dokud nedojde k důstojné změně ve sféře jeho pracovního hodnocení, není na místě osobně věc řešit, načež mu ředitel [anonymizováno] ještě sdělil, že změna v jeho osobním ohodnocení nastala v souvislosti se„ zacvičením v činnosti“ v rámci nové pracovní náplně, přičemž změny v tomto směru lze očekávat v návaznosti na odvedenou práci. Organizačním řádem [anonymizováno] [obec] účinným od 30. 3. 2017 bylo prokázáno tvrzení žalovaného o organizačních změnách [anonymizováno] [obec] od data 1. 5. 2017, pročež tímto předpisem byly zrušeny předchozí organizační řády ze dne 13. 4. 2012 a ze dne 22. 2. 2017. Z předmětného předpisu je zjištěna organizační struktura [anonymizováno] [obec] a dále z něj soud zjistil, že mimo jednoho civilního administrativního pracovníka, mimo jednoho civilního pracovníka v logistické skupině a jednoho civilního ekonomického pracovníka, veškeré další pozice počínaje ředitelem a konče [anonymizováno] ve skupině„ A“,„ B“ anebo v jednotlivých směnách, zastávají [pracovní pozice]. Z Vnitřního platového předpisu [anonymizována dvě slova] [obec] z [datum] bylo zjištěno, že postup při stanovení výše příplatku za vedení, osobního příplatku, zvláštního příplatku a postup při stanovení odměn zaměstnancům [anonymizováno] [obec] zařazeným do [anonymizováno] [obec], se řídí tímto předpisem, přičemž konkrétní výše těchto složek platu je upravena v příloze [číslo]) a v příloze [číslo]) tohoto předpisu. Podle příloh [číslo]) a [číslo]) účinných od 1. 5. 2017 jsou [pracovní pozice] na různých pozicích přiznávány příplatky za vedení a rizikové (zvláštní) příplatky, přičemž zvláštní příplatek ve výši 2 500 Kč přísluší [pracovní pozice] v jednotlivých skupinách a ve skupinách„ A“ a„ B“ a příplatek ve výši 2 000 Kč [pracovní pozice] ostatním. V nepřetržitém provozu dále náleží [pracovní pozice] příplatek za směnnost ve výši 500 Kč a v provozu dvousměnném je [pracovní pozice] přiznáván příplatek za směnnost 400 Kč, jak je zjištěno z přílohy [číslo] ze dne 22. 6. 2017 ke Kolektivní smlouvě pro rok 2017 a 2018 uzavřené žalovaným jako zaměstnavatelem a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], zastupující žalobce a další odborovou organizací působící u žalovaného.

3. Soud vzal tehdy dále za prokázané tvrzení žalobce (žalovaný učinil tato tvrzení za nesporná), že dne 24. 8. 2011 utrpěl pracovní úraz, pro který byl, jak se podává z lékařských zpráv datovaných od 24. 8. 2011 do 20. 10. 2011 a následně z lékařských zpráv datovaných od 30. 3. 2016 do 12. 1. 2017, ambulantně léčen v různých zdravotnických zřízeních. Z Rozhodnutí ČSSZ pracoviště [obec]. [anonymizováno] ze dne 25. 4. 2017 [číslo jednací], soud zjistil, že tímto rozhodnutím správní odvolací orgán předmětným rozhodnutím změnil rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 23. 2. 2017 [číslo jednací] [anonymizováno], kterým bylo rozhodnuto o jeho žádosti tak, že není osobou zdravotně znevýhodněnou a rozhodl, že se odvolání navrhovatele vyhovuje. Z odůvodnění předmětného rozhodnutí se dále podává, že správní orgán pro odvolací řízení obstaral nový posudek lékaře ČSSZ ze dne 19. 4. 2017, ze kterého vyšlo najevo, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu navrhovatele je [anonymizována čtyři slova], která je následkem [anonymizováno] ze dne [datum]. Ačkoli byla podle nálezu z 3. 1. 2012 léčba zraněného ukončena, dostavily se později u něj poúrazové obtíže, které odůvodňují rozhodnutí odvolacího správního orgánu o změně prvoinstančního rozhodnutí. Soud dále z lékařských zpráv o způsobilosti žalobce k práci – preventivních prohlídek ze dne 4. 4. 2016, ze dne 2. 1. 2017 a ze dne 26. 1. 2018 zjistil, že lékař MUDr. [jméno] [příjmení], který je smluvním lékařem poskytujícím pracovnělékařské služby pro žalovaného, vždy ve vystavených lékařských posudcích uznal žalobce zdravotně způsobilým k výkonu povolání [pracovní pozice] [anonymizována dvě slova], a to vč. způsobilosti k řízení motorových vozidel vybavených [anonymizována čtyři slova] (prohlídka z 4. 4. 2016), případně motorových vozidel v rozsahu získaného řidičského oprávnění (prohlídka z 2. 1. 2017). Dle poznámky ve zprávě ze 4. 4. 2016 je dle posudku ortopeda pacient trvale omezen [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova], v poznámce ve zprávě z 2. 1. 2017 je uvedeno„ bez těžké fyzické práce, vhodná kancelářská práce“. Z Dodatku ke zprávě lékaře MUDr. [příjmení] ze dne 28. 3. 2017, obsažené v jeho zprávě z 2. 1. 2017 zjistil, že lékař odkazuje na 1 stranu posudku, v níž shledal posuzovaného způsobilým pro výkon povolání [pracovní zařazení] [anonymizováno] a i zdravotně způsobilým k řízení motorových vozidel v rozsahu řidičského oprávní. Tato zpráva v části, v níž se může posuzovaný vyjádřit ke své zdravotní způsobilosti dle § 84 zákona č. 361/2000 Sb. (o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů), je dopsán ručně psaný text„ Jsem omezen při pohybu a [anonymizována čtyři slova], nejsem schopen [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a tím bych mohl [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Jsem omezen v manipulaci se [anonymizováno]“. V této části je odkaz na MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení], datum 28. 3. 2017. Rovněž v lékařské zprávě z 26. 1. 2018 je obsažená poznámka posuzujícího lékaře o tom, že je posuzovaný (žalobce) schopen práce [pracovní pozice], za předpokladu bez těžké fyzické práce, vhodná kancelářská práce. V dodatku lékař také zmínil, že neměl ke dni zpracování této zprávy povědomí o rozhodnutí [stát. instituce], podle kterého byl žalobci přiznán status osoby zdravotně znevýhodněné. I v této zprávě o zdravotní způsobilosti posuzovaného k výkonu povolání uznal lékař žalobce schopného k řízení motorových vozidel [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. Ze mzdových listů žalobce za období 01/ 2017 - 09/ 2017 soud zjistil jeho příjmy za tuto dobu a posoudil rozdíl v těchto příjmech před žalovaným obdobím a dobou, která je předmětem tohoto řízení.

4. Na podkladě tohoto dokazování tehdy soud uzavřel, že mezi žalovaným a žalobcem existoval pracovněprávní vztah založený pracovní smlouvou ze dne 29. 12. 2004, ve které se žalovaný jako zaměstnavatel a žalobce jako zaměstnanec dohodli (mimo jiné) na vzniku pracovního poměru s vymezeným dnem žalobcova nástupu do práce 1. 1. 2005 a na druhu sjednané práce žalobce„ [pracovní zařazení] [anonymizována dvě slova] [obec]“. Smlouvu uzavřeli na dobu neurčitou. Žalobce v rámci plnění pracovních úkolů utrpěl dne 24. 8. 2011 pracovní úraz, pro který byl léčen. Léčba byla ukončena 3. 1. 2012, ovšem pro přetrvávající obtíže pak v roce 2014 a v roce 2016 vyhledal odbornou lékařskou pomoc. Rozhodnutím [stát. instituce] z 23. 2. 2017 [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím [státní instituce] [anonymizována dvě slova] ze dne 25. 4. 2017 [číslo jednací] byl uznán osobou zdravotně znevýhodněnou podle § 67 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. Žalobce vykonával a nadále vykonává práci [pracovní pozice] [anonymizováno] [obec] podle pracovních náplní, kterými mu byly a jsou v jednotlivých obdobích zaměstnavatelem blíže stanoveny a přidělovány pracovní úkoly v rámci druhu sjednané práce. Organizačním řádem [anonymizováno] [obec] z 30. 3. 2017, který nabyl účinnosti dne 1. 5. 2017, byla provedena organizační změna struktury [anonymizováno] [obec]. U [anonymizována dvě slova] v [obec] pracuje celkem 59 zaměstnanců, konkr. 56 [pracovní pozice] a 3 [anonymizována dvě slova]. Po přeřazení [pracovní pozice] [příjmení] z logistické skupiny na jiný úsek v rámci organizační struktury [anonymizováno] [obec] byl, s ohledem na projevený zájem, žalobce převeden z nepřetržitého třísměnného provozu na úsek logistické skupiny s pevnou pracovní dobou. V souvislosti s touto změnou mu byla změněna pracovní náplň, podle které mu měly být přidělovány pracovní úkoly v rámci sjednaného druhu práce„ [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“. Plat byl stanoven před touto změnou žalobci platovými výměry vždy v 7. platové třídě a ve stupni 9. Základní plat mu byl stanoven ve výši 18 020 Kč, osobní příplatek a zvláštní příplatek mu pak přináležel v souladu s vnitřním předpisem upravujícím tyto mzdové nároky zaměstnanců [anonymizováno] a podle rozhodnutí vedoucího zaměstnance. Výrazná změna v platové oblasti žalobce nastala od 1. 9. 2017, a to na základě platového výměru z 24. 8. 2017. Podle tohoto platového výměru byl žalobce zařazen do platové třídy 6, přičemž byl stále zařazen v platovém stupni 9 (u platového stupně nedošlo k žádné změně). Základní plat mu byl stanoven ve výši 16 630 Kč a byl mu ponížen osobní příplatek. Tuto změnu zaměstnavatel odůvodnil v platovém výměru k platovému zařazení zaměstnanci změnou jeho pracovní náplně, ve vztahu k osobnímu příplatku a snížení platové třídy pak sníženému rozsahu pracovních úkolů. Ode dne 1. 9. 2017 byla žalobci zaměstnavatelem vymezena nová pracovní náplň, podle které mu měly být přidělovány úkoly v rámci sjednaného druhu práce„ [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“. Žalobce se zúčastňoval pravidelných lékařských prohlídek u poskytovatele pracovnělékařských služeb pro žalovaného smluvně zajištěným lékařem. V posledních třech letech tyto lékařské prohlídky u MUDr. [příjmení] absolvoval dne 4. 4. 2016, dne 2. 1. 2017 resp. dne 28. 3. 2018 (z důvodu doplnění posudku o způsobilosti řídit motorová vozidla [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]) a dne 26. 1. 2017. Lékař jej vždy shledal zdravotně způsobilým pro výkon [pracovní pozice] [anonymizována dvě slova], ovšem v poznámce při prohlídce v roce 2016 uvedl, že dle posudku [anonymizováno], je pacient trvale omezen [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], v roce 2017 v poznámce uvedl„ bez těžké fyzické práce, vhodná kancelářská práce“ a s omezením při řízení motorových vozidel [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. V posudku z roku 2018 lékař uvedl v poznámce totéž, co v roce 2017 s dodatkem, že přikládá rozhodnutí [státní instituce] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno]. Podle lékařského posudku MUDr. [příjmení] z 26. 1. 2018 je žalobce schopen řídit motorová vozidla v rozsahu získaného řidičského oprávnění, avšak [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Ačkoli se žalobce již v roce 2016 dožadoval pro svou zdravotní indispozici způsobenou pracovním úrazem převedení na jinou práci a poté, co byl k datu 1. 5. 2017 zařazen na jiné funkční místo s jinou pracovní náplní, také dorovnání platu do výše, které dosahoval před změnou pracovních úkolů a převedením na jiné funkční místo, nebyl úspěšný. U žalobce došlo k poklesu jeho výdělku, a to s účinností od 1. 5. 2017. Ačkoli mu zůstal zachován jeho dosavadní základní plat stanovený před tímto datem platovým výměrem z 1. 11. 2016, poníženy mu byly dle platového výměru z 12. 4. 2017 osobní a zvláštní příplatky. Tyto příplatky a jejich výši stanoví žalovaný svým vnitřním předpisem a náleží [pracovní zařazení] [anonymizována dvě slova] podle jejich funkčního zařazení a podle rozhodnutí zaměstnavatele o výši osobního příplatku (§ 129 a § 131 zákoníku práce). Platovými výměry z 20. 6. 2017 a z 21. 7. 2017 znova došlo k pohybu příplatků k platu žalobce, jeho základní plat však zůstal nezměněn. Změna v přiznaném základním platu nastala až s účinností ode dne 1. 9. 2017 na základě platového výměru z 24. 8. 2017. Tímto platovým výměrem byla žalobci přiznána platová třída 6, platový stupeň mu zůstal zachován na stupnici 9. Základní plat činil 16 630 Kč a osobní příplatek mu byl zaměstnavatelem snížen o 500 Kč na částku 1 500 Kč. Nesporně zjištěný pokles na výdělku žalobce v době, kterou v návrhu na zahájení řízení označil, a který vyplývá již jen ze samotných platových výměrů (čímž nebylo potřebné pokles výdělku zjišťovat také ze mzdových listů žalobce), není důsledkem ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, jak má na mysli příslušné ustanovení zákoníku práce. Pokles platu žalobce za dobu od 1. 5. 2017 oproti předchozí době není v příčinné souvislosti s jeho pracovním úrazem z roku 2011 resp. z roku 2016.

5. Soud posoudil tehdy zjištěný skutkový stav podle § 271b odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, účinný do změny provedené zákonem č. 93/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákoník práce“) a dospěl k závěru, že žaloba nebyla k soudu podána důvodně. Uzavřel, že pokud došlo u žalobce k poklesu na výdělku počínaje dnem [datum], nebylo to z důvodu jeho snížení pracovní schopnosti v důsledku pracovního úrazu, ale z jiných příčin a tedy nebylo prokázáno, že by byl žalovaným převeden na jinou práci z důvodu uvedených v ust. § 41 odst. 1. písm. a) popř. b) zákoníku práce.

6. Usnesením Krajského soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 18. 9. 2018 byl rozsudek nalézacího soudu zrušen a věc byla vrácena zpět k dalšímu řízení. Soud v souladu s právním názorem odvolacího soudu nejdříve odstranil vady žaloby tak, aby bylo možné rozhodnout o konkrétním a materiálně vykonatelném žalobním požadavku. Dále učinil úkony směřující k vyřešení sporné otázky, zda žalobce vskutku pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci„ [pracovní zařazení] [anonymizována dvě slova]“ pro pracovní úraz ze dne 24. 8. 2011, případně pracovní úraz ze dne 24. 12. 2016 a pokud ano, tak kdy, a zda je v takovém případě příčinná souvislost mezi jeho pracovním úrazem a tvrzenou škodou, která mu počínaje dnem 1. 5. 2017 vznikala.

7. Za tím účelem byl do řízení přibrán znalec z oboru zdravotnictví, odvětví různá, specializace posudkové lékařství [celé jméno znalkyně]. Ta v obsahu znaleckého posudku v písemné podobě, k jehož zpracování přizvala jako konzultanta MUDr. [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie, a následně i při jeho potvrzení u ústního jednání uvedla, že žalobce nepochybně utrpěl dne 24. 8. 2011 pracovní úraz, načež byl v příčinné souvislosti s tímto úrazem v dočasné pracovní neschopnosti do 5. 1. 2012, a dále pak v době od 2. 1. 2017 do 27. 2. 2017. Znalkyně neshledala, že by tvrzené poškození zdraví žalobce v zaměstnání ze dne 24. 12. 2016 mělo být posuzováno jako pracovní úraz. Žalobce byl opakovaně posuzován v rámci posouzení zdravotní způsobilosti k vykonávané práci [pracovní pozice] a s mírnými omezeními byl až do roku 2018 shledán vždy zdravotně způsobilým pro tuto práci. Žalobce dle znalkyně pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci [pracovní zařazení] [anonymizováno] až ke dni 6. 2. 2019, kdy ukončil jednu z dalších pracovních neschopností. Důvodem shledané zdravotní neschopnosti pak byly jednak jeho obecná onemocnění, tak i - v návaznosti na ně - jeho pracovní úraz ze dne 24. 8. 2011, kdy u něj došlo k poranění [anonymizováno]. K tomuto poranění znalkyně uvedla, že však nebylo a není takové intenzity, jak jej interpretuje žalobce. On [anonymizováno] běžně pohybuje a jeho subjektivní stesky nemusí odrážet faktický stav. Závěrem znalkyně uvedla, že by žalobce v roce 2019 pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu [pracovní zařazení] [anonymizováno] i tehdy, nebylo-li by jeho pracovního úrazu z roku 2011. Byť byl žalobci přiznán status osoby znevýhodněné, považuje znalkyně rozhodnutí správního orgánu v tomto směru za nadhodnocené.

8. V mezidobí žalovaný s žalobcem dne 25. 3. 2019 rozvázal pracovní poměr, neboť žalobce podle lékařského posudku ze dne 22. 2. 2019 vypracovaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb MUDr. [jméno] [příjmení], pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce [pracovní pozice] a nesměl nadále vykonávat tuto práci. Pozbytí zdravotní způsobilosti u žalobce shledal lékař z důvodu trvalých následků pracovního úrazu ze dne 24. 8. 2011. Pracovně lékařský posudek MUDr. [jméno] [příjmení] byl následně potvrzen rozhodnutím [státní instituce] [anonymizováno] [územní celek] ze dne 25. 4. 2019, jak sdělil žalobce v písemnosti doručené soudu dne 30. 5. 2019. U ústního jednání byla shoda účastníků na tvrzeném sledu událostí, konkr., že pracovní poměr žalobce k žalovanému byl ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele pro jeho pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu práce [pracovní zařazení] [anonymizováno] dle § 52 písm. d) zákoníku práce a tento pracovní poměr skončil uplynutím výpovědní doby ke dni [datum]. K důkazu pak bylo čteno [státní instituce] [anonymizována dvě slova] [územní celek] [číslo jednací] ze dne 25. 4. 2019, jímž byly potvrzeny závěry lékaře poskytujícího pracovnělékařské služby žalovanému, MUDr. [jméno] [příjmení], který v pracovnělékařském posudku [číslo] ze dne 1. 3. 2019 shledal u žalobce na základě u něj provedené mimořádné zdravotní prohlídky pozbytí dlouhodobé zdravotní způsobilosti k výkonu [pracovní zařazení] [anonymizována dvě slova] dle vyhl. č. 444/2008 Sb., s tím, že dále nesmí vykonávat tuto práci. Pozbytí zdravotní způsobilosti bylo shledáno lékařem z důvodu trvalých následků pracovního úrazu ze dne 24. 8. 2011.

9. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k přesvědčení, že je nutné přezkoumat znalecký posudek znalkyně [celé jméno znalkyně], který ne zcela korespondoval se závěry MUDr. [jméno] [příjmení] obsaženými v pracovnělékařském posudku, v němž byl shledán žalobcův zdravotní stav dlouhodobě nezpůsobilým k výkonu [pracovní zařazení] [anonymizována dvě slova] v důsledku pracovního úrazu a jehož závěry potvrdil správní orgán [státní instituce] [anonymizováno] [územní celek]. Za tím účelem byl do řízení přibrán Znalecký ústav – [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v [obec], kterému byl k vypracování posudku poskytnut celý spisový materiál. Znalecký ústav, za který vyžádaný revizní znalecký posudek ústavu zpracovali celkem 4 lékaři atestovaní v různých lékařských oborech, dospěl k závěru, že posuzovaný (žalobce) při pracovním úrazu dne 24. 8. 2011 utrpěl [anonymizována dvě slova], která byla léčena konzervativně a tato se zhojila s [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Znalecký ústav se neztotožnil se závěrem znalkyně [celé jméno znalkyně], že žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost pro výkon dosavadní práce, neboť žádné ze zjištěných chorob nebo postižení žalobce, není uvedeno v příloze [číslo] vyhlášky č. 444/2008 Sb., o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání [pracovní zařazení] (dále také jen„ vyhláška“) jako onemocnění vylučující zdravotní způsobilost podle § 6 vyhlášky a její přílohy [číslo]. Znalecký ústav se ztotožnil se závěry znalkyně, že z důvodu pracovního úrazu z 24. 8. 2011 byl žalobce v pracovní neschopnosti v době do 5. 1. 2012 a dále v době od 2. 1. 2017 do 27. 2. 2017 a že příhoda z 24. 12. 2016 byla správně vyhodnocena jako úraz, nikoli pracovní, a nejednalo se o příhodu, která by měla vliv na zhoršení zdravotního stavu žalobce pro následky jeho úrazu z 24. 8. 2011. V tomto období nedošlo ke snížení pracovní schopnosti žalobce. Pokud znalkyně dospěla k závěru, že žalobce, který do roku 2018 pracoval na pozici [pracovní pozice] [anonymizována dvě slova] s mírnými omezeními pro fyzickou zátěž, v době, kdy podala znalecký posudek, shledala, že v té době již pozbyl tuto zdravotní způsobilost, tak s tímto závěrem se znalecký ústav neztotožnil, když doložený zdravotní stav posuzovaného neodpovídal příloze 3 vyhlášky. Znalecký ústav konstatoval, že zjištěné zdravotní potíže žalobce resp. tato onemocnění či jejich následky jej nevyřazují pro zdravotní nezpůsobilost z výkonu práce [pracovní zařazení] [anonymizováno]. Závěrem znalecký ústav dovodil, že správní orgán přiznal žalobci status osoby zdravotně ztížené zejména pro obecné onemocnění [celé jméno znalkyně], které byl revizní znalecký posudek zaslán, setrvala i tak na závěrech obsažených ve zpracovaném posudku. Žádná ze stran sporu proti reviznímu znaleckému posudku nebrojila a obě strany souhlasily s přečtením tohoto důkazu, aniž by byl znalecký posudek obhajován osobní účastí znalců u jednání.

10. Soud nepovažoval za potřebné provádět žádné další důkazy, neboť na základě těch, které byly v řízení provedeny, a soud z nich čerpal, bylo možné dospět k závěru o skutkovém stavu.

11. Soud znovu posoudil zjištěný skutkový stav podle § 271b odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, účinný do změny provedené zákonem č. 93/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákoník práce“) a i tentokrát dospěl k závěru, že žaloba nebyla k soudu podána důvodně. Bylo prokázáno, že byl žalobci ode dne 1. 5. 2017 snížen jeho plat a došlo proto u něj k poklesu na výdělku, avšak nejednalo se o škodu, která by mu vznikla v souvislosti s tvrzeným pracovním úrazem a za kterou by žalovaný, jako tehdejší jeho zaměstnavatel, odpovídal. Nebylo prokázáno, že by jeho přeřazením na jinou práci k uvedenému datu žalovaný obcházel svoji povinnost vyplývající mu z ust. § 41 odst. 1. písm. a) popř. b) zákoníku práce, podle kterého„ je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, anebo nesměli podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice“. Soud vzal za prokázané, že ke dni vzniku tvrzené škody, nebyl žalobce postižen ztrátou zdravotní způsobilosti dlouhodobě konat dosavadní práci, ani v té době neexistoval jeho zákaz takové práce, když v té době o tom neexistoval lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a ani rozhodnutí příslušného správního orgánu, který by takový posudek přezkoumal. Jestliže žalovaný převedl žalobce v rámci pracovního zařazení na práci spojenou s jinou náplní práce, při které právě z toho důvodu došlo k poklesu jeho příjmu, učinil tak z jiných příčin, než z příčin, které tvrdil v řízení žalobce. Revizní znalecký posudek, jak soud uvedl, zpracovávali lékaři různých atestací. Soud z toho důvodu nemá pochyb o správnosti tohoto znaleckého posudku, jehož závěry korespondují se zadáním soudu a se zjištěními, která znalecký ústav učinil ze spisu a ze zdravotní dokumentace žalobce. Z obsahu revizního znaleckého posudku, který potvrdil (alespoň v tomto směru) závěry zjištěné znalkyní [celé jméno znalkyně], že by žalobce trpěl ke dni 1. 5. 2017 nějakou chorobou či postižením, která jsou konkretizována v Příloze [číslo] Vyhlášky Ministerstva vnitra ze dne [datum] o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání [pracovní zařazení], [anonymizováno 5 slov], vydané na podkladě § 4c odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 274/2008 Sb., v platném znění. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobci v důsledku jeho pracovního úrazu vznikla škoda a že by byla mezi touto škodou a jeho pracovním úrazem příčinná souvislost. Za tohoto stavu proto soudu nezbylo, než žalobu z uvedených důvodů zamítnout a procesně neúspěšného žalobce zavázat k náhradě nákladů řízení procesně úspěšnému žalovanému a vedlejšímu účastníku na straně žalovaného ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř.

12. Závěrem soud zmiňuje, že neprovedl žalobcem navržené důkazy jím pořízené nahrávky jednání s nadřízeným a svědeckými výpověďmi jeho kolegů, které měly prokazovat jeho tvrzení, že byl přeřazen na jiné místo pro jeho zdravotní indispozici vzniklou v souvislosti s pracovním úrazem a nikoli z jiných důvodů. Tyto důkazy by nebyly vedle závěrů obsažených ve znaleckých posudcích vypracovaných v tomto řízení relevantní pro závěrečné rozhodnutí soudu, pročež ke dni 1. 5. 2017 tyto osoby (jejichž výpověďmi měla být prokázána žalobcova tvrzení o jeho přeřazení na méně placenou práci z důvodu jeho pracovního úrazu), totiž mohly mít povědomí o zdravotním stavu žalobce v té době a o důvodech jeho převedení do kanceláře pouze od žalobce. Jakékoliv objektivní informace o zdravotním stavu žalobce a ve vztahu k jeho pracovnímu úrazu z roku 2011 tehdy neexistovaly, neboť tyto, jak se ukázalo až v tomto řízení, vyšly najevo nejdříve až v posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb v roce 2019, který byl následně přezkoumán a potvrzen správním orgánem. Z důvodu vyslovených pochybností znaleckého ústavu o pozbytí dlouhodobé zdravotní způsobilosti žalobce konat dosavadní práci [pracovní zařazení] [anonymizována dvě slova] nejen v posuzované době, ale vůbec, je však i na závěry obsažené v pracovnělékařském posudku a v rozhodnutí správního orgánu nutno pohlížet jako na závěry nesprávné.

13. O nákladech řízení procesně úspěšného žalovaného a vedlejšího účastníka na jeho straně (§ 93 odst. 1 o. s. ř.) rozhodl soud podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89 a exekučního řádu dne 23. 9. 2015, v platném znění. Žalovanému byl přiznán nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 700 Kč a tato částka sestává z účelných 9 administrativních úkonů, které žalovaný v řízení učinil (vyjádření žalovaného podané žalobě ze dne 31. 10. 2017, účast u soudního jednání přesahující 2 hodiny dne 12. 4. 2018, stanovisko žalovaného o odvolání ze dne 19. 6. 2018, účast u jednání u odvolacího soudu dne 18. 9. 2018, vyjádření žalovaného k doplněné žalobě a sdělení k výzvám soudu ze dne 19. 11. 2018, vyjádření žalovaného ke znaleckému posudku MUDr. [jméno] [celé jméno znalkyně] ze dne 28. 3. 2019, účast u ústního jednání dne 22. 8. 2019 a účast u ústního jednání dne 7. 10. 2021). Vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného pak přísluší náhrada nákladů řízení v částce 11 584,90 Kč, která sestává z celkem 9 administrativních úkonů, které vedlejší účastník v řízení učinil (vyjádření k žalobě ze dne 14. 12. 2017, účast u ústního jednání přesahující 2 hodiny dne 12. 4. 2018, vyjádření k odvolání žalobce ze dne 14. 6. 2018, účast u jednání u odvolacího soudu dne 18. 9. 2018, vyjádření k podané žalobě a jejímu doplnění ze dne 16. 11. 2018, vyjádření ke znaleckému posudku [celé jméno znalkyně] ze dne 15. 4. 2019, účast u ústního jednání dne 22. 8. 2019, účast u ústního jednání dne 7. 10. 2021) a dále cestovné k ústním jednáním u OS [obec] a KS [obec] (dne 12. 4. 2018 – jízdné v souvislosti s cestou k ústnímu jednání, náhrada 2 715,75 Kč za 461 ujetých km (30,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 6,2 l /100 km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., dne [datum] v souvislosti s cestou k ústnímu jednání náhrada 1 991,16 Kč za 338 ujetých km (30,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 6,2 l /100 km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., dne 22. 8. 2019 v souvislosti s cestou realizovanou k ústnímu jednání náhrada 2 909,99 Kč za 473 ujetých km (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,2 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., a dne 7. 10. 2021 souvislosti s cestou k ústnímu jednání realizovanou dne 7. 10. 2021 náhrada 1 268 Kč za 207 ujetých km (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,2 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.).

14. Procesně neúspěšný žalobce byl rozhodnutím soudu osvobozen od placení SOP v tomto řízení a z toho důvodu nebyl státu přiznán nárok na náhradu nákladů řízení, které platil (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).

15. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.