26 C 39/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení vyživovací povinnosti

I. Žaloba na zrušení či snížení vyživovací povinnosti žalobkyně vůči žalovanému ode dne [datum], o které bylo naposledy rozhodováno rozsudkem nadepsaného soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] a podle něhož je žalobkyně povinna přispívat žalovanému výživným v částce [částka] měsíčně, se zamítá.

II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

III. ČR - Okresní soud v Opavě nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu se domáhala žalobkyně vydání soudního rozhodnutí, jímž by byla zrušena její vyživovací povinnost k žalovanému, o níž bylo naposledy rozhodováno rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum]. Podle tohoto rozhodnutí byla žalobkyně povinna přispívat žalovanému částku [částka] měsíčně. Podaný návrh odůvodnila tím, že na straně žalovaného nastaly podstatné životní změny, neboť z důvodu jeho [zdravotní stav] [anonymizována dvě slova] mu byl od měsíce [anonymizováno] [rok] přiznán invalidní důchod třetího stupně a má ze stejného důvodu nárok na výplatu příspěvku na péči, čímž jeho příjmové poměry značně převyšují příjmové poměry žalobkyně. S ohledem na právní úpravu, podle které má být životní úroveň dítěte zásadně stejná k životní úrovni rodičů, přičemž příjmy žalovaného jsou vyšší než příjmy žalobkyně, odpadl důvod pro placení výživného ze strany žalobkyně.

2. Žalovaný neuznal tento nárok uplatněný u soudu a uvedl, že po rozvodu rodičů zůstal u otce, který se o něj stará. Je pravdou, že z důvodu své zdravotní indispozice pobírá invalidní důchod třetího stupně a příspěvek na péči, ovšem tyto peníze jsou využívány výlučně k zajištění jeho zvýšených potřeb osobou blízkou, tedy otcem. Má za to, že přiznání invalidního důchodu a příspěvku na péči není důvodem ke zrušení vyživovací povinnosti. Žalovaný je plně svéprávný a zletilý, ovšem nedokáže se sám živit. Má zvýšené životní náklady, neboť užívá léky a dále si musí kupovat další pro jeho život potřebné věci, které nejsou hrazeny ze strany zdravotní pojišťovny. Bydlí s otcem a má tedy i náklady na bydlení.

3. U jednání strany setrvaly na svých stanoviscích, a byť účastníci byli vedeni soudem ke smírnému odklizení sporu, ke shodě účastníku na vyživovací povinnosti matky k synovi nedošlo. Dohoda nebyla účastníky uzavřena ani poté, co byla účastníkům soudem nařízena mediace u mediátora zapsaného v rejstříku mediátorů vedeného u Ministerstva spravedlnosti. Žalobkyně později navrhla, aby v případě, že nebude shledán důvod ke zrušení její vyživovací povinnosti v celém rozsahu, snížil jí tuto z původně stanovené částky [částka] na částku [částka], kterou je schopna ze svých příjmů žalovanému hradit. To odůvodnila také tím, že její příjem ze zaměstnání je mzda v průměru [částka] měsíčně, její zdravotní stav není dobrý, pročež se léčí s [druh onemocnění] [anonymizována dvě slova] a čeká na operaci. Její manžel je bývalý [pracovní zařazení] v invalidním důchodu s notně podlomeným zdravím, který má rovněž zvýšené náklady na ošetřování a náklady spojené s pořizováním potřebných léků. S tím žalovaný nesouhlasil a s odkazem na„ orientační tabulky výživného“ v minulosti vydané Ministerstvem spravedlnosti, podle kterých by žalobkyně měla na jeho výživu platit částku vyšší, než mu aktuálně přispívá, navrhnul, aby byla žaloba zamítnuta.

4. Žalobkyně vzala u jednání žalobu v rozsahu návrhu na zrušení vyživovací povinnosti za dobu od [datum] do [datum] zpět a řízení bylo z toho důvodu v tomto rozsahu zastaveno. Strany shodně uvedly, že vyživovací povinnost žalobkyně k žalovanému je ke dni [datum] splněna.

5. Soud provedl dokazování a z [rozhodnutí] OS [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který dne [datum] nabyl právní moci, zjistil, že byla tímto rozhodnutím schválena dohoda rodičů pro dobu po rozvodu, ve které se mimo jiné dohodli na tom, že žalovaný bude svěřen do péče otce a že matka na něj bude přispívat výživným ve výši [částka] měsíčně. V té době již žalobkyně nebydlela s otcem žalovaného a s žalovaným ve stejném bydlišti, neboť bydlela s přítelem, pobírala podporu v nezaměstnanosti ve výši [částka], když před tím pracovala jako [pracovní zařazení] s příjmem okolo [částka] [anonymizováno] měsíčně. Její přítel pobíral rentu [částka] [anonymizováno] měsíčně a jejich náklady na bydlení činily [částka] měsíčně. V té době byl žalovaný zcela zdráv, byl žákem [anonymizováno] třídy základní školy a žalovaná měla ještě další vyživovací povinnost k [potomek] [anonymizováno]. Otec žalovaného v té době pobíral mzdu [částka] a náklady na bydlení u něj činily částku cca [částka]. Zprávou zaměstnavatele [právnická osoba] bylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že byla od [datum] zaměstnána u této společnosti s průměrným měsíčním příjmem [částka]. Ze sdělení [stát. instituce] soud zjistil, že žalovaná byla od [měsíc] [rok] v pracovní neschopnosti a byly jí vypláceny nemocenské dávky do [měsíc] [rok] v průměru [částka] měsíčně. Pokud činily tyto dávky v měsících [anonymizováno] a [anonymizováno] (podle sdělení [stát. instituce] byla v pracovní neschopnosti do [datum], avšak nebyla již zjišťována přesná výše vyplacených dávek nemocenské za tyto dva měsíce) stejně jako každý měsíc v roce [rok] v částce přesahující [anonymizováno] tis. Kč, byla její průměrně vyplacená nemocenská dávka po dobu nemocnosti ve výši cca [částka]. Z výpisu z osobního účtu pojištěnce u [zdravotní pojišťovna] na jména žalobkyně bylo zjištěno, že za roky [rok] [rok] přípěvky na léky a recepty [částka]. Zda se jednalo o platby pojišťovny anebo žalobkyně, se z těchto listin nepodává. Samotná léčba žalobkyně v té době byla proplacena ve výši [částka], a z popisu proplacených výkonů u různých lékařů se zdá, že se spíše jednalo o platby pojišťovny. Žalobkyně ke dni [datum] rozvázala pracovní poměr dohodou z její strany a od [datum] je vedena u ÚP [obec] jako uchazeč o zaměstnání s přiznanou podporou v nezaměstnanosti ve výši [částka] po celou podpůrčí dobu (zjištěno z Rozhodnutí ÚP [obec] ze dne [datum]). Za měsíc [anonymizováno], jak soud zjistil ze sdělení jejího zaměstnavatele, byla žalobkyni vyplacena ještě mzda ve výši [částka] čistého. Žalobkyně žije s manželem v nájemním bytě v [obec], a jak bylo prokázáno vyúčtováním bydlení pronajímatele za rok [rok] [rok], jakož i z výpisu z účtu žalobkyně, její náklady na bydlení (nájem, telefon, TV, internet, služby s nájmem spojené, plyn a elektřina) s manželem činily cca částku [částka] měsíčně. Její manžel pobírá rentu [částka] měsíčně, jak vyplývá z vyrozumívacího dopisu [pojišťovna] [anonymizováno] a z výpisu z účtu žalobkyně. Lékařskými zprávami [jméno] [příjmení] je prokázáno, že manžel žalobkyně je nemocen a má z toho důvodu prokazatelné zvýšené náklady spojené se zhoršeným zdravotním stavem. Ačkoliv žalobkyně označila k důkazu výpisy z osobního účtu vedeného u zdravotní pojišťovny [anonymizováno] na jména manžela, ani těchto listin není zjistitelné, zda ceny léků, které listiny obsahují, proplácela pojišťovna anebo byly hrazeny manželem. Za rok [rok] a [rok] je zde proplacená částka [částka] a částka [částka] a obdobně jako u žalobkyně se zdá, že se spíše jednalo o platby pojišťovny lékařům a lékárnám. Nicméně i tak je nezpochybnitelné, že jak žalobkyně, tak i její manžel trpí obecným onemocněním (manžel [anonymizována tři slova]), které si žádá náklady na léky a náklady na jeho dopravu k lékaři autem, ačkoli jejich přesná výše nebyla prokázána. Žalobkyně označila k důkazu TP od vozidla, které manžel používá k jízdám z místa bydliště k lékaři a uvedla, že její manžel dojíždí minimálně jednou za měsíc k lékařům do [obec] [obec] anebo [obec], avšak jednotlivé jízdy za poslední dobu nespecifikovala a tvrzené náklady [částka] měsíčně za benzín tak dopodrobna neprokázala. Ale i přesto je soud přesvědčen o tom, že jak její manžel, tak i žalobkyně nějaké náklady na dopravu k ošetření mají. Žalobkyně prokazatelně vynaložila v [měsíc] [rok] na svou léčbu – individuální fyzioterapii částku [částka], jak je zjištěno ze sdělení MUDr. [jméno] [příjmení] a z příjmového dokladu [číslo].

6. Z lékařské zprávy – propouštěcí zprávy, bylo prokázáno, že žalovaný je od roku [rok] zdravotně značně indisponován a jak se podává z dalších lékařských zpráv, je od té doby léčen a pravidelně rehabilituje. Již [datum] vydala [pojišťovna] Potvrzení o neschopnosti žalovaného soustavně se připravovat na povolání či vykonávat jakoukoliv výdělečnou činnost pro nemoc. Žalovanému byl přiznán invalidní důchod III. stupně, podle rozhodnutí ČSSZ [obec] ze dne [datum] ve výši [částka] měsíčně, dalším rozhodnutím mu byla tato dávka počínaje [datum] zvýšena na částku [částka]. Žalovaný je také příjemcem příspěvku na péči a příspěvku na mobilitu, v roce [rok] byl první příspěvek ve výši [částka] a druhý ve výši [částka] měsíčně, jak vyplývá ze sdělení ÚP [obec]. Trvalá invalidita byla žalovanému přiznána Posudky o invaliditě z [datum] a z [datum] ode dne [datum], Rozhodnutím ÚP [obec] ze dne [datum] mu byl dále přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením„ ZTP/P ode dne [datum] trvale. Z dokladů o zakoupení léků, které byly k důkazu označeny a předloženy, soud zjistil, že žalovaný vynaložil v roce [rok] na léky celkem částku [částka], tj. cca [částka] [anonymizováno] Kč/měsíc. V roce [rok] pak za léky vynaložil částku [částka] ([časové rozmezí]) tj. cca [částka] [anonymizováno] Kč/měsíc. Z dokladů o zapůjčení a vrácení schodolezu, jakož i ze sdělení spol. [název společnosti] [anonymizováno], [obec], soud vzal za prokázané, že žalovaný tuto pomůcku používal od roku [rok] do roku [rok], v roce [rok] tuto již zapůjčenou nemá. Podle Smlouvy o zapůjčení této pomůcky bylo sjednáno půjčovné ve výši [částka] [anonymizováno] Kč/měsíc. Z listin mj. ze [anonymizována tři slova], Oznámení o [anonymizována tři slova], Osvědčení o [anonymizována dvě slova] o [anonymizována tři slova] a z elektronické zprávy [anonymizována dvě slova] zaslané žalovanému, bylo prokázáno, že byla ve prospěch žalovaného, na jeho rehabilitační služby, rehabilitační pomůcky a další zdravotnické služby potřebné pro udržení zdravotního stavu žalovaného, [anonymizována tři slova] [anonymizováno], z níž bylo čerpáno [částka] na zdravotní pomůcku, jak je zjištěno z faktury č. [anonymizováno] [číslo]. Ze zprávy MUDr. [příjmení] z [datum] soud zjistil, že žalovaný vyžaduje 24 hod. péči blízké osoby, které se zhostil jeho otec, neboť jeho matka, s níž otec byl v té době v rozvodovém řízení, o syna nejevila zájem. Jak bylo dále tvrzeno a prokázáno, žalovaný bydlí se svým otcem v bytě v otcově výlučném vlastnictví. Za elektřinu, plyn a poplatky vydá (viz SIPO) otec žalovaného, který dennodenně pečuje o syna, částku [částka], za pojištění pak dalších [částka] a do fondu oprav přispívá částkou [částka], celkem tak [částka] měsíčně. Žalovaný zaplatil podle dokladů o dobití telefonního kreditu za telefon v roce [rok] částku [částka], v roce [rok] (ke dni [datum]) pak částku [částka] Náklady na internet nebyly listinnými důkazy (nebyly předloženy) prokázány.

7. Z dalších důkazů pro nadbytečnost soud nečinil žádná zjištění, pročež bylo možné provedeným dokazováním dospět k závěru o skutkovém stavu. Zároveň soud neshledal potřebný výslech otce žalovaného, kterého jako svědka k prokázání péče o něj a jeho nákladů vynaložených s ohledem na jeho zdravotní stav, žalovaný označil, když tyto skutečnosti bylo možné prokázat - a byly prokázány označenými listinami.

8. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z., lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení, při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 914 o. z., je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních. Podle § 915odst. 1 o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

9. Soud vycházel při rozhodnutí v této věci nejen ze zjištěných poměrů žalobkyně a žalobce, ale zejména ze shora uvedené právní úpravy a z konstantní judikatury, zejména pak z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. [ústavní nález], v němž bylo konstatováno, že„ objektivní nemožnost dítěte živit se samostatně, z důvodu [zdravotní stav] [anonymizována dvě slova] vedoucího až ke [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], nemůže být přičítána k tíži tohoto dítěte – jež má podle čl. 32 odst. 4 Listiny základní právo na rodičovskou výchovu a péči – v tom smyslu, že by o přiznání sociálních dávek již nemělo mít právo podílet na životní úrovni svých rodičů (a že by nemělo mít právo na výživné ze strany rodiče). Takto znevýhodněné dítě si své [zdravotní stav] nezpůsobilo a naopak potřebuje pomoc po všech stránkách, aby jeho život byl co nejvíce snesitelný v rámci již tak značně omezených možností. Důsledky (i majetkové, to je vyživovací povinnost) takového postižení dítěte proto musí jít hlavně k tíži toho, kdo (jako racionální bytost) dítě na svět - dobrovolné a při vědomí všech možných důsledků - přivedl, tedy rodiče pokud to samozřejmě jeho majetkové možnosti objektivně umožňují.“ 10. V řízení bylo nesporně zjištěno, že žalovaný je [anonymizováno] zdravotně indisponován a je závislý na celodenní péči o něj ze strany další osoby. Tuto péči mu již před rozvodem manželství poskytoval zejména jeho otec a to nad rámec svého volna a nad rámec zaměstnání, které musel opustit. Žalobkyně po rozvodu neměla žádný zájem o svého potomka pečovat a jediné, co jí k synovi po rozvodu vázalo, byla soudem schválená rodičovská dohoda, z níž jí plynula povinnost na žalovaného přispívat výživným v částce [částka] měsíčně. Je pravdou, že na straně žalovaného došlo ke kvalifikované změně poměrů, když v důsledku svého zdravotního stavu mu byl přiznán invalidní důchod třetího stupně a příspěvek na péči a na mobilitu, vše aktuálně celkem [ve výši] [částka]. V žalované době se jedná o hlavní příjem, který žalovaný a jeho otec, pobírající právě z důvodu každodenní péče o něj, příspěvek na péči, mají. Mimo to má žalovaný nárok na výživné matky ve výši [částka]. Lze rovněž osvědčit příjmy žalobkyně, které činily v době, kdy byla zaměstnána částkou přesahující [částka] měsíčně a příjem jejího manžela, jemuž byla z důvodu nemoci [anonymizována dvě slova] přiznána renta přesahující částku [částka]. I když žalobkyně vydá s manželem vyšší částku za nájemní bydlení, než za totéž zaplatí žalovaný s otcem, který je vlastníkem tohoto bytu, lze tento rozdíl saturovat celkově vyšším příjmem rodiny žalobkyně. Co se týká nákladů v souvislosti se zdravotním stavem, nebylo v řízení prokázáno, že by náklady na léčbu, na léky, anebo na rehabilitaci byly na jedné či druhé straně diametrálně rozdílné. Jednoznačně však lze uzavřít, že zatímco žalobkyně je schopna se sama pohybovat a sama si zařídit veškeré své záležitosti, není možné totéž očekávat od žalovaného. Ten je odkázán na [anonymizována dvě slova] a na celodenní péči, kterou mu otec věnuje. Nepříznivý zdravotní stav žalovaného je trvalého charakteru a je tudíž vyloučeno, že by se žalovaný mohl sám živit. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba na zrušení vyživovací povinnosti žalobkyně k žalovanému není důvodná a že ani nenastaly žádné okolnosti, které by svědčily pro snížení alimentační částky. Žalobkyně u posledního jednání uvedla, že sama inicializovala dohodu o rozvázání pracovního poměru u stávajícího zaměstnavatele, aniž by osvědčila důvod tohoto právního jednání. Nebylo tedy prokázáno, že by byl její rozvazovací projev vůle vázán např. na její nedobrý zdravotní stav, pro který se rozhodla u tohoto zaměstnavatele skončit, anebo u tohoto zaměstnavatele rozvázala pracovní poměr z jiného důvodu. Žalobkyně v řízení zmínila své zdravotní obtíže s léčbou [onemocnění] [anonymizováno] v posledním roce, avšak z žádného tvrzení nevyplynulo, že by se léčba nezdařila, popř., že by po ukončení dosavadní pracovní neschopnosti nebyla schopna od [datum] vykonávat svoji práci. Za daného stavu a i s přihlédnutím k tomu, že v době posledního rozhodování o výživném byla žalobkyně rovněž žadatelkou příspěvků v nezaměstnanosti a i přesto se s otcem žalovaného dohodla na výživném ve výši [částka], s ohledem na její trvající povinnost žalovanému na výživu přispívat, má soud za to, že je a bude i nadále schopna tuto částku žalovanému měsíčně platit, když není vyloučeno, že se v brzké době opět zapojí do práce, aby tak dosáhla na vyšší příjem, než aktuálně má. Částka výživného ve výši [částka] měsíčně nijak nevybočuje z tabulek doporučeného výpočtu výživného, které pro ten účel nalézacím soudům v minulosti Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo. Soud s ohledem na výše uvedené žalobu zamítl a ve věci rozhodl tak, jak je ve výrokové části tohoto rozsudku uvedeno.

11. Pokud se týká nákladů řízení, má soud za to, že podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb. (dále také jen „o. s. ř.“), jsou shledány v tomto řízení takové důvody, pro které nemusí být výjimečně náhrada nákladů přiznána. V řízení byli žalobkyně i žalovaný osvobozeni soudem od soudního poplatku a byl jím ustanoven zástupce z řad advokátů. Bylo shledáno, že jejich osobní, výdělkové a majetkové poměry jsou tak nízké, že nebylo důvodu jejich návrhu nevyhovět. V případě, že by soud zavázal procesně neúspěšnou žalobkyni k náhradě nákladů řízení procesně úspěšnému žalovanému, byl by to s největší pravděpodobností razantní a možná i likvidační zásah do jejích aktuálních majetkových poměrů, pročež povinnost zaplatit částku přesahující [částka] [anonymizováno] korun, kterou by měla na nákladech řízení ve lhůtě tří dnů zaplatit (§ 160 o. s. ř.), by zajisté značně negativně ovlivnila hospodaření její rodiny a v konečném důsledku by i mohla vážně narušit její schopnost hradit pravidelné výživné žalovanému. Z toho důvodu soud za použití uvedeného zákonného ustanovení rozhodl o nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení žalovaného s tím, že mimo odměny advokáta, která po datu jeho ustanovení v tomto řízení půjde k tíži státu, si každý z účastníků ponese své náklady sám.

12. Ve vztahu v řízení procesně neúspěšné žalobkyně a ČR - Okresního soudu v Opavě bylo rozhodnuto tak, že státu právo na náhradu nákladů řízení, které platil, nepřísluší (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).