38 C 145/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní jméno FO ve věci žalobkyně:Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená dne datum Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:1/ Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená dne datum Adresa zainteresované osoby 0/0 2/ Jméno zainteresované osoby 2/0, narozená dne datum adresa žalovaná 2) zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 o určení, že žalovaná č. 2 není dědičkou zůstavitele

I. Žalovaná 2/ Jméno zainteresované osoby 2/0, narozená datum, není dědičkou zůstavitele tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, narozeného datum, zemřelého dne datum.

II. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1/ nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaná 2/ je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 40 834 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobkyně, Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0.

1. Žalobkyně se jako dědička ze zákona žalobou podanou proti žalovaným jako dalším účastnicím pozůstalostního řízení po tituly před jménem jméno FO, zemř. datum (dále jen „zůstavitel“), domáhala určení, že žalovaná 2/ není dědičkou zůstavitele. Žalobu podala v návaznosti na usnesení notáře tituly před jménem jméno FO ze dne datum, č. j. spisová značka, jež nabylo právní moci dne datum, kterým jí bylo uloženo, aby do 2 měsíců od právní moci usnesení podala žalobu na určení, že je dědičkou zůstavitele. Uvedla, že zůstavitelův podpis na allografní závěti ze dne datum, jíž zůstavil část pozůstalosti žalované 2/ není jeho podpisem, neboť se liší od jeho podpisu na další, nikým nezpochybněné, závěti ve prospěch žalované 1/ z téhož dne, a protože okolnosti objevení závěti jsou podezřelé. Současně zpochybnila pravost závěti v tom smyslu, že samostatná listina s podpisy svědků závěti, tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, i jejího pisatele, advokáta tituly před jménem jméno FO, byla vzhledem k nedostatečně pevnému spojení jednotlivých listů závěti a celkově nestandardním okolnostem pořízení a nalezení závěti připojena až dodatečně, což také znamená, že je nepravdivý její obsah co do data pořízení a prohlášení, že svědkové byli osobně přítomni zůstavitelovu prohlášení, že závěť obsahuje jeho poslední vůli. Případně byla závěť dokonce vytvořena dodatečně tak, aby připomínala závěť ve prospěch žalované 1/. Závěť ve prospěch žalované 2/ je navíc i neplatná, neboť tituly před jménem jméno FO nebyl způsobilým závětním svědkem. Od datum je tituly před jménem jméno FO jednatelem společnosti právnická osoba založené žalovanou 2/, která si od právnická osoba adresa, kde byla žalovaná 2/ zaměstnána jako podezřelý výraz, jež ve skutečnosti poskytovala žalovaná 2/ jako „nezávislý“ dodavatel společnosti právnická osoba. Obchodní podíl v této společnosti dne datum převedla na Anonymizováno, avšak společnost nadále fakticky ovládala, což plyne i z faktu, že tato společnost dodnes sídlí na adrese Anonymizováno. Plnou mocí z datum žalovaná 2/ zmocnila advokáta jméno FO k založení dané společnosti, přičemž od datum je opět Anonymizováno a také Anonymizováno společnosti. Přinejmenším svědek jméno FO tudíž ke dni pořízení závěti byl ve vztahu ekonomické závislosti ve vztahu k žalované 2/a tedy na věci měl osobní zájem. Dále žalobkyně poukázala na nestandardní okolnosti případu, kdy žalovaná 2/ s advokátem jméno FO a dalšími osobami bezprostředně po Anonymizováno, a ještě před závěrou pozůstalosti z ní odnesli blíže neidentifikované věci, přičemž měla být též nalezena závěť, aniž by bylo zřejmé, která. Navíc někdo zfalšoval podpis žalobkyně na úvěrové smlouvě, kterou zůstavitel uzavřel za účelem Anonymizováno, v němž přitom až do datum sídlila společnost právnická osoba.

2. Žalovaná 1/ se k věci nevyjádřila. Žalovaná 2/ navrhla zamítnutí žaloby s poukazem na to, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť podala jinou žalobu než jí notář v usnesení, proti němuž se neodvolala, uložil.

3. Okresní soud rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka žalobu zamítl s tím, že žalobkyni nesvědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

4. K odvolání žalobkyně Anonymizováno v adresa dne datum unesením č. j. spisová značka, jež nabylo právní moci dne datum, napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Uvedl, že žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení přímo ze zákona a není třeba ho v řízení zkoumat. Účelem řízení dle § 170 z. ř. s. je rozhodnutí sporu o dědické právo, pro něž je podstatné to, aby se jej účastnili všichni účastníci pozůstalostního řízení a aby soud rozhodoval o výroku, který tento spor opravdu může vyřešit. V řízení bude třeba postavit najisto skutečnosti, které jsou mezi stranami sporné, tedy, zda žalovaná 2/ je dědičkou zůstavitele, a přitom není podstatné, kdo žalobu podal. Odvolací soud uložil okresnímu soudu, aby se nejprve vypořádal s otázkou, zda již samotná okolnost, jakým způsobem byly spojeny jednotlivé listy sporné závěti a kde se nachází podpisy svědků a pisatele a předčitatele, nezpůsobuje neplatnost závěti. Nebude-li možno spor takto uzavřít, okresní soud posoudí, zda již byla do řízení vnesena rozhodná skutková tvrzení a důkazní návrhy (bez ohledu na to, zda tak učinil ten, kdo nemá břemeno tvrzení ani důkazní) v rozsahu potřebném pro věcné rozhodnutí. Pokud nikoli, poučí stranu zatíženou odpovídajícími břemeny ve smyslu § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. a provede potřebné důkazy.

5. Soud provedl důkaz obsahem spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, zejména usnesením označení soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, jež nabylo právní moci dne datum, a z těchto důkazů vzal za prokázané tyto skutečnosti: citovaným usnesením bylo žalobkyni jako zůstavitelově manželce uloženo, aby do dvou měsíců od právní moci usnesení podala u označení soudu proti závětním dědicům žalované 1/ a žalované 2/ žalobu na určení, že je dědicem ze zákona, a aby současně o podání žaloby vyrozuměla soudního komisaře s tím, že nebude-li žaloba podána, bude-li řízení o žalobě zastaveno nebo bude-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit. Zůstavitel po sobě zanechal dvě allografní závěti z téhož dne, tj. z datum, přičemž obě závěti strojopisně sepsal a osvědčil tituly před jménem jméno FO, advokát v sídlem své kanceláře adresa, v adresa, u obou byli přítomni titíž svědci tituly před jménem jméno FO, nar. datum, bytem adresa a tituly před jménem jméno FO, nar. datum, bytem adresa. Jednou závětí ustanovil zůstavitel dědičkou části svého majetku v listině uvedeného svou dceru, žalovanou 1/, tato závěť je notářem označena značka a není v řízení sporována. Druhou závětí ustanovil zůstavitel dědičkou (jiné části) svého majetku v listině uvedeného žalovanou 2/, tato závěť je notářem označena značka a jde o závěť, která je v řízení sporována (dále jen „sporná závěť“). Ze sporné závěti, tedy originálu závětní listiny ze dne datum, sepsané ve prospěch žalované 2/ soud zjistil, že obsahuje 2 listy spojené kancelářskou sešívačkou, přičemž na prvním listu se nachází projev vůle zůstavitele a podpis označený jako podpis zůstavitele, a v samotném textu závěti ještě před podpisem označeným jako podpis zůstavitele je mj. uvedeno „Na důkaz vážně míněné a projevené vůle pana tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem jeho poslední vůli jako svědci souběžně osvědčují a podepisují tituly před jménem jméno FO, nar. datum, bytem adresa a tituly před jménem jméno FO, nar. datum, bytem adresa. Závěť byla hlasitě advokátem před podpisem přečtena, s jejím obsahem všichni souhlasí, nikdo nemá připomínek ani nepožaduje vysvětlení, což všichni účastníci stvrzují svým podpisem.“. Podpisy obou svědků, jakož i sepisovatele tituly před jménem jméno FO (zjevně v důvodu nedostatku místa) se nachází na druhém listu závěti. Z protokolů notáře připojených k závětem ze dne datum soud zjistil, že obě závěti byly v tento den notáři předloženy panem jméno FO, nar. datum, jako nepoškozené a neopravované s tím, že obě závěti byly uloženy u tituly před jménem jméno FO, advokáta. Ze záznamů notáře připojených k oběma závětem bylo zjištěno, že obě závěti byly prohlášeny datum.

6. Na jednání dne datum se žalovaná 1/, žalovaná 2/ ani její právní zástupce nedostavili, ačkoliv byli soudem řádně předvoláni. Žalovaná 1/ si předvolání vyzvedla osobně dne datum, žalovanou 2/ soud předvolal prostřednictvím jejího právního zástupce a tomu bylo předvolání doručeno dne datum do datové schránky advokáta. Žádná z žalovaných, ani právní zástupce žalované 2/, nepožádala o odročení ani se z jednání neomluvila, soud tedy jednal v jejich nepřítomnosti.

7. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že skutečnost, že jednotlivé listy sporné závěti byly spojeny toliko kancelářskou sešívačkou, přičemž podpisy obou svědků a sepisovatele se nachází na jiném listu než prohlášení a podpis označený jako podpis zůstavitele, sama o sobě nezpůsobuje neplatnost závěti. Podle § 1539 o. z. svědci se zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit. Zákon ani jiný právní předpis přitom neuvádí, jak mají být jednotlivé listy závěti spojeny v jeden celek, neukládá povinnost v místě sešití kancelářskou sešívačkou listinu přelepit a v místě přelepení označit razítkem nebo podpisem nebo listinu sešít pečetním provázkem, aby nebylo možné jednotlivé listy oddělit a následně měnit. Soud má za to, že byly-li jednotlivé listy závěti spojeny pouze kancelářskou sešívačkou, přičemž podpisy svědků a sepisovatele se zjevně s ohledem na nedostatek místa na prvním listu nachází na listu druhém, stále jde o jednu listinu obsahující závěť a pouze na základě této technikálie nelze mít závěť za neplatnou, byť by pevnější a neoddělitelné spojení jednotlivých listin bylo jistě na místě. Pro tento závěr svědčí rovněž to, že sepisovatel i oba svědci jsou konkretizováni již v textu prohlášení na prvním listu včetně jejich prohlášení, že „závěť byla hlasitě advokátem před podpisem přečtena, s jejím obsahem všichni souhlasí, nikdo nemá připomínek ani nepožaduje vysvětlení, což všichni účastníci stvrzují svým podpisem…“. Smyslem § 1539 o. z. přitom je, aby svědci byli schopni potvrdit totožnost osoby zůstavitele jako osoby, která závěť pořídila, a prohlášení zůstavitele o závěti jako projevu jeho poslední vůle, o čemž z výše uvedeného není pochyb.

8. Při ústním jednání dne datum byl soud byl připraven v souladu s § 118a odst. 3 o.s.ř. poučit obě žalované o nutnosti navrhnout důkazy k tvrzení, že a) podpis zůstavitele na závětní listině ve prospěch žalované 2/ je pravý, b) že obsah závětní listiny ve prospěch žalované 2/ je věcně správný co do data pořízení a současné přítomnosti dvou svědků při zůstavitelově prohlášení, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Dále byl soud připraven poučit obě žalované podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., že jsou povinny doplnit svá tvrzení k tomu, c) jak, kdy a za jakých okolností byla závětní listina ve prospěch žalované 2/ pořízena, kdy a kým byla nalezena, kdo ji odevzdal příslušnému notáři a označit důkazy k prokázání těchto tvrzení, tedy k tomu, že je závětní listina ve prospěch žalované 2/ pravá. Zároveň byl soud připraven poučit žalované o tom, že pokud žalované nesplní povinnosti dle těchto výzev, neunesou břemeno tvrzení a břemeno důkazní a budou ve věci neúspěšné.

9. Soud připomíná, že sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, podle které je povinností účastníků řízení tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (povinnost tvrzení), a dále nabídnout k prokázání těchto skutkových tvrzení důkazy (povinnost důkazní).

10. Podle § 565 věta první o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Nejvyšší soud ohledně osoby nesoucí důkazní břemeno při zpochybnění pravosti a pravdivosti závěti sepsané ve formě soukromé listiny zůstavitelem, dospěl k závěru, že důkazní břemeno zatěžuje v právě uvedeném rozsahu toho, kdo z takové listiny vyvozuje pro sebe příznivé následky, tedy závětí povolaného dědice (viz bod 33 odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 24 Cdo 2592/2021). Břemeno důkazní tedy jednoznačně tížilo žalovanou 2/, resp. díky nerozlučnému procesnímu společenství obě žalované, neboť bez prokázání pravosti a věcné správnosti sporné závěti by žalovaná 2/ nemohla v řízení uspět. Bylo tedy procesní povinností žalovaných prokázat (a ve vztahu k věcné správnosti závěti též tvrdit), že závěť je pravá a věcně správná. Totéž platí pro skutkovou otázku pravosti zůstavitelova podpisu; i zde platí, že bez prokázání pravosti zůstavitelova podpisu by žalovaná 2/ nemohla v řízení uspět. Žalované (ani právní zástupce žalované 2/) se k jednání nedostavily, čímž se dobrovolně zbavily práva být soudem poučeny ve shora uvedeném smyslu, neboť soud má poučovací povinnost podle § 118a o.s.ř. pouze při ústním jednání, a nikoliv mimo něj (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. ledna 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007, a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

11. Za uvedeného stavu je nutné učinit závěr, že žalované v řízení neprokázaly, že sporná závěť je pravá a věcně správná a že podpis na ní je skutečně podpisem zůstavitele. Protože žalované neunesly břemeno důkazní (zčásti též břemeno tvrzení), rozhodl soud v jejich neprospěch, tedy tak, že žalovaná 2/ není dědičkou zůstavitele.

12. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1/ rozhodl soud podle § 150 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal. Důvody hodné zvláštního zřetele přitom spočívají v povaze a okolnostech dědického sporu; žalovaná 1/ nezavdala příčinu k podání žaloby a řízení se účastnila toliko z důvodu nerozlučného procesního společenství. Řízení o určení dědice se musí zásadně účastnit všichni dědicové zůstavitele, i když se ke sporné otázce nestavěli odmítavě, případně byli v dědickém řízení pasivní (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. června 1997, sp. zn. 20 Co 283/96). Vzhledem k uvedenému soud ve vztahu k žalované 1/ neaplikoval zásada procesního úspěchu a neúspěchu.

13. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 2/ rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a přiznal ji žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, v částce 40 834 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 2 000 Kč, zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží: - odměna za 9 úkonů právní služby (převzetí věci, žaloba, vyjádření z datum, nahlížení do spisu dne datum, účast na jednání dne datum a datum, odvolání, účast na jednání před odvolacím soudem datum a účast u jednání datum) po 2 500 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), tj. celkem 22 500 Kč, - náhrada hotových výdajů za 9 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem 2 700 Kč, - náhrada za ztrátu času v počtu 16 půlhodin ve výši 100 Kč (celkem za 4 cesty adresa a zpět), z důvodu účasti na 3 jednáních a 1x nahlížení do spisu, dle § 14 odst. 3 a. t., tj. celkem 1 600 Kč, - náhrada cestovních výdajů ve výši 3x 913 Kč na nahlížení do spisu datum, na jednání datum a datum a ve výši 902 Kč na jednání datum, při cestě adresa a zpět (80 km) osobním automobilem tovární značka s kombinovanou spotřebou nafty 9,6 l /100 km, tj. celkem 3 641 Kč a - náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částek odměn a náhrad ve výši 6 393 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu, když advokát osvědčil, že je plátcem DPH. Splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě, písemně, ve dvojím vyhotovení.