37 C 213/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Karlem Schiesserem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , část obce o určení vlastnického práva

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že pozemek p. [číslo] orná půda a pozemek p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, rodinný dům [adresa] v obci [obec], vše zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Opava, pro k.ú. [obec], obec Kozmice, jsou ve výlučném vlastnictví žalobkyně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 101 458,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Opavě náhradu nákladů řízení ve výši 372 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném určení vlastnictví k nemovitostem, pozemku p. [číslo] orná půda, a pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, rodinný dům [adresa] v obci [obec], vše zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [obec], [územní celek] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnila tím, že v reakci na podání žaloby žalovaného na vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem zaslala žalovanému (svému bývalému manželovi) výzvu na vrácení daru (předmětných nemovitostí), která byla žalovanému doručena [datum], z důvodů rozporu jednání žalovaného s dobrými mravy, tedy pro nevděk dle ust § 2072 občanského zákoníku. Na odvolání daru žalovaný nereagoval. Předmětní nemovitosti získala žalobkyně darem od svých rodičů. Na těchto nemovitostech strávila dětství i dospívání, kdy nejprve pomáhala v údržbě a péči o nemovitosti rodičům, kteří postavili rodinný dům svépomocí, posléze se o ně starala sama, a to jak před uzavřením manželství, tak v průběhu manželství, kdy v době podání žaloby se ale žalovaný již odstěhoval a byl podán návrh na rozvod manželství účastníků. Žalobkyně vychovává v nemovitostech také své děti, které má s žalovaným a dalo by se tedy říct, že k nemovitostem má osobní vztah. Žalovaný se dostal k podílovému vlastnictví ve výši ideální ½ předmětných nemovitostí darem vylákaným lstí a jednáním v rozporu s dobrými mravy a v současnosti požaduje po žalobkyni vyplatit náhradu svého podílu částkou ve výši 4 100 000 Kč. Žalobkyně je dotčena tímto přístupem žalovaného. Žalovaný na žalobkyni v průběhu manželství tak dlouho naléhal s tím, že by na něj měla přepsat polovinu předmětných nemovitostí, a to do podílového spoluvlastnictví, až mu dne [datum] přepsala polovinu nemovitostí do podílového spoluvlastnictví formou darovací smlouvy. Dne [datum] pak byl podán návrh na rozvod manželství účastníků. V návrhu žalovaného na rozvod bylo uvedeno, že ke krizi v manželství došlo koncem roku 2020, tedy v době, kdy měl žalovaný naléhat na přepis poloviny předmětných nemovitostí formou daru a v době, kdy k přepisu skutečně došlo. Později se žalobkyně dozvěděla, že rovněž v době, kdy byla žalovaným přesvědčována o poskytnutí daru, měl již žalovaný poměr se svou současnou přítelkyní [jméno] [příjmení]. Žalobkyně má za to, že takové jednání může být považováno jak za nevděk, neboť je v hrubém rozporu s dobrými mravy, tak také jako neplatné právní jednání vylákané lstí obdarovaného žalovaného. V době rozvodu manželství účastníků docházelo k neustálým návštěvám ze strany žalovaného v předmětných nemovitostech v době nepřítomnosti žalobkyně, která zjistila, že se jí ztrácejí věci. Žalobkyně tedy zajistila kamerový záznam, ze kterého vyplývá, že si žalovaný strká do kapsy mobil, jehož ztrátu zjistil, což nahlásila Policii ČR a má za to, že rovněž toto jednání žalovaného je v příkrém a hrubém rozporu s dobrými mravy a jedná se o nevděk. Žalobkyně má rovněž za to, že jednání žalovaného spočívající v nedodržování dohod ohledně péče o děti a hrubé chování vůči dětem a vůči ní je nevděkem, přičemž toto jednání dále popisuje, přičemž v tomto rovněž spatřuje hrubý rozpor s dobrými mrav, který lze kvalifikovat jako nevděk.

2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, K uzavření darovací smlouvy nedošlo žádnou lstí či jednáním v rozporu s dobrými mravy, smlouvu uzavřeli naprosto svobodně. Rovněž v té době neměl poměr si jinou ženou, vztah s paní [jméno] [příjmení] navázal až v roce [rok] a rovněž žalobkyně navázala známost s jiným mužem. Pokud žalovaný navštěvoval předmětné nemovitosti, bylo to v době, kdy manželství účastníků ještě stále trvalo. Žalovaný popřel, že by se měl dopustit zcizení mobilního telefonu, a rovněž to, že by se hrubě choval k žalobkyni či vůči dětem účastníků, ohledně kterých bylo vedeno opatrovnické řízení a následně byly rozsudkem soudu svěřeny do střídavé péče účastníků jako rodičů i pro dobu po rozvodu manželství. Důvod uváděné žalobkyní jako nevděk nejsou zákonnými důvody pro odvolání daru.

3. Soud provedl důkaz darovací smlouvou ze den [datum], darovací smlouvou ze dne [anonymizována dvě slova] [rok], sdělením o označení budovy číslem popisným ze dne [datum], ohlášením stavby doručené KÚ [datum], výpisem z katastru nemovitostí ohledně předmětných nemovitostí, výzvou k vrácení daru ze dne [datum], obsahem spisu Okresního soudu v Opavě sp. zn. [spisová značka] (návrhem na rozvod manželství, vyjádřením manželky, oddacím listem účastníků, protokolem o jednání ze dne [datum rozhodnutí], rozsudkem č.j. [číslo jednací]), obsahem spisu Okresního soudu v Opavě sp. zn. [spisová značka] (rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]), rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [spisová značka], a z těchto důkazů a tvrzení účastníků v části, ve které jsou nesporná, zjistil tento skutkový stav:

4. Žalobkyně a žalovaný byli manželé, jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum], z manželství se narodily nezletilé děti [jméno], [datum narození], a [jméno], [datum narození]. Žalobkyně dne [datum] jako obdarovaná na základě darovací smlouvy uzavřené se svým strýcem [jméno] [příjmení] jako dárcem dne [datum] nabyla do svého vlastnictví pozemek p. [číslo] v obci a k.ú. [obec]. Na tomto pozemků účastníci za trvání manželství ze společných prostředků (shodná tvrzení u jednání dne [datum]) vybudovali do začátku roku [rok] rodinný dům, který se stal součástí nově vzniklého pozemku p. [číslo] odděleného od původního pozemku p. [číslo] geometrickým plánem pro vytýčení obvodu budovy pod [číslo] [rok] v únoru [rok]. Dne [datum] uzavřeli účastníci darovací smlouvu, kterou žalobkyně jako dárce darovala žalovanému jako obdarovanému spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na předmětných nemovitostech žalovanému s účinky zápisu vlastnického práva ke dni [datum]. Návrhem podaným soudu dne [datum] ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] domáhal se žalovaný jako manžel rozvodu manželství s žalobkyní jako manželkou; v návrhu uvedl, že krize manželství vyvrcholila na konci roku [rok] a v důsledku toho se v lednu [rok] žalovaný odstěhoval ze společného bydliště v předmětných nemovitostech. Žalobkyně jako manželka k návrhu uvedla, že s rozvodem souhlasí, nicméně považovala rozvod za připravený tak, aby byla podvedena, když po převedení spoluvlastnického podílu na žalovaného jako manžela tento začal odklánět peníze, zatajovat příjmy a navázal známost s jinou ženou paní [jméno] [příjmení]. Z účastnických výpovědí v průběhu rozvodového řízení plyne, že po odchodu žalovaného ze společné domácnosti s žalobkyní se účastníci na jaře [rok] pokusili obnovit společné soužití, v létě [rok] ale měla žalobkyně zjistit, že žalovaný má vztah s jinou ženou, když tento vztah dle jejího názoru trval již na konci roku [rok], a následně si manžel podal návrh na rozvod a soužití bylo definitivně ukončeno. Manželství pak bylo rozvedeno rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], jako příčinu rozvratu manželství soud označil nevěru manžela prokázanou od léta [rok], jako potencionální příčinu pak nezvládnutou komunikaci mezi manžely v rámci běžného manželského soužití plynoucí k hádkám a neshodám, které subjektivně každý z manželů mohl vnímat jinak. Ohledně úpravy rodičovské odpovědnosti k nezletilým dětem účastníků pak bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým byly nezl. [jméno] a nezl. [jméno] svěřeni do střídavé péče žalobkyně a žalovaného jako rodičů a současně bylo upravena otázka výživného; z odůvodnění rozhodnutí plyne, že mezi účastníky jako rodiči byly po odchodu žalovaného jako manžela ze společného bydliště hlubší neshody ohledně výkonu péče o děti a způsobu jejich výchovy. Rozhodnutím [stát. instituce] č.j. [spisová značka] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku proti majetku spočívajícího mimo jiné v tom, že dne [datum] měl odcizit mobilní telefon [anonymizováno 5 slov] [příjmení] [příjmení] z věcí osobní potřeby žalobkyně a tím jí způsobit škodu ve výši 3 000 Kč; rozhodnutí dosud nenabylo právní moci. Podáním ze dne [datum] adresovaném žalovanému se žalobkyně vůči němu domáhala vrácení daru, ½ předmětných nemovitostí. Jako důvod uvedla skutečnost, že v červenci [rok] zjistila navázání intimního vztahu žalovaným s paní [jméno] [příjmení], kdy tento měl trvat již v době uzavření darovací smlouvy, dále skutečnosti uváděné žalovaným v podaném návrhu na rozvod manželství ohledně krize v soužití účastníků na konci roku [rok], odstěhování ze společné domácnosti, odklánění financí, zatajování příjmů, zájem o předkupní právo k předmětným nemovitostem, což žalobkyně považovala za dlouhodobě připravované podvodné jednání a jednání v rozporu s dobrými mravy vůči žalobkyni. Další skutečnosti pak spatřovala v jednání žalovaného vůči dětem ohledně nedodržování dohod týkajících se styku a péče o děti a jejich výchovy, a dále odcizení mobilního telefonu, kterého se měl žalovaný dopustit dne [datum] a také odvezení rodných listů děti a oddacího listu.

5. Podle ust. § § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

6. Zjištěný skutkový stav posoudil soud dle výše citovaného ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků začalo nejpozději od konce roku [rok] procházet krizí, která vedla k podání návrhu na rozvod manželství žalovaným v srpnu [rok] a současně řízením o úpravě rodičovské odpovědnosti k dětem účastníků. Neshody a konflikty, včetně neshod a nedorozumění ohledně péče a výchovy o děti účastníků, jsou bohužel obvyklé v této fázi rozpadajícího se vztahu účastníků jako manželů, byť by mohly jít za rámec toho, co se obecně považuje jako slušné partnerské soužití, a contrario pokud by vztahy účastníků byly souladné, k rozpadu jejich manželského soužití by nedošlo. Nelze ale v takovém jednání spatřovat porušování dobrých mravů ať už úmyslně či z hrubé nedbalosti, v takové intenzitě v případě účastníků chování žalovaného nepochybně ve vztahu k žalobkyni nebylo; ostatně v průběhu jara a léta učinili pokus o obnovení soužití. Za zjevné porušení dobrých mravů v kontextu nevyřešených vztahů mezi účastníky v souvislosti s rozpadem jejich manželského soužití by nebylo možné považovat ani případně odcizení mobilního telefonu v ceně 3 000 Kč, pokud by o tomto skutku bylo rozhodnuto již pravomocně, zejména s přihlédnutím k hodnotě tohoto telefonu v poměru k hodnotě nemovitostí, jejichž vrácení se žalobkyně domáhá. Stejně tak takové intenzity není ani skutečnost, že žalovaný v souvislosti s rozpadajícím se vztahem účastníků navázal jinou známost s paní [jméno] [příjmení], kdy ani v rozvodovém řízení nebylo prokázáno, že by k tomu došlo již v roce 2020 v době uzavření darovací smlouvy a vztah je konstatován až od léta 2021. Nicméně i pokud by k tomu došlo dříve, nedalo by se takové jednání žalovaného považovat ve vztahu k žalobkyni za podvodné, a tedy ve zjevném rozporu s dobrými mravy, neboť je nutno přihlédnout k souvislosti, v jaké k převodu spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech na žalovaného došlo. Rodinný dům na pozemku p. [číslo] byl, jak plyne ze shodných tvrzení účastníků, vybudován za trvání manželství z prostředků tvořících jejich SJM na pozemku ve vlastnictví žalobkyně, měl by tak být součástí masy tvořící nyní dosud zřejmě nevypořádané SJM účastníků, nicméně s ohledem na ust. § 506 občanského zákoníku se výstavbou stal součástí pozemku ve výlučném vlastnictví žalobkyně; převod spoluvlastnického podílu na žalovaného (který se jako manžel na jeho výstavbě podílel) minimálně k pozemku, na kterém je dům postaven a jehož je součástí, logicky sledoval ochranu oprávněných zájmů manžela, aby z titulu svého spoluvlastnického podílu mohl s takovou nemovitou věcí náklad a s ní disponovat, a to i za trvání manželství, a v případě jeho rozpadu (k čemuž nakonec došlo) bylo chráněno jeho právní postavení při řešení dalšího vypořádání takového majetku, byť logičtější by se za trvání manželství jevilo rozšíření SJM o takovou nemovitost postupem dle ust. 716 občanského zákoníku a po rozvodu jeho vypořádání jako součásti zaniklého SJM. Z výše uvedených důvodů soud při respektování závěrů daných rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby a tuto tedy zamítnul.

7. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalovanému, který měl ve věci úspěch v celém rozsahu předmětu řízení, náhradu nákladů řízení za právní zastoupení žalovaného advokátem.

8. Na nákladech řízení soud tedy zavázal žalobkyni uhradit žalovanému částku 101 458,50 Kč představující odměnu a náhradu hotových výdajů advokáta stanovenou podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Podle ust. § 7 bod. 6., ust. § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby v této věci částku 23 700 Kč. Soud vycházel z tarifní hodnoty 3 850 000 Kč jako hodnoty spoluvlastnického podílu žalovaného o velikosti ½ na předmětných nemovitostech, který byl co do podstaty předmětem soudního sporu, když obvyklá cena předmětných nemovitostí je dána částkou 7 700 000 Kč stanovenou znaleckým posudkem zpracovaným dne [datum] podle stavu ke dni [datum] znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], který předložila žalobkyně a ke kterému neměl žalovaný pro účely určení tarifní hodnoty předmětu sporu výhrady. Odměna zástupce žalovaného jako advokáta je pak určena za tři úkony právní služby spočívající v : -) převzetí věci a přípravě zastoupení (ust. § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), -) vyjádření k žalobě (ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), -) účast u jednání soudu dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), celkem tedy 71 100 Kč, dále pak má zástupce žalovaného nárok na paušální náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč (300 Kč za jeden úkon právní služby) za tři úkony právní služby výše uvedené, dále pak nárok na náhradu za ztrátu času ve výši ½ mimosmluvní odměny za účast při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci (jednání dne [datum]), a za dostavení se k jednání, které se nekonalo (ust. § 14 odst. 2 advokátního tarifu – jednání nebylo zahájeno) ve výši 11 850 Kč, vše zvýšené o DPH ve výši 21% dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem tedy ve výši 101 458,50 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o povinnosti žalobkyně zaplatit přiznané náklady řízení právnímu zástupci žalovaného.

9. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Podle citovaného ustanovení soud rozhodl tak, že uložil žalobkyni uhradit státu náhradu nákladů řízení, které nesl, za svědečné přiznané a vyplacené svědkyni [jméno] [příjmení] na základě usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] v částce [částka].