37 C 224/2016

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Karlem Schiesserem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , LL.M., Ph.D. sídlem adresa , část obce o nahrazení projevu vůle

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“): 1) Státní pozemkový úřad, [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ Státní pozemkový úřad“), spravuje pozemek ve vlastnictví státu a to: - pozemek parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. 2) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně], je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 zákona o půdě (dále jen„ oprávněná osoba“). 3) Oprávněná osoba má na základě Rozhodnutí Ministerstva zemědělství – [pozemkový úřad] (dále jen„ pozemkový úřad“) - Čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], - Čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], - Čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], - Čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], - Čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], - Čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], - Čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], - Čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], - Čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], - Čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], - Čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], - Čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], - Čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], - Čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], - Čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], - Čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], - Čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], - Čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], - Čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky jí v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě nevydané. 4) Státní pozemkový úřad k uspokojení nároku oprávněné osoby na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvu bezúplatně převádí do vlastnictví oprávněné osoby tento pozemek: - parc. [číslo] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], a oprávněná osoba tento pozemek přijímá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v celém rozsahu, jejichž konkrétní výše bude vyčíslena v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].

III. Žalovaná [žalovaná] [anonymizována čtyři slova] je povinna zaplatit státu České republice na účet Okresního soudu v Opavě náhradu nákladů řízení za zpracovaný znalecký posudek v částce 49 405 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou soudu 24. 10. 2016 a rozšířenou podáním doručeným soud dne 9. 11. 2016 domáhala se žalobkyně nahrazení projevu vůle žalovaného jako převodce k uzavření smlouvy k převodu pozemků [parcelní číslo] a p. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizováno] [místo], [územní celek], a dále pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec], pozemků [parcelní číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], pozemků [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [okres] předměstí, [územní celek], a pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [příjmení], [územní celek], (dále jen„ předmětné pozemky“) na žalobkyni. Žalobu odůvodnila tím, že na základě rozhodnutí [pozemkový úřad] a rozhodnutí [pozemkový úřad] [anonymizováno 10 slov] bylo rozhodnuto o restitučních nárocích žalobkyně tak, že není vlastnicí pozemků, na které učinila restituční nárok, má ale nárok na nabytí vlastnického práva k náhradním pozemkům za pozemky nevydané z důvodů existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě. Žalobkyně po delší dobu usiluje o převod pozemků z vlastnictví státu do svého vlastnictví jako náhradu za pozemky nevydané, a to kvalitou, polohou i velikostí odpovídající pozemkům nevydaným. V území obce bydliště žalobkyně se ale takové adekvátní pozemky nenachází a žalovaná je k převodu nenabízí; postup žalovaného tak lze označit za liknavý a svévolný, neuspokojuje nároky žalobkyně a i jiných oprávněných osob dostatečně rychle a v dostatečné kvalitě. Restituční nároky žalobkyně pak v celkovém rozsahu byly oceněny částkou 23 229 395 Kč a z velké části nebyly dosud vypořádány. Žalobkyně disponuje soudními rozhodnutími v obdobných věcech, které konstatovaly liknavost a svévolný postup žalovaného při uspokojování restitučních nároků, ze stejného důvodu se domáhá převodu náhradních pozemků u soudu žalobkyně. K převodu si vybrala předmětné pozemky, které jsou ve vlastnictví České republiky a ve správě žalovaného. Ocenění předmětných pozemků doloží žalobkyně dodatečně.

2. Žalovaný s nárokem žalobkyně nesouhlasil, namítl, že žalovaný se vůči žalobkyni nechoval liknavě nebo svévolně, restituční nárok žalobkyně není v jí tvrzené výši a část nárokovaných pozemků není k převodu vhodná anebo schopná.

3. V průběhu řízení bylo usnesením ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], řízení v části ve které se žalobkyně domáhala uzavření smlouvy, jejímž předmětem by byly pozemky [parcelní číslo] a p. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [okres] předměstí, [územní celek], p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby.

4. Podáním učiněným do protokolu u jednání dne 25. 6. 2019 vzala žalobkyně žalobu zpět v části, ve které se domáhala převodu pozemku [parcelní číslo] v obci a k. ú. [obec]. Dle ust. § 96 odst. 1 a 2 soud proto řízení v této části zastavil, když žalovaný s tímto částečným zpětvzetím vyslovil souhlas.

5. Okresní soud v Opavě rozhodl dne [datum] ve věci rozsudkem č. j. [číslo jednací], a to tak, že v části, v níž byla žaloba vzata zpět, řízení výrokem I. zastavil, nahradil projev vůle žalované uzavřít smlouvu s žalobkyní o bezúplatném převodu pozemku [parcelní číslo] zapsaného v evidenci katastru nemovitostí vedené [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] ve vlastnictví státu ve výroku II. rozsudku, v části, v níž se žalobkyně domáhala uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, jejímž předmětem by byly pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres] výroku III. zamítl, výrokem IV. uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 138 007 Kč do tří dnů od právní moci k rukám právní zástupkyně žalobkyně a ve výroku V. rozhodl o tom, že žalobkyně a vedlejší účastník na straně žalované [územní celek] nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů řízení. Dále Okresní soud v Opavě rozhodl doplňujícím usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve výroku I. o povinnosti žalované zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 49 405 Kč za zpracovaný znalecký posudek, a dále ve výroku II. o tom, že České republice – Okresnímu soudu v Opavě se právo na náhradu nákladů za zpracovaný znalecký posudek vůči vedlejšímu účastníkovi na straně žalované, obci [obec], nepřiznává.

6. K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], toto rozhodnutí okresního soudu co do odst. II. a V. a dále v odst. I. a II. doplňujícího usnesení potvrdil. Odst. IV. rozsudku okresního soudu v [obec] krajský soud změnil tak, že změnil uloženou povinnost k náhradě nákladů řízení na částku 76 807 Kč a dále krajský soud rozhodl o povinnosti žalobkyně nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 25 320 Kč Krajský soud doplnil dokazování ve vztahu k ceně pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], jehož cena v druhu orná půda činí 130 823,25 Kč. Toto své rozhodnutí krajský soud odůvodnil tím, že rozhodující při oceňování jsou údaje obsažené v katastru nemovitostí, kde je tento pozemek veden právě v kategorii orná půda a nikoliv jeho koncepční zařazení v územní rezervě dle příslušného územního plánu. V důsledku změny úvahy o ceně pozemku se změnila i tarifní hodnota sporu a tedy i odměna advokáta za jeden úkon právní služby z částky 9 780 Kč podle rozsudku okresního soudu na částku 6 340 Kč Krajský soud dále jak úkony právní služby neuznal vyjádření zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], [datum] a ze dne [datum].

7. K dovolání žalované rozhodl Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a to tak, že zrušil výše označený rozsudek krajského soudu v části I. výroku, v níž byl potvrzen výrok II. původního rozsudku zdejšího soudu a výrok I. výše uvedeného doplňujícího usnesení okresního soudu, a dále také ve výroku II. a III. rozsudku krajského soudu. Rozsudek Okresního soudu v Opavě byl zrušen ve výroku II. a IV. a ve výroku I. bylo též zrušeno doplňující usnesení. Ve zbytku bylo dovolání odmítnuto. Nejvyšší soud dospěl k závěru o nesprávném posouzení věci a konstatoval, že při převodu náhradního pozemku bez jeho zahrnutí do veřejné nabídky je nezbytné zabývat se vhodností daného pozemku a to s ohledem na jeho případné zatížení právy třetích osob, zapovězení převodu tohoto pozemku zákonem, zemědělskou využitelnost pozemku a příp. další problémy s jeho využitím a to vše se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem. V tomto konkrétním případě je podle Nejvyššího soudu nutné zkoumat zařazení pozemku do územní rezervy dle územního plánu nemůže působit problémy při jeho obhospodařování a dále poměřovat veřejný zájem na zachování dosavadních vlastnických vztahů s ohledem na možnost budoucí bytové výstavby se zájmem žalobkyně na restituci, tedy zda je předmětný pozemek vhodný k naplnění žalobního účelu.

8. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] je vhodný k uspokojení jejího restitučního nároku a doplnila, že výtku obsaženou v rozhodnutí Nejvyššího soudu o nedostatečném zkoumání veřejného zájmu a jeho porovnání se zájmy žalobkyně považuje za nedůvodnou, neboť dle zákona o půdě lze zájmy oprávněných osob uspokojit také pozemky určenými k zastavění, o což se v tomto případě navíc nejedná. Zástavba území rezervy je možná pouze po aktualizaci územního plánu a pro soud je přitom rozhodující v této otázce stav k okamžiku rozhodnutí. Žalobkyně se též ztotožnila se závěrem krajského soudu, co se ocenění pozemku týče.

9. Soud provedl důkaz rozhodnutími Ministerstva zemědělství – [pozemkový úřad], a to ze dne [datum rozhodnutí], [čísla], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], výzvami žalobkyně adresované žalovanému ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], výpisem z katastru nemovitostí ohledně pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec], a [parcelní číslo] v k. ú. [obec], žádostí [územní celek] o převod pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec], vyjádření [stát. instituce] ze dne [datum], žádost [stát. instituce] ze dne [datum], sdělením [územní celek] ze dne [datum], [datum], výpisem z usnesení zastupitelstva ze dne [datum], znaleckým posudkem ze dne [datum], [číslo] zpracovaným [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], vyjádřením Znaleckého [anonymizováno] ze dne [datum], stanoviskem Znaleckého ústavu k námitkám žalovaného k věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] u [název soudu] ze dne [datum], stanoviskem Znaleckého ústavu k námitkám žalovaného ve věci vedené u [okresní soud] [okres], pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], znaleckým posudkem Ústavu oceňování majetku ze dne [datum] a jeho doplněním ze dne [datum], sdělením [stát. instituce] ze dne [datum], sdělením [stát. instituce] ze dne [datum], a dále předchozími soudními rozhodnutími vztahujícími se k nároku žalobkyně na nabytí vlastnického práva k náhradním pozemkům, a při respektování ust. § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud s odkazem na tyto rozhodnutí (např. věci rozhodované Nejvyšším soudem ČR pod sp. zn. 28 Cdo 427/2018, sp. zn. 28 Cdo 1888/2018) ke skutkovému stavu věci s přihlédnutím k nesporným tvrzením účastníků zjišťuje:

10. S ohledem na závěry vyslovené rozsudkem Nejvyššího soudu č. j. [číslo jednací] doplnil soud dokazování o výpis z katastru nemovitostí (na [číslo listu]), sdělení obce Píšť ze dne [datum] ([číslo listu]), sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] ([číslo listu]), sdělení Krajského pozemkového úřadu ze dne [datum] a nájemní smlouvu ze dne [datum].

11. Žalobkyně je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4, ust. § 6 zákona č. 229/1991 Sb. (zákon o půdě), a má nárok na převod náhradních pozemků za pozemky, které dle ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě nelze vydat. Postup žalovaného při uspokojování restitučních nároků žalobkyně je pak již dlouhodobě v předchozích rozhodnutích shledáván jako liknavý a svévolný, a soud nemá důvod se od těchto závěrů ve smyslu ust. § 13 občanského zákoníku odchýlit. Rovněž v návaznosti na předchozí soudní rozhodnutí soud uzavírá, že výše restitučního nároku žalobkyně za nevydané pozemky činila dle znaleckého posudku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ze dne [datum] částku 22 837 633 Kč, přičemž žalobkyně eviduje nevypořádané restituční nároky podle tohoto posudku ve výši 248 878,45 Kč a další ve výši 7 158 091 Kč na základě ocenění restitučních nároků z dalších rozhodnutí pozemkového úřadu, která nebyla v rámci znaleckého posudku ze dne [datum] zohledněna. Poté, co žalobkyně omezila svůj žalobní nárok částečným zpětvzetím žaloby, zůstaly předmětem řízení jen pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v obci a k. ú. [obec], ve vztahu ke kterým bylo řízení již pravomocně zastaveno, a dále pozemek [parcelní číslo] v obci a k. ú. [obec]. Tento pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] je ve vlastnictví České republiky, a příslušný s ním hospodařit je [státní instituce] [anonymizována dvě slova]. Pozemek je z podstatné převažující části užíván zemědělsky jako orná půda a je územně plánovací dokumentací určen jako plocha územní rezervy pro obytné plochy smíšené. Dle sdělení příslušných stavebních úřadů není předmětný pozemek [parcelní číslo] v obci a k. ú. [obec] dotčen veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou dopravní infrastruktury. Cena pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] zjištěná dle vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., při ocenění jako pozemku stavebního činí částku 130 823,25 Kč, přičemž v otázce ceny je soud vázán závěry výše uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě č j. [číslo jednací]. Z doplněného dokazování soud zjistil, že předmětný pozemek je ve vlastnictví České republiky, je evidován v kategorii orná půda a je zařazen do zemědělského půdního fondu. Pozemek je od roku [rok] v rámci nájemního vztahu užíván k zemědělské výrobě, plní tedy svůj účel v souladu se zařazením pozemku dle katastrálního a územního plánu. Dle sdělení správních orgánů (odst. 10 tohoto rozsudku) není na pozemku realizován ani zpracováván žádný záměr, v Územním plánu [územní celek] je pozemek zařazen v nezastavěném území, zemědělské ploše a je dále zahrnut do územní rezervy. Pozemek není dotčen žádnou veřejně prospěšnou stavbou ani veřejně prospěšným opatřením, k pozemku nebylo stavebním úřadem vydáno žádné stavební opatření pro umístění či provedení stavby. U severní části pozemku je umístěno stávající elektrické vedení VN. Z výše uvedeného je patrné, že se jedná o zemědělský pozemek, který není v současnosti předmětem veřejného zájmu. Podle zdejšího soudu je zařazení pozemku v územní rezervě dle územního plánu bez jakéhokoliv blíže specifikovaného, byť jen hypotetického záměru. Pozemek tak může být nadále využíván k zemědělským účelům (jak tomu ostatně bylo dosud) a je tedy adekvátním plněním v rámci projednávané restituce. Změnou vlastníka není nijak zasahováno do veřejného zájmu s ohledem na možnou bytovou výstavbu, neboť tato není ani v nejobecnějších rysech v současnosti zamýšlena.

12. Podle ust. § 11a odst. 1 zákona č. 229 /1991 Sb., zákon o půdě, oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

13. Podle ust. § 11a odst. 12 zákona o půdě smlouvu o bezúplatném převodu pozemku nelze uzavřít, jestliže bylo uplatněno právo na jeho převod podle zvláštních právních předpisů.

14. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, Státní pozemkový úřad bezúplatně převede zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, na základě písemné žádosti obce, v jejímž katastrálním území se nacházejí, do jejího vlastnictví za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, a to jde-li o pozemky v zastavěném území, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, v zastavitelné ploše, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví obce, v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité, nacházejí-li se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na území třetích zón národních parků a jsou-li v zastavěném území nebo zastavitelné ploše.

15. S odkazem na citovaná ustanovení zákona a ustálenou předchozí judikaturu a rozhodovací praxi Nejvyššího i Ústavního soudu, např. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, soud dovozuje, že nárok žalobkyně je co do základu důvodný a žalobkyně se za existence prokázaného nevypořádaného restitučního nároku může domáhat po žalovaném převodu vybraného pozemku za situace, kdy jednání žalovaného je liknavé a svévolní, což bylo ohledně totožných restitučních nároků žalobkyně již předchozími soudními rozhodnutími opakovaně konstatováno pravomocnými soudními rozhodnutími. Soud proto žalobkyni vyhověl ohledně pozemku [parcelní číslo] v obci a k. ú. [obec] a nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu tohoto pozemku na žalobkyni k uspokojení jejího nároku jako oprávněné osoby na náhradu za pozemky v restituci nevydané. Cena tohoto pozemku jako pozemku orné půdy činí částku 130 823,25 Kč, což dílem pokrývá dosud neuspokojené restituční nároky žalobkyně za nevydané pozemky z rozhodnutí, které byly oceňovány znaleckým posudkem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ze dne [datum]. S přihlédnutím k tomu, že žalobkyně má další nevypořádané restituční nároky z dalších rozhodnutí, které nebyly předmětem ocenění dle tohoto znaleckého posudku a restituční nároky žalobkyně tak lze mít nejméně v ceně pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] za nevypořádané.

16. O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když dle názoru soudu má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení, neboť jej nárok byl co do základu (tz. existence nároku na převod pozemků) zcela důvodný, a pokud ohledně části pozemků byla žaloba vzata zpět, respektive byl zamítnuta, pak se jednalo o pozemky, ohledně kterých v průběhu řízení vyšla najevo provedeným dokazováním jejich„ nepřevoditelnost“, přičemž nebylo v možnostech žalobkyně, při určení těchto pozemků předmětem řízení, takovouto skutečnost např. pouze z výpisu z katastru nemovitostí seznat. Jako tarifní hodnotu pak soud vzal do úvahy cenu pozemku, tzn. výši restitučního nároku, který je tímto řízením ve prospěch žalobkyně uspokojen.

17. Soud tedy přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení představující odměnu advokáta stanovenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění. Podle ust. § 7 bod 6., ust. § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby v této věci za tarifní hodnoty 130 823,25 Kč částku 6 340 Kč, a to za úkony právní služby spočívající v : -) převzetí věci a přípravě zastoupení (ust. § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), -) podání žaloby (ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), -) odvolání proti usnesení o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření (§ 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu – ½ mimosmluvní odměny), -) rozšíření žaloby (ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), -) vyjádření ze dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), -) 2x účast u jednání soudu dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), -) vyjádření ze dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), -) odvolání proti usnesení o přiznání znalečného (§ 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu – ½ mimosmluvní odměny), -) účast u jednání soudu dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), -) vyjádření k dovolání žalované ze dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu), -) vyjádření ve věci ze dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), -) návrh na nařízení předběžného opatření ze dne [datum] (§ 11 odst. 2 písm. a) advokátního tarifu – ½ mimosmluvní odměny), -) vyjádření k odvolání žalované proti předběžnému opatření ze dne [datum] (§ 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu – ½ mimosmluvní odměny) -) účast u jednání soudu dne [datum] (ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu celkem 11 úkonů právní služby a 4 úkony ve výši jedné poloviny právní služby, tedy 82 420 Kč, dále pak náklady odvolacího řízení, tak jak byly vyčísleny v rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací], ve výši 25 320 Kč, dále pak má zástupce žalobce nárok na paušální náhradu hotových výdajů ve výši 4 500 Kč (300 Kč za jeden úkon právní služby) za patnáct úkonů právní služby výše uvedených, dále pak nárok na náhradu za ztrátu času za celkem 30 započatých 1/2hodin po 100 Kč za 3 cesty k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, (celkem na náhradě za ztrátu času 3 000 Kč), a dále náhradu jízdních výdajů advokáta za 3 cesty [obec] - [okres] zpět (750 km) [značka automobilu] při průměrné spotřebě benzinu BA95 5,0 l /100 km (viz. § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce - spotřeba pro kombinovaný provoz podle norem Evropských společenství), ceně benzinu dle vyhlášky 440/2016 Sb., resp. 333/ 2018 ve výši 29,50 Kč, respektive 33,10 náhrady za použití vozidla ve výši 3,90 Kč/km, respektive 4,10 Kč /km, celkem jízdné 4 031 Kč, 4 316 Kč a 4 316 Kč, dále pak částku 8 000 Kč za uhrazené soudní poplatky z žaloby, odvolání a 2x návrhu na vydání předběžného opatření, celkem tedy ve výši 110 583 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o povinnosti žalovaného zaplatit přiznané náklady řízení právní zástupkyni žalobce.

18. Výrokem III. tohoto rozsudku uložil soud žalované s ohledem na plný úspěch žalobkyně ve věci zaplatit náklady znaleckého posudku ze dne [datum] [anonymizováno] [rok] včetně doplňku ze dne [datum] v částce 49 405 Kč v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Přestože se tato povinnost rovněž ukládá státu, nelze pominout, že se jedná o plnění, za které odpovídá odlišná organizační složka, jejíž rozpočet je oddělený od rozpočtu Okresního soudu v Opavě, který jako organizační složka státu tyto náklady vynaložil, a takto vynaložené prostředky nelze považovat za totožné s těmi, se kterými hospodaří jiná organizační složka státu a nelze tak dovodit, že by se plnění ukládalo totožnému subjektu.