38 C 154/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované žaloba z rušené držby

I. Žalovaná je povinna zdržet se vypuzení žalobkyně z držby práva užívání příjezdové cesty vedoucí po části jejího pozemku parc. č. St. [číslo] v [katastrální uzemí] [územní celek] k pozemkům žalované – zastavěné ploše a nádvoří parc. č. St. [číslo] a zahradě parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [územní celek], a umožnit žalobkyni užívání příjezdové cesty vedoucí po části jejího pozemku parc. č. St. [číslo] v [katastrální uzemí] [územní celek], a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna a) zdržet se vypuzení žalobkyně z držby práva užívání příjezdové cesty vedoucí po části jejího pozemku parc. č. St. [číslo] v [katastrální uzemí] [územní celek] k pozemkům žalované – zastavěné ploše a nádvoří parc. č. St. [číslo] a zahradě parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [územní celek] odstraněním brány v přední části příjezdové cesty (blíže k obecní komunikaci parc. [číslo]) vedoucí po pozemku parc. č. St. [číslo], a umístěné ještě před hranou budovy [adresa] v části [územní celek], b) zdržet se jakýchkoliv zásahů do držby věcného práva odpovídajícího služebnosti cesty a stezky k pozemkům ve výlučném vlastnictví žalobkyně, a to pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je na něm stojící budova [adresa] a k pozemku pozemková parcela [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], katastrálního pracoviště Opava, pro [katastrální uzemí] [územní celek], které je v držbě žalobkyně, se v těchto částech zamítá.

III. Žádná účastnice nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou z rušené držby, doručenou soudu dne 1. 8. 2022, se žalobkyně domáhala, aby žalovaná byla povinna: a) odstraněním brány v přední části příjezdové cesty (blíže k obecní komunikaci parc. [číslo]) vedoucí po pozemku parc. č. St. [číslo], umístěné ještě před hranou budovy [adresa], navrátit v předešlý stav příjezdovou cestu k pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je na něm stojící budova [adresa] a k pozemku pozemková parcela [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí] ve vlastnictví žalobkyně, vedoucí přes pozemek parc. č. St. [číslo], jehož součástí je na něm stojící budova [adresa], zapsaný v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí]. b) zdržet se jakýchkoliv zásahů do držby věcného práva odpovídajícího služebnosti cesty a stezky k pozemkům ve výlučném vlastnictví žalobkyně, a to pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je na něm stojící budova [adresa] a k pozemku pozemková parcela [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí], které je v držbě žalobkyně. Tvrdila, že je na základě kupní smlouvy ze dne [datum], vlastníkem pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je na něm stojící budova [adresa], pozemku pozemková parcela [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí] [územní celek], žalovaná je oproti tomu vlastníkem pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je na něm stojící budova [adresa], vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí] [územní celek], pozemek parc. č. St. [číslo] ve vlastnictví žalované jednou ze svých částí přiléhá k obecní komunikaci - k pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví [územní celek], když z této obecní komunikace vede po části pozemku parc. č. St. [číslo] - příjezdové cestě jak k budově [adresa] ve vlastnictví žalované, tak k budově [adresa] ve vlastnictví žalobkyně. Tato příjezdová cesta po pozemku parc. č. St. [číslo] je cestou zpevněnou, vyasfaltovanou, která vždy sloužila k příjezdu k oběma rodinným domům, tedy [adresa] i [adresa] a tato cesta byla vlastníky využívána. Žalovaná měla při hranici s budovou [adresa] postavenu bránu a před touto pokračovala příjezdová cesta odbočkou doleva k rodinnému domu [adresa], který je nyní ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně od koupi předmětných nemovitostí tuto příjezdovou cestu využívala, a to k chůzi a jízdě, neboť je to jediná cesta, jak se může dostat k budově [adresa], (která je součástí pozemku parc. č. St. [číslo]) a dále k pozemku - pozemkové parcele parc. [číslo]. [adresa] je situována tak, že na pozemní komunikaci (pozemek parc. [číslo]) směřuje pouze zeď této budovy a dvě okna, když vstup do této budovy je jen a pouze z opačné strany této budovy, tedy jediný možný přístup vede po příjezdové komunikaci po pozemku parc. č. St. [číslo] ve vlastnictví žalované. Žalobkyně neužívá předmětné nemovitosti trvale, nýbrž k rodinné rekreaci. O to větším překvapením pro žalobkyni bylo, když zjistila dne [datum] při návštěvě svých nemovitostí, že žalovaná postavila v přední části příjezdové cesty (blíže k obecní komunikaci parc. [číslo]) vedoucí po pozemku parc. č. St. [číslo], ještě před hranou budovy [adresa], novou bránu, která žalobkyni brání k přístupu a příjezdu k budově [adresa], která je součástí pozemku parc. č. St. [číslo], a k pozemku pozemkové parcele parc. [číslo]. Žalobkyně je tak nyní v situaci, kdy žalovaná svévolně novou branou přes příjezdovou cestu po pozemku parc. č. St. [číslo] znemožnila žalobkyni přístup a příjezd k jejím nemovitostem po cestě, která byla dlouhodobě ze strany žalobkyně a předchozích vlastníků pozemku parc. č. St. [číslo] a pozemku pozemková parcela [číslo] užívána. Navíc žalobkyně předmětnou budovu [adresa] upravuje a bez možnosti příjezdu nemá, jak k této zavážet materiál, je tak nyní v situaci, kdy se reálně nemá jak dostat ke svým nemovitostem a tyto řádně užívat. Jelikož byla vypuzena z řádné držby práva, které bylo dlouhodobě využíváno, nezbývá ji ničeho jiné nežli se domáhat ochrany svých práv soudní cestou. Brána, která je žalovanou nově umístěna na příjezdové cestě vedoucí po pozemku parc. č. St. [číslo], znemožňuje žalobkyni řádně užívat nemovitostí v jejím vlastnictví. Žalobkyně zjistila skutečnost, že je její právo rušeno, dne [datum], prekluzivní doba 6 týdnů dle ust. § 1008 občanského zákoníku neuplynula.

2. Soud poznamenává, že s ohledem na lhůtu 15 dnů (od zahájení řízení) pro rozhodnutí o žalobě nebylo prakticky možno požádat o vyjádření žalované k žalobě. Řízení bylo zahájeno dne [datum], doručením žaloby soudu ve [údaj o čase] hodin uvedeného dne, žalobkyně nezaplatila soudní poplatek při podání žaloby, k zaplacení byla proto vyzvána usnesením ze dne [datum] poté, co byl spis předložen soudci. Lhůta pro zaplacení poplatku byla stanovena výjimečně kratší (třídenní). Záznam o složení poplatku byl do spisu vložen [datum], tj. v [den], přičemž v době od [datum] do [datum] byl soudce nepřítomen pro legitimní nepřítomnost na pracovišti pro již dlouhodobě plánovanou vzdělávací akci.

3. Soud pak - vázán lhůtou pro rozhodnutí stanovenou v ust. § 177 odst. 1 o.s.ř. - ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě listin, předložených žalobkyní, když i z těchto lze mít za prokázané, že žalovaná se dopustila svémocného rušení držby práva užívání příjezdové cesty žalobkyně.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí, prokazujícího stav evidovaný k datu [datum], a to z listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [územní celek], má soud za prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem tam uvedených nemovitých věcí, a to - pozemku – zastavěné plochy a nádvoří parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa] v části [územní celek], - pozemku – zahrady parc. [číslo] jak je to zapsáno v části B uvedeného listu vlastnictví, v části B1 uvedeného listu vlastnictví nejsou zapsána žádná věcná práva sloužící ve prospěch uvedených nemovitostí.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí, prokazujícího stav evidovaný k datu [datum], a to z listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [územní celek], má soud za prokázáno, že žalovaná je vlastníkem tam uvedených nemovitých věcí, a to - pozemku – zastavěné plochy a nádvoří parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa] v části [územní celek], - pozemku – zahrady parc. [číslo], - pozemku – zahrady parc. [číslo] jak je to zapsáno v části B uvedeného listu vlastnictví, v části C uvedeného listu vlastnictví nejsou zapsána žádná věcná práva zatěžující nemovitosti, uvedené v části B listu vlastnictví.

6. Ze souboru fotografií místa samého, předložených žalobkyní a pořízených před [datum], jsou patrné jednak stavby rodinných domů [adresa] a [adresa] v části [územní celek], ale také původní stav (zachycující pouze branku a vrata k domu [adresa] u čelní stěny domu) a nově zřízenou kovovou konstrukci – bránu sestávající z dvoudílných vrat a branky, která se nachází blíže k obecní komunikaci; tato nově zřízená brána je postavena ještě před domem [adresa] ve vlastnictví žalobkyně, a to na příjezdové cestě vedoucí po části pozemku parc. č. St. [číslo] ve vlastnictví žalované. Z fotografií je též jasně patrno, že tato nově zřízená kovová brána - při čelním pohledu zleva – je postavena tak, že se takřka bezprostředně dotýká zdi (zídky) postavené před domem žalobkyně [adresa]. Fakticky tak nově zřízená kovová brána žalobkyni neumožňuje jak vstup, tak vjezd k jejímu domu [adresa] po části pozemku žalované ([příjmení] [číslo]) dosud užívané jako příjezdová cesta i k domu žalobkyně [adresa]; žalobkyně tak k tomuto svému domu [adresa] má přístup toliko od obecní komunikace parc. [číslo] přičemž je evidentní, že na čelní straně tohoto domu [adresa] směřující k obecní komunikaci, vstup do domu zřízen není (jsou tam zřízena dvě trojdílná okna v přízemí domu a dvě sklepní okna ve sklepní části domu).

7. Polohu předmětných nemovitých věcí si soud ozřejmil i z žalobkyní předloženého náhledu do katastrální mapy katastru nemovitostí. Z katastrální mapy veřejně přístupné na www.cuzk.cz je též patrné, že přístup k domu žalobkyně [adresa] v části [územní celek], který je nedílnou součástí pozemku parc. č. St. [číslo], ze strany od obecního pozemku (parc. [číslo]), je limitován hranicemi pozemku parc. č. St. [číslo] (hranicí s pozemkem - zahradou parc. [číslo] která je dle údajů katastru nemovitostí ve spoluvlastnictví třetích osob). Na katastrální mapě je též patrné, že na pozemku parc. č. St. [číslo] je zakreslena i jeho část představující zřejmě plochu přístavku vstupu do domu [adresa] v části [územní celek].

8. Z uvedených listin má soud za prokázáno, že žalovaná skutečně porušila dosavadní pokojný stav, který žalobkyni umožňoval přístup a příjezd k jejímu domu [adresa] v části [územní celek] po do té doby (tj. do doby zřízení nové brány) přístupné příjezdové cestě na části pozemku parc. č. St. [číslo], který je ve výlučném vlastnictví žalované.

9. Podle ust. § 1007 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Podle ust. § 1007 odst. 2 o.z. vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání. Podle ust. § 994 o.z. se má za to, že držba je řádná, poctivá a pravá. Podle ust. § 996 odst. 1 o.z. poctivý držitel smí v mezích právního řádu věc držet a užívat ji, ba ji i zničit nebo s ní i jinak nakládat, a není z toho nikomu odpovědný. Podle ust. § 1002 o.z. pro držitele jiných práv platí § 996 až 1001 přiměřeně.

10. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Je nepochybné, že došlo k narušení pokojné držby při dosavadním (nejméně do [datum] trvajícím) pokojném užívání části pozemku parc. č. St. [číslo] žalobkyní. Proto v odstavci I. výroku tohoto usnesení rozhodl o povinnosti žalované zdržet se dalšího vypuzení žalobkyně z její dosavadní držby při užívání přístupové cesty a obnovením původního stavu (umožnit žalobkyni užívání příjezdové cesty vedoucí po části pozemku parc. č. St. [číslo] v [katastrální uzemí] [územní celek]). Soud považuje žalobu žalobkyně dle § 1008 o. z. za podanou včas, tedy ve lhůtě 6 týdnů od zjištění rušebního jednání. K němu mělo dojít dne [datum]; protože žalobkyně podala žalobu u soudu dne [datum], je nutno ji považovat za včasnou.

11. Soud se proto dále zabýval věcným posouzením důvodnosti žaloby, kterou se žalobkyně domáhala ochrany před vypuzením ze svého práva držby, a to z práva držby užívání příjezdové cesty a rovněž i následného uvedení v předešlý stav, a to zejména umožněním užívání příjezdové cesty a odstraněním nově zřízené brány. Z pohledu právní úpravy ochrany rušené či odňaté držby dle § 1003 a § 1007 o. z. je rozhodné pouze to, zda žalobkyni svědčilo právo faktické držby užívání příjezdové cesty a zda došlo ke svémocnému rušení tohoto práva či vypuzení z něj ze strany žalované. Žalobkyni svědčilo právo poslední pokojné držby práva užívání příjezdové cesty, přičemž toto právo následně žalovaná narušila tím, že znemožnila žalobkyni přístup a příjezd ke vstupu do jejího domu a k jejím pozemkům tím, že zřídila novou bránu v přední části příjezdové cesty. Tím žalovaná žalobkyni podle soudu vypudila z dosavadní držby práva užívání přístupové cesty, neboť žalobkyně tím ztratila možnost přístupu a příjezdu k faktickém vstupu do jejího domu a k jejím pozemkům za domem se nacházejícím. V tomto řízení (tzv. posesorním) je rozhodující pouze fakticita držby práva, která zjevně svědčila žalobkyni. Soud není v tomto řízení oprávněn jakkoliv zkoumat otázku, zda došlo k zániku práva užívání příjezdové cesty žalobkyní, či nikoliv, to je možno řešit v případném petitorním řízení. V tomto případě se totiž nejedná o žalobu o právu, ale o žalobu o faktickém stavu, tudíž posesorní ochrana může být poskytnuta i tam, kde by bylo zjevné, že žalobkyni řádné subjektivní právo nepřísluší. Z tohoto pohledu, tedy z pohledu existence práva žalobkyně na užívání příjezdové cesty nelze věc jakkoliv posuzovat. Jak totiž vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. IV. ÚS 4306/18:„ V případě vypuzení držitele může žalovaný podle § 1007 odst. 1 o. z. ještě namítat, že žalobce nabyl držbu nepravou nebo že jej z držby vypudil. Námitky petitorního charakteru, např. že rušitel je vlastníkem, nejsou však v posesorním sporu pro rozhodnutí soudu zásadní. Žaloba z rušené držby je totiž žalobou, která směřuje pouze k ochraně posledního stavu držby a k jeho navrácení. Nejde tedy o žalobu o právu, jíž by se žalobce domáhal petitorní ochrany, nýbrž o žalobu o faktickém stavu, jíž se žalobce domáhá posesorní ochrany. V důsledku toho může být žalobci posesorní ochrana poskytnuta i tam, kde je zjevné, že mu žádné subjektivní právo nepřísluší a že tedy např. držbu vlastnického práva vykonává jako nevlastník. Soud proto také není oprávněn zkoumat právní otázky, nýbrž omezí se jen na zjištění skutkového stavu.“ Obdobně pak Ústavní soud uvedl ve svém nálezu ze dne 16. 6. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3623/15, který byl publikován ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 116/2016, že:„ s ohledem na provizorní a prozatímní charakter ochrany držby však nedochází v tomto řízení ani k posuzování právních otázek týkajících se např. oprávněnosti či řádnosti držby, ale soud se omezuje pouze na zjišťování faktického skutkového stavu.“ Soud se tedy v tomto řízení může (a musí) omezit pouze na zjišťování, zda byla žalobkyně subjektem drženého práva (práva užívání přístupové cesty), a nezjišťuje, zda je i subjektem práva (tedy zda došlo či nedošlo ke skončení práva užívání příjezdové cesty), čímž by se řízení nutně protáhlo a byl by zmařen jeho účel. Není totiž potřeba prokazovat kvalifikovanou držbu, neboť ochrany požívá nejen držba řádná, poctivá a pravá, ale i držba nepoctivá a neřádná, s výjimkou nepravé držby, k níž je však dle § 993 o. z. nutné, aby se držitel vetřel v držbu svémocně, vloudil se v ní potajmu či lstí anebo usiloval o proměnění v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. IV. ÚS 4306/18, platí, že:„ obranu žalovaného tak zásadně mohou představovat pouze námitky co do uplynutí prekluzivní lhůty, neexistence držby žalobkyně, případně popření skutečnosti, že držba žalobce byla žalovaným vůbec rušena nebo byla rušena svémocně.“ Žalovaná by se sice mohla bránit mimo jiné námitkou, že žalobkyni nesvědčilo právo držby užívání příjezdové cesty, soud však má za to, že existenci držby je nutno posuzovat k okamžiku svémocného odejmutí této držby, v tomto případě tedy k době před [datum], kdy žalovaná znemožnila žalobkyni přístup a příjezd po příjezdové cestě ke vstupu do jejího domu a k jejím pozemkům. Soud tedy závěrem shrnuje, že má za to, že jsou naplněny oba předpoklady pro vyhovění žalobě ve smyslu § 1007 o. z. V průběhu řízení totiž byla prokázána poslední pokojná držba práva užívání příjezdové cesty žalobkyně po pozemku žalované a svémocné vypuzení z této držby žalovanou, zjištěné dne [datum]. Proto soud žalobě v jejím základu vyhověl.

12. Je nepochybné, čeho chtěla žalobkyně svou žalobou dosáhnout, a to ochrany držby svého práva užívání příjezdové cesty ve smyslu § 1007 o. z. Jak pak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 8. 2003, sp. zn. 21 Cdo 909/2003:„ označí-li žalobce v žalobě přesně, určitě a srozumitelně povinnost, která má být žalovanému uložena rozhodnutím soudu nebo způsob určení právního vztahu, práva nebo právní skutečnosti, soud nepostupuje v rozporu se zákonem, jestliže použitím jiných slov vyjádří ve výroku svého rozhodnutí stejná práva a povinnosti, kterých se žalobce domáhal. Pouze soud rozhoduje, jak bude formulován výrok jeho rozhodnutí, případným návrhem žalobce na znění výroku rozhodnutí přitom není vázán. Při formulaci výroku rozhodnutí soud musí dbát, aby vyjadřoval (z obsahového hlediska) to, čeho se žalobce žalobou skutečně domáhal.“ 13. Pokud jde o nárok, jehož se žalobkyně domáhá v žalobním petitu pod bodem II., tedy, aby se žalovaná byla povinna zdržet jakýchkoliv zásahů do držby věcného práva odpovídajícího služebnosti cesty a stezky k pozemkům ve výlučném vlastnictví žalobkyně (pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je na něm stojící budova [adresa], a pozemku parc. [číslo] obou v [katastrální uzemí] [územní celek]), které je v držbě žalobkyně, pak v této části soud žalobu důvodnou neshledal. Z předloženého výpisu z katastru nemovitostí (části B1 [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] [územní celek]) nelze dovodit, že by žalobkyni náleželo věcné právo sloužící ve prospěch jejich nemovitostí, rovněž z výpisu z katastru nemovitostí (části C [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] [územní celek]) nelze dovodit, že by předmětný pozemek žalované parc. č. St. [číslo] byl zatížen právem věcného břemene služebnosti cesty a stezky k pozemkům ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Proto byla žaloba v této části zamítnuta.

14. Nedůvodnou shledal soud žalobu i v té části, v níž se žalobkyně domáhá obnovení původního stavu při užívání příjezdové cesty odstraněním nově zřízené brány v přední části příjezdové cesty na pozemku žalované. Obnovit původní stav při užívání příjezdové cesty lze totiž i jinými přiměřenějšími opatřeními (otevřením brány, příp. předáním klíčů k otevření brány apod.), nikoliv natolik destruktivními a poškozujícími majetek žalované. Proto i v této části byla žaloba zamítnuta.

15. O nákladech řízení soud rozhodl ve výroku III. usnesení za použití ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádná účastnice nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný.