26 C 87/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 24 810 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 810 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 510 Kč za dobu od 12. 10. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 445 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Podaný návrh odůvodnila tím, že žalovaný, jako vlastník motorového vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg RZ , SPZ, , VIN: , VIN kód, , nesplnil svoji zákonnou povinnost, neboť uvedené vozidlo v době od 6. 8. 2021 do 17. 5. 2022, tedy po dobu 285 dní, provozoval v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., v platném znění, neboť v té době nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Z popsaných důvodů je tak žalovaný povinen žalobkyni zaplatit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v rozporu s uvedeným předpisem provozováno, přičemž výše tohoto příspěvku včetně nákladů na jeho uplatnění, nákladů upomínání a nákladů na jejich vymáhání činí celkem částku 24 810 Kč. Splatnost příspěvku nastala dnem 11. 10. 2022. Protože žalovaný příspěvek v době splatnosti nezaplatil a neučinil tak ani následně, byť byl k tomu vyzván v předžalobní výzvě, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou.

2. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl dle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podanému návrhu nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procení obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.

3. Z tvrzení žalobkyně a z předložených listinných důkazů, kterým nikdo neodporoval, soud dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej popsala žalobkyně v návrhu. Bylo z listiny označené jako Zjištěné údaje o vozidle a ze sdělení odboru dopravy , anonymizováno, prokázáno, že žalovaný byl v době od 6. 8. 2021 do 17. 5. 2022 provozovatelem a vlastníkem silničního motorového vozidla RZ , SPZ, , z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 28. 7. 2022 jakož i z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu z 2. 11. 2022 pak to, že byl vyzván a upomínán k zaplacení „příspěvku nepojištěných“ ve výši 25 010 Kč pro zjištění absence sjednaného povinného ručení k vozidlu , Anonymizováno, za období od 6. 8. 2021 do 17. 5. 2022, tedy po dobu 285 dnů. Tyto listiny, jak se podává z výpisu aplikace o doručování zásilek držitelem poštovní licence byly žalovanému odeslány 1. 8. 2022 a 30. 11. 2022. Předžalobní upomínka k zaplacení žalované částky mu pak byla zaslána 28. 11. 2022.

4. Uvedenými listinami bylo tedy prokázáno, že žalovaný v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – dále také jen „zákon“), provozoval výše uvedené vozidlo v období od 6. 8. 2021 do 17. 5. 2022 bez sjednaného zákonného pojištění a je proto povinen uhradit žalobkyni „příspěvek nepojištěných“. Vzhledem k tomu, že žalovaný na písemné výzvy žalobkyně k jeho úhradě nereagoval a dosud příspěvek nezaplatil, soud žalobě vyhověl a to i co do požadovaných zákonných úroků z prodlení z žalované částky, na které žalobkyni svědčí nárok podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.

5. Z hmotněprávního hlediska soud spor posoudil podle § 4 odst. 1., 4 a 6 zákona. Výše příspěvku vyplývá z § 2 odst. 1 vyhlášky MF č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., (dále také jen „vyhláška“). Nárok na poplatek spojený s uplatněním práva na příspěvek vyplývá z § 4 odst. 1 zákona a z § 2a vyhlášky.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 445 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 993 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 810 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně.

7. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., splatnost nákladů řízení vázal k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.