38 C 153/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobců: ; a) celé jméno žalobkyně, narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně ; b) celé jméno žalobce, narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně ; oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupena advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vydání urny s ostatky

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna vydat žalobcům a) a b) urnu s ostatky jméno celé jméno žalobce, datum narození, zemřelého dne datum, se zamítá.

II. Žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 9 000 Kč k rukám právní zástupkyně žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou, doručenou soudu dne 29. 7. 2022, se žalobci domáhali, aby žalované byla uložena povinnost vydat žalobcům a) a b) urnu s ostatky jméno celé jméno žalobce, datum narození, zemřelého dne datum. Tvrdili, že měli syna jméno celé jméno žalobce, datum narození, který zemřel dne datum. Žalobci jsou tak rodiče zemřelého jméno celé jméno žalobce, žalovaná byla jeho přítelkyně. Po smrti jméno celé jméno žalobce - protože žalovaná chtěla - domluvili se žalobci s žalovanou, že pohřeb zemřelého jméno zařídí žalovaná. Žalovaná tedy zařídila pohřeb a zaplatila věci spojené s pohřební službou, žalobci dle dohody zaplatili pohřební hostinu a hudbu. Protože žalovaná zařídila samotný pohřeb, urna s ostatky zemřelého jméno byla vydána pohřební službou žalované. Dohoda mezi žalobci a žalovanou byla, že si urnu po pohřbu nechá žalovaná chvíli u sebe a poté ji žalobcům předá, aby mohl být zemřelý jméno uložen na rodinném hřbitově v obec, jak si to přál. Bohužel žalovaná tuto dohodu porušila, a když chtěli žalobci urnu s ostatky svého syna na hřbitov v obec uložit, bezdůvodně jim žalovaná odmítla urnu s jeho ostatky vydat. Žalobci se snažili s žalovanou nějak smírně domluvit, osobně si pro urnu přijeli, žalovaná jim ji ale odmítla vydat. Žalovaná byla poté písemně vyzvána právní zástupkyní žalobců, aby předmětnou urnu s ostatky zemřelého jméno celé jméno žalobce žalobcům jako jeho rodičům dobrovolně předala, a to výzvou k vrácení urny – předžalobní upomínkou – ze dne datum, kdy ji měla vydat nejpozději do datum. Výzva ze dne datum byla žalované doručena doporučenou poštou dne datum. Na tuto výzvu žalovaná reagovala dopisem ze dne datum, v němž vydání urny žalobcům odmítla s tím, že pro zemřelého jméno obstarala hrob v obec a že tam urnu uloží hned, jak to bude možné, ihned jak se dokončí kamenické práce. Žalovaná byla poté ještě jednou vyzvána právní zástupkyní žalobců, aby předmětnou urnu s ostatky zemřelého jméno celé jméno žalobce žalobcům jako jeho rodičům dobrovolně předala, a to Výzvou k předání urny – předžalobní upomínkou - ze dne datum, kdy ji měla vydat nejpozději do datum. Výzva ze dne datum byla žalované doručena doporučenou poštou dne datum. Na tuto výzvu již žalovaná vůbec nereagovala. Žalobci se obrátili s touto věcí i na Policii ČR, ale bylo jim sděleno, že toto je občanskoprávní spor. S ohledem na ust. § 92 odst. 2 občanského zákoníku mají na vydání ostatků právo žalobci, tj. rodiče zemřelého, neboť zemřelý neměl manželku, svého syna vydědil a dalšími osobami v této posloupnosti jsou právě rodiče. Žalobci jsou i dědicové po zemřelém. Žalobci ví, že zemřelý jméno napsal závěť, ve které jsou povoláni za jediné dědice žalobci, syn zemřelého byl vyděděn a žalovaná není dědicem. I proto mají žalobci na ostatky zemřelého nárok. příjmení jméno nikdy za života neurčil osobu, která má na jeho ostatky nárok. Proto by nárok na ostatky zemřelého měla být dle zákonné posloupnosti. Žalovaná nebyla jeho manželkou, byla jen jeho přítelkyní, a to jen„ chvíli“, žili spolu 2 roky. Nejbližší příbuzní zemřelého byli žalobci jako jeho rodiče.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že s ní nesouhlasí a navrhla její zamítnutí v celém rozsahu. V obraně proti žalobě uvedla, že bez dvou měsíců žila 3 roky se zemřelým jméno celé jméno žalobce v druhovském vztahu, oba předpokládali dlouhodobé společné soužití a měli se velmi rádi. Bohužel došlo k předčasnému úmrtí jméno celé jméno žalobce. Namítla, že k vydání urny s ostatky zemřelého žalobcům není povinna, a to vzhledem k tomu, že urna byla dne datum uložena na Městském hřbitově v obec na ul. ulice do hrobu připraveného společnost příjmení podnikatele jméno příjmení, IČO, sídlem adresa. Hrobové místo si smlouvou ze dne datum pronajala žalovaná u provozovatele veřejného pohřebiště územní celek, ulice a číslo, obec zast. právnická osoba anonymizováno právnická osoba, ulice a číslo, obec. Žalovaná vychází z toho, že podle ust. § 92 odst. 2 občanského zákoníku mají žalobci jako rodiče zemřelého na vydání urny s ostatky syna nárok jen tehdy, jestliže tyto ostatky nejsou uloženy na veřejném pohřebišti. Pohřebního obřadu se účastnili kromě žalované a jejích dcer také přátelé zemřelého, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, příjmení příjmení a další. Jmenovaní přátelé zemřelého byli také seznámeni s přáním, které za života zemřelý vyslovil, a to, aby byl uložen do hrobu, který mu žalovaná připraví s tím, že až zemře i ona, bude uložena do téhož hrobu. Žalovaná popřela, že by mezi ní a žalobci došlo k dohodě o tom, že jim urnu s ostatky zemřelého předá k uložení do jejich rodinné hrobky. Pravdou je, že jim řekla, že si urnu nějakou dobu ponechá u sebe a poté ji dá do hrobu. Neměla však na mysli hrob žalobců, ale pronajatý hrob, ve kterém má v úmyslu být pohřbena vedle zemřelého jednou i ona. Ještě za života jméno celé jméno žalobce, když se o věcech týkajících se úmrtí bavili, vyslovil jméno celé jméno žalobce přání, aby on i žalovaná měli společný hrob. Aby jednou až zemře i druhý z nich, byli oba uloženi v tomtéž hrobě. Navíc se vyjádřil, že s rodiči (žalobci) nechce mít nic společného, že k němu nemají dobrý vztah a že se od nich dočkal řady křivd, které jim nemůže zapomenout. Žalovaná rozhodně popírá, že by se před ní jméno celé jméno žalobce někdy vyslovil tak, že si přeje být uložen do rodinné hrobky svých rodičů. Byla to ona, kdo zařizoval pohřeb zemřelého, obřad v kostele, varhanní hudbu, jednání s pohřební službou, vyzvednutí urny, podání oznámení v regionálních novinách. Je pravdou, že pohřební hostinu si platili žalobci sami i dechovou hudbu, avšak také žalovaná na své náklady uspořádala hostinu pro svou rodinu a pro přátele zemřelého.

3. Ve stanovisku k vyjádření žalované žalobci na žalobě setrvali. Uvedli, že žalovaná nemá vůbec úctu k žalobcům jako rodičům zemřelého, k jeho sestrám, k celé rodině zemřelého a nemá žádné mravní cítění. Žalovaná ve svém vyjádření uvádí nepřesné a nepravdivé informace. Žalovaná nežila se zemřelým bez dvou měsíců 3 roky. Se zemřelým jméno celé jméno žalobce se žalovaná seznámila až koncem měsíc rok, ve společné domácnosti začali žít až od srpna téhož roku. Žalovaná je povinna k vydání urny žalobcům, proto byla žaloba podána, a tato je důvodná. Pokud vůbec žalovaná ostatky uložila do hrobu, takto udělala nedůvodně, v rozporu s přáním zemřelého, v rozporu s dohodou se žalobci, v rozporu s usnesením soudu, kterým jí toto bylo zakázáno. Urna s ostatky zemřelého patří rodičům, tj. žalobcům. Ti podali v minulosti i návrh na vydání předběžného opatření a bylo jím soudem vyhověno. název soudu usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí rozhodl správně, zakázal žalované uložit urnu s ostatky jméno celé jméno žalobce do hrobu (veřejného pohřebiště). Pokud žalovaná uložila urnu s ostatky zemřelého do hrobu v obec, učinila tak přes nesouhlas žalobců, a dle žalobců tak učinila až po datum, tj. až po vydání usnesení soudu. Žalovaná jedná a jednala v rozporu se zákonem a v rozporu s dobrými mravy a jedná tak stále. příjmení jméno celé jméno žalobce za života nikdy neprojevil přání, že chce být uložen do hrobu, který mu připraví žalovaná. Nikdy nic takového neřekl ani nenapsal. Kdyby chtěl být uložen do hrobu s žalovanou, žalobcům by to řekl. Mezi žalobci a žalovanou došlo k dohodě o tom, že jim žalovaná urnu s ostatky zemřelého předá k uložení do jejich rodinné hrobky, žalobci nemají důvod si vymýšlet. Po smrti jméno celé jméno žalobce, protože žalovaná chtěla, domluvili se žalobci s žalovanou, že pohřeb zemřelého jméno zařídí žalovaná. Žalovaná tedy zařídila pohřeb a zaplatila věci spojené s pohřební službou, žalobci dle dohody zaplatili pohřební hostinu a hudbu, chtěli zaplatit i věci spojené s pohřební službou, žalovaná to odmítla. Žalobci i celá rodina žalobců přijeli ihned po smrti zemřelého a pomohli s přípravou, než ho pohřební služba odvezla. Protože žalovaná zařídila samotný pohřeb, urna s ostatky zemřelého jméno byla vydána pohřební službou žalované. Dohoda mezi žalobci a žalovanou byla, že si urnu po pohřbu nechá žalovaná chvíli u sebe, a poté ji žalobcům předá, aby mohl být zemřelý jméno uložen na rodinném hřbitově v obec. Bohužel žalovaná tuto dohodu porušila. Proč by žalovaná předtím žalobcům jako rodičům zemřelého slibovala, že si nechá urnu chvíli u sebe, a pak ji žalobcům předá, kdyby již v té době věděla, že chce být zemřelý jméno uložen v obec Protože žádné takové jeho přání nebylo. Žalovaná toto vymyslela až poté. Jinak by se přeci s žalobci takto nedomlouvala, řekla by jim to rovnou. Domluva mezi účastníky opravdu byla taková, že si žalovaná urnu chvilku nechá u sebe a poté ji vydá žalobcům a tato urna že bude uložena do rodinného hrobu v obec. Žalobkyně a) celé jméno žalobkyně se byla před pohřbem zemřelého dokonce s žalovanou na rodinný hrob v obec podívat a bavily se i o věcech kolem uložení urny (zdali se uložení urny hlásí na obecním úřadě, zda stačí plastová schránka nebo je lepší místo pro urnu vybetonovat, apod.). Pokud žalovaná uspořádala svoji pohřební hostinu, tak klamala i sestru zemřelého jméno příjmení, se kterou částečně hostinu, kterou uspořádali žalobci jako rodiče, plánovala. Žalovaná byla s paní příjmení na nákupu pro smuteční hostinu, který žalovaná zaplatila. Počítalo se s 20 lidmi z její strany, dohromady 50 lidí. Žalovaná s paní příjmení připravily i místnost ke smuteční hostině. Vše se souhlasem žalované a domluvou mezi žalobci a paní příjmení jméno tom, že se žalovaná hostiny nezúčastní, informovala paní příjmení těsně po smutečním obřadu, tj. datum. Dne datum poslala žalované paní příjmení, po domluvě s ní, peníze za nákup na účet, který platili žalobci. Dne datum osobně zašli oba žalobci a sestra zemřelého paní jméno příjmení za žalovanou domů. Požadovali předání urny, aby mohlo dojít k jejímu uložení do rodinného hrobu v obec. Žalovaná urnu předat odmítla. Na tuto návštěvu žalobců navíc žalovaná zareagovala tím, že zažádala o hrobové místo na městském hřbitově v obec dne datum, o této skutečnosti žalovaná napsala žalobcům, aby je informovala (dopis žalobcům přišel dne datum). Zemřelý se nikdy nevyjádřil, že s rodiči (žalobci) nechce mít nic společného, že k němu nemají dobrý vztah a že se od nich dočkal řady křivd. Toto není v žádném případě pravdou. V měsíc, společně se sestrami, oslavil zemřelý jméno číslo narozeniny žalobkyně a) - jeho maminky. Sourozenci včetně zemřelého jméno koupili žalobkyni a) společný dar - zlaté náušnice, které vybírali všichni čtyři sourozenci společně. Poté se v domácnosti žalované a zemřelého jméno celé jméno žalobce objevil covid, takže byl osobní kontakt mezi nimi, z důvodu ochrany zdraví, přerušen. Přesto se zemřelým jméno byli žalobci v kontaktu přes SMS zprávy. Dne datum zemřelý jméno celé jméno žalobce donesl dort žalobcům jako svým rodičům z oslavy narozenin dcer žalované. Ještě dne datum žalobkyně a) se svým synem komunikovala a předala mu peníze za inkaso, které platil on ze svého účtu. Tzn. zemřelý jméno měl s žalobci dobrý vztah. To potvrzuje i fakt, že zemřelý bydlel v jednom domě s rodiči (žalobci) a navíc sepsal závěť, kterou jim vše odkázal, žalované neodkázal nic. příjmení jméno celé jméno žalobce nikdy neprojevil přání, že chce být uložen do hrobu se žalovanou, resp. V obec. Kdyby to tak bylo, neučinil by žalobce jako své rodiče svými jedinými dědici (ale dědicem by učinil žalovanou). Pro zemřelého bylo vždy důležité mít vše písemně podložené (proto i napsal závěť). S rodinou (s matkou i otcem, tj. s žalobci, ale i se sourozenci) se zemřelý stýkal, měl s nimi dobré vztahy. Proto i vše odkázal svých rodičům (žalobcům). Kdyby zemřelý věděl, jak bude žalovaná s jeho urnou po jeho smrti zacházet, a že ji nebude chtít vydat jeho rodičům (žalobcům), jistě by své přání v závěti zmínil. Bohužel, nenapadlo ho to.

4. Z rodného listu jméno celé jméno žalobce, datum narození, má soud za prokázáno, že žalobci jsou jeho rodiči. Z předžalobní upomínky právní zástupkyně žalobců ze dne datum, včetně podacího lístku doporučeně odeslané pošty, má soud za prokázáno, že žalobci vyzvali žalovanou k vrácení urny s ostatky zemřelého jméno celé jméno žalobce nejpozději do datum s argumentací, že žalovaná porušila dohodu účastníků, podle níž žalobcům urnu předá, aby mohl být zemřelý uložen do rodinného hrobu na hřbitově v obec. Z dopisu žalované právní zástupkyni žalobců ze dne datum, má soud za prokázáno, že žalovaná výzvě žalobců k vydání urny s ostatky nevyhověla s argumentací, že urnu si nepůjčila, tudíž ji nemůže vrátit, považuje se za osobu zemřelému blízkou, protože s ním tři roky žila ve společné domácnosti a protože by důvodně jeho újmu pociťovala jako újmu vlastní, vše, co činí, činí po výslovném přání jejího milovaného snoubence, bylo jeho výslovným přáním být zpopelněn a uložen v hrobě, kde až přijde čas, budou opět spolu, svého partnera velice milovala a nedělá nic protizákonného ani v rozporu s dobrými mravy. Z dopisu právní zástupkyně žalobců žalované ze dne datum, včetně kopie dodejky o doručení žalované dne datum, má soud za prokázáno, že žalobci touto další výzvou požadovali po žalované dobrovolné předání urny s ostatky zemřelého jméno celé jméno žalobce nejpozději do datum. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka (a v něm obsaženém úmrtním listu jméno celé jméno žalobce) má soud za prokázáno, že jméno celé jméno žalobce, datum narození, zemřel dne datum v adresa a dále, že usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které nabylo právní moci dne datum, bylo rozhodnuto o pozůstalosti zemřelého jméno celé jméno žalobce, který učinil pořízení pro případ smrti (závěť a prohlášení o vydědění ve formě notářského zápisu sepsaného dne datum – na č. l. 6 spisu o pozůstalostním řízení). Podle závěti ze dne datum povolal jméno celé jméno žalobce dědici celé jeho pozůstalosti rovným dílem své rodiče; v závěti není žádná zmínka o tom, jak pro případ jeho smrti má být naloženo s jeho ostatky. Z listiny, předložené žalovanou, a to potvrzení o uložení ostatků zemřelého, vydané právnická osoba služby právnická osoba jako správce hřbitovů, zjistil soud, že uvedená společnost jako správce pohřebiště – městského hřbitova obec, potvrdila, že dne datum v údaj o čase hodin byla do hrobu hrobového čísla číslo číslo na uvedeném pohřebišti uložena urna číslo s ostatky jméno celé jméno žalobce, datum narození ve obec, zemřelého dne datum v obec, uložení bylo provedeno nájemcem hrobového místa a kamenictvím právnická osoba – obec. Z usnesení zdejšího soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí soud zjistil, že návrh žalobců na vydání předběžného opatření, aby žalované byla uložena povinnost vydat žalobcům urnu s ostatky jméno celé jméno žalobce, datum narození, zemřelého dne datum, bezodkladně, nejpozději do 3 dnů, byl v odstavci I. výroku zamítnut, v odstavci II. výroku bylo žalované zakázáno uložit urnu s ostatky jméno celé jméno žalobce, datum narození, zemřelého dne datum, do hrobu (veřejného pohřebiště), v odstavci III. výroku soud uložil žalobcům podle § 76 odst. 3 o. s. ř. podat návrh na zahájení řízení ve věci vydání věci. Usnesením název soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí bylo uvedené usnesení zdejšího soudu ze dne datum změněno tak, že návrh žalobců, aby žalované bylo zakázáno uložit urnu s ostatky jméno celé jméno žalobce, datum narození, zemřelého dne datum, do hrobu (veřejného pohřebiště), byl zamítnut. název soudu změnu uvedeného usnesení zdejšího soudu ze dne datum zejména tím, že za situace, kdy napadené usnesení se stalo vykonatelným ve vztahu k žalované dne datum, ale - jak plyne ze zprávy společnost anonymizováno obec - došlo k uložení urny do hrobu již dne datum, byla předmětným usnesením zdejšího soudu ve výroku II. žalované uložena povinnost, která není ke dni datum vykonatelnou. Ze sdělení právnická osoba anonymizováno právnická osoba ze dne datum (č. l. 35 spisu) v odpovědi na dotaz soudu, jakým způsobem dochází k ukládání uren do veřejného pohřebiště na městském hřbitově v obec a jakým způsobem poté správa hřbitova zaznamenává příslušné datum uložení urny, soud zjistil, že urnu zpravidla ukládá nájemce hrobového místa nebo osoba jím pověřená, většinou ve spolupráci s kamenickou firmou nebo pohřební službou a mezi základní povinnosti nájemce hrobového místa nebo jím pověřené osoby patří poskytnutí údajů o zemřelé osobě, které tyto sdělí pracovníkovi Správy hřbitovů před uložením urny, při podání žádosti o souhlas s uložením urny do hrobového místa, anebo doplněním údajů po uložení (např. termín uložení). Z výslechu svědkyně jméno příjmení, dcery žalobců a sestry zemřelého jméno celé jméno žalobce, soud zjistil: - zemřelý o takových věcech, kde chtěl být pochován, nemluvil, vždycky to bral tak, že mají rodinný hrob, - svědkyně neví, jaká byla dohoda mezi žalobci a žalovanou o uložení ostatků zemřelého, neví, že by chtěl něco jiného než, že by chtěl být pohřben do rodinného hrobu, dohoda mezi jejími rodiči a žalovanou byla taková, že si žalovaná na nějakou dobu nechá urnu u sebe a poté ji dá k uložení do rodinného hrobu, na ten se byla žalovaná i podívat na hřbitově v obec, - svědkyně byla u dohody mezi jejími rodiči a žalovanou přítomna, to slyšela, ale nebyla přítomna v době, kdy se žalovaná byla podívat na rodinný hrob, to ví jen od žalobkyně, - té dohodě - asi dva dny po pohřbu - byli přítomni její rodiče, svědkyně a její sestra jméno příjmení, - zemřelý bratr měl rodiče v úctě, respektoval jejich názory, vztah zemřelého k rodičům byl dobrý, slavili společně narozeniny a různé oslavy, - náklady za pohřeb a věci s tím spojené platila zčásti žalovaná, něco platili rodiče, - domnívá se, že ostatky zemřelého si žalovaná ponechala u sebe (o vánocích rok se byla podívat na Městském hřbitově v obec na hrob, byla tam sama, na hrobě nebyla žádná vánoční výzdoba, posléze vánoční výzdobu udělala její sestra jméno příjmení), - neví, kdy uložila žalovaná ostatky zemřelého do hrobu, žalovaná je ani neinformovala, kdy dojde k uložení ostatků, neví ani, zda urna s ostatky je v hrobě, který nechala zřídit žalovaná, uložena, - u žalované si byli pro urnu s jejími rodiči datum, žalovaná jim řekla, že přání zemřelého bratra bylo, že nechce být uložen v rodinné hrobce a urnu jim nevydala, tom bratrově přání jim před tím nikdy nic nesdělila, - její rodiče se dožadovali vydání urny, byla tomu přítomna, řešilo se to na stát. instituce, - k dotazu jaký byl obsah dohody mezi jejími rodiči a žalovanou svědkyně uvedla:„ Paní celé jméno žalované nám řekla, že si příjmení na nějakou dobu nechá a pak že nám ho vydá, takto jsme to alespoň pochopili“, - žalovaná byla přítelkyní jejího zemřelého bratra, ten vztah trval dva roky a něco, neví, zda byli zasnoubeni, bratr se o takových věcech nezmiňoval, - žalovaná měla u sebe urnu proto, že zařizovala zpopelnění, tím pádem obdržela ostatky zemřelého bratra ona, rodiče nezařizovali pohřeb, protože žalované chtěli umožnit, aby udělala ten pohřeb, - svědkyně a její sestra poté, co bratr zemřel doma na adrese ulice a číslo v obec, zemřelého za účasti i žalované oblékaly do truhly. Z výslechu svědkyně jméno příjmení, dcery žalobců a sestry zemřelého jméno celé jméno žalobce, soud zjistil: - neví, že by bratr za života projevil nějaké přání, kde by chtěl být po smrti uložen, bratr o takových věcech nemluvil, byl nemocný, ale o tom, co bude po smrti, se nevyjadřoval, k rodičům měl kladný vztah, bydlel s nimi v jednom domě. - žalovaná se s jejími rodiči domlouvala o tom, že žalovaná zařídí pohřeb a nějak se budou podílet na nákladech spojených s pohřbem, společně s žalovanou byli zařizovat smuteční hostinu, její sestry byly pomáhat s oblékáním zemřelého do truhly, byla tam přítomna i žalovaná, ta zavolala svého bývalého manžela, který provozuje pohřební službu, a s ním zařizovala věci ohledně pohřbu, bylo domluveno, že zemřelý bratr bude zpopelněn a po zpopelnění bude uložen v obec, kde byl i pohřeb, žalovaná ale nedodržela domluvu mezi jejími rodiči a jí, - byla svědkem toho, že žalovaná po pohřbu, který se konal ve středu, v pátek se sešli s žalovanou a rodiči, byla tam i její sestra jméno příjmení a také dcera od žalované, bavili se o tom, kdy bude zpopelnění a kdy bude možno uložit urnu do hrobu v obec, žalovaná se vyjádřila, že by si chtěla urnu chvilku nechat a pak, že bude uložena, žalovaná ale urnu k uložení do hrobu nevydala, hned po pohřbu tu urnu neměla, rodiče se jí tázali, kdy k tomu uložení do hrobu dojde, pořád k tomu nedocházelo, ví, že rodiče za žalovanou byli, žalovaná jim řekla, že urnu nevydá, rodiče oslovili právní zástupkyni, aby žalované napsala dopis směřující k vydání urny, rodiče to řešili i na obci, byli za starostou a chtěli, aby se to nějak vyřešilo, protože bratr bydlel celý život v obec, má tam přátele i rodinu, ani jednání na obci nevedlo k vydání urny. - podle žalované by ostatky zemřelého bratra měly být uloženy na městském hřbitově v obec v hrobě, který nechala zřídit, to si ale nemyslí, občas tam chodila, před vánoci tam byla dne datum, nic vánočního tam nebylo, z toho usuzuje, že ostatky bratra v tom hrobě uloženy nejsou, možná, netuším, proč tam ani o vánocích výzdoba nebyla, - neví, jak jednání na obecním úřadě v obec dopadlo, ani, zda se jednalo o řízení přestupkové, - v den po pohřbu se bavili, došlo k dohodě, že žalovaná si urnu nějakou dobu ponechá a pak dojde k uložení do hrobu, nikdy se nebavilo o tom, že ostatky zemřelého by měly být uloženy do nějakého jiného hrobu, nerozumí tomu, proč jim to žalovaná neřekla, až do měsíc rok, kdy se to začalo řešit, žalovaná neřekla, že by ho chtěla uložit do hrobu v obec, přitom měly s žalovanou navzájem dobrý vztah, - nemohlo dojít k nedorozumění, vždycky se bavili o hrobu v obec, žalovaná se na hrob byla i podívat, věděla o tom, mluvilo se i konkrétním způsobu uložení do tohoto hrobu, neví, proč se žalovaná už tehdy nevyjádřila, že by to chtěla jinak, - nevzpomene si, kdy se byla žalovaná podívat na hrobě v obec, bylo to v měsíc rok, ona u toho nebyla, ví to od rodičů. Z výslechu svědkyně jméno příjmení, vnučky žalobců, soud zjistil: - ví, že žalovaná si chtěla chvíli urnu s ostatky ponechat, ale po nějaké době k vydání urny nedošlo, v době, kdy už se věc musela právně řešit, byla s babičkou na opavském hřbitově, bylo to datum po půl sedmé ráno, psala babičce SMS, že k ní dojede do deseti minut a zaveze jí na hřbitov, paní na správě hřbitova v obec jim řekla, že nemá žádný zápis, že došlo k uložení urny do hrobu. Z výslechu svědkyně jméno příjmení, zaměstnankyně právnická osoba anonymizováno právnická osoba, pracující na správě hřbitova v obec, soud zjistil: - existuje Řád pro pohřebiště, který je vyvěšen na správě hřbitova, existují i pravidla daná zákonem o pohřebnictví, že správce hřbitova je povinen evidovat uložení ostatků do hrobu, prakticky to probíhá tak, že nájemce hrobu přinese úmrtní list zemřelého a doklad o zpopelnění, nájemní smlouvu, kde je uvedeno číslo hrobu, ona si z těch dokladů zapíše do evidence jméno zemřelého, adresu bydliště, datum narození a úmrtí, místo narození a úmrtí a potom termín, kdy byla urna uložena, ten termín nahlásí nájemce, nahlásí, kdy byla uložena urna nebo kdy bude uložena, správně by to měli přijít před uložením nahlásit, ale běžně se stává, že přijdou i po uložení urny, za to, že nájemci hrobového místa poruší povinnost hlásit uložení urny předem, nejsou nějaké sankce, stává se, že k tomu nahlášení o uložení dojde i několik dnů po samotném aktu uložení urny, - z nahlédnutí do evidence zemřelých zjistila, že žalovaná je nájemcem hrobového místa na městském hřbitově v obec, smlouva o nájmu hrobového místa mezi územní celek, zastoupeným právnická osoba obec jako pronajímatelem, a žalovanou byla uzavřena datum, smlouvu za právnická osoba obec uzavírala ona, uzavírání těchto smluv je její pracovní náplní, v tomto případě se jedná o nově zřízené urnové místo, - v počítači má zaznamenáno, že dne datum došlo k uložení urny, kdy konkrétně došlo k zápisu v počítači opravdu neví a nedá se to zjistit, termín, kdy došlo k nahlášení, neevidují, - nevzpomene si, že by některý z účastníků sporu se byl na něco dotazovat, - ví, že v příjmení pro pohřebiště je uložena povinnost hlásit uložení ostatků do hrobu správě hřbitova, neví o žádných sankcích z pozdního nahlášení uložení urny, - nahlášený termín uložení ostatků do hrobu nekontrolují, důvěřují tomu, co jim nájemce řekne, - připustila, že se mohlo se stát, že datum za ní někdo přišel a ptal se, zda jsou uloženy ostatky v konkrétním hrobě, ona odpověděla, že nejsou a poté následně se ten termín dřívějšího uložení do počítače zapsal, protože jí byl nahlášen, do počítače zapíše datum uložení ostatků, ne datum, kdy to přijde nájemce nahlásit, - na hřbitově ani na pracovišti svědkyně kamery nejsou, byly tam, ale jsou již odmontované, protože nebyly už funkční. Z výslechu svědka jméno příjmení, osoby samostatně výdělečně činné, sídlem adresa, IČO, soud zjistil: - předmětem jeho činnosti je mimo jiné i úprava hrobů a další kamenické práce, - žalovaná si u něj objednala zřízení urnového hrobu na městském hřbitově v obec a následně uložení urny do tohoto hrobu, písemná smlouva uzavřena nebyla, jednalo se o smlouvu ústní mezi žalovanou a jím, s odstupem doby již neví, kdy byla smlouva uzavřena, snad v měsíc roku rok, ale neví přesně, - při pracích ke zřízení hrobu to hlásí na správu hřbitova, tam jim řeknou číslo hrobového místa podle řady a evidence hřbitova, pak zajedou na konkrétní místo, namontují urnový hrob, resp. příslušenství hrobového místa, které vyrobili, - urnový hrob se skládá z malého rámu, krycí desky a nápisní desky, tomto konkrétním případě si žalovaná objednala zhotovení rámu, krycí desky a nápisní desky, nepamatuje si přesně časově, jak to bylo, obecně platí, že pro něj je lepší, když mohou nápis na nápisní desku vyhotovit ještě v dílně, - dílo provedli a žalovaná jim to uhradila, - pokud jde o uložení urny do hrobového místa, které pro žalovanou provedli, to probíhá tak, že chtějí po pozůstalých, aby se domluvili, kdy k tomu má dojít, většinou se k tomu musí domluvit více osob, málokdy je tomu přítomna jen jedna osoba, v tomto případě žalovaná řekla, že by chtěla uložit urnu, on jí řekl, ať se domluví s rodinou, kdy to má být a řekne mu datum, žalovaná mu vylíčila, že zemřelý byl její přítel, ona se s jeho rodinou moc nestýká, alespoň takto pochopil, - u uložení ale bylo více osob, ty lidi neznal ani se o to nezajímá, neví, kdo to byl, k uložení urny do hrobu, jehož nájemcem byla žalovaná, došlo datum, myslí si, že to bylo datum, má sešit, kde si dělá poznámky, kdy má dojít k uložení, případně schůzce, jsou to ale jenom poznámky, data i časy uložení se mění podle přání klientů, popravdě řečeno, nedokáže zcela přesně říci, kdy k uložení urny došlo, je to úkon, který trvá asi 5 minut, on zvedne krycí desku z hrobového místa nebo z rámu a vloží urnu do hrobu, někdy to udělá rodina sama, někdy on sám, záleží na přání blízkých osob zemřelého, které jsou přítomny aktu, jak konkrétně to bylo v tomto případě, už opravdu neví, protože si to nepamatuje, - jeho otec měl také živnost ve stejném oboru, vzájemně si pomáhají, v tomto konkrétním případě uložení urny do hrobu jeho otec přítomen nebyl, za firmu tam byl sám. - není pravidlo, že k uložení urny do hrobu volají pozůstalí vždy kameníka, někdy si to udělají sami, v tom případě řeknou těm osobám, že uložení urny je třeba zaevidovat na správě hřbitova, to správa hřbitova vyžaduje, on nezjišťuje, jestli to učinili nebo ne, - nemá evidenci, jak dlouho trvala výroba a montáž v tomto konkrétním případě, byla vystavena faktura, částka jím fakturovaná byla žalovanou uhrazena na jeho účet uvedený ve faktuře, objednávku od žalované v písemné formě nemá, - s odstupem doby neví, zda v den, kdy se v tomto případě ukládala urna, na hřbitově pracoval, o tom, že správa hřbitova mu povolí vjezd na hřbitov, asi žádná evidence není, ale platí se za to poplatek správě hřbitova, a správa hřbitova o tom vydá doklad, - měl nějaký sešit, kde má své poznámky a měl tam zaznamenáno, že k uložení má dojít datum, ale jestli k tomu došlo toho datum, to už nedokáže říci, protože se to pak může změnit nebo někdo z osob, které chtějí být u uložení, třeba onemocní, v takovém případě pak dojde k uložení v jiný den, jak to bylo v tomto případě, jestli skutečně došlo k tomu uložení urny datum, teď nedokáže říci, - sešit s poznámkami má, naposledy se do něj díval, když mu přišlo předvolání k jednání, jsou to jen poznámky pro jeho potřebu, vždy si napíše jen datum schůzky nebo uložení urny, - první schůzka s žalovanou byla o zřízení urnového hrobu, přišla, že má pronajaté místo na městském hřbitově a chtěla zřídit urnový hrob, druhá schůzka s žalovanou byla při uložení urny do hrobu, - první schůzku s žalovanou nemá zaznamenanou v sešitě, žalovaná za ním přijela domů do obec, kdy to bylo, to neví, řekla, že od známého ví, že dělají hroby, proto za ním přijela, nebyla to domluvená schůzka, uskutečnila se na jaře, v létě, přesně neví, - na 99 % si myslí, že za ním přišla bez toho, aby si se s ním stanovila schůzku po předchozím telefonu, - na výrobu hrobu byla použita žula Orion, nedokáže říci, zda na ten materiál museli čekat, předtím byla covidová doba, to, co si objednala žalovaná, včetně uložení do hrobu, se dá stihnout za dva dny, pokud by měli materiál, v tomto konkrétním případě, neví, jestli to bylo dva týdny nebo jinak, - sešit s poznámkami, spíš papírky vložené do sešitu s jeho poznámkami, může soudu předložit.

5. Z přestupkového spisu komise pro projednávání přestupků územní celek spisová značka anonymizována dvě slova rok soud zjistil, že usnesením číslo jednací ze dne datum rozhodnutí bylo zastaveno řízení, zahájené na základě oznámení přestupku Obvodního oddělení Policie ČR obec, dle kterého se ode dne datum nejméně do datum měla dopustit žalovaná tím, že si měla ponechat urnu s popelem zesnulého svého druha jméno celé jméno žalobce i přesto, že byla opakovaně, naposledy datum vyzvána urnu vrátit matce zesnulého, od které si po předchozí domluvě urnu zapůjčila do datum. Řízení bylo zastaveno dle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky, neboť skutek, o němž se vedlo řízení, není přestupkem. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne datum.

6. Z faktury firmy příjmení jméno, IČO, vystavené pod číslo 2022 dne datum, znějící na částku 30 000 Kč a splatné dne datum, má soud za prokázáno, že jméno příjmení vyúčtoval žalované uvedenou částku jako smluvní cenu za práci (nový urnový hrob – materiál Orion, rámy, desku, podstavec, pomník, žulovou lampu a vázu, písmo, uložení urny, montáž a dopravu), fakturu převzala žalovaná.

7. Z poštovní poukázky ze dne datum podané žalobcem b) jako odesílatelem, adresované žalované, má soud za prokázáno, že žalobce b) odeslal žalované částku 35 402 Kč coby dluh vůči žalované z titulu pohřebních výloh; jde o plnění dle usnesení zdejšího soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí (dle odstavce II. bodu 15).

8. Z poznámek, předložených svědkem jméno příjmení, které zmínil ve své výpovědi, je patrno, že u jména„ p. celé jméno žalované“ je uvedeno nepříliš čitelné datum„ datum anonymizována dvě slova“, dále„ číslo anonymizována dvě slova“, představující zřejmě označení hrobového místa, dále jméno zemřelého jméno celé jméno žalobce, označení data narození a data úmrtí a nápis„ nápis anonymizována dvě slova anonymizováno“, na jiném místě poznámek svědka je u jména„ celé jméno žalované“ uvedeno„ u urny datum a čas údaj o čase“.

9. Ze sdělení právnická osoba služby právnická osoba ze dne rok soud zjistil, že tato nemá v její evidenci záznam o povolení k vjezdu na pohřebiště Městský hřbitov obec právnická osoba příjmení, ulice a číslo ulice a číslo, PSČ obec, IČO v období datum datum.

10. Další navržené důkazy soud již neprováděl, když dospěl k závěru, že dokazováním shora uvedenými důkazy byl skutkový stav pro rozhodnutí věci zjištěn dostatečně.

11. Z provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci. Soud má za prokázáno, zejména z výslechu svědka jméno příjmení, jím vystavené faktury a jeho poznámek, že k uložení urny s ostatky zemřelého jméno celé jméno žalobce do urnového hrobu na veřejném pohřebišti městského hřbitova v obec došlo, svědek výslovně uvedl, že u uložení do hrobu bylo více osob, šlo o osoby, které neznal, nezajímal se o to, nedokázal přesně říci, kdy k uložení došlo, myslí si, že to bylo datum Tomu nasvědčuje i poznámka svědka v jeho záznamech, kde je uvedeno datum datum v údaj o čase hodin. Žalovaná popírala, že by mezi ní a žalobci došlo k dohodě o tom, že jim urnu s ostatky zemřelého předá k uložení do jejich rodinné hrobky, připustila, že žalobcům řekla, že si urnu nějakou dobu ponechá u sebe a poté ji dá do hrobu, měla tím dle jejího tvrzení na mysli hrob, ve kterém má v úmyslu být pohřbena vedle zemřelého i ona, když zemřelý ještě za života vyslovil přání, aby on i žalovaná měli společný hrob. Ač z výslechu slyšených sester žalobců vyplynulo, že z jejich komunikace s žalovanou, jakož i z komunikace žalobkyně s žalovanou, dovodily, že po pohřbu došlo k dohodě o tom, že žalovaná si urnu s ostatky nějakou dobu ponechá a poté ji žalobcům předá, nedošlo mezi účastníky k dohodě o vyřešení jejich rozdílné interpretace tvrzené„ domluvy“. Fakticky nakonec došlo k uložení urny s ostatky zemřelého jméno celé jméno žalobce do urnového hrobu na veřejném pohřebišti městského hřbitova v obec, k čemuž dle potvrzení správce tohoto pohřebiště došlo datum v údaj o čase hodin.

12. Podle § 92 odst. 1 o. z. lidské tělo je pod právní ochranou i po smrti člověka. Naložit s lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky způsobem pro zemřelého nedůstojným se zakazuje. Podle § 92 odst. 2 o. z. nejsou-li lidské ostatky uloženy na veřejném pohřebišti, má na jejich vydání právo osoba, kterou člověk před svou smrtí výslovně určil; jinak postupně jeho manžel, dítě nebo rodič, a není-li žádný z nich nebo odmítnou-li ostatky převzít, převezme je jeho dědic. Jak uvádí Komentář k uvedenému ustanovení § 92 odst. 2 o. z., z textu zákona vyplývá, že toto oprávnění (tj. k vydání ostatků) nevznikne, pokud jsou ostatky již uloženy na veřejném pohřebišti, a to zřejmě bez ohledu na to, zda se tak stalo v souladu s vůlí zemřelého, či proti ní. V naposled uvedeném omezení lze spatřovat jistou preferenci ochrany veřejných mravů, pořádku a zdraví, která se realizuje pohřbíváním zemřelých na regulovaných veřejných pohřebištích, před případným zájmem pozůstalých, projeveným třeba i dodatečně s časovým odstupem, mít ostatky zemřelého člověka u sebe. Rovněž v Komentáři zmíněném rozhodnutí název soudu ve věci sp. zn. spisová značka k uvedenému ustanovení bylo judikováno, že„ právo na vydání ostatků pochovaných nebo zpopelněných těl zemřelých osob je dle zák. č. 89/2012 Sb. přiznáno osobám uvedeným v § 92 odst. 2, a to jen v případě, že tyto ostatky nejsou již uloženy na veřejném pohřebišti. Pokud tyto ostatky má ve svém držení jakákoliv osoba, nakládá s nimi v rozporu se zákonem č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, a je její povinností vydat je buď osobě určené zemřelým, či osobě uvedené v § 92 odst. 2 obč. zák. a umožnit uložení těchto ostatků na veřejném pohřebišti“.

13. Za situace, kdy v době rozhodování soudu (§ 154 odst. 1 o.s.ř) bylo zjištěno, že urna s ostatky zemřelého jméno celé jméno žalobce byla již uložena do hrobu na veřejném pohřebišti, nebylo možno žalobě vyhovět, a proto byla žaloba zamítnuta.

14. Soud dále poznamenává, že žalobci neprokázali, že by žalovaná měla urnu s ostatky ve svém držení a soud vychází ze zjištění, že urna s ostatky zemřelého jméno celé jméno žalobce byla již uložena do hrobu na veřejném pohřebišti.

15. Ustanovení § 92 odst. 1 věty druhé o. z. v podstatě (a contrario) ukládá zákonnou povinnost nakládat s lidskými ostatky důstojným způsobem; dle soudu nelze toto ustanovení vykládat úzce toliko z hlediska předpisů o pohřebnictví, nýbrž i z širšího hlediska. Je zde vyjádřen i zájem zákonodárce, aby po uložení ostatků na veřejném pohřebišti, byly tyto uložené ostatky ponechány„ v klidu“ a nebyly předmětem sporů o jejich vydání.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a žalované, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení v částce 9 000 Kč Náklady žalované sestávají z požadovaných nákladů na právní zastoupení, a to odměny advokátky za 5 úkonů právní služby (převzetí věci, vyjádření k žalobě a účast u tří jednání soudu ve dnech 29. 11. 2022, 7. 3. 2023 a 18. 4. 2023) po 1 500 Kč podle § 9 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) a z pěti paušálních náhrady hotových výdajů za úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 cit. advokátního tarifu.

17. Podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalobce k povinnosti společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

18. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle zásady stanovené v § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvod ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.