38 C 17/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci Anonymizovaný odstavec. sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalovaného vedlejší účastník na straně žalovaného: právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 3 865 975,44 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 3 865 975,44 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 335 254 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalovaného náhradu nákladů řízení v částce 271 405 Kč k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka na straně žalovaného, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 865 975,44 Kč, a to z titulu náhrady škody způsobené mu žalovaným při výkonu advokacie, konkrétně porušením povinnosti advokáta při zastupování žalobce v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], spočívajícím v neomluvené absenci žalovaného jako advokáta při prvním jednání soudu dne [datum], kdy žalovaný se k tomuto jednání bez omluvy nedostavil, ač k němu byl řádně předvolán. V části I. žalobních tvrzení rekapituloval průběh řízení ve věci sp. zn. [spisová značka], tj. v řízení o žalobě insolvenčního správce společnosti [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“), proti [územní celek] [obec], o vydání bezdůvodného obohacení, a to jak průběh řízení před soudem prvního stupně, dále průběh řízení před odvolacím soudem, průběh řízení o dovolání před Nejvyšším soudem a řízení u soudu druhého stupně po zrušení rozsudku Nejvyšším soudem. Dále žalobce v části II. žalobních tvrzení tvrdil: A. že v uvedeném předešlém řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] zdejšího soudu byl připraven předložit důkazy k podpoře svých tvrzení v rámci procesní obrany, byl připraven prokázat všechna svá tvrzení, zejména pokud jde o existenci vad díla, uplatnění nároku v souvislosti s odstraněním vad díla u [anonymizováno] i výši nákladů, které bylo nutné vynaložit na odstranění vad díla, pro účely prokázání existence vad díla si nechal zpracovat několik znaleckých posudků, které jednak definují vady, které se na díle nacházely a jednak oceňují náklady na odstranění takových vad díla. Pokud by znalecké posudky byly provedeny jako důkaz u soudu, nepochybně by tím bylo podloženo tvrzení [územní celek] jednak o existenci vad díla, jednak o výši nákladů, které bylo nutno vynaložit na odstranění těchto vad a rovněž notifikaci vad zhotoviteli, B. že spatřuje porušení povinnosti žalovaného v tom, že ačkoliv byl jako právní zástupce [územní celek] řádně předvolán k jednání Okresního soudu v Opavě ve věci sp. zn. [spisová značka], které bylo nařízeno na den [datum], tak se k jednání soudu bez řádné omluvy nedostavil, soud prvního stupně přijal usnesení, že bude jednat v nepřítomnosti [územní celek] v procesním postavení žalovaného a na prvním jednání ve věci vyhlásil rozsudek, kterým plně vyhověl nárokům insolvenčního správce, neboť žalovaný neunesl břemeno důkazní stran existence vad a jejich notifikace zhotoviteli díla ([anonymizováno]). Přitom [územní celek] bylo připraveno existenci vad a výši nákladů na jejich odstranění v řízení před soudem prvního stupně prokázat. Klíčovým momentem a rovněž předpokladem pro konečné rozhodnutí ve věci sp. zn. [spisová značka] je skutečnost, že [územní celek] neuneslo důkazní břemeno ohledně svých tvrzení o existenci vady, o výši nákladů nutných pro odstranění vad díla a o notifikaci vad zhotoviteli. Tato skutečnost je zdůrazněna ve všech výše rozhodnutích soudů. Pokud pak žalovaný v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně tvrdil, že soud prvního stupně„ otočil“ povinnost tvrzení a důkazní břemeno na stranu [územní celek], pak žalovaný pomíjí, že insolvenční správce v žalobě, replice i v průběhu soudního řízení konzistentně tvrdil, že vady díla neexistovaly, nemohly být tudíž notifikovány [anonymizováno] a nemohly tedy vzniknout městu [obec] náklady spojené s odstraněním vad díla, ani jiná práva s tím spojená. Insolvenční správce tedy tvrdil negativní skutečnosti, které dle obecných zásad civilního práva procesního prokázat nelze, je proto na druhé straně sporu, aby negativní tvrzení účastníka řízení vyvrátila. In concreto, bylo na městu [obec], aby navrhlo důkazy prokazující existenci vad díla, tvrzenou výši nákladů na odstranění těchto vad atd. Proto si [územní celek] nechalo zpracovat znalecké posudky, aby svá tvrzení bylo schopno prokázat. Žalobce dále v této části žalobních tvrzení tvrdil, že: - škoda vznikla žalobci v souvislosti s výkonem advokacie, když žalovaný [územní celek] zastupoval ve výše uvedeném soudním sporu jako advokát, pochybení žalovaného spočívá v jeho neomluvené absenci při prvním jednání Okresního soudu v Opavě ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí], žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, ač k němu byl řádně předvolán. V tomto směru žalovaný porušil zejména povinnosti advokáta plynoucí z ustanovení § 16 a násl. zákona o advokacii a je na místě zabývat se jeho deliktní odpovědností podle § 24 zákona o advokacii, - vyčísluje škodu způsobenou žalovaným na částku ve výši 3 865 975,44 Kč, která se skládá z plnění, jež musel žalobce insolvenčnímu správci zaplatit, konkrétně jde o tyto částky: a) jistiny ve výši 2 173 706,74 Kč (82 948,24 EUR), b) náhrady nákladů řízení ve výši 294 848,40 Kč, c) úroků z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 101.709,01 EUR ode dne [datum] do zaplacení, tj. 1 206 660,30 Kč, d) bezdůvodného obohacení na nákladech řízení před soudem prvního stupně a odvolacího řízení ve výši celkem 190 760 Kč. [územní celek] v souladu s pravomocným a vykonatelným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], resp. rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], splnilo povinnost jemu uloženou soudem a uhradilo insolvenčnímu správci na jistinu, úroky z prodlení a náklady právního zastoupení částku ve výši 3 865 975,44 Kč, a to dne [datum]. V tento den tedy žalobci vznikla škoda, za kterou odpovídá žalovaný. Podle ustálené rozhodovací soudní praxe Nejvyššího soudu počíná plynout promlčecí doba k uplatnění náhrady škody po advokátovi až ode dne, kdy došlo k reálnému plnění (rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 25 Cdo 2507/2005). V části Ad iii) žalobních tvrzení žalobce rozebírá příčinnou souvislost mezi pochybením žalovaného a vznikem škody a uzavírá, že neomluvená neúčast žalovaného jako právního zástupce [územní celek] ve svém důsledku vedla k tomu, že [územní celek] ve sporu neuneslo důkazní břemeno stran existence vad díla a jejich notifikace zhotoviteli, což zapříčinilo vznik škody spočívající v povinnosti uhradit insolvenčnímu správci [anonymizováno] žalovanou částku a dále nahradit náklady řízení. V závěru žaloby žalobce tvrdil, že před podáním této žaloby se pokusil vyřešit spor s žalovaným smírnou cestou, zaslal žalovanému předžalobní výzvu k náhradě škody ze dne [datum], kde byl žalovaný vyzván k náhradě škody v celkové výši 3 865 975,44 Kč, a to do 7 dnů od doručení výzvy. Na tuto výzvu žalovaný reagoval prostřednictvím svého právního zástupce přípisem ze dne [datum], ve kterém uvedl, že nárok žalobce ani zčásti neuznává. Následně v dubnu 2021 proběhlo jednání mezi zástupci žalobce a žalovaného, kde žalovaný zopakoval, že nárok vznesený žalobcem neuznává.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nárok žalobce žalobou uplatněný neuznal a navrhoval zamítnutí žaloby. V obraně proti žalobě vznesl námitku promlčení žalovaného nároku s tím, že má za to, že žalobce uplatnil svou údajnou pohledávku na náhradu škody za žalovaným u soudu až po uplynutí promlčecí doby a pokud žalobce v žalobě odkazuje ohledně běhu promlčecí doby na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 25 Cdo 2507/2005 a tvrdí, že promlčecí doba počíná běžet až ode dne reálného splnění závazku, k jehož plnění byl žalobce zavázán rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], pak namítá, že tento judikát vychází z předchozí právní úpravy (zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník v tehdy platném znění), která však pojímala odpovědnost za škodu jinak, než jak je pojímána náhrada majetkové újmy dle stávající právní úpravy (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění), která je s ohledem na skutečnost, že k porušení povinnosti žalovaného jako advokáta došlo dne [datum], pro posouzení věci rozhodující. Zmíněný rozdíl v pojetí odpovědnosti za škodu a náhrady majetkové újmy spočívá především v tom, že odpovědnost za škodu dle předchozí právní úpravy se vztahovala pouze na škodu (újmu) na majetku. Naproti tomu § 2894 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“) za škodu neoznačuje„ újmu na majetku“, ale„ újmu na jmění“. Jmění osoby je přitom definováno v ustanovení § 495 OZ jako souhrn jejího majetku (všeho, co jí patří) a jejích dluhů. Pod ochranu se tak bere celý komplex majetkových vztahů a je postaveno na jisto, že škodou je i vznik dluhu, což se tak musí projevit i v jiném náhledu na počátek běhu promlčecích lhůt u případů, kdy tvrzená újma představuje právě navýšení pasiv poškozeného v podobě vzniku dluhu. Vzhledem k tomu, že žalobce podanou žalobou tvrdí, že v důsledku porušení povinnosti žalovaného jako advokáta, který zastupoval žalobce jako žalovaného v jiném soudním řízení, byl žalobce v uvedeném soudním řízení neúspěšný a byl tak nucen zaplatit jednotlivé částky, jejichž zaplacení se nyní domáhá z titulu náhrady majetkové újmy po žalovaném, jedná se o případ, kdy mělo dojít ke způsobení škody na straně žalobce právě vznikem dluhu, který byl žalobce povinen zaplatit třetí osobě. S ohledem na uvedené, je tak judikát (25 Cdo 2507/2005), na který odkazuje žalobce, na současnou právní úpravu neaplikovatelný a pro rozhodnutí v dané právní věci nepoužitelný. Z ustanovení § 620 odst. 1 OZ vyplývá, že okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě, což platí obdobně i pro odčinění újmy. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že žalobce se o existenci své údajné pohledávky vůči žalovanému dozvěděl již dne [datum], a to při jednání odvolacího soudu, při kterém byl ve shora uvedené věci vynesen dnes již pravomocný rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka], jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž byly žalobci jako žalovanému uloženy povinnosti k zaplacení žalované jistiny, úroků z prodlení a nákladů řízení, jejichž zaplacení se žalobce nyní domáhá po žalovaném. Uvedeného jednání odvolacího soudu se přitom osobně účastnil i statutární orgán žalobce, a to Mgr. [jméno] [příjmení] – starostka žalobce. Již v okamžiku vynesení rozsudku odvolacího soudu dne [datum] si tak žalobce musel být vědom údajné škody, jakož i osoby údajného škůdce. Vzhledem k tomu, že subjektivní délka promlčecí lhůty trvá dle ustanovení § 629 odst. 1 NOZ tři roky, tak k promlčení žalobou požadovaného nároku došlo dne [datum] a pokud žalobce podal žalobu až dne [datum], pak s ohledem na žalovaným vznesenou námitku promlčení není žalovaný povinen dle ustanovení § 609 OZ žalobou uplatněný nárok plnit i pokud by byl tento nárok po právu, což však žalovaný rovněž rozporuje. Je pravdou, že žalobce vypověděl žalovanému dne [datum] plnou moc, která žalovaného mimo dalších řízení opravňovala i k zastupování žalobce ve věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. [spisová značka]. Po vypovězení shora uvedené plné moci oznámil žalovaný všem dotčeným soudům, že ukončil zastupování žalobce. Předávacím protokolem ze dne [datum] žalovaný předal žalobci všechny doklady vztahující se ke shora označeným věcem a žalobci vyúčtoval v souladu s ustanovením § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů, úkony právní pomoci provedené ve shora uvedených věcech. Žalobce důvod a výši odměny advokáta rozporoval, na základě opakovaných jednání mezi žalobcem a žalovaným došlo [datum] k uzavření dohody o narovnání. Obsahem dohody bylo mimo jiné prohlášení žalobce a žalovaného uvedené v čl. II. odst. 2. dohody:„ Účastníci této dohody prohlašují, že po splnění povinností stanovených touto dohodou budou zcela vyrovnáni a nebudou mít vůči sobě žádné další nároky související s právy a povinnostmi dle článku I. této dohody, tedy v souvislosti se zastupováním advokáta ve shora uvedených věcech“. Dohoda o narovnání zahrnovala mimo jiné i řízení vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. [spisová značka] a žalobce se tak vzdal jakýchkoliv nároků v souvislosti se zastupováním advokáta v předmětné věci. Žalovaný podotýká, že v okamžiku uzavření dohody žalobce věděl o pochybní žalovaného v souvislosti s nedostavením se k jednání dne [datum], když o této skutečnosti žalovaný informoval radu [územní celek] na jejím zasedání konaném již dne [datum]. Žalovaný má tedy za to, že pokud nárok žalobce uplatněný touto žalobou vůbec vznikl, což žalovaný rozporuje, pak tento nárok zanikl novací, a to na základě dohody o narovnání ze dne [datum]. V souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona o advokacii (zákon č. 85/1996 Sb.), odpovídá advokát klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Podle ustanovení § 16 odst. 1 a 2 zákona je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě, využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. Odpovědnost advokáta je tzv. objektivní odpovědností a je založena na současném splnění tří předpokladů, jimiž jsou porušení povinnosti při výkonu advokacie jako příčina vzniku újmy, samotný vznik újmy (jako následek) a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti při výkonu advokacie a vznikem újmy. Důkazní břemeno pro prokázání všech tří znaků nese žalobce. Příčinou vzniku újmy pak může být jen okolnost, bez jejíž existence by k následku újmy nedošlo. Pokud se týká otázky porušení povinnosti žalovaného, pak pokud se žalovaný bez odpovídajícího pokynu žalobce a také bez omluvy adresované soudu nedostavil k soudnímu jednání a při tomto ústním jednání nezastoupil žalobce, který mu k zastupování před soudem udělil plnou moc, bylo by možné takový postup považovat za porušení povinnosti žalovaného vůči žalobci. Žalovaný porušení své povinnosti ostatně připouští, když uvádí, že se k jednání nedostavil na základě administrativního pochybení. O této skutečnosti žalovaný již dne [datum] osobně informoval žalobce a za toto pochybení se žalobci opakovaně omluvil a následně ve shora označené věci činil vše, co vyžadovaly zájmy žalobce. Dle názoru žalovaného však z podané žaloby nevyplývá splnění dalších shora popsaných podmínek nezbytných pro vznik odpovědnosti žalovaného za škodu/újmu způsobenou jeho klientovi výkonem advokacie, když z žaloby nevyplývá, že by žalobci škoda ve výši uplatněné žalobcem vznikla a nevyplývá z ní ani příčinná souvislost mezi porušením povinnosti žalovaného a vznikem tvrzené škody. Ve věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. [spisová značka] se insolvenční správce [právnická osoba] na žalobci jako žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 101 709,01 EUR s příslušenstvím, a to z titulu neoprávněného čerpání bankovní záruky žalobcem. V prvé řadě je potřeba zdůraznit, že značná část finančních prostředků, které žalobce obdržel vyplacené z bankovní záruky, sestávala z nároků na zaplacení smluvních pokut sjednaných ve smlouvě o dílo (56 000 EUR) a z požadavku na náhradu škody (7 943,02 EUR). Již Okresní soud v Opavě však v odůvodnění svého rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (str. [číslo]) uvedl, že tyto nároky nebyl žalobce oprávněn z bankovní záruky čerpat a pokud tyto prostředky z bankovní záruky čerpal, dosáhl plnění, na které neměl vůči [anonymizováno] nárok. Soud prvého stupně uzavřel (a soudem odvolacím či Nejvyšším soudem tento závěr nebyl zpochybněn), že žalobce jako objednatel od smlouvy o dílo neodstoupil, a proto může z bankovní záruky uspokojit jen náklady, které skutečně vynaložil na odstranění vad díla za podmínek stanovených v Obchodních podmínkách (str. 20 rozsudku). A contrario je proto zřejmé, že nároky ze smluvních pokut či nárok z náhrady způsobené škody nebylo dle soudů možné z bankovní záruky oprávněně čerpat. Podle okresního soudu navíc žalobce při uplatnění nároků na odstranění vad nepostupoval v souladu se sjednanými obchodními podmínkami a jeho nároky se nestaly splatnými, což objektivně znemožnilo považovat za oprávněné i nároky žalobce požadované a čerpané z bankovní záruky z titulu nákladů na odstranění vad. Pokud bylo soudy dovozeno neunesení důkazního břemene žalobcem ohledně důvodného čerpání bankovní záruky, pak ani z důkazů navrhovaných žalobcem, nelze mít za prokázané, že se žalobce jako objednatel řádně (tj. v souladu s právními předpisy, jakož i s uzavřenou smlouvou a obchodními podmínkami) vůči [anonymizováno] domáhal svých práv na odstranění vad díla či práva na náhradu nákladů vzniklých odstraněním vad samotným žalobcem. Jinak řečeno, požadavek žalobce vůči žalovanému nelze považovat za oprávněný, pokud není prokázáno, že při požadovaném postupu žalovaného jako advokáta, tj. pokud by se žalovaný dostavil k soudnímu jednání, kde by byl ze strany soudu náležitě poučen a doplnil by důkazní návrhy, by byl žalobce se svou obranou u soudu v konečném důsledku úspěšný a ubránil by se vůči podané žalobě. V neposlední řadě nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že ve věci došlo k zásadní změně situace a právního postavení účastníků překonáním dosavadní judikatury Nejvyššího soudu ([spisová značka]). Před rozhodnutím Nejvyššího soudu o dovolání [anonymizováno] v této právní věci a v tomto řízení ([číslo jednací]) bylo totiž možné předpokládat v podstatě automatické zamítnutí žaloby (minimálně z převážné části), neboť dle tehdejší judikatury platilo, že dokud [anonymizováno] jako dlužník neplnil své bance poskytující bankovní záruku, nemohl náhradu tohoto plnění požadovat po žalobci. Neplnění [anonymizováno] záruku poskytující bance, tedy bylo automaticky důvodem pro zamítnutí žaloby v příslušném rozsahu a nebylo by nutné plnit břemeno důkazní, jak tato potřeba vyvstala po změně náhledu Nejvyššího soudu ČR na posuzovanou právní otázku. Za této situace je žalovaný toho názoru, že žalovanému nelze ohledně částky, kterou [anonymizováno] své bance neplnil (viz rozsudek KS v [obec] č.j. [číslo jednací]), přičítat k tíži výše popsanou změnu judikatury, kterou žalovaný nemohl nijak předvídat. Jak již bylo v minulosti judikováno, advokát může spoléhat na dosavadní publikovanou judikaturu, neboť po advokátovi nelze spravedlivě požadovat, aby předvídal změny v rozhodování soudu nejvyšších instancí. V neposlední řadě nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že žalobcem navržené důkazy k prokázání existence vad mohl předložit již advokát, který zastupoval žalobce v předmětném sporu od února 2013 do ledna 2015.

3. K návrhu žalovaného vstoupil do řízení na jeho straně vedlejší účastník – [právnická osoba], [IČO]. Ten ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že ji považuje za nedůvodnou a navrhl její zamítnutí. Souhlasil s námitkou promlčení případných nároků žalobce, má za to, že žalobci marně uplynula tříletá subjektivní promlčecí doba. Pokud by měl být nárok žalobce uplatněný žalobou skutečně po právu, pak se žalobce o tomto případném nároku dozvěděl nejpozději dne [datum], kdy byl vyhlášen pro žalobce nepříznivý rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací]. V tomto okamžiku tedy počala běžet subjektivní tříletá promlčecí doba (§ 629 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.), neboť žalobci nejpozději uložením platební povinnosti dle uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě mohla vzniknout újma na jmění (soubor majetku a dluhů – viz § 495 ve spojení s § 2894 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Zároveň by se žalobce tímto okamžikem dozvěděl o vzniku újmy a tom, že by byl žalovaný za vznik újmy odpovědný. K porušení povinnosti žalovaného došlo dne [datum] a uplatní se tedy právní úprava účinná v této době, zákon č. 89/2012 Sb., dle kterého se bude řídit i shora popsané posuzování otázky promlčení případných nároků žalobce vůči žalovanému. Podle zákona (§ 16 odst. 1 a 2 zákona o advokacii) a ustálené judikatury je odpovědnost advokáta tzv. objektivní odpovědností, ta je ovšem založena na současném splnění tří předpokladů, jimiž jsou porušení povinnosti při výkonu advokacie jako příčina vzniku újmy, samotný vznik újmy jako následek porušení povinnosti a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti při výkonu advokacie a vznikem újmy. Důkazní břemeno pro prokázání všech tří znaků nese poškozený (žalobce). Příčinou vzniku újmy pak může být jen okolnost, bez jejíž existence by ke škodnému následku nedošlo. Na straně žalovaného skutečně mohlo dojít k profesnímu pochybení, a tedy i k porušení jeho povinnosti advokáta vůči žalobci, pokud se nedostavil k soudnímu jednání, při kterém měl zastoupit žalobce, nejsou ovšem splněny zbývající podmínky nezbytné k tomu, aby mohla vzniknout odpovědnost žalovaného za vznik újmy na straně žalobce jako bývalého klienta žalovaného. Žalobci totiž jednak nevznikla uplatněná újma, dále pak žalobce jím zaplacené částky, které považuje za vzniklou újmu, nevynaložil v důsledku porušení povinnosti žalovaného) chybí příčinná souvislost, tzv. kauzální nexus). Rozsudky Okresního soudu č. j. [číslo jednací] a Krajského soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací] byl žalobce zavázán zaplatit protistraně částku celkem 101 709,01 EUR s úrokem z prodlení a také náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů a před soudem dovolacím. Jistina této částky sestávala z nároků na zaplacení smluvních pokut dle smlouvy o dílo (co do 56 000 EUR) a z požadavku na náhradu škody (co do 7 943,02 EUR). Již Okresní soud v Opavě ale v odůvodnění rozsudku uvedl, že tyto nároky nebyl poškozený oprávněn z bankovní záruky čerpat a pokud tak učinil, dosáhl plnění, na které vůči ECČR ve skutečnosti neměl nárok. Žalobce totiž jako objednatel neodstoupil od smlouvy o dílo, mohl tak z bankovní záruky uspokojit jen náklady, které skutečně vynaložil na odstranění vad díla, a to za podmínek stanovených v Obchodních podmínkách. Je tedy evidentní, že nároky ze smluvních pokut nebo i nároky z náhrady způsobené škody nebylo možno ze zřízené bankovní záruky oprávněně čerpat. Pokud se týká zbývající části jistiny nyní uplatněného nároku, tj. částky 19 005,22 EUR, pak tuto část údajného nároku žalobce je třeba hodnotit tak, že žalobce (jako žalovaný) by v původním řízení nebyl ohledně této částky ve věci úspěšný a neubránil by se požadavku žalobce – insolvenčního správce, i pokud by se žalovaný advokát k jednání řádně dostavil a označil důkazy nyní uvedené žalobcem, tj. znalecké posudky. Znalecké posudky sice specifikují výši nákladů na odstranění vad díla, ale těmito posudky není prokázáno, že by vady díla byly skutečně na náklad (nynějšího) žalobce odstraněny. V části, ve které byl rozsudek Okresního soudu v Opavě č. j. [číslo jednací] potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací], tj. co do částky 18 760,75 EUR, žalobce rozsudek odvolacího soudu nenapadl svým dovoláním. Soudem přiznanou částku 18 760,75 EUR zaplatil protistraně v červnu 2016. Z podané žaloby však nevyplývá, zda byla tato část skutečně zohledněna v požadované náhradě za zaplacený úrok z prodlení v částce 1 206 660,30 Kč /bod 23. písm. c) žaloby/. Vedlejšímu účastníkovi se spíše jeví, že žalobce nesprávně zaplatil své tehdejší protistraně i úrok z prodlení z částky 18 760,75 EUR za období od června 2016 do [datum], k čemuž nebyl povinen, neboť částku 18 760,75 EUR plnil již v červnu 2016; toto pochybení žalobce ovšem nemůže jít v žádném případě k tíži žalovaného. Co do částky, představující náklady odvolacího řízení a rovněž náklady řízení dovolacího (celkem 151 847,40 Kč) nemůže být žaloba důvodná mimo jiné i s ohledem na skutečnost, že v těchto řízeních již žalovaný neporušil žádnou svoji povinnost, a pokud se žalobce nespokojil s právními závěry soudu prvého stupně a brojil svým odvoláním proti rozsudku Okresního soudu v Opavě č. j. [číslo jednací], pak následně vynaložené náklady již nejsou v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalovaného, neboť žalobce se rozhodl neakceptovat rozsudek soudu prvého stupně za situace, kdy si musel být vědom možnosti, že odvolání nebude úspěšné; toto riziko (včetně případné povinnosti hradit náklady odvolacího řízení) tedy žalobce akceptoval.

4. V replice ze dne [datum] ([číslo listu] [anonymizována dvě slova]) žalobce reaguje na vyjádření žalovaného a vedlejšího účastníka na straně žalovaného, uvádí, že námitky žalovaného jsou účelové a nárok žalobce není promlčen. Nelze přehlížet dikci ustanovení § 3036 občanského zákoníku, dle kterého platí, že„ podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatní práva, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po nabytí účinnosti tohoto zákona.“ Mezi žalobcem a žalovaným byly postupně uzavřeny celkem tři smlouvy o poskytování právní pomoci advokátem. Nejprve žalobce uzavřel s žalovaným advokátem smlouvu o poskytování právní pomoci a zastupování advokátem ze dne [datum], následně byl dne [datum] uzavřen Dodatek č. 1 k uvedené smlouvě. Dále byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o poskytování právní pomoci a zastupování advokátem ze dne [datum]. Konečně poslední smlouva o poskytování právní pomoci a zastupování advokátem byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne [datum]. Předmětem poslední z uvedených smluv byl závazek advokáta k „ poskytování právní pomoci klientovi formou právních služeb v rozsahu dle jednotlivých požadavků a zadání klienta, tj. především poskytování porad, konzultací, právních rozborů, sepisování smluv a jiných listin, zastupování před soudy, správními a jinými orgány a osobami.“ Smlouva byla uzavřena podle zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii v tehdy platném a účinném znění a zároveň šlo svým charakterem o smlouvu mandátní ve smyslu ustanovení § 566 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013. Podle ustanovení § 261 odst. 2 obchodního zákoníku platí, že „touto částí zákona se řídí rovněž závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb.“ Z výše vymezeného předmětu smlouvy je zřejmé, že žalovaný poskytoval žalobci široké spektrum právních služeb v rozličných oblastech práv a v různých případech. Ačkoliv ani v jedné smlouvě není uvedeno, jakými konkrétními právními předpisy se řídí (resp. je uvedeno, že se řídí právními předpisy České republiky), je nepochybné, že se s ohledem na dikci § 261 odst. 2 obchodního zákoníku jedná o smlouvu mandátní ve smyslu § 566 a násl. obchodního zákoníku, a tedy režim práv a povinností z této smlouvy plynoucí je v obecné rovině podřízen režimu obchodního zákoníku a specifická práva a povinnosti pak jsou předmětem úpravy zákona o advokacii. Tím, že se žalovaný, ač řádně předvolán, nedostavil k jednání soudu, porušil povinnost mu uloženou v ustanovení § 16 odst. 1 zákona o advokacii, dle kterého je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny a dále je povinen jednat při výkonu advokacie čestně a svědomitě. Podle ustanovení § 17 zákona o advokacii postupuje advokát při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu.; za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky. Nad rámec uvedeného je advokát povinen při výkonu advokacie jednat s odbornou péčí, což mu ukládá ustanovení § 567 odst. 1 obchodního zákoníku. Vzhledem k dikci citovaného ustanovení § 3036 občanského zákoníku je zjevné, že promlčecí doba pro uplatnění práva není podřízena režimu (nového) občanského zákoníku, nýbrž režimu obchodního zákoníku, kterým se řídí smlouva o poskytování právních služeb uzavřená mezi žalobcem a žalovaným. Podle ustanovení § 387 odst. 1 obchodního zákoníku, se právo promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Dle ustanovení § 391 odst. 1 obchodního zákoníku počíná promlčecí doba plynout ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu. Podle ustanovení § 397 obchodního zákoníku je promlčecí doba čtyřletá, nestanoví-li zákon jinak. Podle ustanovení § 398 obchodního zákoníku u práva na náhradu škody běží promlčecí doba ode dne, kdy se poškozený dozvěděl nebo mohl dozvědět o škodě a o tom, kdo za škodu odpovídá. S ohledem na uvedené skutečnosti je zřejmé, že nárok žalobce není promlčen a námitka promlčení vznesená žalovaný i vedlejším účastníkem není důvodná. K žalovaným tvrzenému narovnání žalobce namítal, že nesouhlasí s tvrzením žalovaného o tom, že měl nárok vznesený žalobou zaniknout novací. Je pravdou, že žalovaný předal žalobci předávací protokol ze dne [datum], který obsahoval celkem 49 stran a je v něm zaznamenáno celkem 249 případů. Předávací protokol nechal žalovaný podepsat Ing. [jméno] [příjmení], který byl místostarostou, avšak s ohledem na dlouhé působení žalovaného jako právního zástupce města mu muselo být známo, že podle zákona o obcích zastupuje místostarosta starostu jen v době jeho nepřítomnosti. Při podpisu předávacího protokolu nebyla starostka Mgr. [jméno] [příjmení] nepřítomná, a okolnost, že si žalovaný vybral k podpisu Ing. [jméno] [příjmení] svědčí spíše o tom, že věděl, že u místostarosty se mu spíš podaří docílit podpisu. Dohoda o narovnání byla výsledkem sporu mezi žalobcem a žalovaným ohledně odměny za právní služby, kterou žalovaný při skončení právního zastoupení vyúčtoval žalobci. Žalobce s výší odměny kategoricky nesouhlasil, proto bylo ze strany žalobce vyvoláno jednání s žalovaným, které se uskutečnilo v sídle žalobce dne [datum]. Na tomto jednání bylo dohodnuto, že žalobce uhradí žalovanému za právní služby částku ve výši 242 235 Kč z celkové požadované částky 549 156 Kč. A ve zbývající části, tj. v částce 306 921 Kč měla být mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dohoda o narovnání. Dohoda o narovnání podléhá schválení rady jakožto kolektivního výkonného orgánu, a to podle ustanovení § 102 odst. 2 písm. a), potažmo dle ustanovení § 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Bez schválení rady není smlouva o narovnání účinná. Opět nelze opominout, že žalovaný byl dlouholetým právním zástupcem [územní celek] a tato skutečnost mu musela být nepochybně známa. Smlouva není opřena doložkou o tom, že tuto smlouvu schválila rada. Klauzuli čl. II. odst. 2 smlouvy, na kterou se žalovaný odvolává, nelze hodnotit jinak než jako snahu žalovaného dosáhnout toho, aby se žalobce v budoucnu, jakmile bude mít k dispozici pravomocné rozhodnutí soudu, nemohl domáhat náhrady škody po žalovaném z titulu odpovědnosti za škodu způsobené při výkonu advokacie. Žalobce připomenul, že advokát má podle ustanovení § 17 zákona o advokacii postupovat při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu; za tím účelem je povinen zejména dodržovat pravidla profesní etiky, ze kterých vyplývá mimo jiné: - všeobecná povinnost advokáta poctivě, čestným a slušným chováním přispívat k důstojnosti a vážnosti advokátního stavu (čl. 4 odst. 1 Etického kodexu), - požadavek, aby advokát upřednostnil oprávněné zájmy klienta před vlastními zájmy (čl. 6 odst. 1 Etického kodexu), - zákaz použití informace, kterou od klienta získal v souvislosti s poskytováním právní služby, a to na újmu klienta nebo ve svůj prospěch (čl. 6 odst. 4 Etického kodexu), s tím, že jednání žalovaného uvedené v čl. II. odst. 2 dohody o narovnání nelze hodnotit jinak, než jako rozporné s dobrými mravy a takové jednání nemůže požívat právní ochrany (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Jde-li o tvrzení žalovaného, že nejsou splněny podmínky objektivní odpovědnosti advokáta za škodu ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 zákona o advokacii, má žalobce za to, že porušení povinnosti advokáta jako příčinu, vznik škoda a nexus causalis žalobce v žalobě prokázal.

5. V doplnění žaloby ze dne [datum] ([číslo listu] [anonymizována dvě slova]) žalobce uvedl, že pokud žalovaný u jednání dne [datum] namítal, že dovolávat se neplatnosti právního jednání (tj. dohody o narovnání ze dne [datum]) nemůže strana, která neplatnost způsobila, pak není žalobci zřejmé, co tímto tvrzením žalovaný sleduje, žalovaný dlouhodobě působil jako advokát [územní celek] a žalobce tudíž předpokládá, že jsou mu známy rozhodovací procesy žalobce. Nepochybně si je žalovaný vědom toho, že pokud má být příslušné právní jednání schváleno orgánem obce, in concreto radou (v tomto případě jde o kompetenci rady, která je založena ustanovením § 102 odst. 3 zákona o obcích), pak se vyžaduje souhlas rady s právní jednáním udělený ex ante a nikoli ex post. Až poté co rada vysloví souhlas s návrhem Dohody o narovnání, pověří rada obce starostu podpisem. Argumentaci žalovaného by snad bylo možné považovat za relevantní, pokud by šlo o právního laika, to však žalovaný zřejmě není. Jeho jednání nelze hodnotit jinak než jako zneužití práva, které nepožívá právní ochrany, nota bene za situace, kdy takto jedná advokát se svým klientem. Dále žalobce polemizuje s výkladem ustanovení § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., jak jej činí žalovaný a doplňuje žalobní tvrzení a v části III. pod písm. C. tohoto doplnění popisuje vznik nákladů vynaložených žalobcem na odstranění vad díla., k čemuž uvedl následující: - Po převzetí díla od zhotovitele se na díle vyskytly vady, které jsou blíže specifikovány ve znaleckých posudcích, přičemž žalobce tam uvedené vady díla notifikoval zhotoviteli poprvé dopisem ze dne [datum] a následně znovu dopisem ze dne [datum]. Žalobce v uvedených dopisech adresovaných [právnická osoba] specifikoval konkrétní vady díla, které na díle zjistil dne [datum] a [datum]. Konkrétně šlo o nefunkční odvzdušňovací hlavice nad ventilem v šachtách V 1.1. a V 1.2, a to včetně nákladů vzniklých pravidelným čerpáním vody z uvedených šachet 1x týdně od uplatnění reklamace, přičemž náklady na odstranění vady dle znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] byly oceněny na částku 141 916 Kč vč. DPH. Skutečné náklady, které žalobce vynaložil na odstranění vady činily 140 000 Kč, přičemž odstranění vady provedla [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], [IČO], sídlem [adresa]. Za odstranění vady vystavila [právnická osoba] [anonymizováno] žalobce fakturu č. [rok] ze dne [datum] na částku 140 000 Kč. Tuto částku žalobce uhradil bezhotovostním převodem z účtu dne [datum]. V důsledku nefunkčnosti odvzdušňovací hlavice nad ventilem v šachtách V 1.1 a V 1.2 a vzhledem k nekomunikaci zhotovitele, musel žalobce tento havarijní stav řešit na vlastní náklady. V této souvislosti zajistil žalobce na vlastní náklady čerpání vody, které bylo prováděno v době od [datum] v pravidelných týdenních cyklech. Do dne [datum] bylo provedeno celkem 58 čerpání, přičemž náklady na jedno čerpání činily 2 800 Kč. Celkově tedy náklady na čerpání vody činily z uvedených šachet činily 162 400 Kč. K tomu je nutné započíst náklady spojené s výměnou odvzdušňovacího ventilu ve výši 3 300 Kč dle rozpisu činností ze dne [datum]. Celkově tedy náklady na odstranění vady popsané výše činily 305 700 Kč Náklady za vyhotovení znaleckého posudku [číslo] činily 24 378 Kč. - Dne [datum] uplatnil žalobce u zhotovitele vady díla uvedené v přípisu ze dne [datum], z něj je zřejmé, že žalobce uplatňoval u zhotovitele několik vad díla, jejichž odstranění se žalobce domáhal po zhotoviteli již v minulosti, avšak k jejich odstranění ke dni přípisu nedošlo. Jednalo se mimo jiné o vadu projevující se v odlupování nátěru ve skladu kalů, kterou žalobce uplatnil u zhotovitele již dne [datum] a následně znovu přípisem ze dne [datum]. Dle znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] byly náklady na odstranění vady odhadnuty na částku 86 459 Kč. Vzhledem k tomu, že zhotovitel vadu neodstranil a se žalobcem nekomunikoval, nezbylo žalobci než zajistit odstranění vady na vlastní náklady, přičemž na odstranění vady vynaložil žalobce náklady ve výši 54 494 Kč Náklady žalobce na vyhotovení znaleckého posudku [číslo] činily 18 666 Kč. - Dne [datum] uplatnil žalobce u zhotovitele vady díla spočívající v plesnivění stěn a stropů objektu [anonymizováno]. Vady díla byly notifikovány zhotoviteli dopisem ze dne [datum]. Zhotovitel však vady díla neodstranil. Dle znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] činí náklady na odstranění vad díla 121 032 Kč vč. DPH. Vzhledem k tomu, že zhotovitel vady díla neodstranil, nezbylo žalobci než zajistit odstranění vady na své náklady, přičemž částečné odstranění vady pro žalobce zajistil zhotovitel [jméno] [příjmení]. Za částečné odstranění vady díla vystavil zhotovitel žalobci fakturu [číslo] ze dne [datum] na částku 50 105 Kč. Uvedená částka byla žalobcem uhrazena bezhotovostním převodem na bankovní účet dodavatele dne [datum]. Odstranění zbývající části vady díla (provedení omítek a montáž obkladů) provedl pro žalobce zhotovitel [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa]. Za odstranění vady spočívající v činnostech uvedených v položkovém rozpočtu zhotovitel vystavil žalobci fakturu [číslo] ze dne [datum] na částku 64 190 Kč. Uvedená částka byla žalobcem uhrazena bezhotovostním převodem na bankovní účet dodavatele dne [datum]. Celkově tedy žalobce vynaložil na odstranění uvedené vady náklady ve výši 114 295 Kč Náklady žalobce na vyhotovení znaleckého posudku [číslo] činily 18 666 Kč. - Ke dni [datum] byla zjištěna vada díla spočívající v uvolněném rámu s poklopem na šachtě A 324 v komunikaci na ulici [ulice] v [obec]. Vada byla notifikována zhotoviteli dopisem ze dne [datum], přičemž lhůta k odstranění vad byla zhotoviteli stanovena do [datum] Ani do této doby však zhotovitel popsanou vadu díla neodstranil. Dle znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] činí náklady na odstranění vady díla 104 014 Kč. Vzhledem k tomu, že zhotovitel vadu díla neodstranil, nezbylo žalobci než vadu odstranit na vlastní náklady. Náklady žalobce na vyhotovení znaleckého posudku [číslo] činily 17 238 Kč. - Ke dni [datum] byla zjištěna vada díla spočívající v oprýskání nátěru prahů z ocelových„ L“ profilů. Tato vada byla zhotoviteli notifikována přípisem ze dne [datum], přičemž dle znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] jsou předpokládané náklady na opravu ve výši 2 503 Kč vč. DPH. Vzhledem k tomu, že zhotovitel vady ve lhůtě stanovené žalobcem neodstranil a s žalobcem nekomunikoval, zajistil žalobce odstranění vady na vlastní náklady, přičemž náklady na odstranění vady činily 1 500 Kč Náklady žalobce na vyhotovení znaleckého posudku [číslo] činily 12 240 Kč. - Ke dni [datum] zhotovitel zjistil vadu díla spočívající v odlupování vnějších omítek na objektu [anonymizováno], [spisová značka] [číslo] [ulice] budovy, a to na stavební části této stavby. Vada byla uplatněna u zhotovitele přípisem ze dne [datum] a následně znovu dopisem ze dne [datum] a následně znovu dne [datum]. Přestože vada byla opakovaně notifikována u zhotovitele, zhotovitel ji ani přesto v dodatečně poskytnutých lhůtách neodstranil. Dle znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] činí náklady na odstranění vady díla 206 184 Kč s DPH. Vzhledem k tomu, že zhotovitel vadu díla neodstranil, ani s žalobcem nekomunikoval, nezbylo žalobci než zajistit odstranění vady na své náklady, přičemž odstranění vady zajistil pro žalobce [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa]. Za odstranění vady vystavil [jméno] [příjmení] žalobci fakturu č. 2013 ze dne [datum] na částku 40 000 Kč. Žalobce fakturu uhradil bezhotovostně převodem z účtu dne [datum] Náklady žalobce na vyhotovení znaleckého posudku [číslo] činily 21 522 Kč. - Dne [datum] uplatnil žalobce u zhotovitele vadu díla spočívající v rezavění zámečnických výrobků, jmenovitě venkovních kovových lamelových rolovacích vrat a zárubní. Zhotovitel vady díla ve lhůtě stanovené žalobcem neodstranil. Dle znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] činí náklady na odstranění vady spočívající ve výměně konstrukce venkovních kovových lamelových rolovacích vrat 242 476 Kč s DPH a náklady na zprovoznění vrat pro zajištění provozu [anonymizováno] činí 11 460 Kč vč. DPH. Celkově tedy odhadované náklady na odstranění vady dle znaleckého posudku činily 253 936 Kč vč. DPH. Vzhledem k tomu, že zhotovitel vadu díla neodstranil, ani s žalobcem nekomunikoval, nezbylo žalobci než zajistit odstranění vady na své náklady, přičemž odstranění vady zajistil pro žalobce zhotovitel [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa]. Za odstranění vady díla vystavil zhotovitel žalobci fakturu [číslo] 2013 ze dne [datum] na částku 330 000 Kč, přičemž žalobce uhradil nejprve částku ve výší 231 000 Kč dne [datum], a to bezhotovostním převodem na bankovní účet dodavatele a následně žalobce uhradil dne [datum] částku 99 000 Kč Náklady žalobce na vyhotovení znaleckého posudku [číslo] činily 25 806 Kč.

6. Vedlejší účastník na straně žalovaného ve vyjádření k doplnění žaloby ([číslo listu] [anonymizována dvě slova]) uvádí, že dle něj právní úprava odpovědnosti advokáta za škodu způsobenou výkonem advokacie je upravena v § 24 zákona o advokacii, jedná se o speciální úpravu vůči obecné úpravě odpovědnosti za škodu, k porušení zákonné povinnosti žalovaného mělo dojít po [datum] a s ohledem na ustanovení § 3079 zákona č. 89/2012 Sb. je zřejmé, že otázku promlčení je nutno posuzovat dle tzv. nového občanského zákoníku a případné nároky žalobce jsou tedy promlčeny. Žalobce sice v doplnění žaloby potvrzuje svoji vědomost o tom, pro úspěch v nynějším řízení má prokázat, že nebýt pochybení žalovaného advokáta, byl by žalobce úspěšný v původním sporu sp. zn. [spisová značka], avšak zcela pomíjí, že otázky mechanismu uplatnění vad díla v obchodních podmínkách a oprávněnosti čerpání záruky (článek III. A, 6., ii. a článek IV. doplnění žaloby), již nejsou v nynějším řízení předmětem přezkumu, neboť příslušné otázky byly pravomocně vyřešeny již v původním řízení Okresního soudu v Opavě, jehož závěry následně aproboval i soud odvolacím a rovněž NS. Žalobce nyní využívá pochybení žalovaného a nepřijatelně se domáhá posouzení právních otázek soudy již jednou vyřešených. Přítomnost žalovaného na soudním jednání dne [datum] by nezměnila ničeho na názoru soudů všech stupňů, které uzavřely, že z bankovní záruky by byl žalobce oprávněn čerpat toliko finanční prostředky ve výši, ve které tyto vynaložil na odstranění vad, a navíc své nároky řádně uplatnil u zhotovitele. V nyní projednávané věci nemohou tedy soudy dospět k závěru odlišnému. Žalobce náležitě nereagoval na poučení soudu, kterého se mu dostalo na jednání dne [datum]. Měl doplnit svá tvrzení a označit důkazy ohledně nákladů, které skutečně vynaložil na odstranění vad díla, jež byly označeny v žalobcem předložených listinách označených jako znalecké posudky. K jednotlivým bodům doplnění žaloby (článek III. C.) vedlejší účastník uvedl: - ad 11.: Žalobce v tomto bodě doplnění žaloby tvrdí skutečnosti a označuje důkazy ve vztahu nejprve k částce 140 000 Kč (náklady na odstranění vady dle faktury [číslo] [anonymizována dvě slova] [rok]) a k částce 3 300 Kč (dle rozpisu činností z [datum]). Částka 162 400 Kč za čerpání vody (58 čerpání á 2 800 Kč) není dle názoru vedlejšího účastníka částkou vynaloženou na odstranění vady, když se jedná o škodu, která žalobci vznikla vadou díla. Nákladem na odstranění vady není ani cena“ znaleckého posudku“ [číslo]. Žalobce pak nijak netvrdí a neprokazuje, že zvýrazněné částky řádným způsobem uplatnil u zhotovitele a mohl tak tyto částky čerpat z bankovní záruky. - ad. 12.: Žalobce v tomto bodě doplnění žaloby tvrdí skutečnosti a označuje důkazy ve vztahu k částce 54 494 Kč, nákladem na odstranění vady není cena“ znaleckého posudku“ [číslo]. Žalobce pak nijak netvrdí a neprokazuje, že tuto částku řádným způsobem uplatnil u zhotovitele a mohl tak odpovídající částku čerpat z bankovní záruky. - ad. 13.: Žalobce v tomto bodě doplnění žaloby tvrdí skutečnosti a označuje důkazy ve vztahu k částkám 55 105 Kč a 64 190 Kč – nákladem na odstranění vady není cena“ znaleckého posudku“ [číslo] Ani ohledně těchto nákladů vynaložených žalobcem však žalobce netvrdí a neprokazuje jejich řádné uplatnění u zhotovitele a není tedy prokázáno, že by byl tyto částky oprávněn čerpat z bankovní záruky. - ad. 14.: Žalobce v tomto bodě doplnění žaloby pouze tvrdí, že žalobce zajistil odstranění vady na vlastní náklady, netvrdí, jakým způsobem byla vada odstraněna a netvrdí ani, jakou částku takto vynaložil. Za důkaz k tomuto bodu je pravděpodobně označena faktura – oprava uvolněného poklopu. Tento důkaz žalobce označuje neurčitě, bez bližší specifikace. Nákladem na odstranění vady není cena“ znaleckého posudku“ [číslo]. I v tomto případě vedlejší účastník namítá, že žalobce netvrdí a neprokazuje řádné uplatnění svých nároků u zhotovitele a není tedy prokázáno, že by byl tyto částky oprávněn čerpat z bankovní záruky. - ad. 15.: Žalobce v tomto bodě doplnění žaloby popisuje zjištěnou vadu, dobu notifikace, předpokládané náklady na opravu. Dále žalobce bez bližšího upřesnění uvádí, že náklady na odstranění vady mu vznikly v částce 1 500 Kč. Nákladem na odstranění vady není dle vedlejšího účastníka cena“ znaleckého posudku“ [číslo] [ulice] účastník navíc doplňuje, že pokud žalobce vynaložil na posouzení vady“ znaleckým posudkem“ částku 12 240 Kč, je takový náklad neúčelně a neekonomicky vynaložený, protože cena“ posudku“ je oproti nákladům na opravu vady cca osmkrát vyšší. Žalobce netvrdí a neprokazuje, že by tento nárok uplatnil řádně u zhotovitele a byl by tedy oprávněn čerpat bankovní záruku. - ad. 16.: Žalobce v tomto bodě doplnění žaloby popisuje zjištěnou vadu, a to odlupování omítek na objektu [anonymizováno], když tvrdí skutečnosti a označuje důkazy ve vztahu k částce 40 000 Kč, dle faktury [jméno] [příjmení] č. [číslo]. Nákladem na odstranění vady není dle vedlejšího účastníka cena“ znaleckého posudku“ [číslo] Ani zde nebyl nárok žalobce řádně uplatněn u zhotovitele a žalobce nebyl v odpovídajícím rozsahu oprávněn čerpat bankovní záruku. - ad. 17.: Žalobce v tomto bodě doplnění žaloby tvrdí skutečnosti a označuje důkazy ve vztahu k částce 330 000 Kč. Nákladem na odstranění vady není dle vedlejšího účastníka cena“ znaleckého posudku“ [číslo] Vedlejší účastník opakuje svoji námitku, že žalobce netvrdí a neprokazuje, že by svůj nárok uplatnil řádně u zhotovitele a byl by tedy oprávněn čerpat bankovní záruku. Žalobce tedy svá tvrzení doplnil a důkazy označil pouze nedostatečně a co do částky 688 589 Kč Ani u této částky však žalobce nedoplnil svá tvrzení a neoznačil důkazy k tomu, že by snad své nároky řádně uplatnil u zhotovitele a byl by tak oprávněn čerpat bankovní záruku. Vedlejší účastník rovněž poukázal na další jeho námitky proti žalobě uvedené v jeho vyjádření ze dne [datum], ke kterým se žalobce nijak nevyjádřil. Z textu podané žaloby vedlejší účastník dovozuje, že žalobce zaplatil své tehdejší protistraně nesprávně i úrok z prodlení z částky 18 760,75 EUR za období od června 2016 do [datum], k čemuž nebyl povinen. Dále je zřejmé, že co do částek představující náklady odvolacího řízení a rovněž náklady řízení dovolacího (celkem 151 847,40 Kč) nemůže být žaloba důvodná mimo jiné i s ohledem na skutečnost, že v těchto řízeních již žalovaný neporušil žádnou svoji povinnost a pokud se žalobce nespokojil s právními závěry soudu prvého stupně a brojil svým odvoláním proti rozsudku OS v Opavě č. j. [číslo jednací], pak následně vynaložené náklady již nejsou v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalovaného.

7. Žalovaný ve vyjádření k doplnění žaloby ([číslo listu] [anonymizována dvě slova]) uvedl: - v době, kdy probíhala jednání o obsahu dohody o narovnání, byl již jeho smluvní vztah s obcí ukončen a nebyl tedy žádný důvod k tomu, aby se případně jakéhokoliv jednání rady obce účastnil. Navíc dle ustanovení § 102 odst. 3 zákona o obcích je přípustné, aby rada obce svěřila pravomoci vymezené v ustanovení § 102 odst. 3 věta první před středníkem zákona o obcích zcela nebo zčásti starostovi. Pokud tedy skutečně starostka obce uzavřela předmětnou dohodu o narovnání bez toho, aniž by tuto dohodu předem schválila rada obce nebo aby byla radou obce k uzavření dohody pověřena, pak se jedná o výlučnou odpovědnost starostky obce včetně možné odpovědnosti trestněprávní související s případným zneužitím pravomoci úřední osoby, která však v žádném případě nemůže jít k tíži žalovaného. Byť je žalobce zastoupen právním zástupcem z řad advokátů, jemuž by tato skutečnost měla být známa, odkazuje žalovaný v této souvislosti na ustanovení § 579 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jež stanovuje, že způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu. Pokud tedy starostka obce skutečně překročila v souvislosti se zastupováním žalobkyně v rámci uzavření dohody o narovnání svou pravomoc, nemůže žalobce namítat vůči žalovanému neplatnost dohody o narovnání, ale musí tuto skutečnost řešit vnitřně v rámci odpovědnosti starostky za výkon její funkce. - co se týče žalovaným vznesené námitky promlčení a výkladu ustanovení § 3036 občanského zákoníku, pak má žalovaný za to, že uvedené ustanovení není možné v předmětné věci vůbec aplikovat. Předmětem řízení je žalobcem uplatněný nárok na náhradu škody. Z podané žaloby přitom vyplývá, že nárok na náhradu škody je žalobcem odvozován od neomluvené absence žalovaného při prvním jednání Okresního soudu v Opavě ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí], čímž měl žalovaný porušit povinnosti advokáta plynoucí z ustanovení § 16 a násl. zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, tedy porušit zákonnou povinnost. Z hlediska aplikace inter temporálních norem je přitom stěžejní, kdy mělo dojít ke škodní události, což lze dovodit i z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], z jehož odůvodnění vyplývá, že jestliže ke škodní události došlo před 1. 1. 2014, posoudí se promlčení práva, podle dosavadních předpisů, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, a to i ve vztahu k nárokům, které případně vznikly po tomto datu. A contrario lze tedy dovodit, že pokud ke škodní události došlo po [datum], jak je tomu v předmětné věci, kdy ke škodní události mělo dojít dne [datum], posoudí se promlčení práva na náhradu škody podle nové právní úpravy. Dle koncepce náhrady majetkové a nemajetkové újmy v novém občanském zákoníku vzniká porušením zákonné povinnosti nový samostatný závazkový vztah, na který nemá vliv, kdy došlo k uzavření smluvního vztahu, s nímž vznik škody případně souvisí. Navíc je potřeba uvést, že žalovaný nezastupoval žalobce jako žalovaného v řízení vedeném u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. [spisová značka] na základě rámcové smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne [datum], nýbrž na základě příkazní smlouvy, která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným konkludentně až dne [datum], kdy byl žalovaný žalobcem zmocněn k zastupování v předmětném řízení a toto zmocnění přijal. Tomuto závěru ostatně svědčí i skutečnost, že k uzavření příkazní smlouvy nevyžaduje zákon žádnou zvláštní formu, jakož i skutečnost, že přestože měl žalovaný v době, kdy bylo zahájeno a probíhalo řízení u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. [spisová značka], s žalobcem uzavřenu rámcovou smlouvu o poskytování právních služeb, zastupoval žalobce jako žalovaného v uvedeném řízení právě až do [datum] jiný advokát, a to konkrétně JUDr. [jméno] [příjmení]. V neposlední řadě žalovaný trvá i na tom, že v předmětné věci nelze aplikovat ustanovení § 3036 občanského zákoníku ani z toho důvodu, že promlčecí lhůtu nelze na rozdíl na příklad od lhůty prekluzivní považovat za lhůtu pro uplatnění práva, když skutečnost, že dojde k uplynutí promlčecí lhůty nikterak nebrání tomu, aby byl nárok u soudu uplatněn a dokonce, není-li protistranou vznesena námitka promlčení, i soudem přiznán. - Pokud by se odhlédlo od ostatních námitek žalovaného (promlčení, uzavření dohody o narovnání, změna soudní judikatury v průběhu řízení), tak aby mohla být žaloba žalobce na náhradu škody vůči žalovanému meritorně úspěšná, muselo by se podařit žalobci nyní prokázat, že skutečně disponoval již v předchozím soudním řízení takovými důkazy, které, pokud by byly v předchozím řízení ze strany žalobce (v tehdejším řízení v postavení žalovaného) předloženy, by vedly k zamítnutí žaloby, respektive závěrům, že žalobce oprávněně čerpal peněžní prostředky z bankovní záruky. Žalobce by tedy musel nyní ve vztahu k oprávněnosti čerpání bankovní záruky z důvodu neodstraněných vad díla prokázat, že: a) se na díle vyskytly vady, na které se vztahuje záruka za jakost, b) žalobce uplatnil tyto vady u [právnická osoba] a stanovil přiměřenou lhůtu k odstranění těchto vad, c) [anonymizováno] neodstranila vady ve stanovené lhůtě, d) [anonymizováno] pak byla správcem stavby stanovena dodatečná přiměřená lhůta k odstranění vad a [anonymizováno] vady ani v této dodatečné lhůtě neodstranila, e) žalobce jako objednatel vadu díla následně odstranil sám nebo prostřednictvím třetí osoby a u [anonymizováno] uplatnil nárok na náhradu vynaložených nákladů postupem podle čl. 2 odst. 2.5 Obchodních podmínek (aby se stal splatným), tj. peněžitý nárok oznámil správci stavby a tento odůvodnil a správce stavby takový nárok oznámil [právnická osoba], přičemž splnění všech jednotlivých bodů by muselo být žalobcem prokázáno současně. Pokud žalobce doplnil skutková tvrzení pod body 11. až 17 doplnění žaloby a předložil i některé důkazy, pak z žalobcem předložených důkazů není zřejmé, zda náklady, které žalobce vynaložil, byly skutečně náklady na odstranění vad a nebo náklady spojené s běžnou údržbou a provozem [anonymizováno]. K jednotlivým bodům doplnění žaloby žalovaný uvedl: - K bodu 11. doplnění žaloby – nefunkční odvzdušňovací hlavice nad ventilem v šachtách V 1.1. a V 1.

2. Dle zápisu o předání a převzetí díla byla vada odstraněna prostřednictvím třetí osoby až dne [datum], ačkoliv bankovní záruka byla žalobcem v této souvislosti čerpána již dne [datum] tedy před odstraněním vady. Postup pro řádné čerpání bankovní záruky žalobcem tak nebyl dodržen. Pokud jde o náklady žalobce na čerpání vody, které bylo prováděno v době od [datum] do [datum] v pravidelných týdenních cyklech, ve výši 162 400 Kč, jedná se o nárok žalobce na náhradu škody vůči [právnická osoba], jehož krytí bankovní zárukou nebylo přípustné. Pokud jde o náklady žalobce na vyhotovení znaleckého posudku [číslo] ve výši 24 378 Kč, není žalovanému zřejmé, proč byl tento posudek vyhotoven a jakou mají náklady na jeho vyhotovení souvislost s žalobou uplatněným nárokem vůči žalovanému. - K bodu 12. doplnění žaloby – odlupování nátěru ve skladu kalů. Žalobce ničím neprokázal výskyt této vady. Důkazy předložené žalobcem jsou pouze jeho tvrzením o výskytu vady. Žalobce ničím neprokázal, že vynaložil náklady ve výši 54 494 Kč, jak uvádí v doplnění žaloby, ani neuvedl, kdy mělo k odstranění vad dojít. Postup pro řádné čerpání bankovní záruky žalobcem tak nebyl prokázán. Pokud jde o náklady žalobce na vyhotovení znaleckého posudku [číslo] ve výši 18 666 Kč, není žalovanému zřejmé, proč byl tento posudek vyhotoven a jakou mají náklady na jeho vyhotovení souvislost s žalobou uplatněným nárokem vůči žalovanému. - K bodu 13. doplnění žaloby plesnivění stěn a stropů objektu [anonymizováno]. Dle žalobcem předložených faktur byla vada odstraněna prostřednictvím třetích osob až dne [datum], respektive [datum], ačkoliv bankovní záruka byla žalobcem v této souvislosti čerpána již dne [datum] tedy před odstraněním vady. Postup pro řádné čerpání bankovní záruky žalobcem tak nebyl dodržen. Pokud jde o náklady žalobce na vyhotovení znaleckého posudku [číslo] ve výši 18 666 Kč, není žalovanému zřejmé, proč byl tento posudek vyhotoven a jakou mají náklady na jeho vyhotovení souvislost s žalobou uplatněným nárokem vůči žalovanému. - K bodu 14. doplnění žaloby – uvolněný rám s poklopem na šachtě A 324 v komunikaci na ulici [ulice] v [obec]. Žalobce ničím neprokázal výskyt této vady. Důkazy předložené žalobcem jsou pouze jeho tvrzením o výskytu vady. Žalobce ničím neprokázal, že skutečně vynaložil jakékoliv náklady na odstranění vady. Žalobce ani neuvedl, kdy mělo k odstranění vad dojít. Postup pro řádné čerpání bankovní záruky žalobcem tak nebyl prokázán. Pokud jde o náklady žalobce na vyhotovení znaleckého posudku [číslo] ve výši 17 238 Kč, není žalovanému zřejmé, proč byl tento posudek vyhotoven a jakou mají náklady na jeho vyhotovení souvislost s žalobou uplatněným nárokem vůči žalovanému. - K bodu 15. doplnění žaloby – oprýskání nátěru prahů z ocelových„ L“ profilů. Žalobce ničím neprokázal výskyt této vady. Důkazy předložené žalobcem jsou pouze jeho tvrzením o výskytu vady. Žalobce ničím neprokázal, že vynaložil náklady ve výši 1 500 Kč, jak uvádí v doplnění žaloby. Žalobce ani neuvedl, kdy mělo k odstranění vad dojít. Postup pro řádné čerpání bankovní záruky žalobcem tak nebyl prokázán. Pokud jde o náklady žalobce na vyhotovení znaleckého posudku [číslo] ve výši 12 240 Kč, není žalovanému zřejmé, proč byl tento posudek vyhotoven a jakou mají náklady na jeho vyhotovení souvislost s žalobou uplatněným nárokem vůči žalovanému. - K bodu 16. doplnění žaloby – odlupování vnějších omítek na objektu [anonymizováno], [spisová značka] [číslo] [ulice] budovy, a to na stavební části této stavby. Dle žalobcem předložené faktury byla vada odstraněna prostřednictvím třetí osoby až dne [datum], ačkoliv bankovní záruka byla žalobcem v této souvislosti čerpána již dne [datum] tedy před odstraněním vady. Postup pro řádné čerpání bankovní záruky žalobcem tak nebyl dodržen. Pokud jde o náklady žalobce na vyhotovení znaleckého posudku [číslo] ve výši 21 522 Kč, není žalovanému zřejmé, proč byl tento posudek vyhotoven a jakou mají náklady na jeho vyhotovení souvislost s žalobou uplatněným nárokem vůči žalovanému. - K bodu 17. doplnění žaloby – rezavění zámečnických výrobků, jmenovitě venkovních kovových lamelových rolovacích vrat a zárubní. Dle žalobcem předložené faktury byla vada odstraněna prostřednictvím třetí osoby až dne [datum], ačkoliv bankovní záruka byla žalobcem v této souvislosti čerpána již dne [datum] tedy před odstraněním vady. Postup pro řádné čerpání bankovní záruky žalobcem tak nebyl dodržen. Pokud jde o náklady žalobce na vyhotovení znaleckého posudku [číslo] ve výši 28 806 Kč, není žalovanému zřejmé, proč byl tento posudek vyhotoven a jakou mají náklady na jeho vyhotovení souvislost s žalobou uplatněným nárokem vůči žalovanému. Z žalobcem předložených důkazů a tvrzení tedy vyplývá, že před čerpáním bankovní záruky z důvodu neodstraněných vad díla výše uvedený postup pro řádné čerpání bankovní záruky nedodržel a čerpání bankovní záruky žalobcem i z důvodu neodstraněných vad díla tak bylo neoprávněné. Lze tedy konstatovat, že i pokud by se žalovaný k jednání u Okresního soudu v Opavě ve věci sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] dostavil, byl by soudem poučen o nutnosti doplnit skutková tvrzení a důkazy prokazující dodržení výše uvedeného postupu k řádnému čerpání bankovní záruky žalobcem z důvodu neodstraněných vad díla a předložil by následně důkazy, které nyní předložil žalobce, stejně by to nemohlo vést k jinému rozhodnutí, než bylo učiněno v původním řízení.

8. Žalobce v obsáhlém vyjádření ze dne [datum] ([číslo listu] [anonymizována dvě slova]) opětovně argumentuje s obranou žalovaného a setrvává na stanovisku, že nárok žalobce není promlčen a setrvává na stanovisku, že ustanovení § 3036 občanského zákoníku v plném rozsahu dopadá na zde projednávanou záležitost a promlčecí lhůta se nadále řídí příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále, že žalovaný zastupoval žalobce v předmětném soudním sporu v rámci smlouvy o právní pomoci, tudíž se na práva a povinnosti plynoucí z této smlouvy uplatní bezvýjimečně právní úprava účinná v době uzavření smlouvy, dále na tom, že lze dojít k závěru o absolutní neplatnosti dohody o narovnání, resp. minimálně absolutní neplatnosti jejího ustanovení čl. II. odst. 2, a to s odkazem na ustanovení § 585 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 39 občanského zákoníku ([číslo]). Rozhodná není ani skutečnost, že žalovaný advokát v dohodě odkazuje na ustanovení nového občanského zákoníku. Platí, že rovněž dohoda o narovnání se musí řídit právními předpisy platnými a účinnými v době uzavření smlouvy o právní pomoci, pokud žalovaný argumentuje ustanovením § 579 odst. 1 občanského zákoníku, je jeho tvrzení o tom, že to mělo být [územní celek], kdo způsobil neplatnost dohody o narovnání, a tudíž se neplatnosti právního jednání nemůže úspěšně dovolávat, vadné v několika ohledech. Za prvé, nový občanský zákoník se na zde projednávanou záležitost vůbec neaplikuje, za druhé, v soukromoprávních vztazích platí obecný právní princip zákazu zneužití práva. Žalovaný advokát, který působil po dobu více než 10 let jako právní zástupce [územní celek], by měl vědět, že je to jedině rada, potažmo zastupitelstvo [územní celek], kdo je oprávněn navrženou dohodu o narovnání schválit, když tato kompetence rady je založena ustanovením § 102 odst. 3 zákona o obcích. Příslušný orgán města pak pouze zmocní starostku k podpisu příslušného právního jednání, přičemž příslušné právní jednání také vždy obsahuje doložku o tom, že příslušné právní jednání bylo schváleno radou/zastupitelstvem [územní celek]. Žalobce nepochybuje o tom, že žalovaný za dobu působení jako právní zástupce žalobce musel vidět řadu smluv, které schválila rada nebo zastupitelstvo [územní celek] a na jejichž konci je vždy doložka o schválení právního jednání příslušným orgánem [územní celek]. Žalovaný si musel být vědom toho, že dohoda nebyla a priori schválena příslušným orgánem [územní celek]. Žalovaný osobně doručil návrh dohody o narovnání starostce a očekával jeho podpis v řádu několika hodin, zřejmě i proto, že mezi [územní celek] a žalovaným advokátem vznikl spor stran vyplacení dodatečné odměny, kterou si žalovaný advokát vyúčtoval. Tvrzení žalovaného o jeho„ nevědomosti“ stran neprojednání návrhu dohody o narovnání tak obstát nemůže. Nárok vznesený žalobcem v tomto řízení musí soud posoudit objektivně bez ohledu na výsledek a právní závěry soudů v předchozím řízení, musí posoudit, zda by [územní celek] v původním sporu uspělo nebýt pochybení žalovaného. To znamená, že soud v tomto řízení nemůže přihlížet k výsledku předmětného řízení, a to ani v rozsahu právních otázek, které byly v předchozím řízení zodpovězeny. Toto řízení přitom nelze vnímat jako jakousi„ revizi“ výsledků předchozího řízení, soud však musí objektivně posoudit, zda by žalobce prokázal svá tvrzení a zda by v takovém případ zvrátil nepříznivý výsledek řízení a namítá, že se soudy v předchozím řízení prakticky vůbec nevypořádaly s řadou jeho námitek, které jsou shrnuty ve vyjádření k žalobě, jak je uvedeno na straně 4 a násl. odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

9. Soud provedl dokazování listinami: -) spisem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], zejména rozsudky v této věci vydanými, výpisem z usnesení rady [územní celek] ze dne [datum] (jímž rada [územní celek] schválila změnu právního zastoupení ve věci sporu s insolvenčním správcem [anonymizováno] a pověřila žalovaného k zastupování [územní celek] v tomto soudním sporu na č. l. 116 uvedeného spisu), -) znaleckými posudky společnosti [anonymizována tři slova] [číslo] ze dne [datum], dáel [číslo] ze dne [anonymizováno] [rok] o ocenění nákladů na odstranění reklamovaných vad (jde o listinné důkazy, zjištěno, že neobsahují prohlášení znalce o tom, že si je vědom následků podání vědomě nepravdivého znaleckého posudku), -) výpisem z účtu [územní celek] za období od [datum] do [datum], -) výzvou žalobce ze dne [datum] žalovanému k náhradě škody včetně doručenky k této písemnosti, -) dopisem právního zástupce žalovaného žalobci ze dne [datum] s vyjádřením k výzvě k náhradě škody, -) dohodou o narovnání, uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným dne [datum] včetně přílohy [číslo] -) předávacím protokolem ze dne [datum], sepsaným mezi žalovaným jako předávajícím a starostkou [územní celek], -) dopisem vedlejšího účastníka [právnická osoba] žalovanému ze dne [datum], -) smlouvou o poskytování právní pomoci a zastupování advokátem, uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným dne [datum] ([číslo listu] [anonymizována dvě slova]), -) smlouvou o poskytování služeb stavby mezi [územní celek] jako objednatelem a [právnická osoba] a. s. jako správcem stavby ze dne [datum], dodatkem [číslo] k této smlouvě ze dne [datum] a dodatkem [číslo] k této smlouvě ze dne [datum], -) dopisem žalobce o uplatnění vad díla ze dne [datum], -) dopisem žalobce ze dne [datum] – uplatnění nároku z odpovědnosti za vady, -) dopisem žalobce - uplatnění vad díla ze dne [datum], -) dopisem žalobce - uplatnění vad díla ze dne [datum], -) dopisem žalobce - uplatnění vad díla ze dne [datum], -) fakturou č. [číslo] ze dne [datum], -) kopií provozního deníku [anonymizováno] za období [datum] až [datum] (35 kopií listin), -) popisem činnosti při výměně odvzdušňovacího ventilu v šachtách V 1.1 a V 1.2 na výtlakovém potrubí V1 a popisem činností při pravidelném čerpání odpadní vody z šachty V 1.1 a V 1.2 na výtlačném potrubí V1 ze dne [datum], -) fakturou na čerpání vody, -) fakturou [číslo] ze dne [datum], -) fakturou – oprava uvolněného poklopu, -) fakturou č. [číslo] ze dne [datum], -) výpis z účtu žalobce ke dni [datum], -) fakturou [číslo] 2013 ze dne [datum], -) výpisem z bankovního účtu žalobce ke dni [datum] a [datum], -) fakturou [číslo] ze dne [datum], -) výpisem z bankovního účtu žalobce ke dni [datum], -) fakturou [číslo] ze dne [datum], -) položkovým rozpočet ze dne [datum] ([jméno] [anonymizováno]), -) výpisem z bankovního účtu žalobce ke dni [datum], -) fakturou č. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] (znalecký posudek [číslo]), vč. účetního dokladu a výpisu z účtu žalobce, -) fakturou [číslo] ze dne [datum] (znalecký posudek [číslo]), vč. účetního dokladu a výpisu z účtu žalobce, -) fakturou [číslo] ze dne [datum] (znalecký posudek [číslo]), vč. účetního dokladu a výpisu z účtu žalobce, -) fakturou [číslo] ze dne [datum] (znalecký posudek [číslo]), vč. účetního dokladu a výpisu z účtu žalobce, -) fakturou [číslo] ze dne [datum] (znalecký posudek [číslo]), vč. účetního dokladu a výpisu z účtu žalobce, -) fakturou [číslo] ze dne [datum] (znalecký posudek [číslo]), vč. účetního dokladu a výpisu z účtu žalobce, -) fakturou [číslo] ze dne [datum] (znalecký posudek [číslo]), vč. účetního dokladu a výpisu z účtu žalobce, -) fakturou [číslo] ze dne [datum] (znalecký posudek [číslo]), vč. účetního dokladu a výpisu z účtu žalobce, -) Obchodními podmínkami ke smlouvě o dílo uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba] ze dne [datum], -) zápisem o předání a převzetí díla ze dne [datum] mezi zhotovitelem [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] jako zhotovitelem a [územní celek] jako objednatelem, -) žádostí žalobce [územní celek] společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] o zaplacení plnění z bankovní záruky č. [anonymizováno], včetně přiloženého prohlášení, -) žádostí žalobce [územní celek] společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] o zaplacení plnění z bankovní záruky č. [anonymizováno], včetně přiloženého prohlášení beneficienta o nesplnění závazků příkazce, -) plnou mocí ze dne [datum], udělenou žalobcem žalovanému a téhož dne jím přijatou, -) dopisem žalovaného (jako zmocněnce [územní celek]) ze dne [datum] - reakcí na předžalobní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení insolvenčnímu správci [právnická osoba]. Soud dále provedl dokazování výslechem svědků. Z výslechu svědka Ing. [jméno] [příjmení] ([číslo listu] [anonymizována dvě slova]) zjistil: V době, kdy byl ve funkci starosty, byla realizována i stavba podle smlouvy o dílo„ novostavba veřejné splaškové kanalizace a objektu [anonymizováno] v [obec]“. Zhotovitelem předmětné stavby, ohledně které proběhlo výběrové řízení (šlo o veřejnou zakázku a byly použity evropské dotace), byla, [právnická osoba], ta se transformovala a dílo dokončovala [právnická osoba], stavba byla dokončena za jeho starostování, prostředky na financování stavby byly získány z evropských dotací, žádné další krytí z českých zdrojů město neobdrželo. Jako starosta se po dokončení stavby o vlastní provoz nestaral, ani o realizaci stavby jako takovou, k tomu byl vysoutěžen tzv. správce stavby, který měl na starosti řízení celé výstavby, správcem byl [anonymizováno] [obec], provozování dokončené stavby ze strany [územní celek] bylo předmětem činnosti odboru místního hospodářství a investiční výstavby. V období po dokončení stavby a jejím uvedení do provozu se vyskytly nějaké závady, ty byly uplatňovány vůči [právnická osoba], resp. [anonymizováno], resp. insolvenčnímu správci [anonymizováno], v té době zastupoval [územní celek] ve vztahu k této stavbě, její přípravy a realizace právník JUDr. [jméno] [příjmení], který byl odborník na evropské právo v těchto věcech, ten měl určitě na starosti zpracování metodiky, jak postupovat při odstranění a reklamacích a odstraňování vad. Čistírna a kanalizace fungovaly, na to chodily kontroly právě proto, že stavba byla realizována za pomocí evropských dotací a vlastního spolufinancování, dílčí problémy s provozem řešil odbor místního hospodářství a zaměstnanci města na tomto úseku. Svědek nevěděl, zda u předmětné stavby došlo k čerpání bankovní záruky, uvedl, že to řešil odbor místního hospodářství a finanční odbor města, v čele odboru místního hospodářství v té době byl [jméno] [příjmení], ten byl již v důchodovém věku a na základě výběrového řízení potom na jeho místo nastoupil pan Ing. [jméno] [příjmení], který je v této funkci dodnes, svědek uvedl, že žádný příbuzenský poměr ani jiný vztah k žalovanému nemá, byl to právní zástupce města, který zastupoval město na základě smlouvy, pokud žalovaný, který byl právním zástupcem města, město zastupoval, pak to bylo na základě smlouvy a nikoliv na základě nějakého jeho příkazu, takový příkaz nemůže nikdo z města dát, o tom může rozhodnout pouze rada nebo město. Žalovaný ale měl smlouvu o zastupování města, vztah mezi městem a žalovaným se řídil smlouvou, která byla uzavřena mezi městem na straně jedné a advokátem na straně druhé. O tom, že se někomu proplatí z prostředků města nějaké peníze, nikdy nemůže rozhodnout jeden člověk, všechny prostředky jsou přiděleny na rozpočtové položky a v době jeho funkce starosty každý vedoucí hospodařil s přidělenými prostředky, i on jako starosta hospodařil pouze s fondem určeným pro starostu. Nevzpomene si, že by JUDr. [příjmení] sám uplatňoval reklamaci na [anonymizováno], myslí si, že vady mohl uplatňovat pouze investor, tzn. [územní celek] na základě zpracované metodiky od JUDr. [příjmení]. On byl ten, který připravil metodiku i smlouvu o dílo na tuto stavbu za město. Neodpověděl na dotaz, kdo vydal pokyn k čerpání bankovní záruky, uvedl, že to byla mimořádná situace, počítali s tím, že případné vady budou uplatňovat u zhotovitele, nepředpokládali, že firma zhotovitele skončí v úpadku. Ty bankovní záruky byly vlastně nařízeny jako jakési zajištění v rámci smlouvy o dílo. Ví, že probíhal spor mezi [územní celek] a insolvenčním správcem [právnická osoba], protože v minulém volebním období byl již pouze členem zastupitelstva a ví, že probíhala veřejná komunikace na zastupitelstvu mezi bývalou místostarostkou města a právním zástupcem města (žalobce), na tom zastupitelstvu, pokud si pamatuje, byl (v jednací síni přítomný) právní zástupce žalobce vyzván, aby vysvětlil situaci ohledně nějakého sporu, který se týkal výstavby, resp. uplatnění reklamací nebo čerpání záruk, tehdy právní zástupce žalobce (přítomný v jednací síni) se zastal žalovaného, že žalovaný nepochybil, a že vše konzultoval s JUDr. [příjmení], snad by to mělo být zachyceno v zápise ze zastupitelstva, to proběhlo v rámci diskuse na zastupitelstvu. Jako právní zástupce [územní celek] ve sporu se [právnická osoba] zastupoval původně JUDr. [příjmení], jestli se účastnil JUDr. [příjmení] nějakého soudního procesu za město, to neví, určitě město zastupoval v této kauze žalovaný, a to i na základě konzultací s JUDr. [příjmení], který doporučil tento postup. O tom, kdo rozhodl, že původní zastoupení [územní celek] JUDr. [příjmení] bylo změněno na zastupování města Mgr [celé jméno žalovaného], bylo projednáváno na radě města, jednání rady se také někdy účastnil Mgr. [celé jméno žalovaného] - žalovaný, když bylo jeho účasti třeba. V roce 2017 byl členem rady, když došlo k ukončení spolupráce mezi [územní celek] a žalovaným, k dotazu, zda rada města schválila na některém ze svých jednání dohodu o narovnání mezi [územní celek] a žalovaným, svědek uvedl, že tuto záležitost řešila paní starostka spolu s vedoucí odboru výstavby, neví, protože na jednáních rady se probíhá spousta bodů. Ukončení spolupráce s žalovaným si vzala na starost paní starostka, to si vzpomíná, protože proběhlo jednání v kanceláři starostky o ukončení spolupráce, jestli se k tomu přijalo nějaké usnesení rady, to opravdu neví. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] ([číslo listu]) zjistil: Pracuje jako zaměstnanec [územní celek] od ledna [rok] ve funkci vedoucí odboru místního hospodářství a investiční výstavby. V době, kdy nastoupil jako zaměstnanec, byla už novostavba [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] v [obec] ukončena, řešil nějaké reklamace týkající se této stavby, jednak pokračovala reklamace, která už byla započata v dřívějších letech, ta se týkala špatného stavu vozovky, který byl způsoben uložením kanalizace v tělese vozovky, na povrchu vozovky se začaly projevovat vady, tato závada byla sice uplatněna, ale po odpovědi, že zhotovitel je v insolvenci, není schopen tyto závady na vlastní náklady odstranit, vyzval zhotovitel město jako objednatele, ať zajistí opravu na vlastní náklady města a částku vynaloženou na opravu ať čerpá z bankovní záruky. Řešili i odstraňování závad, ale již dříve ze strany města uplatněných, šlo např. o výměnu vrat v prostorách hrubého předčištění odpadních vod, opravu plesnivých stěn v těch stejných prostorách, opravu zámečnických výrobků a špatných nátěrů na [anonymizováno], k opravám došlo v roce [rok] [anonymizováno] [rok], ty vady byly uplatněny jeho předchůdcem, přesněji řečeno byl to vždy statutární zástupce města, ale prakticky to vyřizoval vedoucí odboru místního hospodářství. Prodlení s odstraňováním vad, které se vyskytly ještě před rokem [rok], nastalo proto, že u reklamace vrat se do výběrového řízení přihlásila pouze jedna firma a rada města požadovala nové výběrové řízení, město vyhlásilo výběrové řízení na zhotovení nových vrat. K dotazu zda svědek ví o tom, zda a jak byla čerpána bankovní záruka, uvedl, že se seznámil s dokumenty, které souvisely se žádostí o čerpání bankovní záruky, četl žádosti a všechny související dokumenty, pracoval nimi, nikoliv však době čerpání bankovní záruky, ale až později, a to v souvislosti s dřívějším sporem mezi městem a zhotovitelem. Podepsaným na žádosti o čerpání bankovní záruky by měl být statutární zástupce, tzn. starosta [jméno] [příjmení]. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] ([číslo listu] [anonymizováno]) zjistil: V minulosti byl zaměstnancem [územní celek] asi od roku [rok] do konce [rok], byl ve funkci hlavní manažer projektu [anonymizováno 5 slov] [územní celek]. V této funkci měl na starosti výstavbu uvedené stavby, [územní celek] bylo investorem, zhotovitelem byla [právnická osoba], později [právnická osoba], stavba se realizovala za jeho působení pro město. Na stavbě se vyskytlo hodně vad, ty se průběžně reklamovaly a odstraňovaly. K čerpání vody docházelo proto, že se vyskytla závada na odvzdušňovacím ventilu, která způsobovala zaplavení šachty, proto z těchto důvodů se musela ze šachty vyčerpat odpadní voda, na listině, která byla svědkovi předložena, jsou zachyceny časy, data a čas a doba, kdy k tomu docházelo. Bylo to do té doby, než se podařilo odsouhlasit řešení, a to výměna ventilů, to se zapisovalo do provozního deníku, zaměstnanci [anonymizováno] měli za úkol vyčerpat odpadní vodu. Na závadu přišli tak, že někdo je upozornil, že ze šachty vytéká voda a stékala svahem dolů, to je upozornilo, že tam je problém, museli to řešit, měli obavu, že v době přicházející zimy může dojít k poškození celé technologie a na tom přitom byla závislá celá část [obec], konkrétně [část obce], tato listina byla podkladem pro reklamaci u [právnická osoba], k odstranění této vady došlo v době, kdy se přestalo čerpat, závadu městu odstraňovala [právnická osoba], pro svědka vše skončilo tím, že předal veškeré podklady, čerpání bankovní záruky vyřizoval finanční odbor města. Řešil jsem závadu vrat mechanické předčištění, [datum] začal zkušební provoz, někdy v listopadu nebo v prosinci 2009 vrata zamrzla z vnitřní strany, byla tam námraza asi 3 cm možná 5 cm, nebyli schopni vrata otevřít, vyvolali jednání, hledalo se řešení, nakonec byla navržena nerezová vrata otvíravá.

10. Soud po provedené dokazování dospěl k závěru o skutkovém stavu věci. Má za prokázáno (a to mezi účastníky sporné není), že žalovaný v předchozím řízení u zdejšího soudu, vedeném pod sp. zn. [spisová značka], porušil povinnost advokáta tím, že se bez řádné omluvy nedostavil k jednání, konanému dne [datum], a to poté, kdy žalovaný jako advokát převzal zastoupení žalobce v uvedeném řízení (po rozhodnutí rady [územní celek] ze dne [datum] a na základě zmocnění [územní celek] ze dne [datum]). Soud má z provedeného dokazování též za prokázáno, že na předmětném díle ([anonymizováno 7 slov] v [obec]), jehož zhotovitelem byla na základě smlouvy o dílo ze dne [datum] společnost [právnická osoba] (později [anonymizováno]), se vyskytly vady, které žalobce jako objednatel ve vztahu ke zhotoviteli reklamoval (uplatňoval práva z odpovědnosti. za vady díla), což žalobce prokazoval v nyní vedeném řízení listinami o uplatnění vad díla dopisy ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. K odstranění uplatňovaných vad ze strany zhotovitele však již nedošlo, a to v důsledku skutečnosti, že [právnická osoba] se dostala do úpadku a byl na ni prohlášen konkurs. Žalobce rovněž v tomto řízení prokázal (výpisem dnů čerpání vod ze šachet ČS 1.1 a ČS 1.2 dle zápisů v provozním deníku [anonymizováno] ze dne [datum], jakož i výpovědí svědka [jméno] [příjmení], fakturou č. [číslo] [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] a výpisem z účtu žalobce o jejím zaplacení dne [datum]), že v důsledku závady na díle bylo v zájmu předcházení vzniku škody nutné čerpání vody z šachet, a za 58 dnů čerpání byl vynaložen náklad 162 000 Kč (58 dnů x 2 800 Kč), dále náklad na výměnu odvzdušňovacího ventilu ve výši 3 300 Kč, dále, že žalobce vynaložil částku 140 000 Kč zaplacením faktury č. [číslo] [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] dne [datum] za odstranění vady díla výměnou odvzdušňovacích ventilů. Ke vzniku těchto nákladů za výměnu odvzdušňovacích ventilů však došlo až [datum], přičemž již [datum] byla žalobcem čerpána bankovní záruka. Přesto, že žalobce v doplnění žaloby ze dne [datum] v části [anonymizováno] pod [anonymizováno] vylíčil jednotlivá uplatnění vad díla u zhotovitele a rovněž označil důkazy o vzniku nákladů ([anonymizována dvě slova] [role v řízení]), soud shodně s obranou žalovaného a též vedlejšího účastníka na straně žalovaného, konstatuje, že: Náklady žalobce na čerpání vody, které bylo prováděno v době od [datum] do [datum] v pravidelných týdenních cyklech, ve výši 162 400 Kč, jde o nárok žalobce na náhradu škody vůči [anonymizováno], jehož krytí bankovní zárukou nebylo přípustné. Pokud jde o závadu odlupování nátěru ve skladu kalů, výskyt této vady prokázal slyšený svědek Ing. [jméno] [příjmení], žalobce neprokázal, že vynaložil náklady ve výši 54 494 Kč, jak uvádí v doplnění žaloby, ani neuvedl, kdy mělo k odstranění vad dojít. Postup pro řádné čerpání bankovní záruky žalobcem tak nebyl prokázán. Pokud jde o závadu plesnivění stěn a stropů objektu [anonymizováno], pak dle žalobcem předložených faktur byla vada odstraněna prostřednictvím třetích osob až dne [datum], respektive [datum], ačkoliv bankovní záruka byla žalobcem v této souvislosti čerpána již dne [datum], tedy před odstraněním vady. Postup pro řádné čerpání bankovní záruky žalobcem tak nebyl dodržen. Pokud jde o závadu uvolněný rám s poklopem na [anonymizována tři slova] v komunikaci na ulici [ulice] v [obec], žalobce neprokázal výskyt této vady. Důkazy předložené žalobcem jsou pouze jeho tvrzením o výskytu vady. Žalobce ničím neprokázal, že skutečně vynaložil jakékoliv náklady na odstranění vady, ani neuvedl, kdy mělo k odstranění vad dojít. Postup pro řádné čerpání bankovní záruky žalobcem tak nebyl prokázán. Pokud jde o závadu oprýskání nátěru [anonymizováno 5 slov], žalobce neprokázal výskyt této vady, důkazy jím předložené žalobcem jsou pouze jeho tvrzením o výskytu vady, neprokázal, že vynaložil náklady ve výši 1 500 Kč, jak uvádí v doplnění žaloby, ani neuvedl, kdy mělo k odstranění vad dojít. Postup pro řádné čerpání bankovní záruky žalobcem tak nebyl prokázán. Pokud jde o závadu odlupování vnějších omítek na [anonymizována dvě slova], [spisová značka] [číslo] [ulice] budovy, a to na stavební části této stavby, žalobce předloženou fakturou a dokladem o jejím zaplacení prokázal, že vada byla odstraněna prostřednictvím třetí osoby až dne [datum], ačkoliv bankovní záruka byla žalobcem v této souvislosti čerpána již dne [datum] tedy před odstraněním vady. Postup pro řádné čerpání bankovní záruky žalobcem tak nebyl dodržen. Pokud jde o závadu rezavění zámečnických výrobků, jmenovitě venkovních kovových lamelových rolovacích vrat a zárubní, žalobce předloženou fakturou a dokladem o jejím zaplacení prokázal, že vada byla odstraněna prostřednictvím třetí osoby až dne [datum], ačkoliv bankovní záruka byla žalobcem v této souvislosti čerpána již dne [datum] tedy před odstraněním vady. Postup pro řádné čerpání bankovní záruky žalobcem tak nebyl dodržen. Obecně lze také konstatovat, že náklady za žalobcem předložené znalecké posudky společnosti [anonymizována tři slova] nejsou žalobcem zaplacené ceny za uvedené posudky, když se nejedná o náklady na odstranění vad díla. Soud setrvává na stanovisku, že žalobce čerpal bankovní záruku i na úhradu smluvních pokut a na úhradu náhrad škody, přičemž dle uzavřené smlouvy o dílo a v ní ujednaných obchodních podmínek nebyl oprávněn čerpat finanční prostředky z bankovní záruky na úhradu smluvních pokut a na úhradu náhrady škody. Soud také setrvává na stanovisku, že žalobce čerpal bankovní záruku ještě před odstraněním vad díla a před tím, než mu případně vznikly náklady na odstranění vad díla a nedodržel tak řádný postup pro čerpání bankovní záruky. Lze tak uzavřít, že i pokud by se žalovaný dne [datum] dostavil k jednání soudu v předcházejícím řízení, vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], nemohl by ani důkazy, které žalobce předložil v nynějším řízení, dosáhnout jiného rozhodnutí, které bylo nakonec v předchozím řízení vydáno, neboť by nebyl schopen prokázat, že ještě před čerpáním bankovní záruky vynaložil náklady na odstranění vad díla a dodržel postup pro řádné čerpání bankovní záruky. Soud tak nenachází jednoznačnou příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti žalovaného jako advokáta (jeho nedostavením se bez omluvy k nařízenému jednání dne [datum]) a újmou vzniklou žalobci tím, že žalobce na základě konečného rozhodnutí ve věci sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] plnil insolvenčnímu správci [právnická osoba]. Prostředky z bankovní záruky byl žalobce oprávněn čerpat finanční prostředky pouze ve výši, ve které vynaložil na odstranění vad a tyto nároky by uplatnil řádně u zhotovitele; k tomu ovšem nedošlo, žalobce čerpal prostředky z bankovní záruky před vznikem těchto nákladů. V uvedeném předchozím řízení před zdejším soudem byl žalobce – po proběhlém řízení před soudem prvního stupně, soudem odvolacím a soudem dovolacím – zavázán k zaplacení částky 101 709,01 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 101 709,01 EUR od [datum] do zaplacení a náhradě nákladů řízení v částce 143 001 Kč, následně též k náhradě nákladů odvolacího řízení ve výši 151 847,40 Kč, insolvenčnímu správci [právnická osoba]. Žalobce – dle jeho vlastního tvrzení – splnil povinnost k zaplacení insolvenčnímu správci [právnická osoba] úhradou ze dne [datum] ve výši 3 865 975,44 Kč, přičemž úhrada této částky byla prokázána výpisem z účtu [územní celek] za období od [datum] do [datum]. Je tak prokázáno, že uvedeným plněním insolvenčnímu správci vznikla žalobci újma na jmění. O vzniku újmy na jmění se žalobce prokazatelně dozvěděl již dne [datum], tj. v den, kdy se při účasti na jednání odvolacího soudu osobně účastnila tehdejší starostka [územní celek], tj. statutární orgán žalobce, neboť v tento den odvolací soud vyhlásil rozsudek, jímž byl potvrzen rozsudek zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Již v tento den se tak žalobce dozvěděl o existenci potencionální pohledávky za žalovaným, kterou uplatňuje žalobou v nynějším řízení, dovozuje – li, že ke vzniku újmy došlo v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalovaného jeho neomluvenou účastí u jednání soudu prvního stupně dne [datum]. Mezi žalobcem jako klientem a žalovaným jako advokátem byla uzavřena smlouva o poskytování právní pomoci dne [datum] ([číslo listu] [anonymizováno]), která nabyla účinnosti dne [datum]; v jejím čl. II. bodu 2. bylo ujednáno, že pro jednotlivé případy zastupování klienta před soudy bude advokát zmocněn statutárním orgánem žalobce písemnou plnou mocí. Podle názoru soudu však konkrétní smluvní vztah mezi žalobcem a žalovaným, týkající se zastupování žalobce žalovaným v předchozím řízení ve věci sp. zn. [spisová značka], vznikl až na základě usnesení rady [územní celek] ze dne [datum], jímž bylo rozhodnuto, o tom, že žalovaný převezme zastoupení [územní celek] v uvedené věci a tím, že žalovaný toto žalobcovo zmocnění přijal (oznámení žalovaného soudu ze dne [anonymizována dvě slova] na [číslo listu] spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]). Pokud žalovaný v reakci na předžalobní výzvu insolvenčního správce [anonymizováno] městu [obec] k vydání bezdůvodného obohacení reagoval dopisem ze dne [datum] a v tomto dopise se označil jako zmocněnec [územní celek] k zastupování ve věci této výzvy, neznamená to, že by konkrétní smluvní vztah mezi [územní celek] jako klientem a žalovaným jako advokátem, opravňujícím k zastupování [územní celek] ve sporu pod zn. [spisová značka], vznikl na základě smlouvy o právní pomoci ze dne [datum]; uvedenou smlouvu ze dne [datum] soud považuje za smlouvu rámcovou, z níž nemohou vzniknout konkrétní práva a povinnost (závazky). Lze souhlasit s argumentací vedlejšího účastníka, že žalovaný nemusel pouze na základě v minulosti uzavřené smlouvy o právní pomoci zastoupení žalobce v každé další věci, kterou by mu žalobce svěřil, převzít a dále, že teprve akceptací převzetí zastoupení došlo ke vzniku konkrétního smluvního vztahu, na jehož základě žalovaný zastupoval žalobce v řízení pod sp. zn. [spisová značka] zdejšího soudu. Konečně pokud Dohoda o narovnání ze dne [datum] mezi žalobcem a žalovaným v jejím čl. II. bodu 2. stanoví, že po splnění povinností stanovených touto dohodou budou účastníci této dohody zcela vyrovnání a nebudou mít vůči sobě žádné další nároky související s právy a povinnostmi dle článku I. této dohody, tedy v souvislosti se zastupováním žalovaného jako advokáta ve věcech, specifikovaných v předávacím protokolu ze dne [datum], pak k tomu soud podotýká, že předávací protokol ze dne [datum] obsahuje celkem 249 položek předaných věcí; věc sp. zn. [spisová značka] zdejšího soudu v něm uvedena není, soud tak má zato, že dohoda o narovnání se na uvedenou věc nevztahuje a nemůže tak způsobit zánik nároků žalobce ve vztahu k této věci. Žalovaný v řízení vznesl námitku promlčení žalovaného nároku a dovozoval, že nárok žalobce je promlčen, přičemž argumentoval, že žalobce uplatnil požadavek na náhradu škody až po uplynutí promlčecí doby, když se o existenci případného nároku uplatňovaného v tomto řízení dozvěděl již [datum] při jednání odvolacího soudu, subjektivní délka promlčecí doby trvá dle § 629 odst. 1 o. z. tři roky a k promlčení žalobou požadovaného nároku došlo dne [datum], přičemž žalobce podal žalobu až dne [datum]. Obdobně argumentoval i vedlejší účastník na straně žalovaného s tím, že žalobci nejpozději [datum], kdy byl vyhlášen pro něj nepříznivý rozsudek Krajského soudu v Ostravě ve věci sp. zn. [spisová značka], počala běžet subjektivní tříletá promlčecí doba (§ 629 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.), neboť žalobci nejpozději uložením platební povinnosti dle uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě mohla vzniknout újma na jmění (soubor majetku a dluhů – viz § 495 ve spojení s § 2894 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Zároveň by se žalobce tímto okamžikem dozvěděl o vzniku újmy a tom, že by byl žalovaný za vznik újmy odpovědný. K porušení povinnosti žalovaného došlo dne [datum] a uplatní se tedy právní úprava účinná v této době, zákon č. 89/2012 Sb., dle kterého se bude řídit i shora popsané posuzování otázky promlčení případných nároků žalobce vůči žalovanému. Oproti tomu žalobce setrval na argumentaci, že nárok žalobce není promlčen s ohledem na dikci přechodného ustanovení § 3036 občanského zákoníku, dle kterého platí, že„ podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatní práva, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po nabytí účinnosti tohoto zákona.“. Předmětem smlouvy o právní pomoci ze dne [datum] byl závazek advokáta k „ poskytování právní pomoci klientovi formou právních služeb v rozsahu dle jednotlivých požadavků a zadání klienta, tj. především poskytování porad, konzultací, právních rozborů, sepisování smluv a jiných listin, zastupování před soudy, správními a jinými orgány a osobami.“ Smlouva byla uzavřena podle zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii v tehdy platném a účinném znění a zároveň šlo svým charakterem o smlouvu mandátní ve smyslu ustanovení § 566 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013. Z předmětu smlouvy je zřejmé, že žalovaný poskytoval žalobci široké spektrum právních služeb v rozličných oblastech práv a v různých případech, je nepochybné, že se s ohledem na dikci § 261 odst. 2 obchodního zákoníku jedná o smlouvu mandátní ve smyslu § 566 a násl. obchodního zákoníku, a tedy režim práv a povinností z této smlouvy plynoucí je v obecné rovině podřízen režimu obchodního zákoníku a specifická práva a povinnosti pak jsou předmětem úpravy zákona o advokacii. Vzhledem k dikci citovaného ustanovení § 3036 občanského zákoníku je zjevné, že promlčecí doba pro uplatnění práva není podřízena režimu (nového) občanského zákoníku, nýbrž režimu obchodního zákoníku, kterým se řídí smlouva o poskytování právních služeb uzavřená mezi žalobcem a žalovaným. Podle § 387 odst. 1 obchodního zákoníku, se právo promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Dle § 391 odst. 1 obchodního zákoníku počíná promlčecí doba plynout ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu. Podle ustanovení § 397 obchodního zákoníku je promlčecí doba čtyřletá, nestanoví-li zákon jinak. Podle ustanovení § 398 obchodního zákoníku u práva na náhradu škody běží promlčecí doba ode dne, kdy se poškozený dozvěděl nebo mohl dozvědět o škodě a o tom, kdo za škodu odpovídá. S ohledem na uvedené skutečnosti je zřejmé, že nárok žalobce není promlčen a námitka promlčení vznesená žalovaný i vedlejším účastníkem není důvodná. Podle názoru soudu zcela konkrétní závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným, z něhož plynula práva a povinnosti účastníků při zastupování ve věci sp. zn. [spisová značka], vznikl až akceptací žalobcem udělené plné moci žalovaným, k čemuž došlo až dne [datum] oznámením soudu o převzetí zastupování v této věci, tj. již za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Za těchto okolností se pak konkrétní práva a povinnosti žalobce a žalovaného řídí již novou právní úpravou dle nového občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, když písemnou smlouvu o právní pomoci žalovaným advokátem žalobci považuje soud za toliko rámcovou, z níž konkrétní práva a závazky nevznikly. Při této úvaze soudu se pak soud ztotožnil s obranou žalovaného a vedlejšího účastníka, že nárok žalobce je v důsledku žalovaným vznesené námitky promlčení již promlčen, a to uplynutím tříleté promlčecí doby dle § 629 odst. 1 o. z., která počala běžet ode dne [datum] a skončila dne [datum]. Jelikož žaloba byla podána dne [datum], tj. po uplynutí uvedené tříleté promlčecí doby, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Soud poznamenává, že - s ohledem na nakonec zaujatý právní názor v otázce promlčení žalobou uplatněného nároku – mohl upustit od poměrně rozsáhlého dokazování; nicméně v posouzení této právní otázky (promlčení žalobou uplatněného nároku) dospěl ke konečnému názoru až po zjišťování všech skutkových okolností. Soud má zato, že pokud by v případném odvolacím řízení (případně i dovolacím řízení) soudy dospěly v otázce promlčení k jinému závěru než soud zdejší a vyvstala by tak nezbytná potřeba zjišťování skutkových okolností věci, pak zdejším soudem provedené dokazování bude materií pro tento účel použitelnou.

11. Odstavec II. výroku o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu jemu vzniklých nákladů. Náklady žalovaného sestávají z odměny jím zmocněného advokáta v částce 273 470 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za 11 plných úkonů právní služby po 23 780 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] od 9:00 hodin do 11:50 hodin (tj. přes 2 hodiny = 2 úkony), prostudování spisu dne [datum] od 9:42 hodin do 10:25 hodin poté, co žalobce podáním ze dne [datum] doplnil listinné podklady k žalobě, další porada s klientem dne [datum] od 10:00 hodin do 11:20 hodin (tj. přes 1 hodinu), vyjádření ze dne [datum] k doplnění žaloby, učiněné žalobcem dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] od 12:15 hodin do 15:35 hodin (tj. přes 2 hodiny = 2 úkony), účast u jednání soudu dne [datum] od 9:00 hodin do 11:30 hodin (tj. přes 2 hodiny= 2 úkony), dále z odměny ve výši 11 890 Kč za 1 poloviční úkon právní služby (účast u jednání dne [datum], při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku), dále ze 12 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 cit. advokátního tarifu za uvedených 12 úkonů právní služby (tj. 3 600 Kč), jakož i náhrady DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a uvedených paušálních náhrad hotových výdajů v částce 58 184,70 Kč, když právní zástupce žalovaného je registrovaným plátcem DPH. Celkem tak náhrada nákladů řízení pro žalovaného činí po zaokrouhlení částku 335 254 Kč. Požadovanou odměnu a paušální náhradu nákladů za úkon ze dne [datum] (prostudování spisu v čase od 13:02 do 13:22 hodin) nezbytné k seznámení se s listinnými důkazy předloženými společně s žalobou za účelem sepisu vyjádření žalovaného k žalobě) soud žalovanému nepřiznal, když má za to, že odměna za uvedené je obsažena již v prvním úkonu, který obsahuje nejen převzetí věci, ale i přípravu zastoupení.

12. Odstavec III. výroku o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem na straně žalovaného se rovněž opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. [ulice] účastník na straně žalovaného byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu jemu vzniklých nákladů, které mu vznikly poskytnutím služeb jím zvoleného advokáta. Ty sestávají z odměny advokáta v částce 214 020 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za 9 plných úkonů právní služby po 23 780 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] od 9:00 hodin do 11:50 hodin (tj. přes 2 hodiny = 2 úkony), vyjádření k doplnění žaloby ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] od 12:15 hodin do 15:35 hodin (tj. přes 2 hodiny = 2 úkony), účast u jednání soudu dne [datum] od 9:00 hodin do 11:30 hodin (tj. přes 2 hodiny= 2 úkony), dále z 9 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (tj. 2 700 Kč) podle § 13 odst. 4 cit. advokátního tarifu za uvedených 9 úkonů právní služby, dále z náhrady cestovného ve výši 4 092 Kč (jízdné dle doložené jízdenky Českých drah ze [obec] do [obec] a zpět ve dnech [datum], [datum] a [datum] cestou advokáta k jednáním soudu), dále z náhrada za promeškaný čas ve výši 4 200 Kč za 42 započatých půlhodin po 100 Kč cestami advokáta k jednáním soudu ze [obec] do [obec] a zpět ve dnech [datum], [datum] a [datum], jakož i náhrady DPH ve výši 21 % z odměny advokáta, uvedených paušálních náhrad hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas v částce 46 393,20 Kč, když právní zástupce vedlejšího účastníka je registrovaným plátcem DPH. Po zaokrouhlení činí náhrada nákladů řízení vedlejšího účastníka na straně žalovaného částku 271 405 Kč.

13. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit náhrady nákladů řízení k rukám advokátů, zastupujících žalovaného a vedlejšího účastníka na straně žalovaného.